395

Husoř, e, m. = husař. Laš. Tč.

Húsov, a, m. Sdl. Hr. V. 297.

Husovati = vábiti, locken. — koho
nač, k čemu. Laš. Tč.

Husovice, dle Budějovice, Hussowitz,
ves u Brna.

Huspenatý = huspenitý. Ev. bk. II. 222.

Huspenina, na Zlinsku huspanina. Brt.
H. = vyvařená klihovina z kostí zvl. telecích
a jiných klihovatých částek masa, která
odpařováním v hustý rosol ztuhla. Přidává
se do ní koření, ocet, víno, zakyslé šťávy,
gelatina, die Gallerte. Vz Kram. Slov., S. N.
— H. = rosolina z ovoce a z jiných ne-
mastných věcí. H. merunková, Aprikosen-
geleé, z čínských pomorančů, Apfelsinen-
gelée, šampaňská, Šp., ananasová, citronová,
čokoládová, se smetanovou pěnou, jahodová,
malinová, kávová, mandlová, z lískových
oříšků, s makaronkami, puncová, řeřichová,
rýžová, skořicová, třešňová, vanilová, piško-
tová. Hnsg. Snědli h-nu v někaké pivnici.
Pč. 36. — Cf. Galetina v dod.

Huspeninatý = huspenitý. Ev. Šk. III.
163.

Huspenitý, gallertartig. H. látky, Šv.,
sražemny. ZČ. I. 249.

Huspenník, u, m., collema, die Gallert-
flechte. H. černý, c. nigrum. Vz Rstp. 1837.

Hussoni-us, a, m. H. Václ. 1598. Vz
Jg. H. 1. 2. vd. 568., Jir. Ruk. I. 283.

Hustačka, y, f. = houpačka. Laš. Brt.
D. 217.

Husták, u, m. = hřeben na obou stra-
nách hustý. Ú Třebíče. Jsk. — H. = duž-
nina, zähflüssiger Brei. Sl. les.

Hustati = houpati. Laš. Brt. D. 217.

Hustě. Papír h. tečkovaný; město h. oby-
dlené. Us. Pdl. Čím čestějé vrbu obrubáš,
tiemť se húště obalí. Št. Kn. š. 153.

Hustečka, y, f. = hustka, šáteček. Slov.
Žene treba h., fiertuch i sukenečka. Sl. spv.

I. 2., Sl ps. 310. Žena pytá h-čku. Sl. ps.
Šf. II. 143. Vrac ty mně muj prscenek, ja
ci h-čku. Sl. ps. 207.

Hustič = jimač. Nz., Šmr. 102., NA. V.
503., Schd. I. 109., 148., S. N. Parní stroj
s h-čem, Kondensationsdampfmaschine. Sl.
les. H. elektrický, parního stroje. Vz KP.

II. 202., 352. H. vodní, Audouinův, Pelou-
zův, válcovitý, vzdušný, rourový. Zpr. arch.
IX. 85., 86., 129.

Hustičký, vz Hustý.

Hustilář, e, m., ves u Sedlce.

Hustina lesní. Ler. — H. = ústina, ústí.
Mor. Brt. D. 110.

Hustinký, vz Hustý.

Hutiřany, dle Dolany, Hustiřan, ves
u Smiřic. Pal. Děj. III. 1. 384., Arch. III.
489., Tk. III. 90., VI. 348 , S. N., Sdl. Hr.
I. 254., II. 277., V. 361., Blk. Kfsk. 1322.
Z H řan, vz Rodovský 13.

Hustka. Vz Hustečka.

Hustohřivný, dichtmähnig. H. kůň. Lpř.

Hustochvěný, dichtgesehwungen. Šm.

Hustoles, a, m., dichter Wald. Rk.

Hustolesý, dichtbewaldet. Lpř.

