410

Chapač, e, m., der Ergreifer. — Ch.,
procnias, druh amer. ptáků. S. N. VI. 977.
Cf Frč. 398., Schd. II. 445.

Chapák, u, m., v horn., der Schurz. Šm.

Chápan, a, m. = opice pavoukovitá. ateles,
der Klammeraffe. Brm. I. 172., 175., Frč.
398.

Chápanina, y, f. = rychlé chápání, das
Schnappen. To není jídlo (jedení), to je ch.
Laš. Tč.

Chápanka, y, f., das Grapsen; eine Art
Kartenspiel. Šm.

Chápati. Vz Šrc. 143., 209.

Chápavo.sť plic, Schd. II. 366., tepla, die
Wärmekapacität. Vz KP. 11. 331., Šťk. 753.

Chapem = kvapem, rychle. Val. Vck.

Chapina, y, f. = čist, čistec. Mllr. 98.

Chápka, y, f. = talon ve hře v karty.
Val. Brt. D. 218. Vz Karty.

Chaptachoun, a, m. = skrblík.

Chapýš, e, m., der Armlüssler. Mor. Bkř.,
Rk.

Charabel, u (a), m. = charabela, starý
strom; stařičký, vetchý člověk. Zlínsky. Brt.
D. 218. U Olom. Sd.

Churabura, y, m. = slaboch, churavec.
Mor. Mtc. 1878. 34.

Charada, y, f., vz Šarada, Jg. Slnosť
156.

Charakter. Vz Jg. Slnosť 95., 117.

Chamkterisovati, charakterisiren. — co
čím. Nejzřetelněji sloh byzantský ch-ván
kupli. Šmb. S. I. 462.

Charakteristika = význak, celistvé
číslo (neb i nulla) v logarithinu. Hra.

Charakterní komédie, obraz. Jg. Slnosť
140., 117.

Charampenčí, n. = křoví. Laš. Brt. D.
218.

Charamza, y, m. = nedbalec, hrubý člo-
věk, ein heueihoher, grober Mensch. Val.
Vck., Brt. Človek neohrabaný. Čce. Tkč.

Charandzovať = chorovati. Laš. Brt. D.
218.

Charapačka, y, f. = kačka, kachna. Slov.
Hdk. C. 286., 37ö.

Charapát, a, m. = nadávka. Jrsk.

Charati = chořeti, Hý., Sš. Bs. 195.

Charba. Charpa. BO. Cf. Rstp. 929., Slb.
403. Kerá panna nepoctivá, ta je ch. modrá,
co na úhoře sedá. Šš. P. 779.

Charbák, a, m. = kdo v Rakousku de-
monstrativně na oslavu Prus a charbou se
zdobí (něm. císař Vilém jest ctitelem chrpy),
der Kornblumenritter. Sd.

Charbuzice, dle Buuějovice, Charbusitz,
ves u Král. Hradce. Blk. Kfok. 1071., Sdl.
Hr. V. 336.

Charda Václ., vz Stach Václ.

Charecník, u, m., herpetica, rostl. Ch.
lysy, h. alata; štětinatý, h. rumphiana. Vz
Rstp. 456.

Charchulka = harchulka. Slov. Rr. Sb.

Charivari (šar...) = špatná hudba.

Charl'a, e, f., der Brustkasten. Slov.
Ssk.

Charlák, a, m. == člověk chrkavý, zá-
dušný. Slez. Šd.

Charlatán, z vlas. ciarlatano = mluvka.
Bdl.

Charlatánství, n. = dryačnictvi.

Charlavý = dutý, hohl. Slov. Ch. strom.
Dbš. Sl. pov. VI. 16., I. 363. — Ch. = chr-
kavý Slez. Šd.

Charliti = churavěti, kränkeln, siechen.
Laš Tč.

Charlub = kadlub. Slov. Ssk.

Charmantní (šar . . .) = krásný, líbezný,
fr.

Charmonin, u, m. = nová rumělka (čer-
vená barva). Stč. Al.

Charop-us, a, m., charopus, brouk. Ch.
žlutonohý, ch. pallipes; stejnobarvý, ch.
concolor. Kk. Br. 231., 232.

Cbarouzua. Němc. VI. 98.

Chatová, é, f., ves u Krnova ve Slez.
Šd.

Chařovice, dle Budějovice, Chařowitz,
ves u Benešova v Buděj. Blk. Kfsk. 147.

Charpati, n. = rožtí. Ty otepky jsou
samé ch. Slez. Šd.

Charpatka, y, f., cyanella, die Kaplilie.
Š m.

Charpomodrý, kornblumenblau. Ch. oko.
Svétz.

Charpooký, kornblumenblau. Vký.

