396

Hušovec, vce, tn. Sdl. Hr. I. 232.

Hušpanina, y, f. = huspenina. U Neza-
myslíc. Bkř.

Húšť, ě, m. = ssedlina, kal v nádobě,
Satz. To už je tam jenom samý h. H. v sudě.
Mor. a Slov. Šd.

Hušťák = hošťák. - Slov. Sokl. II. 488.
Podívajže sa za h-ky, tam kdosi utěká.
Ntr. V. 213.

Húšťava, y, f. = houšť, houští, hustý
les, das Dickicht, dichter Wald. Na již. Mor.
a Slov. Mrtvole kati do h-vy zahodili. Lipa
I. 231. Zalezl do h-vy a tam se schoval.
Na již. Mor. Šd. Odpratal poraženého soka
svôjho do h-vy. Mt. S. I. 56. Šli tri dni a
tri noce a ešte vždy len do vätšej h-vy za-
chodili. Dbš. Sl. pov. I. 60. (I. 183, 8. 45.,
Mt. S. I. 59.). V h-vě se skrývati. Koll. I.
299.

Huštěnovice, dle Budějovice, Huschtie-
nowitz, ves u Uher. Hradiště. D. ol. IV. 369.

Huštier, u, m., das Gebüsch. Slov. Ssk.

Huština, y, f. = houšť. Us., Sl. les.

Huštlama, y, m. = člověk škaredé huby
(řeči), člověk nevymáchané huby. Mor. Knrz.
Brt.

Huštniak, u, m. Tu sme sa museli h-kom
borit. Slov. Syt. Táb. 251.

Hut, u, m. = hlt, der Schluck. Na jeden
h. něco vypiti. U Opavy. Klš. — Hut na
mraz (říkají tomu, kdo otevřenými ústy na
něco hledí). U Jižné a j. Vrů.

Huť, die Hütte (im Bergwesen), hutě, das
Hüttenwerk. J. tr. V hutech (výhradně).
U Počátk. Jndr. H. skelná (sklárna, skelna),
Sl. les., sklářská. Mus. 1880. 441. H. kame-
nečná, kamencárna, kamencovna, die Alaun-
hütte. Sl. les. Vz KP. IV. 455. — H., žele-
zárna u Mýta; Eisenhütte, vys. pec u Ne-
pomuk; Nová a Stará Hut, Neu-, Alt-Hüt-
ten, vsi u Berouna. V Nové Huti bydlel
jsem v poslední době po několik let o prázd-
ninách (1884.— 87.) se svou rodinou u šva-
gra Jos. Wagnera a choti jeho Karoliny
v č. 24., kde jsem ovšem i o slovníku tomto
pracoval. Tam svati visí ve vzduchu (dva
svatí z plechu na můstku na železných ty-
čích stojí). — Stará Huť, Althütten, také
vsi u Plzně, u Uher. Hradiště, u Chvalšin,
u Plané, u Dobříše; Nová Hut, Neu-Hütten,
také vsi u Plzně a u Rokycan. H. Sklenná,
Glashütte, ovčárna u Hořovic; H Skleněná,
Glashütte, sam. u Řenčova; H. Sklenná,
Glashütten, vsi u Příbramě a u Mýta, vz
Hutě, PL., v Plzeň. Blk. Kfsk. 447.

Huta, vz Huť, Pokr. Pot. II. 191. — H.,
y, m., os. jm. Slov. Sd.

Huťácký, Hütten-. H. hudbaf(hutníků).
U Počát. Jdr.

Huťačka, y, f. = pracovnice v hutích.
U Počát. Jdr.

Huťák, a, m. = dělník v hutích. U Počát.
Jdr. Vz Huťař, Hutník.

Hútal, a, m. = kdo rozmýšlí, uvažuje. Slov.

Hútala, y, m. = hútal. Slov. Něm.

Hútanina, y, f. = vymyšlená věc. Jeho
h-ny a písaniny tlačom na svetlo z kúta
domáceho vyšly. Slov. Hdž. Vět. 136.

Huťapa, y, m., vz Huťa.

Huťař, e, m. = hutník.

