404

Hynčovka, y, f. = houpačka, kolébka,
die Schaukel, Wiege. Slov. Ssk., Rr. Sb.,
Tóth. B. 189., Bern.

Hynčovní = houpavý, schaukelnd. Slov.
Bern.

Hynda! = citoslovce, kterým se husy
zahánějí. Na Mor.: Haj haj! Slov. Zátur.,
Cjk. 45.

Hyndle = tady, tamhle. U Stankova.

Hyndrák, a, m., mlýn u Nepomuk.

Hyndřichvald, a, m., Heinrichswald, ves
u Hranic na Mor.

Hynečky, vz Hen.

Hynek (z Münsterberka, hrabě kladský),
syn krále Jiřího. Vz Tk. VII. 412. - H.
Gottf. 1695. Jg. H. 1. 2. vd. 569., Jir. Ruk.
I. 283. — H. 1840. Ib. — H. Jan z Veli-
nova. Sb. D. ř. 2. vd. 250., Jir. Ruk. I. 283.

Hynice, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Hynka, hynkaj = hyn. Laš. Tč.

Hynkov, a, m., Hinkau, ves u Olomouce,
D. ol. X. 264., dvůr u Třebíče; Hinkow,
sam. u Zbraslavic.

Hynková Majdal.. člen zemského divadla
v Praze, nar. 1818. Vz S. N. X. 256.

Hynkovec, vce, m., Hinkowetz, samota
u Žďár.

Hynkovice, dle Budějovice, Hinkowitz,
ves u Klatov.

Hynky = hynka, hen. Náš pán h. béře
se k nám; Kteráž h. již čepí se. Dh. 33., 39.

Hynle, vz Hen.

Hynouti, zahýňati, vyhýňati (mor. Brt.
D.). Cf. Bž. 30., Mkl. Ětym. 83. — abs.
Šum křídel hynul (zanikal). Vrch. Veje
vetor po doline, moja mladosť len tak hynie.
Sl. sp. 161. — v čem: v žiale. Sl. ps. 142.
Otec náš svým lidem v penězích i v stravě
hynul. Anth. I. 102. Z komory naší mnoho
jsme vydávati moseli a v tom jsme velmi
h-li. List hrad. 1467. Tč. Svět hyne v svých
skutcích zlých. Št. Kn. š. 136. Ač tělo hyne
v sobě, však vždy obnovuje se duše. Hus
I. 117. Ve cti h. Št. N. 60. Ať jáz u mej
pravdě nehynu (ať se pravda mých slov
osvědčí). Mst. v. 302. — čím: úzkostí,
láskou, Vrch., touhou po někom, Kyt. 1876.
73., horkem. Koll. I. 79. Proč smrtí zlou
časně i věčně hynu? Mcha. M. 5. vyd. 12.
V těle hříchem hyne. Smil v. 929. — na
čem. Cf. Zhynouti. — kde: v pútech
otroctví. Kyt. 1876. 27. Ve vojště řád i ká-
zeň h-ly. Šmb. S. II. 161. H. v spárech
hanebnou smrtí. Kká. K sl. j. 25. — komu.
Aby nic tomu dítěti nehynulo. NB. Tč. 12.
— proč. Kdo pro pravdu hyne, nebe ho
nemine. Laš. Tč. — kudy. Po modrém
blankytu bělavé páry hynou. Mcha. — zač.
Za peňáze hynú města, též i spravedlnosť
Glč. II. 169. Vy za nás h-li jste v boji.
Kká. K sl. j. 5.

Hynst. Půh. I. 248., 376., Sv. ruk. 319.
a., Št. Kn. š. 265., Hr. ruk. 457.

Hynšt, vz Hynst.

Hynštály, pl., f. = dlouhé (člověčí nohy).
Val. Vck., Brt. Cf. Hyžďály.

Hynť, vz Hen.

Hynta, y, f. = kolébka na provazech nad
matčinou postelí ke stropu přivěšená. Cf.
Kolembač. Vz Dbš. Obyč. 8.