Charpový, vz Charbový.

Chartomantie, e, f. = vykládání z karet.
Kram.

Charúžek, žku, m. = bouda ze zeleného;
též u oltářů na boží tělo sú ch-žky V Pod-
luží. Brt. L. N. II. 65., Brt. D. 218.

Charva = chrpa. Val. Vck., Hrb.

Charvasiti, laut reden, lärmen. U Místka.
Škd.

Charvat, pol. Karvat, strsl. Chrъvat,
srbskochor. Chrъvat (psáno: Hrvat) a rus.
Chorvat od chrъv, na Slov. charviti, tueri,
defendee. Gt. Ch-ty. Dal. 6. Ch-ti byli
kmen Čechů sídlící na Cidlině a Labi až
k horám pomezným a k Moravě. Šmb. I.
312. Srbové v Tatrách pili Chrbích osedlí
prozváni byli Chrvati. Šf Strž. I. 424. —
Cf. Slovan, sbor. 1884. 156. — Ch., vrchol
u Vosova v Příbr. Krč.

Charvát, os. jm. Tk. II. 228.-229., IV.
727., V. 242., Žer. Záp. II. 3. — Ch Jan
Jus., hosp. úřed. 1824. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
569., S. N. — Ch. Theodoritc, katecheta.
1782. Vz ib., Jir. Kuk. I. 285., S. N. O ji-
ných Ch. vz Blk. Kfsk. 1323., S. N.

Charvatce, Charwatetz, ves u Loučína,
u Libocliuvic; Charwatz, ves u Bíliny. Blk.
Kfok. 1323, Sůl. Hr. V. 136.

Charvati se, vz Charviti.

Chartátova ulice. Tk. II. 229., 248.

Charvatský Mlyn u Víškova.

Charvaty, dle Dolany, Cnarwath, ves
u Olom. Žer. Zap. 1. 89., 131.

Charviti se. V Bern. stojí: charvati se.

Charý = temný, šerý, truchlý. Kaln. Bs.
202. Ch. jeseň, Čch. L. k. 9., dým, Čch.
Petrkl. 29., čelo. Čch. Dg. 715. Jsem ch.
stopa zašlé důstojnosti. Čch. Dg. v Kv.
1884. 608.

Charybdis. Vz S. N.

Chasa == čeleď. Vz Mkl. Etym. 86. Ne-
dělej špásu se svojí chasou; kdo s svou
chasou špásuje, ten se statku zbavuje. Us.
Tč. — Ch. ptačí. Hdk.