Huťářka, y, f. = hutnička. Bern.

Hutati, hutnouti = hltati, polýkati, schluk-
ken. Val. Vck. — čeho. Inu, vína i piva
ráda hutnu. Kld. II. 66. — co. Vody jor-
dánky potom nemocný hutne tři huty. Brt.
L. N. I. 202. — si = zavdati si, napiti se,
přihnouti si, einen Schluck thun. Slez. a mor.
Šd., Kld. 39., Tč., Mtl. Dráč víno vzal, hut-
nul si-ho a dal řezníkovi Kld. II. 39.

Hútati = rozmýšleti, uvazovati, mysliti.
Hdk. C. 378, Němc. VII. 7. — co. Keby ja
vedela, čvo môj milý hútá. Sl. ps 179., Koll.
Zp. I. 85. Čo ti naši h-li, keď ma za muž
nedali. Koll. Zp. I. 219. (167.). Čo všetko
hútal, plánil . . . Phld. IV. 15. — o čem.
Hútal o nových zradách. Ntr. V. 350. —
kde. Hútal som si sám u sebe, že ... Koll.
Zp. I. 188. — H. = houpati. U Nové Vsi
v Kruml. Bauer.

Hutě, sam. u Blatné a u Kamenice nad
Lab.; ves u Benešova; Staré Hutě, Alt-
Hütten, ves u Benešova, u Uhlíř. Janovic;
sam. u Čechtic, u Něm. Brodu, u Zbraslavic;
Nové Hutě, Neu-Hütten, ves u Benešova;
Hutě, Eisenhammer, ves u Bechyně; Hütten,
osada u Zbirova; Glashütten, vsi u Příbramě
(také Sklenná Hut); Sklenné Hutě, Glas-
hütte Slawietin, ves u Pacova; Glashütten
o. Fichtenthal, ves u Chlumce v Buděj.;
Horní či Nové Hutě, Ober-Glashütten, ves
u Pelhřimova; Přední Hutě, Vorder-Glas-
hütten, ves u Březnice; Dolní Hutě, Unter-
Glashütten, ves u Pelhřimova; Hutě, Hütte
Straschitz, díl Mýta v Hořov.; Hutě (Ji-
mravov Nový), Neu-Ingrowitz, ves u Jimra-
vova; Hutě, Petz, sam. u Richmburka. PL.
- Cf. Blk. Kfsk. 1322.

Hutek, tku, m. = malý hut, hltek Vz
Hut. Slez. Šd.

Hútel, tle, f., der Schnittling. Slov. Ssk.

Hútelka, y, f. == hútel. Slov. Ssk.

Huti, pl., f, ves u Poličky; sam. u Ml.
Vožice, u Běchovic, osada u Chotěboře;
Hüttenhof, dvůr u Přibislavě; Neradov, sam.
u Blatné. PL.

Hutina, y, f., sam. u Vlašimě.

Hutisko, a, n., ves u Rožnova. Vck.

Hútka. Hdk. C. 378., Němc. VII. 7., Koll.
St. 182. Mějte si svou śablici, Slovač hůlku
drsnou, hůlky v hlavě vzrůstají, hůtky ne-
zakrsnou. Hdk. C. 123.

Hutman, a, m., sam. u Rokycan.

Hutmanka, vz Otmanka.

Hutmanský, Wächter-. Ešte ma h-skú
palicou vyprali. Koll. Zp. I. 348.

Hutmistr, a, m. NB. Tč. 272.

Hutmutě, sam. u Lubné.

Hutní nemoc, vz S. N.

Hutnický, os. jm. Sdl. Hr. II. 162.

Hutnictví, n., das Hüttenweseu. J. tr.
H. železa. Vz Šfk. Poč. 347., KP. IV. 88.

Hutnička, y, f., die Hutmeisterin, des
Hutmannes Frau. Bern.

Hutnosť = váha měrná, poměrná, speci-
fisches Gewicht, das Volumgewicht. Sl. les.
H. páry, die Dampfdichte. Nz., Rm. 15., Nev.
Rm. I. 59., S. N., Stč. Zem. 371. H. abso-
lutní, relativní. ZČ. I. 83. H. nerostů, Schd.
II. 16., vzduchu, KP. II. 59., země, ZČ. I.
188., Stč. Zem. 371., plic. Šv. 73.



