Předchozí (406)  Strana:407  Další (408)
407
Chabina. Vz Mkl. Etym. 85.
Chabitel, e, m., der Verderber, Erschlaffer.
Šm.
Chabiti, il, en, ení, schlaff machen. Zpěv,
jenž duši slabí, chabí. Sš. Sm. bs. 190. —
se = blázniti se. Slov. Ssk. — Ch. = uchy-
titi, uchmatnouti, ukrásti.
Slez. Šd. Mor.
Brt. D. 217. — se, sich verwirren. Mor.
Bayer.
Chábka, y, f. = maso pod plecí. Us.
Hk.
Chablaja, e, f = stará kazajka, veteš.
Mor. Šd.
Chablat = házeti na hromadu bez ladu
a skladu. Mor. Brt. D. 217.
Chablis, u, m., der Chablis (weisse Wein-
gaftung). Šp.
Chábnouti, vz Chaběti. Síly chábnou.
Osv. I. 593. — komu. Cítí, jak mu měkce
čivy chábnou. Kká. K sl. j. 210. — od čeho
kde
. Od rozkoší jejich (Charitek) ale chábne
v Nejvnitřnějším jádru duše mnohá. Sš. Bs.
202.
Chabo, vz Chabý. — Ch., a, n. = chabec.
Slov. Rr. Sb.
Chábočky, pl., kleine Krauthäuptel. Slov.
Ssk.
Chaboliti se = kaboniti se, mračiti se,
sich bewölken. Jaksi se to dnes chabolí.
Val. Vck.
Chaboráznosť, i, f., schlaffe Energie.
Pilat pro ch. na doléhání židů Kriata od-
soudil. Sš. J. 285.
Chabory, dle Dolany, Chabor, ves u Do-
brušky. Sul, Hr. II. G9, 74.
Chabosť, dle Muthlosigkeit. Mour., Lipa
VI. 179.
Chabošč, e, m. = křoví, chabaští; tráva
ve stojatých vodách v chumácích rostoucí.
Laš. Tč.
Cbabovec, vce, m. = prut, haluzka více-
prutá bez listí, kterou děti se bijí,
z břízy
spletená haluz, metlička. Mor. Brt. D. 217.,
Bkř., Vck., Zmš., Tč., Šd. Prut z chabí.
Šd.
Chabovina = chabovec. Šd., Bkř.
Chabr, a, m., mlýn u Sudoměřic,
Chabra, y, m., os. jm. Tk. I. 151.
Chabrhel, hla, m., Gabriel, ves u Dne-
sp k.
Chabřinka, y, f., míst. jm. Sdl. Hr. V.
258.
Chabrovec, vce, m., os. jm. Tk. III. 42.
Chabrovice, dle Budějovice, Chabrowitz,
ves u Soběslavě. Blk. kfk. 495., Sdl. Ur.
IV. 370.
Chabrusa, y, f., das Gesindel. Šm.
Chubľusovy, Chabrus-. Ch. doby. Us.
Pdl.
Chabruži, n. = chábí. Mor. Brt. D 217.
Chabry, dle Dolany, Chaber. Ch. Dolní
a Horní, vsi u Zdib. Tk. 111. 52.. 103., IV.
172., Tt. Odp. 2b7., Blk. Ktsk. 68., 950.
Chabryk, u, m. = chrpa. Laš. Tč.
Chabý = haby. Vezmi svoje ch. a jdi.
Laš. Tč. — Ch-, dle Dolany, ves u Dušník.
Tk. IV. 177.
Chabý = slabý, schlaff. Koll. III. 47. Ch.
vášně, Dk. P. 128., povaha, mysl. Lis. Pdl.
Chabé loutny lichot. Hdk. Na tržišti bylo
dnes chabo, flau. Dch. Z chabého kozáka
nebude ataman. Šml.
Chabza, y, f. = chebz, bez. Zátur.
Chabzd, u, m. = chabza. Göm. Bartol.
Chabzda, vz Chebd. Mor. a slov Ch. =
bez, z ktorého kvet slúži na liek. Hdž. Šlb.
44., 84. Baza má ch-du, čo z nej varíme
úkrop na potenia. Ib. Čít. 196. Dle Loosa
také die Holunderbeere. Cf. Mkl. Etym. 3.
Chábzdě, ě, n. = chebd. Na mor. Kopa-
nici. Brt. L. N. II. 139.
Chabzdí, n. = chebd. Ssk.
Chabzdový, Attich-. Bern.
Chábzí, n. = chábí. Brt. D. 217.
Chadima, y, m. a f. = otrapa. Ve vých.
Čech. Všk., Brnt. Raději se bíti s hrdinou
nežli se líbati s ch-mou. Č. M. 214. — Ch.,
mlýn u Sedlčan.
Chagrin (šagrén), u, m., druh franc. usně.
Vz Matj. 50.
Chachacha! Ch., chychychy, kde že ste?
Btt. Sp. 85.
Chachar, a, m. = nepořádný člověk, nej-
větší sprosťák, spustlý otrapa, lump;
na
Ostrav, největší nadávka Mor. a slez. Sbtk.,
Vck., Tč., Škd., Mtl., Šd. Pravý ch. žije
o chlebě a kořalce, jest bos a bez košile.
Wrch.
Chachařiti, il, ení, chacharočati = tou-
lati se.
Vz Chachar. Mor. a slez. Vck., Brt.
D. 217.
Chachárna, y, f. = kořalna. Vz Chachar.
Ch. = domek obydlený spustlými lidmi.
Ostr. Wrch.
Chacharovati, vz Chachařiti.
Chachol, a, m. Vozka můj byl ch. nej-
čistší krve. Cech. (Hk. exc).
Chacholče, ete, n. = chacholčík, gaste-
rosteus, der Stachelbörs. Šm.
Chacholčík, a, m. = chacholče. Šm.
Chácholiti. Neusmievaj sa k němu ani
o něm cháchol, ať naposledy nebudú lasko-
miny zubóum tvým. BO. (Eccl. 30 10.)
Chachot, u, m. == hlasitý smích s ozvěnou
chachacha. Btt. Sp. 106., Brt.
Chachov, a, m. = myslivna u Lhoty
v Prior. Kčr.
Chachrňa, ě, f. = luštěnina hrachu po-
dobna, má hranatá zrna v luskách. U Ví-
škovu. Brt.
Chachúňati se = cachinnare, chechtati
se, řehtali se, bezuzdné se smáti.
Val. Vck.
Chachumica, e, f. = chatrná věc, nanic-
hodná.
Slov. Ur. Sb.
Chachýňať sa = chachúňať se. Val. Brt.
D.
Chaise, fr. = židle; lehký panský vůz,
kočár.
Vz S. N.
Chaja, e, f., oldenlandia, die Oldenlandie,
rostl. Ch. okoliuatá, o. umbellata. Vz Rstp.
816.
Chajať, streicheln, kosen. Cf. Uchajať.
Laš. Tč.
Chajda = stará chalupa, barák, chatrč.
Čes., mor. a slov. Dcb., Kos. Ol. I. 102.
U Král. Městce. Psčk. — Brt., Skd., Koll.
Zp. I. 417., Koll. St. 840. Ta ch. je na
spadnutí. Kurz.
Chajle, ete, n. = židovské dítě. Bylo tam
pár chajlat. Us. u Bydž. a j. Kšť.
Předchozí (406)  Strana:407  Další (408)