399

Hvězdořasný, sternenfaltig. H. plášť noci.
Vrch.

Hvězdorodý, den Sternen entstammt.
Roucho její h-dá broť. Sš. Bs. 192.

Hvězdoroj, e, m., der Sternenschwarm.
Dch.

Hvězdorouchý, sterngekleidet. H. kněžna.
Čch. Mch. 164.

Hvězdosažný, an die Sterne reichend.
Šm.

Hvězdosloví, n. = hvězdoprava. Němc.

Hvězdoslužba, y, f., der Sterndienst. Dk.
Aesth. 569.

Hvězdostolec, lce, m. = hvězdostolek.
Pl. I. 16.

Hvězdostolek. Pl. I. 249.

Hvězdosvětlý, sternlicht. Lpř. H. obloha.
Koll. St. 253.

Hvězdoš = kontryhel obecný, kondolík,
alchimilla vulgaris. Vz Rstp. 491. — H. =
šabívlas jesenní, callitriche antumnalis, rostl.
Vz Rstp. 554. — H. = plicník lékařský, pul-
monaria officinalis. Vz Rstp. 1113. — Cf.
Čl. Kv. 150., FB. 25.

Hvězdotkaný, aus Sternen gewebt. H.
obloha, Osv. I. 275., noc, ib. Vl. 593., roucho.
Koll. I. 219. Nebes říza h-ná. Zr. Výs. 264.

Hvězdotvárný = tvar hvězdy mající. NA.
III. 143.

Hvězdov, a, m., Höflitz, ves u Mimoně,
Blk. Kfsk. 381.; Sternheim, ves u Konic na
Mor.

Hvězdovatý věnec, Koll. I. 220., stolec.
Vrch. Vz Hvězdovitý.

Hvězdovec. H-vci, gephyrea, die Stern-
würmer, červi mořští těla válcovitého. H.
drsný, sipunculus verrucosus; obrovský, s.
nudus. Vz Frč. 80., Brm. IV. 2. 107.—108.

Hvězdověda. Št. Kn. š. 67.

Hvězdověnec, nce, m., der Sternkranz.
Celý oblouk nebe dálný h. bledý vine. Pl.
I. 106. (165).

Hvězdovid, a, m., asteroscopus, motýl.
H. lipový, a. cassinia; březový, a. nubecu-
losa. Kk. Mot. 230., 231. — H., u, m., die
Sternkarte. Slov. Ssk.

Hvězdovitý. H. buňky, Kk. 2. vd. 6...
mnohoúhelník, Jd. Geom. I. 22., klenba, NA.
I. 63., světlo, zobrazení povrchu zemského.
Stč. Zem. 252., 388.

Hvězdovka = jarmanka větší, astrantia
major, die Astrantia. Vz Rstp. 708., Slb.
508., Mllr. 19.

Hvězdovlasý, sternhaarig. H. měsíc.JKoll.
Sl. dc. I. 30.

Hvězdový. H. klenba, Us., hradba, NA.,
III. 143., blesk. Koll. I. 48. H komora v An-
glii (král. soudní dvůr). Vz S. N.

Hvězdozřitel, e, n. = hvězdozpytce. Šm.

Hvězducha, y, f., astronium, rostl. H.
Šipková, a. papetarium. Vz Rstp. 579.

Hvězdula, y, f. = hvězda, kraví jméno;
jm. krávy, která má na čele hvězdu. Na
Mor. a ve Slez. Šd., Vck., Kld. I. 17., Brt.

Hvězdulka, y, f., micrasterias, der Zellen-
stern. H. podivná, m. paradoxa. Vz Rstp.
1879.

Hvězdýš, vz Schd. II. 539., S. N.

Hvěžďán, a, n., věžďanka = lucerka.
U Uher. Brodu. Brt.

Hvitký — hbitý. Laš. Brt. D. 217.

Hvizd, a, m. = kulík, cbaradrius pluvi-
alis, der Goldregenpfeifer. Pdy. — H., u,
m. Ne vše praskem a bičem, mnoho zmůžeš
i hvizdem. Us. Šd.

Hvízda, y, f. = hvízď. Slov. Ssk.

Hvízdací, Pfeif-. H. nástroj. Anth. I. 3.
vd. XXXVI.

Hvizdačiti, u mysliv., rehblatten. Šm.

Hvízdačka = hvízdání. Tč., Dbš. Obyč.
72.

Hvízdák == divoká kachna, marecca pene-
lope, anas penelope, der Pfeilschwanz. Pdy.,
Sl. les. — H., u, m. = červivý lískovec.
Mt. S. I. 134. Na dírce, kudy červ vylezl,
lze zahvízdati. Z h-ka jádro něvineš. Hdž.
Ds. 41. — Ev. Šk. II. 239.

Hvízdal, a, m., Wizdal, sam. u Budějovic.

Hvízdálek, lka, m., der Pfeifer.

