393

Hurto. Z hurta jíti. Laš. Tč. Cf. Hurtě.
Hurtovač, e, m., der Geräuschmacher.
Slov. Bern.

Hurtování, n. H. v žaludku. Tč. Vz Hur-
tovati. — H. = pobízení. Nepotřeboval sem
h-váňa. Brt. D. 217.

Hurtovati, rauschen, tönen, rasseln, lär-
men, Geräusch o. Getöse machen. Slov. Bern.
— kde. Časom čert tak hurtuje po črevách
aj kosťách chrbtových, ako čo by vozy ka-
meňja vozil. Ntr. IV. 143. — kudy. Kade
menšá hurtuje (bublá) zadva. Hol. 264.
Hnedky pres otvorenú penitá krev hurtuje
díru. Hol. 115.

Hurtovně = hurtem. Šli jsme. Já po-
malounku, Solecki hurtovněji. Kos. v Km.
Hurtovní, ungestüm. Šm.
Hurtovnica, e. f. = plátěná halena.
U Kněždubu. Tč.
Hurtovník, a, m. = hurtovač. Slov. Bern.
Hurtovný, barsch, Geräusch machend.
H. hlas, muž. Koll. III. 132., IV. 212.
Hurtusiti = hartusiti. Mor. Knrz.
Hurty — hurty! Kdo je? Čert. Co
chce? Barvu. Jakou? .... Tak počíná se
hra na barvy. Us. Rgl.

Hurva = kurva, meretrix. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Hus. Gt. pl. husejch špatný. Us. místy.
Olv. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc.
40.— 41., 69., Mkl. Etym. 72. H. rudokrká,
bernicla ruficollis, veliká, a. cinereus, die Grau-
gans., turkyné, anser erythropus, die Blässen-
gans; rolní, anser arvensis, die Ackergans,
Sl. les., čínská, kanárská, divoká, KP. III.
293., 350., divoká, domácí, Schd. II. 476.,
Frč. 343., černá, aegyptská (chenalopex),
ostruhatá (plectropterus gambensis), tmavo-
hnědá. Holub L 10., 53., 70., II. 10. H. ilo-
vatá (černá a bílá). Sš. P. 538. Cf. S. N.,
Kram. Slov. Husa, která má housata: stárka.
Mor. Brt. Volání na husy: Husa, husa, hena!
Val. Brt. Vz Babula, Baži, Libi, Liva, Livu,
Pil, Pila, Pile, Pyla, Važi. Mor. Brt, Jak na
Mor. odhánějí husy? Vz Haj, Haja, Hal,
Hena, Héna, Hejna, Heš. Brt. Má moc husí.
Ht. Sl. ml. 211. Dělati hus (zlobiti se).
U Jenčova na Mor. Bkř. Stádo husí, stádo
kačat, mosíš, vdovecku, dalej kračať. Sš.
P. 199. H. ščebetá, šéebotá (ščeboce), kejhá,
gagá, gagoce, čaragá (odtud čaraga = roz-
křičená hus, v Podluží), kachtá (když sedíc
na vejcích chce ven. Ú Třebíče). Mor. Brt.
Husy tam šlapou dlažbu (o místě šosáckém).
Dch. Letěla husička, letěla bez pera, proč
si mě, má milá, proč si mě nechtěla? Sš.
P. 307. (763.). Aby do tebe husa! Us. Dch.
Řeč husí: Vz House, Er. P. 25. Co dělá h.,
když o jedné noze stojí? Druhou zdvíhá.
Mor. Brt. Má-li h, martinská černou kobylku,
bude tuhá zima; pakli bílou, bude mírná
zima. Vck. Vz Husí (dod.). Hra na husy:
Děvčata stojí řadem. První v řadě je houser
anebo husa zlá. Hospodář a hospodyně ruce
drží spolem vyzdvižené jako bránu a zpě-
vem s husou zlou rozmlouvajíce. Viní se
husy, že chodily na oves Zadní se zajímají,
až jsou zajaty všecky. Vz Sš. P. 729. Má
se jako husy o Martině (zle; v tu dobu se
jich mnobo zabijí). Sb. uč. O sv. Martině

