407

Chabina. Vz Mkl. Etym. 85.

Chabitel, e, m., der Verderber, Erschlaffer.
Šm.

Chabiti, il, en, ení, schlaff machen. Zpěv,
jenž duši slabí, chabí. Sš. Sm. bs. 190. —
se = blázniti se. Slov. Ssk. — Ch. = uchy-
titi, uchmatnouti, ukrásti. Slez. Šd. Mor.
Brt. D. 217. — se, sich verwirren. Mor.
Bayer.

Chábka, y, f. = maso pod plecí. Us.
Hk.

Chablaja, e, f = stará kazajka, veteš.
Mor. Šd.

Chablat = házeti na hromadu bez ladu
a skladu. Mor. Brt. D. 217.

Chablis, u, m., der Chablis (weisse Wein-
gaftung). Šp.

Chábnouti, vz Chaběti. Síly chábnou.
Osv. I. 593. — komu. Cítí, jak mu měkce
čivy chábnou. Kká. K sl. j. 210. — od čeho
kde. Od rozkoší jejich (Charitek) ale chábne
v Nejvnitřnějším jádru duše mnohá. Sš. Bs.
202.

Chabo, vz Chabý. — Ch., a, n. = chabec.
Slov. Rr. Sb.

Chábočky, pl., kleine Krauthäuptel. Slov.
Ssk.

Chaboliti se = kaboniti se, mračiti se,
sich bewölken. Jaksi se to dnes chabolí.
Val. Vck.

Chaboráznosť, i, f., schlaffe Energie.
Pilat pro ch. na doléhání židů Kriata od-
soudil. Sš. J. 285.

Chabory, dle Dolany, Chabor, ves u Do-
brušky. Sul, Hr. II. G9, 74.

Chabosť, dle Muthlosigkeit. Mour., Lipa
VI. 179.

Chabošč, e, m. = křoví, chabaští; tráva
ve stojatých vodách v chumácích rostoucí.
Laš. Tč.

Cbabovec, vce, m. = prut, haluzka více-
prutá bez listí, kterou děti se bijí, z břízy
spletená haluz, metlička. Mor. Brt. D. 217.,
Bkř., Vck., Zmš., Tč., Šd. Prut z chabí.
Šd.

Chabovina = chabovec. Šd., Bkř.

Chabr, a, m., mlýn u Sudoměřic,

Chabra, y, m., os. jm. Tk. I. 151.

Chabrhel, hla, m., Gabriel, ves u Dne-
sp k.

Chabřinka, y, f., míst. jm. Sdl. Hr. V.
258.

Chabrovec, vce, m., os. jm. Tk. III. 42.

Chabrovice, dle Budějovice, Chabrowitz,
ves u Soběslavě. Blk. kfk. 495., Sdl. Ur.
IV. 370.

Chabrusa, y, f., das Gesindel. Šm.

Chubľusovy, Chabrus-. Ch. doby. Us.
Pdl.

Chabruži, n. = chábí. Mor. Brt. D 217.

Chabry, dle Dolany, Chaber. Ch. Dolní
a Horní, vsi u Zdib. Tk. 111. 52.. 103., IV.
172., Tt. Odp. 2b7., Blk. Ktsk. 68., 950.

Chabryk, u, m. = chrpa. Laš. Tč.

Chabý = haby. Vezmi svoje ch. a jdi.
Laš. Tč. — Ch-, dle Dolany, ves u Dušník.
Tk. IV. 177.

Chabý = slabý, schlaff. Koll. III. 47. Ch.
vášně, Dk. P. 128., povaha, mysl. Lis. Pdl.
Chabé loutny lichot. Hdk. Na tržišti bylo

dnes chabo, flau. Dch. Z chabého kozáka
nebude ataman. Šml.

Chabza, y, f. = chebz, bez. Zátur.

Chabzd, u, m. = chabza. Göm. Bartol.

Chabzda, vz Chebd. Mor. a slov Ch. =
bez, z ktorého kvet slúži na liek. Hdž. Šlb.
44., 84. Baza má ch-du, čo z nej varíme
úkrop na potenia. Ib. Čít. 196. Dle Loosa
také die Holunderbeere. Cf. Mkl. Etym. 3.

Chábzdě, ě, n. = chebd. Na mor. Kopa-
nici. Brt. L. N. II. 139.

Chabzdí, n. = chebd. Ssk.

Chabzdový, Attich-. Bern.

Chábzí, n. = chábí. Brt. D. 217.

Chadima, y, m. a f. = otrapa. Ve vých.
Čech. Všk., Brnt. Raději se bíti s hrdinou
nežli se líbati s ch-mou. Č. M. 214. — Ch.,
mlýn u Sedlčan.

Chagrin (šagrén), u, m., druh franc. usně.
Vz Matj. 50.