	410

	Chapač, e, m., der Ergreifer. — Ch., procnias, druh amer. ptáků. S. N. VI. 977. Cf Frč. 398., Schd. II. 445. Chapák, u, m., v horn., der Schurz. Šm. Chápan, a, m. = opice pavoukovitá. ateles, der Klammeraffe. Brm. I. 172., 175., Frč. 398. Chápanina, y, f. = rychlé chápání, das Schnappen. To není jídlo (jedení), to je ch. Laš. Tč. Chápanka, y, f., das Grapsen; eine Art Kartenspiel. Šm. Chápati. Vz Šrc. 143., 209. Chápavo.sť plic, Schd. II. 366., tepla, die Wärmekapacität. Vz KP. 11. 331., Šťk. 753. Chapem = kvapem, rychle. Val. Vck. Chapina, y, f. = čist, čistec. Mllr. 98. Chápka, y, f. = talon ve hře v karty. Val. Brt. D. 218. Vz Karty. Chaptachoun, a, m. = skrblík. Chapýš, e, m., der Armlüssler. Mor. Bkř., Rk. Charabel, u (a), m. = charabela, starý strom; stařičký, vetchý člověk. Zlínsky. Brt. D. 218. U Olom. Sd. Churabura, y, m. = slaboch, churavec. Mor. Mtc. 1878. 34. Charada, y, f., vz Šarada, Jg. Slnosť 156. Charakter. Vz Jg. Slnosť 95., 117. Chamkterisovati, charakterisiren. — co čím. Nejzřetelněji sloh byzantský ch-ván kupli. Šmb. S. I. 462. Charakteristika = význak, celistvé číslo (neb i nulla) v logarithinu. Hra. Charakterní komédie, obraz. Jg. Slnosť 140., 117. Charampenčí, n. = křoví. Laš. Brt. D. 218. Charamza, y, m. = nedbalec, hrubý člo- věk, ein heueihoher, grober Mensch. Val. Vck., Brt. Človek neohrabaný. Čce. Tkč. Charandzovať = chorovati. Laš. Brt. D. 218. Charapačka, y, f. = kačka, kachna. Slov. Hdk. C. 286., 37ö. Charapát, a, m. = nadávka. Jrsk. Charati = chořeti, Hý., Sš. Bs. 195. Charba. Charpa. BO. Cf. Rstp. 929., Slb. 403. Kerá panna nepoctivá, ta je ch. modrá, co na úhoře sedá. Šš. P. 779. Charbák, a, m. = kdo v Rakousku de- monstrativně na oslavu Prus a charbou se zdobí (něm. císař Vilém jest ctitelem chrpy), der Kornblumenritter. Sd. Charbuzice, dle Buuějovice, Charbusitz, ves u Král. Hradce. Blk. Kfok. 1071., Sdl. Hr. V. 336. Charda Václ., vz Stach Václ. Charecník, u, m., herpetica, rostl. Ch. lysy, h. alata; štětinatý, h. rumphiana. Vz Rstp. 456. Charchulka = harchulka. Slov. Rr. Sb. Charivari (šar...) = špatná hudba. Charl'a, e, f., der Brustkasten. Slov. Ssk. Charlák, a, m. == člověk chrkavý, zá- dušný. Slez. Šd. Charlatán, z vlas. ciarlatano = mluvka. Bdl.	Charlatánství, n. = dryačnictvi. Charlavý = dutý, hohl. Slov. Ch. strom. Dbš. Sl. pov. VI. 16., I. 363. — Ch. = chr- kavý Slez. Šd. Charliti = churavěti, kränkeln, siechen. Laš Tč. Charlub = kadlub. Slov. Ssk. Charmantní (šar . . .) = krásný, líbezný, fr. Charmonin, u, m. = nová rumělka (čer- vená barva). Stč. Al. Charop-us, a, m., charopus, brouk. Ch. žlutonohý, ch. pallipes; stejnobarvý, ch. concolor. Kk. Br. 231., 232. Cbarouzua. Němc. VI. 98. Chatová, é, f., ves u Krnova ve Slez. Šd. Chařovice, dle Budějovice, Chařowitz, ves u Benešova v Buděj. Blk. Kfsk. 147. Charpati, n. = rožtí. Ty otepky jsou samé ch. Slez. Šd. Charpatka, y, f., cyanella, die Kaplilie. Š m. Charpomodrý, kornblumenblau. Ch. oko. Svétz. Charpooký, kornblumenblau. Vký. Charpový, vz Charbový. Chartomantie, e, f. = vykládání z karet. Kram. Charúžek, žku, m. = bouda ze zeleného; též u oltářů na boží tělo sú ch-žky V Pod- luží. Brt. L. N. II. 65., Brt. D. 218. Charva = chrpa. Val. Vck., Hrb. Charvasiti, laut reden, lärmen. U Místka. Škd. Charvat, pol. Karvat, strsl. Chrъvat, srbskochor. Chrъvat (psáno: Hrvat) a rus. Chorvat od chrъv, na Slov. charviti, tueri, defendee. Gt. Ch-ty. Dal. 6. Ch-ti byli kmen Čechů sídlící na Cidlině a Labi až k horám pomezným a k Moravě. Šmb. I. 312. Srbové v Tatrách pili Chrbích osedlí prozváni byli Chrvati. Šf Strž. I. 424. — Cf. Slovan, sbor. 1884. 156. — Ch., vrchol u Vosova v Příbr. Krč. Charvát, os. jm. Tk. II. 228.-229., IV. 727., V. 242., Žer. Záp. II. 3. — Ch Jan Jus., hosp. úřed. 1824. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 569., S. N. — Ch. Theodoritc, katecheta. 1782. Vz ib., Jir. Kuk. I. 285., S. N. O ji- ných Ch. vz Blk. Kfsk. 1323., S. N. Charvatce, Charwatetz, ves u Loučína, u Libocliuvic; Charwatz, ves u Bíliny. Blk. Kfok. 1323, Sůl. Hr. V. 136. Charvati se, vz Charviti. Chartátova ulice. Tk. II. 229., 248. Charvatský Mlyn u Víškova. Charvaty, dle Dolany, Cnarwath, ves u Olom. Žer. Zap. 1. 89., 131. Charviti se. V Bern. stojí: charvati se. Charý = temný, šerý, truchlý. Kaln. Bs. 202. Ch. jeseň, Čch. L. k. 9., dým, Čch. Petrkl. 29., čelo. Čch. Dg. 715. Jsem ch. stopa zašlé důstojnosti. Čch. Dg. v Kv. 1884. 608. Charybdis. Vz S. N. Chasa == čeleď. Vz Mkl. Etym. 86. Ne- dělej špásu se svojí chasou; kdo s svou chasou špásuje, ten se statku zbavuje. Us. Tč. — Ch. ptačí. Hdk.