h. nejpěkněji zpívá (když je na pekáči).
Us. Užij času jako husa klasu. Ntr. V. 181.
Z drobných ptáčků nejlepší hus. Keď je
hus, dobrý kus, keď je prasa, nad to zasa.
Zátur. Nejednako Bůh rozdává: jednomu
hus, druhému páva. — H. = hloupý. Ty
huso! Ty hus sprostá. Ntr. — Husičky =
bílé obláčky (beránky). Sá. — Husička, zvl.
v pl. = leknín bílý, nymphaea alba, rostl.
U Počát. Jndr. — H. = rodicí úd. U Kr.
Hrad. Kšť. — H. = mlynářský ranec, tlu-
mok. Jde s h-čkou (o cestujícím krajánkovi).
U Ronova, u Třebonína. Rgl., Olv. — H. =
dvojka na vysvědčení. Kolik neseš (ženeš
domů) husiček? Us. — H., Ganswirthshaus,
hospoda u Kutné Hory. — H. (Husa), hrad
již. od Prachatic. Vz S. N., Tk. Ž. 221. —
H. Divoká, Wilde Gans, ves u Turnova.
PL. - Z Husi Mikul. Tk. III. 647., IV.
727., S. N. III. 989., TkŽ. 221., Ukaz. 45.
— Hus, os. jm. D. ol. I. 689. H. Jan, mistr
svob. umění, rektor vys. učení. 1369.-1415.
Vypravovatel o smrti M. Jana Husa. Pal.
Děj. IV. 1. 387. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 36., 37.,
46., 52., 53., 56., 57., Slavín I. 91., Tk. III.
647., V. 242., VI. 27., VIL 39., 50., S. N.,
Tk. Ž. 221., Tf. Odp. 387., Jg. H. 1. 2. vd.
567., Šb. D. ř. 2. vyd. 249., Jir. Ruk. I.
271.— 282., Sbn. 448.- 495., 923 , Blk. Kfsk.
896., Kram. Slov-, Sdl. Hr. III. 88., IV. 370.,
Pyp. K. II. 539., Ukaž. 100., List. filol. V.
228. (jeho spisy).

Husa, vz Hus. — Husa, zámek. Vz S. N.

Husací, Gänse-. Slov. Ssk.

Husacina. Koll. II. 146., Koll. Zp. I.
252.

Husacinec, nce, m., der Gänsemist. Slov.
Ssk.

Húsacko, a, n. = odrostlejší house. Mor.
Brt. D.

Husacník, u, m. = husinec, husí chlévek.
Zavřeli ho do h-ka. Mor. Brt. L. N. I. 217.
— H., a, m. = husák. Mám moc husí, nuž
ich môžeš pásť, bez toho je to moc už na
jednoho h-ka. Dbš. Sl. pov. I. 538.

Husadryna, y, f., ein Weib mit Man-
nessinn, Mannweib. U Olom. Sd.

Husák, der Gänsehändler. Husáci přišli,
zavřete husy. Us. Kšť. — H., os., jm. Tk.
II. 405., Blk. Kfsk. 1030.

Husakovský Mlýn u Hořovic.

Husar, der Husar. Vz S. N., Žer. Záp.
I. 57., 242. Dle Mkl. Etym. 148. z řec.
/.ov^óá^?, turecky kursan. H. má koníčka
pro svoje jezdění. Sš. P. 508. (590.). — H. =
veliká ženská. Us. Škd. — H. = husař,
Gänsehirt, -händler. Na již. Mor. Šd. —
H. = skládanka, měchura, buchta z černé
mouky na jednu stranu složená a na obou
koncích zašpičatělá. U Slaného. Mý. — H. =
puchr. — H. = český tanec. Us. Škd. —
H., sam. u Křelovic.

Husárek, rku, m. = sedmikrása, chu-
dobka, bellis perennis, das Gänseblümchen.
Na Plaště. BPk.

Husarka = husařka. Na již. Mor. a na
Slov. Šd.

Husařka, také: die Gänsehüterin.

Husárna, y, f., sam. u Milevska.