Chachacha! Ch., chychychy, kde že ste?
Btt. Sp. 85.

Chachar, a, m. = nepořádný člověk, nej-
větší sprosťák, spustlý otrapa, lump; na
Ostrav, největší nadávka Mor. a slez. Sbtk.,
Vck., Tč., Škd., Mtl., Šd. Pravý ch. žije
o chlebě a kořalce, jest bos a bez košile.
Wrch.

Chachařiti, il, ení, chacharočati = tou-
lati se. Vz Chachar. Mor. a slez. Vck., Brt.
D. 217.

Chachárna, y, f. = kořalna. Vz Chachar.
— Ch. = domek obydlený spustlými lidmi.
Ostr. Wrch.

Chacharovati, vz Chachařiti.

Chachol, a, m. Vozka můj byl ch. nej-
čistší krve. Cech. (Hk. exc).

Chacholče, ete, n. = chacholčík, gaste-
rosteus, der Stachelbörs. Šm.

Chacholčík, a, m. = chacholče. Šm.

Chácholiti. Neusmievaj sa k němu ani
o něm cháchol, ať naposledy nebudú lasko-
miny zubóum tvým. BO. (Eccl. 30 10.)

Chachot, u, m. == hlasitý smích s ozvěnou
chachacha. Btt. Sp. 106., Brt.

Chachov, a, m. = myslivna u Lhoty
v Prior. Kčr.

Chachrňa, ě, f. = luštěnina hrachu po-
dobna, má hranatá zrna v luskách. U Ví-
škovu. Brt.

Chachúňati se = cachinnare, chechtati
se, řehtali se, bezuzdné se smáti. Val. Vck.

Chachumica, e, f. = chatrná věc, nanic-
hodná. Slov. Ur. Sb.

Chachýňať sa = chachúňať se. Val. Brt.
D.

Chaise, fr. = židle; lehký panský vůz,
kočár. Vz S. N.

Chaja, e, f., oldenlandia, die Oldenlandie,
rostl. Ch. okoliuatá, o. umbellata. Vz Rstp.
816.

Chajať, streicheln, kosen. Cf. Uchajať.
Laš. Tč.

Chajda = stará chalupa, barák, chatrč.
Čes., mor. a slov. Dcb., Kos. Ol. I. 102.
U Král. Městce. Psčk. — Brt., Skd., Koll.
Zp. I. 417., Koll. St. 840. Ta ch. je na
spadnutí. Kurz.

Chajle, ete, n. = židovské dítě. Bylo tam
pár chajlat. Us. u Bydž. a j. Kšť.