1. Hvízdalka, y, f., cystignatus. H.
ozdobná, c. ornatus; hranatá, c. ocellatus.
Brm. III. 2. 51.

2. Hvízdalka, y, f., Chwisdalka, sam.
u Plzně; Wizdalka, sam. u Čimelic, u Vo-
tic, u Horšova Týna, u Domažlic, u Bu-
dyně; Ernstdorf, ves u Loun; Hwizdalka,
ves u Dol. Nýrska; samota u Budějovic,
u Krumlova, u Čimelic, u Rokycan, u Su-
šice. PL.

Hvízdalky, Wizdalky, sam. u Bernardic.

Hvízdaly, Hwizdal, sam. u Černého Po-
toku.

Hvízdání. Dá-li se děvče do h., přivolá
nouzi a bídu. Us.

Hvizdár, a, m. = svišt. Slov. Němc. IV.
418., Pokr. Pot. II. 50. Svist má v Tatrách
aj kamaráta syslu podobného, ale od tohto
väčšieho, h-ra (arctomys bobac, svist polský,
rus. čajvak). Phld. IV. 267.

Hvízdati. Vz Gb. v List. filol. 1884. 93.,
Mkl. Etym. 81. — abs. Kos hvízdá, větr
hviždí, sáně hviždíja (rychle jedouce), Brt.
D. — co odkud nač. Mílek shůry po-
směch na ni hvízdá. Koll. I. 131. — co
komu: dítěti ukolébavku. Us. Pdl. — kde.
V pravici hvízdal mu karabáč. Tbz. V boru
si hvízdá seveřík. Osv. VI. 220. Pod skalú
hlava človečie hviždí. Mand. 87. a. — čím.
Vzduch jen hvízdnul divým letem. Nrd. Bld.
28. Někoho kamenem hvízdnouti = udeřiti.
Brt. D. 61. Hvízdnul sebou (udeřil sebou,
upadl), až se mu v očích zajiskřilo. U Kr.
Hrad. Kšť. — za kým. Kom. Vz Leckdo.

Hvízděk. Brm. II. 2. 255.

Hvizdoň, ě, m. = kdo pořád hvízdá. Brt.
D.

Hvizdot kosů, Pl. I. 68., mečů. Hdk.
Luna. V. 242.

Hvizgot, u, m. = hvizdot. Slov. Sldk.
25., Ntr. V. 21., Č. Čt. I. 285.

Hvizkot, u, m. = hvizdot. H. víchrice.
Slov. Phld. III. 471.

Hvižď. Vz Mkl. Etym. 331.

Hvižděti. Bž. 193. Skřečník hviždie. GR.
Vz Hvízdati.

Hvozd. Vz Mkl. Etym. 229. - H., die
Malzdörre. H. jednopatrový, mechanický č.
stojný, americký, KP. V. 270., 273., dýmový,
jednoduchý, dvojatý (anglický). Zpr. arch.
VII. 60. Cf. S. N. — H. = les. Vz Mz. v List.



