401

bt. Kn. š. 84. Hyběť kněžím lichevním, krč-
mářom a jinak neřádně obchodným. Hus I.
219. Cf. Hus I. 231., 278., 369., 383., 438.,
II. 185., 186., 393. - od čeho. Protož
hyběť jim od ran mnohých. Hus II. 185.--
kdy kde. Hybět bude jim v súdný den
před spravedlivým súdci. Hus I. 256.

Hybianka, y, f. = říčka v Liptavě na
Slov. Pokr. Pot. II. 10.

Hybina, y, f. = hybký prut, biegsame
Ruthe. Slez. Šd., Laš. Brt. D. 217.

Hybko,schnell,behend. Ohromným zhybka
vrtí se mečom. Hol. 285. H. prebírat' ten-
kými nožkami. Hdk. C. 154.

Hybký = ohebný, obratný. Synečku h.,
neboj sa bitky. Brt. D. 217.

Hýbl, a, m., os. jm. H. Jan, čes. spisov.,
1786.—1834. Cf. Tf. H. 1. 3. vd. 98., 120.,
Bačk. Písm. I. 157., 177., 203., 217., 220.,
256., Rb. Křišit. 233.—250., Rb. v Osv.
1875. 641. a násl., S. N., Jg. H. 1. 2. vd.
568., Šb. D. ř. 2. vd. 250., Pyp. K. II. 379.,
408.

de Hybla Theod. 1774. Jg. H. 1. 2. vd.
569., Jir. Ruk. I. 283.

Hýble. Idea dokonalosti jest hýblem po-
kroku. Dk. Aesth. 493.

Hyblivý. H. bod, Jd. Geom. I. 5., obtí-
žení trámů. Šln. I. 35.

Hybno = hybko. Stávej, smetanu h. sbí-
raj. Kol. ván. 147.

Hybnosť, die Biegsamkeit, Beweglichkeit.
Šp. Cf. Schd. I. 36. H. hmoty (velikost po-
hybu hmoty). Mj. 165., NA. V. 152. H. v je-
dnání a počínání. Dch. — Dk. Aesth. 516.,
617. Vz MS. 39.

Hybnozárodkový list, motorischgermi-
natives Blatt. Nz. lk.

Hybnúť = udeřiti holí. Val. Brt. D. 217.

Hybný. Vše, co buď se pohybuje, buď
pohybovati se má, slove hybným. ZČ. I.
100. H. ústroje. Slov. zdrav. H. síly, ZČ. I.
52., NA. IV. 176., V. 174., Kk Fys. 37.,
Stč. Zem. 253., Rm., kladka, Mj. 81., obrazo-
tvornosť, Mus. 1880. 275., bod, Jrl. 419.,
rameno úhlu, Jd. Geom. I. 8., trubice, Mj.
131., chůze, flotter Gang, Dch., křídla. Kká.
K sl. j. 85.

Hybočet, čtu, m., der Hubzähler. Wkl.

Hybočina, y, f. = hlubina, tůně. Shodil
ji do tej vody, do tej h-ny. Čes. mor. ps.
96.

Hyboký = hluboký. H. potůček. Čes.
moR. ps. 189. — Hyboké = údolí u Zašové.
Pk.

Hyboměřictví, n., die Mechanik. Šm.

Hyboměřič, e, m., der Mechaniker; Be-
wegungsmesseR. Šm.

Hybostroj, das Triebwerk. H. elektro-
magnetický. ZČ. I. 29., NA. V. 318.

Hybověst, u, m., der Bewegungsanzeiger.
Dch.

Hybozákoní, n., die Phoronomie. Šm.

Hybralec, lce, m., Ebersdorf, ves u Ji-
hlavy.

Hybridisace rostlin. Vz Osv. VI. 51.

Hyby, dle Dolany, městečko v Liptově
na Slov. Pokr. Pot. I. 37.

Hyc Naraz h., potom nic (o nešetrném).
Slov. Šd.