Hustoměr. Vynech: manometrum. H.,
araeometr, dasymetr. Bř. N. 58., S. N. H.
Nicholsonův na váhu, KP. II. 40., Mj. 102.,

Schd. I. 76., ZC. I. 307., stupňový n. šká-
lový, ZČ. I. 308., KP. II. 41., Mj. 103., Schd.
I. 77., Bauméův, KP. V. 22, II. 41., Hamův,
ib. II. 97., pro oleje, pro polarisaci, na te-
kutiny těžší a melassu. Wh.

Hustopeč, e, f., Auspitz, mě. v Brněnsku.

Hustopeče, pl., Hustopetsch. městečko
u Hranic na Mor. — Cf. Tk. 422., III. 95.,
V. 127., VI. 348., S. N., Žer. Záp. II. 184.,
Sdl. Hr. I. 247.

Hustopernatý = hustoperý. Lpř.

Hustoperý, dichtbefiedert. Lpř.

Hustorouný, dichtwollig. Lpř.

Hustosloupý, dichtsäurig. Šm.

Hustostinný, dichtschattig, schattenreich.
Lpř.

Hustoš, e, m. Vem to h. (nežť; buď jak
buď). U Jižné. Vrů.

Hustota, die Dichte, Konsistenz atd., vz
Hustosť. H. obyvatelstva, Kř. 51., hmot
pevných a kapalných, vz Prm. III. č. 13.,
MP. 64., električnosti, Mj. 375., absolutní,
relativní, Mj. 65., 66., nerostů, Bř. N. 58.,
obrostu, Bestockungsdichtigkeit, měřítko
h-ty. Sl. les. H. a stanovení její. Vz Schd.
I. 27., 28. — H. = hustý les. Ďrva vysoko-
rostlá v h-tě pod skalú. Rkk 19.

Husťounký, vz Hustý.

Hustovlasinný, Innádcuóvq, mit dichtem
Rossschweife umflattert. Lpř.

Hustovzduchý, dichtluftig. Šm.

Hustozrnný, dichtkernig. H. hrozen,
kámen. KP., Zpr. arch. VIII. 22.

Hustozubec, anoplotherium (vymaž špat-
né: anaphloterium). Vz Frč. 378.

Hustožíněný, Innódaůvq. Cf. Hustovla-
sinný. Lpř.

Hustý. Vz Mkl. Etym. 72. O suchých vě-
cech. H. vlasy, Us., lidnatosť, J. Lpř., brada,
Osv. I. 85., dav, prach, závoj, Us. Pdl.,
obilí, základka (zděná), der Bergversatz.
Bc. — jak. H. jako kartáč. Sl. les. —
čím. čokoláda žloutky hustá. Us. Dřevo
větvami husté. BO.

Hušačka, y, f. = houpačka. Slez. a mor.
Šd., Mtl., Brt. D. 217.

Hušákati = huš křičeti. Polič. Pokuty. 58.

Húšana, dle Káča = tlustá ženská, dickes
Frauenzimmer. Val. Vck.

Hušati = kolébati, houpati, schaukeln;
dítě chovati, hätscheln. Slez. a mor. Šd.,
Vck., Mtl., Brt. D. 217.

Húšč, e, m. = húšť. Húšč mečev a šípóv.
BO. Všel v veliký h. lesa toho. GR.

Húščava, y, f. = houština. Val. Brt. D.
217.

Húščě, condensa. Ž. wit. 221.

Huščenie, n. == condensa. Cf. Húščě.
Zjeví h. Ž. wit. 28. 9.

Húščie, n. = houšť, dav, tíseň. Dal.

Hušík = hašík.

Huška = hušačka. Slez. Šd. — H., y,
m., os. jm. 15. stol

Huškač, e, m. = štváč, der Hetzer. Bern.