	399

	Hvězdořasný, sternenfaltig. H. plášť noci. Vrch. Hvězdorodý, den Sternen entstammt. Roucho její h-dá broť. Sš. Bs. 192. Hvězdoroj, e, m., der Sternenschwarm. Dch. Hvězdorouchý, sterngekleidet. H. kněžna. Čch. Mch. 164. Hvězdosažný, an die Sterne reichend. Šm. Hvězdosloví, n. = hvězdoprava. Němc. Hvězdoslužba, y, f., der Sterndienst. Dk. Aesth. 569. Hvězdostolec, lce, m. = hvězdostolek. Pl. I. 16. Hvězdostolek. Pl. I. 249. Hvězdosvětlý, sternlicht. Lpř. H. obloha. Koll. St. 253. Hvězdoš = kontryhel obecný, kondolík, alchimilla vulgaris. Vz Rstp. 491. — H. = šabívlas jesenní, callitriche antumnalis, rostl. Vz Rstp. 554. — H. = plicník lékařský, pul- monaria officinalis. Vz Rstp. 1113. — Cf. Čl. Kv. 150., FB. 25. Hvězdotkaný, aus Sternen gewebt. H. obloha, Osv. I. 275., noc, ib. Vl. 593., roucho. Koll. I. 219. Nebes říza h-ná. Zr. Výs. 264. Hvězdotvárný = tvar hvězdy mající. NA. III. 143. Hvězdov, a, m., Höflitz, ves u Mimoně, Blk. Kfsk. 381.; Sternheim, ves u Konic na Mor. Hvězdovatý věnec, Koll. I. 220., stolec. Vrch. Vz Hvězdovitý. Hvězdovec. H-vci, gephyrea, die Stern- würmer, červi mořští těla válcovitého. H. drsný, sipunculus verrucosus; obrovský, s. nudus. Vz Frč. 80., Brm. IV. 2. 107.—108. Hvězdověda. Št. Kn. š. 67. Hvězdověnec, nce, m., der Sternkranz. Celý oblouk nebe dálný h. bledý vine. Pl. I. 106. (165). Hvězdovid, a, m., asteroscopus, motýl. H. lipový, a. cassinia; březový, a. nubecu- losa. Kk. Mot. 230., 231. — H., u, m., die Sternkarte. Slov. Ssk. Hvězdovitý. H. buňky, Kk. 2. vd. 6... mnohoúhelník, Jd. Geom. I. 22., klenba, NA. I. 63., světlo, zobrazení povrchu zemského. Stč. Zem. 252., 388. Hvězdovka = jarmanka větší, astrantia major, die Astrantia. Vz Rstp. 708., Slb. 508., Mllr. 19. Hvězdovlasý, sternhaarig. H. měsíc.JKoll. Sl. dc. I. 30. Hvězdový. H. klenba, Us., hradba, NA., III. 143., blesk. Koll. I. 48. H komora v An- glii (král. soudní dvůr). Vz S. N. Hvězdozřitel, e, n. = hvězdozpytce. Šm. Hvězducha, y, f., astronium, rostl. H. Šipková, a. papetarium. Vz Rstp. 579. Hvězdula, y, f. = hvězda, kraví jméno; jm. krávy, která má na čele hvězdu. Na Mor. a ve Slez. Šd., Vck., Kld. I. 17., Brt. Hvězdulka, y, f., micrasterias, der Zellen- stern. H. podivná, m. paradoxa. Vz Rstp. 1879. Hvězdýš, vz Schd. II. 539., S. N. Hvěžďán, a, n., věžďanka = lucerka. U Uher. Brodu. Brt.	Hvitký — hbitý. Laš. Brt. D. 217. Hvizd, a, m. = kulík, cbaradrius pluvi- alis, der Goldregenpfeifer. Pdy. — H., u, m. Ne vše praskem a bičem, mnoho zmůžeš i hvizdem. Us. Šd. Hvízda, y, f. = hvízď. Slov. Ssk. Hvízdací, Pfeif-. H. nástroj. Anth. I. 3. vd. XXXVI. Hvizdačiti, u mysliv., rehblatten. Šm. Hvízdačka = hvízdání. Tč., Dbš. Obyč. 72. Hvízdák == divoká kachna, marecca pene- lope, anas penelope, der Pfeilschwanz. Pdy., Sl. les. — H., u, m. = červivý lískovec. Mt. S. I. 134. Na dírce, kudy červ vylezl, lze zahvízdati. Z h-ka jádro něvineš. Hdž. Ds. 41. — Ev. Šk. II. 239. Hvízdal, a, m., Wizdal, sam. u Budějovic. Hvízdálek, lka, m., der Pfeifer. 1. Hvízdalka, y, f., cystignatus. H. ozdobná, c. ornatus; hranatá, c. ocellatus. Brm. III. 2. 51. 2. Hvízdalka, y, f., Chwisdalka, sam. u Plzně; Wizdalka, sam. u Čimelic, u Vo- tic, u Horšova Týna, u Domažlic, u Bu- dyně; Ernstdorf, ves u Loun; Hwizdalka, ves u Dol. Nýrska; samota u Budějovic, u Krumlova, u Čimelic, u Rokycan, u Su- šice. PL. Hvízdalky, Wizdalky, sam. u Bernardic. Hvízdaly, Hwizdal, sam. u Černého Po- toku. Hvízdání. Dá-li se děvče do h., přivolá nouzi a bídu. Us. Hvizdár, a, m. = svišt. Slov. Němc. IV. 418., Pokr. Pot. II. 50. Svist má v Tatrách aj kamaráta syslu podobného, ale od tohto väčšieho, h-ra (arctomys bobac, svist polský, rus. čajvak). Phld. IV. 267. Hvízdati. Vz Gb. v List. filol. 1884. 93., Mkl. Etym. 81. — abs. Kos hvízdá, větr hviždí, sáně hviždíja (rychle jedouce), Brt. D. — co odkud nač. Mílek shůry po- směch na ni hvízdá. Koll. I. 131. — co komu: dítěti ukolébavku. Us. Pdl. — kde. V pravici hvízdal mu karabáč. Tbz. V boru si hvízdá seveřík. Osv. VI. 220. Pod skalú hlava človečie hviždí. Mand. 87. a. — čím. Vzduch jen hvízdnul divým letem. Nrd. Bld. 28. Někoho kamenem hvízdnouti = udeřiti. Brt. D. 61. Hvízdnul sebou (udeřil sebou, upadl), až se mu v očích zajiskřilo. U Kr. Hrad. Kšť. — za kým. Kom. Vz Leckdo. Hvízděk. Brm. II. 2. 255. Hvizdoň, ě, m. = kdo pořád hvízdá. Brt. D. Hvizdot kosů, Pl. I. 68., mečů. Hdk. Luna. V. 242. Hvizgot, u, m. = hvizdot. Slov. Sldk. 25., Ntr. V. 21., Č. Čt. I. 285. Hvizkot, u, m. = hvizdot. H. víchrice. Slov. Phld. III. 471. Hvižď. Vz Mkl. Etym. 331. Hvižděti. Bž. 193. Skřečník hviždie. GR. Vz Hvízdati. Hvozd. Vz Mkl. Etym. 229. - H., die Malzdörre. H. jednopatrový, mechanický č. stojný, americký, KP. V. 270., 273., dýmový, jednoduchý, dvojatý (anglický). Zpr. arch. VII. 60. Cf. S. N. — H. = les. Vz Mz. v List.