413

Chichon, é, m. = chechtot, das Kichern.
U Přer. Blý.

Chichoniti se = chechoniti se. U Přer.
Blý.

Childrenit, u, m., nerost. Bř. N. 151.,
S. N.

Chili (Čili), a, n. Bž. 122. Vz S. N. III.,
X. 258.

Chiliarch, a, m. = praporník, velitel
1000 mužů, der Chiliarch. Čsk.

Chiliasm-us, u, m. = blud o tisíciletém
kralování Krista v nové pozemské říši mes-
sianské s hlavním městem Jerusalemem. Exc.

Chilovač, e, m. = kdo v pondělí svato-
dušní na vyšperkovaných koních po mě-
stech, hl. po Hradišti objíždí a před domy
chilom zpívá. Cf. Chylom, hylom. Tč.

China, sam. u Lomnice v Buděj.

Chinan, u, m., chiuasaures Salz. Rst. 25.,
419.

Chinhydron, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
535.

Chinchon, u, m. = chinová kůra. S. N.

Chinicin, u, m., v lučbě. Šfk. 626., Sfk.
P. 577.

Chinidin, u, m., v lučbě. Šfk. 625., Šfk.
P. 577., Čs. lk. III. 3.

Chinidinný síran. Nz. lk.

Chinin, lék z kůry chinovníku. Vz Slov.
zdrav., MS. 333., Šfk. 625., Šfk. P. 577.,
Schd. I. 393., Kram. Slov., S. N., Čs. lk. I.
188., 304., II. 21., 30., 62., 102., 152., III.
141., IV. 235., V. 277., VII. 271., VIII. 5.,
36., 39., IX. 11., X. 55., 94., 133., 220.,
357., Rosc. 126.

Chininatý citran, chininum citricum. Vz
násl. Nz. lk.

Chinník, u, m. = chinový strom, cin-
chona. Ch. pýřitý, c. pubescens. S. N. XI.
449.

Chininný. Ch. citran (vz Chininatý), chi-
ninum citricum, citronsaures Chinin, Chinin-
citrat; chlorid, chininum hydrochloricum,
hydrochlorid chininný, salzsaures Chinin,
chlorwasserstoffsaures Chinin, Chininhydro-
chlorat; síran, ch. sulphuricum, schwefel-
saures Chinin; dvojsíran, ch. bisulphuricum,
zweifachschwefelsaures Ch. Nz. lk.

Chini-um, a, n. = lihový extrakt chinové
kůry. Vz S. N.

Chinoidin, u, m.= směs alkaloidů teplem
na pryskyřičnatou hmotu proměněná. Nz.
lk., Nz., S. N., Šfk. 625., Šfk. Poč, 577.

Chinolin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
572, S. N.

Chinou, u, m., das Chinon. Nz. Vz Šfk.
455., Šfk. Poč. 535.

Chinotříslový. Ch. kyselina, die China-
gerbsäure.

Chinovan, u, m, das Chinovasalz. Nz.

Chinovina, y, f, cinchonium, das Cin-
chonin. Rst. 28., 419.

Chinovník, u, m, vz Chinin, Rosc. 126.

Chinovníkovitý. Ch. rostliny, cinchona-
ceae. Rosc. 126.

Chinovový. Ch. kyselina, die Chinova-
säure. Nz.

Chinový. Ch. tříslovina, die Chinagerb-
säure, Sl. les., strom, vz Chinník, Chinovnik.
S. N. XI. 449. Ch. kůra, kořen. Vz S. N.

Chinský, chinesisch. Vz China.

Chinština, y, f., die chinesische Sprache.
Šm.

Chiolith, u, m., nerost. Vz Bř. N. 128.

Chirbet = hřbet. Bž. 32.

Chiŕograf, u, m, z řec. = psaní vlastní
rukou, rukopis.

Chirografar, a, m., z řec. = kdo má
upsaná práva nebo povinnosti listinami:
směnkami, úpisy atd. Kh. Vz násl.

Chirografický věřitel, dlužník. Vz Chiro-
gRafaR. Kh.

Chirologie, e, f., z řec, rukomluva hl.
němých. S. N.

Chiromantik, a, m, z řec. = kdo bu-
doucnost života z jistých čar po dlani pro-
rokuje. Štlc.

Chirurg, vz Chirurgie. Na venkově, kde
doktorů nebylo, léčívali i vnitřní nemoci.
Kram. Slov, Frč. 232, Schd. II. 503.

Chirurgie = věda lékařská, která se
zevními toliko neduhy a všelikými opera-
cemi zabývá. Vz Kram. Slov., S. N., čs.
lk. I. 122, 177, 190, 212, 285, 287, 306,
IV. 238., VII. 66, 118, 269, VIII. 112.