Huškati = štváti, škádliti, naváděti.
U Žamb., u Turn., u Vys. Mýta, u Rychn.,
na Valaš. Kf., Hrp., Vck., Mtl., Brt. D.
217. — se s kým. Kf. — H. == kolébati,
hušati, schaukeln. Mor. V kolísce hušká se
babátko (dítě). Brt. L. N. II. — Mtl.



	395

	Husoř, e, m. = husař. Laš. Tč. Húsov, a, m. Sdl. Hr. V. 297. Husovati = vábiti, locken. — koho nač, k čemu. Laš. Tč. Husovice, dle Budějovice, Hussowitz, ves u Brna. Huspenatý = huspenitý. Ev. bk. II. 222. Huspenina, na Zlinsku huspanina. Brt. H. = vyvařená klihovina z kostí zvl. telecích a jiných klihovatých částek masa, která odpařováním v hustý rosol ztuhla. Přidává se do ní koření, ocet, víno, zakyslé šťávy, gelatina, die Gallerte. Vz Kram. Slov., S. N. — H. = rosolina z ovoce a z jiných ne- mastných věcí. H. merunková, Aprikosen- geleé, z čínských pomorančů, Apfelsinen- gelée, šampaňská, Šp., ananasová, citronová, čokoládová, se smetanovou pěnou, jahodová, malinová, kávová, mandlová, z lískových oříšků, s makaronkami, puncová, řeřichová, rýžová, skořicová, třešňová, vanilová, piško- tová. Hnsg. Snědli h-nu v někaké pivnici. Pč. 36. — Cf. Galetina v dod. Huspeninatý = huspenitý. Ev. Šk. III. 163. Huspenitý, gallertartig. H. látky, Šv., sražemny. ZČ. I. 249. Huspenník, u, m., collema, die Gallert- flechte. H. černý, c. nigrum. Vz Rstp. 1837. Hussoni-us, a, m. H. Václ. 1598. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 568., Jir. Ruk. I. 283. Hustačka, y, f. = houpačka. Laš. Brt. D. 217. Husták, u, m. = hřeben na obou stra- nách hustý. Ú Třebíče. Jsk. — H. = duž- nina, zähflüssiger Brei. Sl. les. Hustati = houpati. Laš. Brt. D. 217. Hustě. Papír h. tečkovaný; město h. oby- dlené. Us. Pdl. Čím čestějé vrbu obrubáš, tiemť se húště obalí. Št. Kn. š. 153. Hustečka, y, f. = hustka, šáteček. Slov. Žene treba h., fiertuch i sukenečka. Sl. spv. I. 2., Sl ps. 310. Žena pytá h-čku. Sl. ps. Šf. II. 143. Vrac ty mně muj prscenek, ja ci h-čku. Sl. ps. 207. Hustič = jimač. Nz., Šmr. 102., NA. V. 503., Schd. I. 109., 148., S. N. Parní stroj s h-čem, Kondensationsdampfmaschine. Sl. les. H. elektrický, parního stroje. Vz KP. II. 202., 352. H. vodní, Audouinův, Pelou- zův, válcovitý, vzdušný, rourový. Zpr. arch. IX. 85., 86., 129. Hustičký, vz Hustý. Hustilář, e, m., ves u Sedlce. Hustina lesní. Ler. — H. = ústina, ústí. Mor. Brt. D. 110. Hustinký, vz Hustý. Hutiřany, dle Dolany, Hustiřan, ves u Smiřic. Pal. Děj. III. 1. 