Hýcati = nešetřiti, rozhazovati. Val. Brt.
D. 217.

Hycel = katův pacholek. Brt. Ve Slez.:
ras; šibal, der Gauner. Škd., Tč. Cf. Mikl.
Etym. 84.

Hycelský tovaryš, der Schinderknecht.
Slez. Té.

Hyclovati se čím: prací, sich abrackern.
Slez. Tč.

Hyclovský, Schinder-. Šm.

Hyč. Za Hyčí, pole u Přerova. Pk.

Hyča, dle Káča = zelný košťál. Brt. D.
217.

Hyčala, y, f., grober, starker Knochen.
U Místka. Škd.

Hýček, čka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Hyčel, čle, m. = kyčel, die Hüfte. Slez.
Tč.

Hyčice (Hyšice), ves v Písecku. Blk.
Kfsk. 1323.

Hyčka, y, f. = střední žíla v listě hned
od stopky. Mor. Brt. D. 217.

Hýčkaný; -án, a, o, das Schosskind. Dch.

Hyd = ohyzda. Zlinsky. Brt. Ten h. pe-
kelný (protivný člověk). Brt. — H. = hmyz.
Vz Hmyz (dod.). Val. Brt. H. = vši. Zlínsky.
Brt. Jak se nebudeš čistiti, to tě hyd chytně.
Laš. Tč. — H. = lidští cizopasníci. Zlínsky.
Brt. — Cf. Hydný.

Hydat-is, y, f., z řec. = boubel a) pu-
chýř tekutinou naplněný, b) hlíst z rodu
uhrovitých n. mechožilů. Vz S. N.

Hydbov, u, m. = hedbáv. Laš. Tč.

Hydčice, dle Budějovice. H. Malé a
Velké, Klein-, Gross-Hitschitz, vsi u Hora-
žďovic. — Cf. Tk. I. 417., III. 89.

Hýdek, dku, m. = zápach, smrad. Cf.
Hyd. Šml.

Hydín, u, m., der Geflügelstall. Kata
otvorila h. a dávala škreklavým operencom.
Slov. Phld. III. 1. 5.

Hyditi == hyzditi. Čo člověka hydí. Slov.
Phld. III. 459. — Hdž. Šlb. 25.

Hydnosť, i, f. = ohyzdnost. Slov.

Hydozel kosmatý, arabis hirsuta; písečný,
a. arenosa, rostl. Let. Mt. S. VIII. 1. 35.

Hydra souhvězdí. Stč. Zem. 24. — H. =
vodní had. Vz S N. — H. = nezmar, druh
polypů v sladkých vodách žijících. Vz S. N.

Hydraemie, e, f., z řec, vodnatá krev.
S. N.

Hydrant, u, m. = kohoutek k užívání
vody z vodovodu při požárech, kropení
ulic a p., der Feuerhahn, Auslaufständer.
Zpr. arch. II. ohňový, stříkací, ib., zahradní;
nátrubec na h-ty. Wh.

Hydrargillit, u, m., nerost. Vz Sfk. 203.,
Šfk. Poč. 295., Bř. N. 160., S. N.

Hydrargyrosa, y, f. = nemoc povstalá
porušením krve rtutí. Vz S. N.

Hydrargyr-um, a, n. Bř. N. 113. Hy-
drargyrum (Hg.), rtuť. merkur, Quecksilber;
h. bichloratum ammoniatum, chlorid dimer-
kur ammonatý, bílý praecipitat, Dimercur-
ammoniumchlorid, weisser Praecipitat; h.
bichl. corrosivum, chlorid rtuťnatý, Queck-
silberchlorid, Aetzsublimat, ätzendes Queck-
silber; h. bijodatum rubrum, jodid rtuťnatý,
Q.-jodid. rothes Jodquecksilber; h. chlora-
tum mite, chlorid rtutičnatý, kalomel, Qu.-

393