406

Hyteté = nošení dítěte v hyté, v chůvce.
Poď h. (v dětské řeči). Zlínsky. Brt. Cf.
Hytyté.

Hytmánek, nka, m. Sdl. Hr. I. 58.

Hytyté, vz Hyté, Hyteté.

Hýva = vrba jíva. Vz Vrba, Rstp. 1408.

— H. = brdo (tkadlcovské). Us. Hk.
Hyvina = vrboví, vrbina. Cf. Hýva. U N.

Kdyně.Rgl.

Hyvno, a, n., zřícený hrad u Zbečna.
Jsfk.

Hyza, y,.f. = stehno, usená kýta. Vký.
U Místka. Škd. Vz Hyzdě, Hyža.

Hyzdění, n., vz Hyzditi. Št. Kn. š. 115.

Hyzditi. Bž. 50, Mkl Etym. 83. — co,
koho: pýchu, BO., české knihy. Št. N. 4.
5., Št. Kn. š. 3., 4. Písmo Hyzdí rúcha
hrdá. Št. Kn. š. 163. (134., 225.). Proč bych
hyzdil (káral) toho, jehož . . . Hus III. 229.

— na čem. Hyzdil ji jménem přezlým na
jejiem dévecství (panenství). BO. Valenta těch
svědkuov na jich osobách nemuož hyzditi.
NB. Tč. 197. — kde. Hyzdie úředníky před
lidmi. Půh. II. 265. — proč. Hyzdí (kárá)

nás pro hriechy. BO. — čím. Mnohými vi-
nami jej h-li. Žvt. otc. 50. b. Ale ač by
i pravdu h. je mohli, nehyzďte jich. Št. Kn.
š. 115.

Hyzla, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.,
Pk. MP. 26.

Hyža, e, f. = ohyzda. Mor. Knrz.

llyžďály, pl., m. = dlouhé nohy, lange
Füsse. Nenatahuj tak ty h. Val. Vck. Cf.
Hynštály.

Hýždě, regio gluteae, jsou části těla po
stranách hráze. Vz Hráz. Stff. H. = časť na
zad pánve, která několik vrstev silných
svalův obsahuje a na kterouž sedáme. Slov.
zdrav.

Hýžd'ovec, vce, m. H. veliký, gRosser
Gesässmuskel. Šv. 33.

Hýžd'ový. H. svaly, Gesässmuskeln. Nz.
ik.

Hyže = masitá čásť těla, v níž řit se
otvírá, das Gesäss. Vz S. N., Mkl. Et,ym.
83. (asi). — H. = neforemné nohy. unförm-
liche Füsse. Val. Vck. — H. = nezralé ovoce,
unreifes Obst. Cf. Nedozralka. Mor. Hý.

Ch.

Minulý čas na -ch posud ve východní
Mor.: zašelch = zašel jsem, ztratilach =
ztratila jsem, bylch = byl jsem, bylach —
byla jsem, byloch = bylo jsem, prosilch —
prosil jsem. Té., Km, 1883. 667. — Ch se
střídá s k v Podluží: kvilka, na skvál; na
Zlínsku: kotár, křapět, křapák, nátka, sko-
vat, vypláknouť, vetký, žvýchať, hazucha;
před t v cizích slovech: dochtor, dyrechtor,
rechtor, precechtor, prachtikant, trachta (ho-
stina). Brt. — Ca se střídá s: s: scu. Ve
Frýd. Brt. D. — Ch se přetvařuje na Urozen-
kovsku na Mor. před i a é v s: Česi, le-
nosi. Brt. — Ch se přisouvá na mor. Val.
ke jménůtn v r zakončeným a k gt. pl.
v ů a i: bratrch, vetrch, sousedúch, kustích.
Brt. L. a N. I. 222., Brt. D. 65 Cf. Kvř.
30. — -ch přípona: brach, Vach, Mach =
brácha, Vácha, Máeha. Prk. Přisp. 21. -
Cf. o ch jiště Listy filol. 1877. 303., Vm.
Mkl. III. 29.

-cha: brácha, Mácha, Vácha. Prk. Př. 21.
Přípony chaové: -cht, -cha (stnich, spěch,
střecha, mrcha),-ichъ, -icha (ženich, pleticha),
-ochъ (vrtoch, černoch), -ouchъ (= -uchъ),
-ucha (kolouch, padouch, bělucha), -ъchъ,
-ьchъ, (vetchý). Bž. 233.

Cha cha! Haha! Rk..

Cháb, a, m. = potrhlý člověk, der Schuss-
beutel. U Kyjova. Vck. — Ch., u, m. =
chabina. Mor. Brt. D. 217.

Chabanina, y, t. = špatné, suché maso,
ein trockenes, schlechtes Fleisch. Las. TČ.

Chabanec, nce, m. Sl. let. V. 167.

Cuabara, y, f., alichomea, der Alkornok-
baum. Vz Rstp. 1334.

Chabařovice, dle Budějovice, Karbitz,
mě. u Čes. Lípy. S. N. X. 257., Tk. IV.
350., 353., VII. 34., Tf. Odp. 299.
Chabasit, u, m., nerost. Bř. N. 144.
Chabastiti = chabiti. Slez. Šd.
Chabaští = chábí, roždí. U Olom., na
Hané, na Val. Sd., Bkř., Vck.
Chabati, vz Gabati. Šd.
Chabaždí, n. = chabaští.
Chabda, y, f = chabdĺ. Slov. Loos.
Chabdí, vz Mkl. Etym. 3.
Chabdina, y, f. = chabdĺ; plané stromy
v sadé; špatné obilí, špatné senu; slabý,
chabý člověk. U Ronova. Rgl.

Chabě, schlaff; feig. Ch. sklonili před
vítězem šíje. Ms.
Chabec. Koll. III. 267.
Cnábek, bka, m., os. jm. NB. Tč 68. —
Ch., sam. u Pelhřimova — Ch., bku, chá-
Otčelc, čku, m. = chrástky zelné nebo salá-
tově, řídké, lehké hlávečky. Mor. Brt. D.
217.
Chaberce, míst. jm. Arch. II. 453.
Chabercice, dle Budějovice, ves u Uhlíř.
Janovic.
Chabeřice = Chaberčice.
Chabertův olej = lék proti tasemnici
Vz S. N.

Chaběti, vz v List. filol. VII. 216., Chab-
nouti.
Chábí. Také na Mor. Brt. D. 217. Kld.
Chabičov, a, m., Gobitschau, ves u Štern-
berka na Mor. D. ol. VI. 642., S. N.

Chabičovice, dle Budějovice, Kabscho-
witz., ves u Krumlova. Sdl. Hr. III. 21.
Chabičovo, a, n., Cnabitschau, ves v Opav.