411

Chasárna, y, f., die Kaserne. Šm.

Chaseň, sně, m. = osoh, užitek. Slov.
Rr. Sb. Z leba slabý ch. vezme svět. Dbš.
Sl. pov. VI. 31. Škoda ide do chasňu (ško-
dou se učíme). Mt. S. I. 95.

Chasm-a, ata, n. = severní záře, das
Nordlicht. Skl. I. 81. Sbor. hist. 1885. 156.

Chásňa = chásně. Brt. D. 150.

Chasňacko, a, n. = chasnisko, špatný
chasník. Mor. Brt. D.

Chásně, ěte, n. = nemluvně. Mor. Bkř..
Brt., Mtl., Vck. Svět jí v rukou spočívá
jak ch. Sš. Bs. 192.

Chasníček, čka, m. = chásně, malé dítě.
Mor. Vck.

Chasnička, y, f. Do dědinské chasy na
Slov. děti slovenské nastupují, jak vycho-
dily ze školy (po 12. roce). A tehdáž se
jim dává už jiný, lepší oblek. Hoch jmenuje
se potom chasník a děvče chasnička. Z nich
záhy dorůstají: šuhaji, parobci, mladenci
a děcčence, děcky. Pokr. Z hor. 203.

Chasník, na Zlínsku: chasňk, vz N. Brt.
Ch. = malé dítě obojího pohlaví. Val.
Brt., Vck. Ch., poněkud obhrouble onaš,
14 — 201etý mládenec. Na Zlínsku. Brt. Na
Val. i služebná děvečka. Ten ch. Vck. Vz
Chasnička. Janošek je hodný ch., ví přes
hory každý chodník. Sš. P. 135. Pokud ch.
svobodný, dycky je svým pánem, jak se
jednou ožení, smrti naší amen. Sš. P. 666.
— Ch. — ženich. U Rychn.

Chasoň, ě, f. = chasník. Mor. Šd. Slov.
P. Tóth. Slov. bájesl. I. 100.— Ch., Phoe-
bus, Helios, der Sonnengott. Utvořil Ros.

Chasoňan, a, m., der Titanias. Šm.

Chasonek, nku, m., der Titanspath. Šm.

Chasoniční, Titan-. Šm.

Chasoník a, m., der Titan. Šm.

Chasovní, Gesind-, Pöbel-. Šm.

Chassepotka, y, f., ručnice. Vz KP. IV.
495.

Chat, vz Chata.

Chata. Cf. Mz. v List. filolog. VII. 217.,
Mkl. Etym 86., 423. Vítám tě do naší chaty.
Er. P. 336 Pošel do chaty (umřel). U Rož-
nova. Kd. Ch. také na Slov.

Chaterný = chatrný.

Chatisko, a, n. = špatná chata. Rk.

Chatka, y, f. = mala chata. Čch. Bs. 9.,
Mus. l880. 155.

Chátrati = slábnouti, chábnouti, schá-
zeti. Us. Rjšk. Rgl. Cf. Zchátivilý.

Chátravý = sesláblý, chabý, sešlý. Ch.

postava. Cch. Dg. 714.

Chatrčník, a, m, der Häusler. Loos.

Cuatrný = špatný atd. Ch. výsledek,
spis, preklad. Us. Dch., Šmb. Kněží nadělal
z chaterného lidu (ze zadní chasy). Bj. Někdy
veliký je mudrák v ch-ném kabátě a někdy
velky darebník chodí v stříbře a zlaté. Glč.
II. 180. — Ch. = prostý. Ne nějak nádher-
nými a velebnými slovy ale prostě, řečí
chaternou kázal. BR. II. 534. b.

Chaudean = zpěněná omáčka z vína, cu-
kru a ze žloutků upravená. Hnsg.

Chaudfroid, u, m., das Chaudfroid, un-
gefärr dasselbe was Mayonaise. Ch. z ba-
žanta, z koroptví, se salátem; omáčka
z ch-du, die Cnaudfoidsauce. Šp.

Chauvinism-us, u, m. Ch. slove v nej-
novější době panující v národě n. v politické
straně směr výbojný. S. N. X. 258. Na
Slov. užívají slova haraburdáctvo, ale ne-
dobre dle Czm. 115., poněvadž h. znamená:
blúznenie do sveta bez riadu a skladu, hovo-
renie bezvýznamné, bezcenné, potažne malo-
mocné.

Chavatce, Charwatetz, ves u Loučína.

Chavucný. Tři dni, tři noci jeli po trní
po chavucným, po kameni horucným. Sš.
P. 775.

Cházon, a, m. = Apollo. Tham.

Chbany, dle Dolany, Quon, ves u Žatče.
Blk. Kfsk. 101

Chbaz, u, m. = chbez. Rk.

Chbez. Vz Rstp. 784.

Chbeza, y, f = chebd. Vz Rstp. 784.

Chcačka, y, f. == malá holka; perinka
pod dítě; ženský stydný úd. Cf. Scačka. Us.
Olv.

Chcachta, vz Scačka, Chcačka.