	396

	Hušovec, vce, tn. Sdl. Hr. I. 232. Hušpanina, y, f. = huspenina. U Neza- myslíc. Bkř. Húšť, ě, m. = ssedlina, kal v nádobě, Satz. To už je tam jenom samý h. H. v sudě. Mor. a Slov. Šd. Hušťák = hošťák. - Slov. Sokl. II. 488. Podívajže sa za h-ky, tam kdosi utěká. Ntr. V. 213. Húšťava, y, f. = houšť, houští, hustý les, das Dickicht, dichter Wald. Na již. Mor. a Slov. Mrtvole kati do h-vy zahodili. Lipa I. 231. Zalezl do h-vy a tam se schoval. Na již. Mor. Šd. Odpratal poraženého soka svôjho do h-vy. Mt. S. I. 56. Šli tri dni a tri noce a ešte vždy len do vätšej h-vy za- chodili. Dbš. Sl. pov. I. 60. (I. 183, 8. 45., Mt. S. I. 59.). V h-vě se skrývati. Koll. I. 299. Huštěnovice, dle Budějovice, Huschtie- nowitz, ves u Uher. Hradiště. D. ol. IV. 369. Huštier, u, m., das Gebüsch. Slov. Ssk. Huština, y, f. = houšť. Us., Sl. les. Huštlama, y, m. = člověk škaredé huby (řeči), člověk nevymáchané huby. Mor. Knrz. Brt. Huštniak, u, m. Tu sme sa museli h-kom borit. Slov. Syt. Táb. 251. Hut, u, m. = hlt, der Schluck. Na jeden h. něco vypiti. U Opavy. Klš. — Hut na mraz (říkají tomu, kdo otevřenými ústy na něco hledí). U Jižné a j. Vrů. Huť, die Hütte (im Bergwesen), hutě, das Hüttenwerk. J. tr. V hutech (výhradně). U Počátk. Jndr. H. skelná (sklárna, skelna), Sl. les., sklářská. Mus. 1880. 441. H. kame- nečná, kamencárna, kamencovna, die Alaun- hütte. Sl. les. Vz KP. IV. 455. — H., žele- zárna u Mýta; Eisenhütte, vys. pec u Ne- pomuk; Nová a Stará Hut, Neu-, Alt-Hüt- ten, vsi u Berouna. V Nové Huti bydlel jsem v poslední době po několik let o prázd- ninách (1884.— 87.) se svou rodinou u šva- gra Jos. Wagnera a choti jeho Karoliny v č. 24., kde jsem ovšem i o slovníku tomto pracoval. Tam svati visí ve vzduchu (dva svatí z plechu na můstku na železných ty- čích stojí). — Stará Huť, Althütten, také vsi u Plzně, u Uher. Hradiště, u Chvalšin, u Plané, u Dobříše; Nová Hut, Neu-Hütten, také vsi u Plzně a u Rokycan. H. Sklenná, Glashütte, ovčárna u Hořovic; H Skleněná, Glashütte, sam. u Řenčova; H. Sklenná, Glashütten, vsi u Příbramě a u Mýta, vz Hutě, PL., v Plzeň. Blk. Kfsk. 447. Huta, vz Huť, Pokr. Pot. II. 191. — H., y, m., os. jm. Slov. Sd. Huťácký, Hütten-. H. hudbaf(hutníků). U Počát. Jdr. Huťačka, y, f. = pracovnice v hutích. U Počát. Jdr. Huťák, a, m. = dělník v hutích. U Počát. Jdr. Vz Huťař, Hutník. Hútal, a, m. = kdo rozmýšlí, uvažuje. Slov. Hútala, y, m. = hútal. Slov. Něm. Hútanina, y, f. = vymyšlená věc. Jeho h-ny a písaniny tlačom na svetlo z kúta domáceho vyšly. Slov. Hdž. Vět. 136. Huťapa, y, m., vz Huťa. Huťař, e, m. = hutník.	