394

Húsátko, a, n. = housátko. Čo ti zví-
tězili, čo se oženili V Jako ta húsatka krídla
ověsili. Koll. Zp. I. 207.

Husce, vz Husa.

Huse, os. jm. D. ol. VI. 695. a j., Tov.
129. Janem Husetem. Půh. II. 382.

Húse, ete, n. = house. A to h. lidi kúše
a to káče pěkně skáče. Sš. P. 621.

Húsečka, y, f. = malá húska. Vz Houska.
H. másla. Světz. 1881.

Husedlý = usedlý utišený, upokojený.
U Domažl. Jrsk.

Husena, y, f. = husička, husa. Slez. Šd.

Husenec. Kdeže som já s vámi husence
pásol? Lipa I. 2. — Sl. spv. IV. 150.

Húsenice, e, f. = housenka. BO., Ž. wit.
77. 46. Cf. Mkl. Etym. 223. H., keď jej
príde čas, tu sa za krúti sama do svojho
vlákna. Slov. Hdž. Čít. 188. — H. == nemoc
kravská, červené vřídky na jazyku. Kravám
tak nemocným tře se jazyk česnekem a solí
(také cihlou). Val. Vck. Vz Housenice.

Húseničný = housenkový. H. hnízda na
stromoch. Slov. N. Hlsk. IV. 47.

Huseník. Vz Čl. Kv. 291.

Husenka, y, f. = husička. Sl. ps. č. 135.
Počkaj ty mlynárko, co sa s tebú stane,
už moja h. na nohy nestane. Brt. L. N. II.
186.

Húsenka, y, f. = housenka. — H. =
červená pentle. Na jihových. Mor. Brt. —
H = třapec housence podobný na klobou-
cích hluckých Slováků. Tč.

Húser, a, m. = houser. — H., u = puchr.
Val. Vck.

Húserov, a, m., zaniklá ves. D. ol. VII.
235.

Húserova Lhota, zaniklá ves. D. ol. VIII.
234.

Húsery, pl., m. = žlutavé zakrnělé švestky.
Vz Kozí cecky. Val. Vck.

Husí hejno, Pl. I. 89., pivo n. víno =
voda, Dch., Sd., pochod (jeden za druhým),
der Gänsemarsch, Dch., kůže (zimomrazky,
ospenee; kůže zimou, strachem, horečkou
scvrklá), der Schauer, die Gänsehaut, kýta.
Dch. H. mys, země. Vega I. 30. Je-li h.
kobylka o sv. Martině černá, bude tuhá
zima; pakli bílá, bude mnoho sněhu, ale
ne mnoho zimy. Kld. — H. v bot. H. Mýdlo.
Vz Mllr. 82., FB. 79., Slb. 301., Čl. Kv. 306
H. nožka, Cf. Mllr. 10., 32., Čl. Kv. 362.,
Rstp. 490., FB. 99., Slb. 511., jazýček. Mllr.
7. — H. nožky uvozovací znaménka:
Skř. — E. Krk, obec v Bolesl. Blk. Kfsk. 83.

Husica, e, f., posud na Slov. Rr. Sb.

Husičenka, y, f., prenanthes, der Gänse-
kohl. Šm.

Husička, vz Husa. Psa štvou na husy:
Husička, husička! BPk. — H. Jan, vz Fa-
cilis. — H, čes. tanec. Bačk.

Husigo, a, n. = husinec, husí trus.
U Rychn. Gth.

Husina. — H. = husí sádlo. Val. Brt.
D. 217.

Husinec, Hussinetz, městečko u Pracha-
tic; ves u Zdib. PL. — Cf. Tk. I. 87., III.
647., S. N., Blk. Kfsk. 32. (u Zdib), Sdl.
Hr. III. 42. Z H-ce Zigm., přepisovač. 1408.
Jir. Ruk. I. 282.

Husinecký Tom., lékař v 16. stol. S. N.

Húsinica, e, f. = housenice, housenka.
Laš. Tč.

Husinky, pl., m., jm. vinohradů v Žera-
vicích u Bzence. Šd.

Husipásek, ska, m.. der Gänsehüter. Us.
Tč.

Husíř, e, m. = husař, husák. Slez. Šd.

Husírek, rka, m. = houser. Vezmi, sy-
nečku, vem flintičku, zabij h-rka nebo hu-
siéku. Sš. P. 520.

Husité = stoupenci učení Husova. Vz
S. N. X.

Husitka, y, f., die Husitin. Rk.

Husitská, é, f., český tanec. Škd., S. N.

Husitský. H. písně, vz Tk. IV. 4., války.
Vz S. N.

Husizel, u, m., comarum, das Gämse-
kraut. Šm.

Huška = husa. Ešte si len hušky pásla,
už si v mojom srdci róstla. Mt. S. I. 13.
Bola sem ja, bola jako h. bjelá, ale ty pé-
renka opadaly se mňa. Sš. P. 491. I h. někdy
na ledě poklouzne. Us. Bž. — H. = oblá-
zek, bílý křemen, der Kieselstein. Laš. Tč.,
Brt. D. 217. — H., y, m., os. jm. D. ol.
X. 153. — H. Mart. (Loquis, Martínek).
Jir. Ruk. I. 282.

Húska Jan. Jir. Ruk. I. 283., Pyp. K.
II. 336 - H. Mart. Pyp. K. 330. Vz Houska.

Húskačka, y, f. = houpačka, die Schau-
kel. Laš. Tč.

Húskati = houpati, schaukeln. Laš. Tč.

Husko, a, m., psí jm. Škd.

Husle, pl., f., ves u Tišnova.

Húsle = housle. Na Mor. a Slov. husle.
Brt. Húsle, cithara. BO. Pověsichom húsle
naše, organa. Ž. wit. 136. 2. Cf. Húsli.
V MV. nepravá glossa. Pa. Jme se v h.
býti. GR. — H. = mučicí nástroj, kterým
svírali krk a ruce. Hdk. C. 378.

Huslenky, pl., f. = několik domků u Vse-
tína. — H. = údolí na Vsacku. Vck.

Húsléř, e, m. = kdo dělá housle. Tk. II.
375., 381.

Húsli, pl., cithara. Ž. wit. 56. 9., 107. 3.;
v húslech, ib. 32. 2., s húslemi, ib. 80. 3.

Husličky, pl., f. Na h-kách jujuju a na
gajdách dududu. Sl. sp. 227. Muzikanti, co
děláte? Máte husle a nehráte. Zahrajte mně
na h-ky, rozveselte ty děvečky. Sš. P. 615.

Huslovitý, geigenfönnig. H. list. Let.
Mt. S. XI. 1. 17.

Husman, a, m. = houser, dialek. V severo-
vých. Mor. U Domažl. Šb. Dial. 18. Mkl.
Etym. 183.

Husmánek, nka, m. = mlýn u N. Kdyně.

Hosna, y, f. = husačka U Brand, n. Orl.

Husník, u, m. = druh pekáče. U Měřína.
Brt. — H., a, m., os. jm. — H. Jak., prof.
v Praze, nálezce světlotisku. Vz KP. IV.
539.

Husobrně, Hausbrunn, ves u Boskovic.

Husočka, y, f. = huska. Slov. V tom
h-ky drabné kriedla rozopäly, v dialku za-
lietaly. Čjk. 45.

Husopař, e, m., der Gänseschlächter.
Rk.

Husopaska, y, f. = husačka. Némc, Šml.
I. 150.