Chcapka, y, f. = ženský stydký úd. Us.
Cf. Capka.

Chcebuz, e, f., něm. Zebus, ves u Štětí.
Tk. V. 203., Blk. Kfsk. 233., 240.

Chceť — chtíti. Slov. Ssk.

Chci, vz Chtíti.

Chcieti. Za St. přidej: N. 236. 28., Ssk.

Chcípák, a, m. Zajíc ch. = na scípnutí.
Us.

Chcípavka, y, f. Prase mi pošlo na chcí-
pavku. Us. Brnt.

Chcípnutí. Ten stojí jako na ch. (jako
kdyby dodělával). U Nepoměřic. Rč.

Chcivosť = chtivosť. Slov. Bern.

Chcivý = chtivý. Slov. Bern.

Chčestí = štěstí. Km.

Chde. Pověz, děvečko, pověz, ch. na tra-
věnko pudeš. Sš. P. 758.

Cheb. Vz Tk. I. 608., II. 536., III. 647.,
IV. 727., V. 242., VI. 348., VH. 412., Tk.
Ž. 231., Rk. SI., Blk. Kfsk. 1323., S. N.,
Tf. Odp. 387. Z Chebu Jan. 1461. Vz Jir.
Ruk. 1. 285., Mus. 1819. 4. 74.

Chebd, ebulus. Byl. 15. stol. Cf. Mz.
v Liat. filol. VII. 217. Ch., sambucus ebu-
lus, der Zwerghollunder. Huché kopřivy
n. chebdie, marubium. Byl. 15. stol. Bez
chebd, sambucus edulus. Rstp. 784 Cf. FB.
51., Kk. 172. V stínu temném chebdu. Pl.
1. 27. — Ch. = chrastí; léčivé rostlinky
jako mateří douška, dřevec a p. U Hořic.
Hk.

Chebdí, vz Chebd. Čl. Kv. 220., Mllr. 93.

Chebilinky = chebdiny. Vz Kk. 173.

Chebdinovský z Felsu Jan. blk. Kfsk.
551.

Chebeliti se, zittern. Rk.

Cheblo, a, n. = dotěrná dívka, koketta.
Slez. Šd. Laá. Brt. D. 218.

Cheblota, y, f. = špatné zboži. Nekupuj
to, to je ch. Slez. Šd.

Chebs, u, m. = chebz. Mor.

Cheoský, ého, m., os. jm. Tk. V. 242.

Chebule, coeeulus, der Kockelstrauch.
Ch. padaval, c. peltatus; jamnatá, c. lacu-
nosus; korková, c. suberosus; dlanitá, c.
palmatus; barvířská, c. fibraurea; jedomá,
c. cebatha. Vz Rstp. 46., Kk. 208., Schd.