Chiruvať = pozorovati. Tu ani ftáčka
nechiruvať. Slov. Er. Sl. čít. 50.

Chitin, u, m. v lučbě. Vz Šfk. 664., Šfk.,
Poč. 594, S. N.

Chlad. Vz Mz. v List. filol. VII. 218,
Mkl. Etym. 88. Chládek. Št. Kn. š. 129, Ž.
wit. 16. 8. Nom. a akkus. pl. chlada, n. Ten
rok byly veliké chlada. Na Zlínsku. Brt. —
Ch. = studeno. Dáti na ch. Dch. Ch. lesní,
Vlč, větru. Vrch, noční, Čch. Bs. 151,
vědy. Šml. I. 11. Je jako z chladu kopřiva
(slabý, chatrný, nemocný). Us. Kf, Msk.
Aby mně šel na mó miló do seknice chlá-
dek. Sš. P. 639. O účinku chladu na lidský
organismus vz Slov. zdrav. — Ch. = stín.
Ch. sosen. Kká. — Ch. = vězení. Do chládku
někoho dáti. Sš. P. 138.

Chládečnice, e, f. = besídka. Val. Brt.
D. 146.

Chládečník, u, m. = letohrádek, besídka,
das Lusthaus. Slez. Šd. U Ostravy, na Hané.
Bkř, Mtl.

Chládek, dka, m. Ch. Jiljí, prof. theol,
1743.-1806. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 186, Jg.
H. 1. 2. vd. 569, Jir. Ruk. I. 292, Šb. Děj.
ř. 2. vd. 251, S. N. — Ch. (Etesius) Mat.
Sušický, kněz 1614. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 569,
S. N, Jir. Ruk. I. 292. — Ch. Frant., básn,
f 1861. Šb. Děj. ř. 2. vd. 251, Bačk. Př.
32. — Ch. Bur. Blk. Kfsk. 1164, S. N.

Chladení, n. = chlazení, die Kühlung.
Slov. Bern.

Chladěný = chlazený, gekühlt. Slov.
Bern.

Chladěti, ěl, ění, kühl werden. Loos.

Chládež, e, f. = chlad. Ssk. Noční ch.
Slov. Phld. VI. 223

Chladicí přístroj, hadice. Wld.

Chladič protiproudný, der Gegenstrom-
kühlapparat, -kondensator, -refrigerator, tru-
bový, Röhren-, šampanského, vodní, Scrubber,
Šp., na líh, Zpr. arch. VIL 102., vzdušný,
Luft-. Krost, na mléko, Šp, obyčejný (kde
chladicí roury vedou truhlou naplněnou
vodou a ledem), mnohotrubkový, kotoučový,