384., Arch. III. 489., Tk. III. 90., VI. 348 , S. N., Sdl. Hr. I. 254., II. 277., V. 361., Blk. Kfsk. 1322. Z H řan, vz Rodovský 13. Hustka. Vz Hustečka. Hustohřivný, dichtmähnig. H. kůň. Lpř. Hustochvěný, dichtgesehwungen. Šm. Hustoles, a, m., dichter Wald. Rk. Hustolesý, dichtbewaldet. Lpř. Hustoměr. Vynech: manometrum. H., araeometr, dasymetr. Bř. N. 58., S. N. H. Nicholsonův na váhu, KP. II. 40., Mj. 102.,	Schd. I. 76., ZC. I. 307., stupňový n. šká- lový, ZČ. I. 308., KP. II. 41., Mj. 103., Schd. I. 77., Bauméův, KP. V. 22, II. 41., Hamův, ib. II. 97., pro oleje, pro polarisaci, na te- kutiny těžší a melassu. Wh. Hustopeč, e, f., Auspitz, mě. v Brněnsku. Hustopeče, pl., Hustopetsch. městečko u Hranic na Mor. — Cf. Tk. 422., III. 95., V. 127., VI. 348., S. N., Žer. Záp. II. 184., Sdl. Hr. I. 247. Hustopernatý = hustoperý. Lpř. Hustoperý, dichtbefiedert. Lpř. Hustorouný, dichtwollig. Lpř. Hustosloupý, dichtsäurig. Šm. Hustostinný, dichtschattig, schattenreich. Lpř. Hustoš, e, m. Vem to h. (nežť; buď jak buď). U Jižné. Vrů. Hustota, die Dichte, Konsistenz atd., vz Hustosť. H. obyvatelstva, Kř. 51., hmot pevných a kapalných, vz Prm. III. č. 13., MP. 64., električnosti, Mj. 375., absolutní, relativní, Mj. 65., 66., nerostů, Bř. N. 58., obrostu, Bestockungsdichtigkeit, měřítko h-ty. Sl. les. H. a stanovení její. Vz Schd. I. 27., 28. — H. = hustý les. Ďrva vysoko- rostlá v h-tě pod skalú. Rkk 19. Husťounký, vz Hustý. Hustovlasinný, Innádcuóvq, mit dichtem Rossschweife umflattert. Lpř. Hustovzduchý, dichtluftig. Šm. Hustozrnný, dichtkernig. H. hrozen, kámen. KP., Zpr. arch. VIII. 22. Hustozubec, anoplotherium (vymaž špat- né: anaphloterium). Vz Frč. 378. Hustožíněný, Innódaůvq. Cf. Hustovla- sinný. Lpř. Hustý. Vz Mkl. Etym. 72. O suchých vě- cech. H. vlasy, Us., lidnatosť, J. Lpř., brada, Osv. I. 85., dav, prach, závoj, Us. Pdl., obilí, základka (zděná), der Bergversatz. Bc. — jak. H. jako kartáč. Sl. les. — čím. čokoláda žloutky hustá. Us. Dřevo větvami husté. BO. Hušačka, y, f. = houpačka. Slez. a mor. Šd., Mtl., Brt. D. 217. Hušákati = huš křičeti. Polič. Pokuty. 58. Húšana, dle Káča = tlustá ženská, dickes Frauenzimmer. Val. Vck. Hušati = kolébati, houpati, schaukeln; dítě chovati, hätscheln. Slez. a mor. Šd., Vck., Mtl., Brt. D. 217. Húšč, e, m. = húšť. Húšč mečev a šípóv. BO. Všel v veliký h. lesa toho. GR. Húščava, y, f. = houština. Val. Brt. D. 217. Húščě, condensa. Ž. wit. 221. Huščenie, n. == condensa. Cf. Húščě. Zjeví h. Ž. wit. 28. 9. Húščie, n. = houšť, dav, tíseň. Dal. Hušík = hašík. Huška = hušačka. Slez. Šd. — H., y, m., os. jm. 15. stol Huškač, e, m. = štváč, der Hetzer. Bern. Huškati = štváti, škádliti, naváděti. U Žamb., u Turn., u Vys. Mýta, u Rychn., na Valaš. Kf., Hrp., Vck., Mtl., Brt. D. 217. — se s kým. Kf. — H. == kolébati, hušati, schaukeln. Mor. V kolísce hušká se babátko (dítě). Brt. L. N. II. — Mtl.