Huťářka, y, f. = hutnička. Bern. Hutati, hutnouti = hltati, polýkati, schluk- ken. Val. Vck. — čeho. Inu, vína i piva ráda hutnu. Kld. II. 66. — co. Vody jor- dánky potom nemocný hutne tři huty. Brt. L. N. I. 202. — si = zavdati si, napiti se, přihnouti si, einen Schluck thun. Slez. a mor. Šd., Kld. 39., Tč., Mtl. Dráč víno vzal, hut- nul si-ho a dal řezníkovi Kld. II. 39. Hútati = rozmýšleti, uvazovati, mysliti. Hdk. C. 378, Němc. VII. 7. — co. Keby ja vedela, čvo môj milý hútá. Sl. ps 179., Koll. Zp. I. 85. Čo ti naši h-li, keď ma za muž nedali. Koll. Zp. I. 219. (167.). Čo všetko hútal, plánil . . . Phld. IV. 15. — o čem. Hútal o nových zradách. Ntr. V. 350. — kde. Hútal som si sám u sebe, že ... Koll. Zp. I. 188. — H. = houpati. U Nové Vsi v Kruml. Bauer. Hutě, sam. u Blatné a u Kamenice nad Lab.; ves u Benešova; Staré Hutě, Alt- Hütten, ves u Benešova, u Uhlíř. Janovic; sam. u Čechtic, u Něm. Brodu, u Zbraslavic; Nové Hutě, Neu-Hütten, ves u Benešova; Hutě, Eisenhammer, ves u Bechyně; Hütten, osada u Zbirova; Glashütten, vsi u Příbramě (také Sklenná Hut); Sklenné Hutě, Glas- hütte Slawietin, ves u Pacova; Glashütten o. Fichtenthal, ves u Chlumce v Buděj.; Horní či Nové Hutě, Ober-Glashütten, ves u Pelhřimova; Přední Hutě, Vorder-Glas- hütten, ves u Březnice; Dolní Hutě, Unter- Glashütten, ves u Pelhřimova; Hutě, Hütte Straschitz, díl Mýta v Hořov.; Hutě (Ji- mravov Nový), Neu-Ingrowitz, ves u Jimra- vova; Hutě, Petz, sam. u Richmburka. PL. - Cf. Blk. Kfsk. 1322. Hutek, tku, m. = malý hut, hltek Vz Hut. Slez. Šd. Hútel, tle, f., der Schnittling. Slov. Ssk. Hútelka, y, f. == hútel. Slov. Ssk. Huti, pl., f, ves u Poličky; sam. u Ml. Vožice, u Běchovic, osada u Chotěboře; Hüttenhof, dvůr u Přibislavě; Neradov, sam. u Blatné. PL. Hutina, y, f., sam. u Vlašimě. Hutisko, a, n., ves u Rožnova. Vck. Hútka. Hdk. C. 378., Němc. VII. 7., Koll. St. 182. Mějte si svou śablici, Slovač hůlku drsnou, hůlky v hlavě vzrůstají, hůtky ne- zakrsnou. Hdk. C. 123. Hutman, a, m., sam. u Rokycan. Hutmanka, vz Otmanka. Hutmanský, Wächter-. Ešte ma h-skú palicou vyprali. Koll. Zp. I. 348. Hutmistr, a, m. NB. Tč. 272. Hutmutě, sam. u Lubné. Hutní nemoc, vz S. N. Hutnický, os. jm. Sdl. Hr. II. 162. Hutnictví, n., das Hüttenweseu. J. tr. H. železa. Vz Šfk. Poč. 347., KP. IV. 88. Hutnička, y, f., die Hutmeisterin, des Hutmannes Frau. Bern. Hutnosť = váha měrná, poměrná, speci- fisches Gewicht, das Volumgewicht. Sl. les. H. páry, die Dampfdichte. Nz., Rm. 15., Nev. Rm. I. 59., S. N., Stč. Zem. 371. H. abso- lutní, relativní. ZČ. I. 83. H. nerostů, Schd. II. 16., vzduchu, KP. II. 59., země, ZČ. I. 188., Stč. Zem. 371., plic. Šv. 73.