	411

	Chasárna, y, f., die Kaserne. Šm. Chaseň, sně, m. = osoh, užitek. Slov. Rr. Sb. Z leba slabý ch. vezme svět. Dbš. Sl. pov. VI. 31. Škoda ide do chasňu (ško- dou se učíme). Mt. S. I. 95. Chasm-a, ata, n. = severní záře, das Nordlicht. Skl. I. 81. Sbor. hist. 1885. 156. Chásňa = chásně. Brt. D. 150. Chasňacko, a, n. = chasnisko, špatný chasník. Mor. Brt. D. Chásně, ěte, n. = nemluvně. Mor. Bkř.. Brt., Mtl., Vck. Svět jí v rukou spočívá jak ch. Sš. Bs. 192. Chasníček, čka, m. = chásně, malé dítě. Mor. Vck. Chasnička, y, f. Do dědinské chasy na Slov. děti slovenské nastupují, jak vycho- dily ze školy (po 12. roce). A tehdáž se jim dává už jiný, lepší oblek. Hoch jmenuje se potom chasník a děvče chasnička. Z nich záhy dorůstají: šuhaji, parobci, mladenci a děcčence, děcky. Pokr. Z hor. 203. Chasník, na Zlínsku: chasňk, vz N. Brt. Ch. = malé dítě obojího pohlaví. Val. Brt., Vck. Ch., poněkud obhrouble onaš, 14 — 201etý mládenec. Na Zlínsku. Brt. Na Val. i služebná děvečka. Ten ch. Vck. Vz Chasnička. Janošek je hodný ch., ví přes hory každý chodník. Sš. P. 135. Pokud ch. svobodný, dycky je svým pánem, jak se jednou ožení, smrti naší amen. Sš. P. 666. — Ch. — ženich. U Rychn. Chasoň, ě, f. = chasník. Mor. Šd. Slov. P. Tóth. Slov. bájesl. I. 100.— Ch., Phoe- bus, Helios, der Sonnengott. Utvořil Ros. Chasoňan, a, m., der Titanias. Šm. Chasonek, nku, m., der Titanspath. Šm. Chasoniční, Titan-. Šm. Chasoník a, m., der Titan. Šm. Chasovní, Gesind-, Pöbel-. Šm. Chassepotka, y, f., ručnice. Vz KP. IV. 495. Chat, vz Chata. Chata. Cf. Mz. v List. filolog. VII. 217., Mkl. Etym 86., 423. Vítám tě do naší chaty. Er. P. 336 Pošel do chaty (umřel). U Rož- nova. Kd. Ch. také na Slov. Chaterný = chatrný. Chatisko, a, n. = špatná chata. Rk. Chatka, y, f. = mala chata. Čch. Bs. 9., Mus. l880. 155. Chátrati = slábnouti, chábnouti, schá- zeti. Us. Rjšk. Rgl. Cf. Zchátivilý. Chátravý = sesláblý, chabý, sešlý. Ch. postava. Cch. Dg. 714. Chatrčník, a, m, der Häusler. Loos. Cuatrný = špatný atd. Ch. výsledek, spis, preklad. Us. Dch., Šmb. Kněží nadělal z chaterného lidu (ze zadní chasy). Bj. Někdy veliký je mudrák v ch-ném kabátě a někdy velky darebník chodí v stříbře a zlaté. Glč. II. 180. — Ch. = prostý. Ne nějak nádher- nými a velebnými slovy ale prostě, řečí chaternou kázal. BR. II. 534. b. Chaudean = zpěněná omáčka z vína, cu- kru a ze žloutků upravená. Hnsg. Chaudfroid, u, m., das Chaudfroid, un- gefärr dasselbe was Mayonaise. Ch. z ba- žanta, z koroptví, se salátem; omáčka z ch-du, die Cnaudfoidsauce. Šp.	Chauvinism-us, u, m. Ch. slove v nej- novější době panující v národě n. v politické straně směr výbojný. S. N. X. 258. Na Slov. užívají slova haraburdáctvo, ale ne- dobre dle Czm. 115., poněvadž h. znamená: blúznenie do sveta bez riadu a skladu, hovo- renie bezvýznamné, bezcenné, potažne malo- mocné. Chavatce, Charwatetz, ves u Loučína. Chavucný. Tři dni, tři noci jeli po trní po chavucným, po kameni horucným. Sš. P. 775. Cházon, a, m. = Apollo. Tham. Chbany, dle Dolany, Quon, ves u Žatče. Blk. Kfsk. 101 Chbaz, u, m. = chbez. Rk. Chbez. Vz Rstp. 784. Chbeza, y, f = chebd. Vz Rstp. 784. Chcačka, y, f. == malá holka; perinka pod dítě; ženský stydný úd. Cf. Scačka. Us. Olv. Chcachta, vz Scačka, Chcačka. Chcapka, y, f. = ženský stydký úd. Us. Cf. Capka. Chcebuz, e, f., něm. Zebus, ves u Štětí. Tk. V. 203., Blk. Kfsk. 233., 240. Chceť — chtíti. Slov. Ssk. Chci, vz Chtíti. Chcieti. Za St. přidej: N. 236. 28., Ssk. Chcípák, a, m. Zajíc ch. = na scípnutí. Us. Chcípavka, y, f. Prase mi pošlo na chcí- pavku. Us. Brnt. Chcípnutí. Ten stojí jako na ch. (jako kdyby dodělával). U Nepoměřic. Rč. Chcivosť = chtivosť. Slov. Bern. Chcivý = chtivý. Slov. Bern. Chčestí = štěstí. Km. Chde. Pověz, děvečko, pověz, ch. na tra- věnko pudeš. Sš. P. 758. Cheb. Vz Tk. I. 608., II. 536., III. 647., IV. 727., V. 242., VI. 348., VH. 412., Tk. Ž. 231., Rk. SI., Blk. Kfsk. 1323., S. N., Tf. Odp. 387. Z Chebu Jan. 1461. Vz Jir. Ruk. 1. 285., Mus. 1819. 4. 74. Chebd, ebulus. Byl. 15. stol. Cf. Mz. v Liat. filol. VII. 217. Ch., sambucus ebu- lus, der Zwerghollunder. Huché kopřivy n. chebdie, marubium. Byl. 15. stol. Bez chebd, sambucus edulus. Rstp. 784 Cf. FB. 51., Kk. 172. V stínu temném chebdu. Pl. 1. 27. — Ch. = chrastí; léčivé rostlinky jako mateří douška, dřevec a p. U Hořic. Hk. Chebdí, vz Chebd. Čl. Kv. 220., Mllr. 93. Chebilinky = chebdiny. Vz Kk. 173. Chebdinovský z Felsu Jan. blk. Kfsk. 551. Chebeliti se, zittern. Rk. Cheblo, a, n. = dotěrná dívka, koketta. Slez. Šd. Laá. Brt. D. 218. Cheblota, y, f. = špatné zboži. Nekupuj to, to je ch. Slez. Šd. Chebs, u, m. = chebz. Mor. Cheoský, ého, m., os. jm. Tk. V. 242. Chebule, coeeulus, der Kockelstrauch. Ch. padaval, c. peltatus; jamnatá, c. lacu- nosus; korková, c. suberosus; dlanitá, c. palmatus; barvířská, c. fibraurea; jedomá, c. cebatha. Vz Rstp. 46., Kk. 208., Schd.