405

Hypertrofie, e, f., řec. = zbytnosť, zvý-
šená výživa těla] zvětšení hmoty i objemu
nějakého ústroje. Vz S. N.

Hyplati se = viklati se. C. T. Tkč.

Hyple, e, f. = plátěná kazajka; lehký
šat. U Kr. Hrad. Kšť.

Hypnobat, a, m., řec. = náměsíčník. S. N.

Hypnotica (remedia) = uspávací léky
(morfium). S. N.

Hypnotický, hypnotisch, uspávající.

Hypnotism-us, u, m. = druh uměle
vzbuzeného náměsičnictví. O h-mu (magne-
tismu zvířecím). Napsal dr. T. G. Masaryk.
Vz Janiš O spiritismu 9., Slov. zdrav.

Hypnotisovati = v magnetický stav
uspati. Janiš.

Hypocykloida, y, f. = čára kolná n.
kolnice vnitřní, koloběžnice vnitřní, druh
křivé čary. Nz. H. prodloužená, zkrácená.
Vnč. 56., NA. V. 47.

Hypogloss-us, u, m. = nerv podjazyčný.
Vz S. N.

Hypochlorin, u, m. Vz SP. II. 117.

Hypochlorit, u, m = chlornatan. Šfk.
Ruk. 220., Šfk. Poč. 88.

Hypochondrie. Vz S. N., Kram. Slov.,
Slov. zdrav.

Hypokotylní = podděložný. SP. II. 114.

Hyposkeni-on, a, n. Vlšk. 23., 32.

Hypospadiasie, e, f. = vada pyje, ne-
končí-li se močová trubice na konci žaludu,
nýbrž v polovici nebo u kořene pyje. S. N.

Hypotaxa, y, f. = podraďování (vět).
Vz Ndr. 848., Brt. S. 3. vd. 127.; obrácená.
Ndr. 882. 4., Brt. S. 130.

Hypotenusa. Oprav takto: H. = nejdelší
strana pravoúhelného trojúhelníku, podpona,
přepona. Hra.

Hypotheční banka, vz Půjčovna.

Hypotheka, vz S. N.

Hypothekarní knihy. Vz Sbn. 299.

Hypothesa, vz S. N., Jg. Slnosť. 38.

Hypothetický. H. věty. Vz Ndr. 456.,
Věta.

Hypotracheli-on, a, n. = podkrčí na
dorském sloupu jako tři deštičky pod oblou-
kem. Rjšk.

Hypotrochoida, y, f., druh křivé čáry.
Vnč. 56.

Hypotyposa, y, f. Jg. Slnosť. 63., 80.

Hypsografický = výškopisný, hypsogra-
phisch. Stč. Zem. 460.

Hypsometrický. H. mapa, poměry, Stč.
385., 459., 460., teploměr, Mj. 133., měření.
Zpr. arch. IX. 1.

Hypsometrie, e, f., řec. = horoměření.
Vz S. N.

Hypytkem = hupkem. Laš. a val. Brt.
D. 217.

Hýr, u, m. = hýření. Bože dobrý, přijmi
obět smíru na pokutu za vinu těch hýrů.
Sš. Snt. 145.

Hýra. Jane, Jane, sv. Jane, máš ty hýru
na koleně, keby se ti rozpučila, Sobotku
by zahasila. Koll. Zp. I. 17.

Hýřati. Výb. I. 1073. Zde chybně m.:
hrzal. Vz Hrzati.

Hýřiti. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
Mkl. Etym. 83. On hýří a výří, lebt toll
und voll. Dch. Ves svět hýří (bloudí), je-

diná ty pravdu mluvíš. Výb. I. 294. 5. —
kudy jak. Žoldnéřů tlupy s písní hlučnou
ulicemi Hýří. Čch. Mch. 16. — na čem
(jak). Z míry vší na tvém pracném zboží
hýří v rozkošech. Msn. Or. 77. — proti
komu. Proti mně sú h-li. BO.—jak. Ktož
žádá s světem pokoje, velmě hýří (bloudí).
Št. Kn. š. 132. — s kým: s nevěstkami.
Us. — kde. Vražda kolem hýří. Čch. Bs.
71. Na němž (prostoru) četné plémě Slovanů
ode dávNých časů valně hýří (prospívá);
Po krajině této hýří naše pokolení (zmáhá
se, prospívá). Sš. Bs. 168. — odkud. Z po-
dezřelých peněz h-li. Mus. 1880. 27.

Hýřivěžíti, flott leben. Osv. I. 632.

Hýřrivosť, i, f., die Verschwendung atd.
Vz Hýřiti.

Hýřivý, verschwenderisch, flott. H. život,
Dch., hody, Ddk. V. 249., nádhera. J. Lpř.
Cf. Hýřiti.

Hyrja, e, f. = hýra. Sl. spv. VI. 230.

Hýrov, a, m., Vorder-Heuraffel, ves u Vi-
šního Brodu.

Hyršov, a, m., ves v Plzeň. Blk. Kfsk.
1323., 1466.

Hýsati. Ukrátili mu skokův, aby tak ne-
hýsal. Č. M. 628.

Hýse, vz Čehý.

Hýsek, vz Hejsek.

Hyska, y, f., jm. feny.

Hyskov, a, m., Hiskow, ves u Berouna.

Hysle, pl., f-, Hiesel, ves u Kyjova. D.
ol. VI. 267.

Hysop, hyssopus, der Yssop. H. lékař-
ský, h. officinalis. Vz Rstp. 1178., Slb. 342.,
Schd. II. 290.

Hysterický. H. křeče, Šmb. S. I. 489.,
kule, globus hysterieus. Nz. lk.

Hysterie, nervová nemoc. Vz Čs. lk. III.
148., 152., V. 253., IX. 163., S. N., Kram.
Slov., Slov. zdrav.

Hysterit-is, y, f., řec. = zánět materníku,
dělohy. S. N.

Hysterocele, y, f. = vyhřezlosť dělohy.
S. N.

Hysterofor = nosič děložný.

Hysteromanie, e, f. = zbouření pohlav-
ního pudu u ženských. S. N.

Hysteroskopie, e, f. = ohledání dělohy
zrcadlem.

Hysterotom, u, m. = nástroj k vyřezo-
vání části krku děložního. S. N.

Hysterotomie, e, f. — každá chirurgická
operace na děloze S. N.

Hyšice = Hyčice.

Hyt, u, m. = lupení, das Laub. Slov.
Ej javor, javor, javor zelený, čo si taký
smutný v jaseni ? Jakže ja nemam smutný
býť, keď zo mňa spádol všetok h. Sb. sl.
ps. II. 1. 130.

Hýta. Pojď do hyty = do loktuše, do
chůvky, říkají dětem. Mor. Sd., Tč. — H. =
šátek na hlavu. Slez Šd.

Hyté, nesklonné = chůvka, plachta, ve
které se děti nosí (v dětské řeči). Zlínsky.
Brt. Vz Hyta. Plachta na hyté = na způ-
sob šálu složená. Ib. Brt.

Hytena, y, f. = hyta, hyté. Mor. Tč.

Hytenka, y, f. = hytena. .