Hyntati = houpati, kolíbati. Slov. Vz
Hynta. — koho. Dbš. Sl. pov. I. 235.

Hyntečka, y, f. = šňůrka,pentle. Hova-
zala jo tam milá, habe se chlapcům zalí-
bila; hovázala na h-ko, to pro tebe, šoha-
jičko. Sš. P. 716.

Hyntov = kočár, die Kutsche, Karosse.
Slov. Bern., Rb., Dbš. Sl. pov. I. 373., Sl.
sp. 149. Za ten džban h. dám. Sl. sp. 100.

Hyntovati sa, in der Karosse fahren.
Vz Hyntov. Slov. Bern.

Hyntuška, vz Vázati, Vintuška.

Hynutí, n., das Zugrundgehen, Verfallen.
H. síly, živočichů ve vzduchu zředěném,
KP. IL 8., plemenné, mravní. Osv. I. 523.

Hynutně = periculose, nebezpečně. H.
klamají sě, kteříž mnie, že . . . Hus I. 157.

Hynutný = nebezpečný, nejistý. ZN.,
Hus I. 269.

Hyoscin, u, m. Vz Šfk. Poč. 578.

Hyoscyamin, u, m., der H-min. Nz. Vz
Šfk. Poč. 578.

Hypallage, y, f., řec. = figura záleže-
jící ve proměně jednotlivých částí věty bez
porušení smyslu n. př. místo tichý večer:
večerní ticho, ticho večera. Vz S. N., Ndr.
488., Jg. Slnosť. 63., Jinopadnosť, Jinovaz-
nosť. H. epithet. Vz List. filol. IV. 54.

Hýpan, u, m. = veliký kus. Ukrojil si
h. chleba. U Košic. Brnt.

Hýpanec, nce, m. = kus něčeho. Vz Hý-
pan. — H. = pohlavek; buchta do zad. Val.
Vck.

Hyperaemie, e, f. = neobyčejné roz-
množení krve. Vz S. N., Slov. zdrav.

Hyperbola = nadsázka. Vz Vor. St. 65.,
S. N., Jg. Slnosť. 70. — H. v math. H.
rovnoramenná, die gleichseitige H.; h-ly
sdružené, conjugierte H., Jrl. 420.; kubická,
vyšších řádů, prostorová, parabolická, pro-
storová, sfaerická. Vnč. 1., 25., 38., 48., 84.,
90. Cf. S. N.

Hyperbolický, hyperbolisch. H. spirala,
Vnč. 66., funkce, Čs. math. X. 46., parabo-
loid, Jrl. 72., dráha (některých vlasatie).
Stč. Zem. 250.

Hyperbolograf, u, m. = nástroj ku kre-
slení hyperboly. Us. Pdl.

Hyperboloid, u, m. = nadbytečník, dva
kruhy ploch druhého stupně, das Hyper-
boloid. H. jednoduchý, dvojný, rotační.
S. N. X. 256. H. točný, sborcený n. jedno-
plochý, das einmantelige H., dvojplochý, das
zweimantelige H. Jrl. 71., 129., 251., 420.

Hyperchloraty. Vz Šfk. Poč. 92.

Hyperidrosa, y, f., z řec. = přílišné
pocení. S. N. XI. 447.

Hyperoxyd, u, m. = nadkysličník. Mj.
26. H. baria, dusíku, chloru, iridia, kalia,
manganu, natria, niklu, olova, ruthenia,
stříbra, vodíku. Vz Šfk. Poč. 606., S. N.

Hyperoxychlorid manganu. Vz Šfk.
Poč. 337.

Hypersthen, u, m., nerost. Bř. N. 178.,
KP. III. 198., Schd. II. 48.

Hypersthcnit, u, m. = zrnitě krystal-
lická směs šedého labradoritu a hnědého
n. zelenavě černého hypersthenu; přimíšen
bývá granit, slída, apatit, pyrit, magnetit a
ilmenit. Krč. G. 154., 242., Schd. II. 71.