	407

	Chabina. Vz Mkl. Etym. 85. Chabitel, e, m., der Verderber, Erschlaffer. Šm. Chabiti, il, en, ení, schlaff machen. Zpěv, jenž duši slabí, chabí. Sš. Sm. bs. 190. — se = blázniti se. Slov. Ssk. — Ch. = uchy- titi, uchmatnouti, ukrásti. Slez. Šd. Mor. Brt. D. 217. — se, sich verwirren. Mor. Bayer. Chábka, y, f. = maso pod plecí. Us. Hk. Chablaja, e, f = stará kazajka, veteš. Mor. Šd. Chablat = házeti na hromadu bez ladu a skladu. Mor. Brt. D. 217. Chablis, u, m., der Chablis (weisse Wein- gaftung). Šp. Chábnouti, vz Chaběti. Síly chábnou. Osv. I. 593. — komu. Cítí, jak mu měkce čivy chábnou. Kká. K sl. j. 210. — od čeho kde. Od rozkoší jejich (Charitek) ale chábne v Nejvnitřnějším jádru duše mnohá. Sš. Bs. 202. Chabo, vz Chabý. — Ch., a, n. = chabec. Slov. Rr. Sb. Chábočky, pl., kleine Krauthäuptel. Slov. Ssk. Chaboliti se = kaboniti se, mračiti se, sich bewölken. Jaksi se to dnes chabolí. Val. Vck. Chaboráznosť, i, f., schlaffe Energie. Pilat pro ch. na doléhání židů Kriata od- soudil. Sš. J. 285. Chabory, dle Dolany, Chabor, ves u Do- brušky. Sul, Hr. II. G9, 74. Chabosť, dle Muthlosigkeit. Mour., Lipa VI. 179. Chabošč, e, m. = křoví, chabaští; tráva ve stojatých vodách v chumácích rostoucí. Laš. Tč. Cbabovec, vce, m. = prut, haluzka více- prutá bez listí, kterou děti se bijí, z břízy spletená haluz, metlička. Mor. Brt. D. 217., Bkř., Vck., Zmš., Tč., Šd. Prut z chabí. Šd. Chabovina = chabovec. Šd., Bkř. Chabr, a, m., mlýn u Sudoměřic, Chabra, y, m., os. jm. Tk. I. 151. Chabrhel, hla, m., Gabriel, ves u Dne- sp k. Chabřinka, y, f., míst. jm. Sdl. Hr. V. 258. Chabrovec, vce, m., os. jm. Tk. III. 42. Chabrovice, dle Budějovice, Chabrowitz, ves u Soběslavě. Blk. kfk. 495., Sdl. Ur. IV. 370. Chabrusa, y, f., das Gesindel. Šm. Chubľusovy, Chabrus-. Ch. doby. Us. Pdl. Chabruži, n. = chábí. Mor. Brt. D 217. Chabry, dle Dolany, Chaber. Ch. Dolní a Horní, vsi u Zdib. Tk. 111. 52.. 103., IV. 172., Tt. Odp. 2b7., Blk. Ktsk. 68., 950. Chabryk, u, m. = chrpa. Laš. Tč. Chabý = haby. Vezmi svoje ch. a jdi. Laš. Tč. — Ch-, dle Dolany, ves u Dušník. Tk. IV. 177. Chabý = slabý, schlaff. Koll. III. 47. Ch. vášně, Dk. P. 128., povaha, mysl. Lis. Pdl. Chabé loutny lichot. Hdk. Na tržišti bylo	dnes chabo, flau. Dch. Z chabého kozáka nebude ataman. Šml. Chabza, y, f. = chebz, bez. Zátur. Chabzd, u, m. = chabza. Göm. Bartol. Chabzda, vz Chebd. Mor. a slov Ch. = bez, z ktorého kvet slúži na liek. Hdž. Šlb. 44., 84. Baza má ch-du, čo z nej varíme úkrop na potenia. Ib. Čít. 196. Dle Loosa také die Holunderbeere. Cf. Mkl. Etym. 3. Chábzdě, ě, n. = chebd. Na mor. Kopa- nici. Brt. L. N. II. 139. Chabzdí, n. = chebd. Ssk. Chabzdový, Attich-. Bern. Chábzí, n. = chábí. Brt. D. 217. Chadima, y, m. a f. = otrapa. Ve vých. Čech. Všk., Brnt. Raději se bíti s hrdinou nežli se líbati s ch-mou. Č. M. 214. — Ch., mlýn u Sedlčan. Chagrin (šagrén), u, m., druh franc. usně. Vz Matj. 50. Chachacha! Ch., chychychy, kde že ste? Btt. Sp. 85. Chachar, a, m. = nepořádný člověk, nej- větší sprosťák, spustlý otrapa, lump; na Ostrav, největší nadávka Mor. a slez. Sbtk., Vck., Tč., Škd., Mtl., Šd. Pravý ch. žije o chlebě a kořalce, jest bos a bez košile. Wrch. Chachařiti, il, ení, chacharočati = tou- lati se. Vz Chachar. Mor. a slez. Vck., Brt. D. 217. Chachárna, y, f. = kořalna. Vz Chachar. — Ch. = domek obydlený spustlými lidmi. Ostr. Wrch. Chacharovati, vz Chachařiti. Chachol, a, m. Vozka můj byl ch. nej- čistší krve. Cech. (Hk. exc). Chacholče, ete, n. = chacholčík, gaste- rosteus, der Stachelbörs. Šm. Chacholčík, a, m. = chacholče. Šm. Chácholiti. Neusmievaj sa k němu ani o něm cháchol, ať naposledy nebudú lasko- miny zubóum tvým. BO. (Eccl. 30 10.) Chachot, u, m. == hlasitý smích s ozvěnou chachacha. Btt. Sp. 106., Brt. Chachov, a, m. = myslivna u Lhoty v Prior. Kčr. Chachrňa, ě, f. = luštěnina hrachu po- dobna, má hranatá zrna v luskách. U Ví- škovu. Brt. Chachúňati se = cachinnare, chechtati se, řehtali se, bezuzdné se smáti. Val. Vck. Chachumica, e, f. = chatrná věc, nanic- hodná. Slov. Ur. Sb. Chachýňať sa = chachúňať se. Val. Brt. D. Chaise, fr. = židle; lehký panský vůz, kočár. Vz S. N. Chaja, e, f., oldenlandia, die Oldenlandie, rostl. Ch. okoliuatá, o. umbellata. Vz Rstp. 816. Chajať, streicheln, kosen. Cf. Uchajať. Laš. Tč. Chajda = stará chalupa, barák, chatrč. Čes., mor. a slov. Dcb., Kos. Ol. I. 102. U Král. Městce. Psčk. — Brt., Skd., Koll. Zp. I. 417., Koll. St. 840. Ta ch. je na spadnutí. Kurz. Chajle, ete, n. = židovské dítě. Bylo tam pár chajlat. Us. u Bydž. a j. Kšť.