	413

	Chichon, é, m. = chechtot, das Kichern. U Přer. Blý. Chichoniti se = chechoniti se. U Přer. Blý. Childrenit, u, m., nerost. Bř. N. 151., S. N. Chili (Čili), a, n. Bž. 122. Vz S. N. III., X. 258. Chiliarch, a, m. = praporník, velitel 1000 mužů, der Chiliarch. Čsk. Chiliasm-us, u, m. = blud o tisíciletém kralování Krista v nové pozemské říši mes- sianské s hlavním městem Jerusalemem. Exc. Chilovač, e, m. = kdo v pondělí svato- dušní na vyšperkovaných koních po mě- stech, hl. po Hradišti objíždí a před domy chilom zpívá. Cf. Chylom, hylom. Tč. China, sam. u Lomnice v Buděj. Chinan, u, m., chiuasaures Salz. Rst. 25., 419. Chinhydron, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 535. Chinchon, u, m. = chinová kůra. S. N. Chinicin, u, m., v lučbě. Šfk. 626., Sfk. P. 577. Chinidin, u, m., v lučbě. Šfk. 625., Šfk. P. 577., Čs. lk. III. 3. Chinidinný síran. Nz. lk. Chinin, lék z kůry chinovníku. Vz Slov. zdrav., MS. 333., Šfk. 625., Šfk. P. 577., Schd. I. 393., Kram. Slov., S. N., Čs. lk. I. 188., 304., II. 21., 30., 62., 102., 152., III. 141., IV. 235., V. 277., VII. 271., VIII. 5., 36., 39., IX. 11., X. 55., 94., 133., 220., 357., Rosc. 126. Chininatý citran, chininum citricum. Vz násl. Nz. lk. Chinník, u, m. = chinový strom, cin- chona. Ch. pýřitý, c. pubescens. S. N. XI. 449. Chininný. Ch. citran (vz Chininatý), chi- ninum citricum, citronsaures Chinin, Chinin- citrat; chlorid, chininum hydrochloricum, hydrochlorid chininný, salzsaures Chinin, chlorwasserstoffsaures Chinin, Chininhydro- chlorat; síran, ch. sulphuricum, schwefel- saures Chinin; dvojsíran, ch. bisulphuricum, zweifachschwefelsaures Ch. Nz. lk. Chini-um, a, n. = lihový extrakt chinové kůry. Vz S. N. Chinoidin, u, m.= směs alkaloidů teplem na pryskyřičnatou hmotu proměněná. Nz. lk., Nz., S. N., Šfk. 625., Šfk. Poč, 577. Chinolin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 572, S. N. Chinou, u, m., das Chinon. Nz. Vz Šfk. 455., Šfk. Poč. 535. Chinotříslový. Ch. kyselina, die China- gerbsäure. Chinovan, u, m, das Chinovasalz. Nz. Chinovina, y, f, cinchonium, das Cin- chonin. Rst. 28., 419. Chinovník, u, m, vz Chinin, Rosc. 126. Chinovníkovitý. Ch. rostliny, cinchona- ceae. Rosc. 126. Chinovový. Ch. kyselina, die Chinova- säure. Nz. Chinový. Ch. tříslovina, die Chinagerb- säure, Sl. les., strom, vz Chinník, Chinovnik. S. N. XI. 449. Ch. kůra, kořen. Vz S. N.	Chinský, chinesisch. Vz China. Chinština, y, f., die chinesische Sprache. Šm. Chiolith, u, m., nerost. Vz Bř. N. 128. Chirbet = hřbet. Bž. 32. Chiŕograf, u, m, z řec. = psaní vlastní rukou, rukopis. Chirografar, a, m., z řec. = kdo má upsaná práva nebo povinnosti listinami: směnkami, úpisy atd. Kh. Vz násl. Chirografický věřitel, dlužník. Vz Chiro- gRafaR. Kh. Chirologie, e, f., z řec, rukomluva hl. němých. S. N. Chiromantik, a, m, z řec. = kdo bu- doucnost života z jistých čar po dlani pro- rokuje. Štlc. Chirurg, vz Chirurgie. Na venkově, kde doktorů nebylo, léčívali i vnitřní nemoci. Kram. Slov, Frč. 232, Schd. II. 503. Chirurgie = věda lékařská, která se zevními toliko neduhy a všelikými opera- cemi zabývá. Vz Kram. Slov., S. N., čs. lk. I. 122, 177, 190, 212, 285, 287, 306, IV. 238., VII. 66, 118, 269, VIII. 112. Chiruvať = pozorovati. Tu ani ftáčka nechiruvať. Slov. Er. Sl. čít. 50. Chitin, u, m. v lučbě. Vz Šfk. 664., Šfk., Poč. 594, S. N. Chlad. Vz Mz. v List. filol. VII. 218, Mkl. Etym. 88. Chládek. Št. Kn. š. 129, Ž. wit. 16. 8. Nom. a akkus. pl. chlada, n. Ten rok byly veliké chlada. Na Zlínsku. Brt. — Ch. = studeno. Dáti na ch. Dch. Ch. lesní, Vlč, větru. Vrch, noční, Čch. Bs. 151, vědy. Šml. I. 11. Je jako z chladu kopřiva (slabý, chatrný, nemocný). Us. Kf, Msk. Aby mně šel na mó miló do seknice chlá- dek. Sš. P. 639. O účinku chladu na lidský organismus vz Slov. zdrav. — Ch. = stín. Ch. sosen. Kká. — Ch. = vězení. Do chládku někoho dáti. Sš. P. 138. Chládečnice, e, f. = besídka. Val. Brt. D. 146. Chládečník, u, m. = letohrádek, besídka, das Lusthaus. Slez. Šd. U Ostravy, na Hané. Bkř, Mtl. Chládek, dka, m. Ch. Jiljí, prof. theol, 1743.-1806. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 186, Jg. H. 1. 2. vd. 569, Jir. Ruk. I. 292, Šb. Děj. ř. 2. vd. 251, S. N. — Ch. (Etesius) Mat. Sušický, kněz 1614. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 569, S. N, Jir. Ruk. I. 292. — Ch. Frant., básn, f 1861. Šb. Děj. ř. 2. vd. 251, Bačk. Př. 32. — Ch. Bur. Blk. Kfsk. 1164, S. N. Chladení, n. = chlazení, die Kühlung. Slov. Bern. Chladěný = chlazený, gekühlt. Slov. Bern. Chladěti, ěl, ění, kühl werden. Loos. Chládež, e, f. = chlad. Ssk. Noční ch. Slov. Phld. VI. 223 Chladicí přístroj, hadice. Wld. Chladič protiproudný, der Gegenstrom- kühlapparat, -kondensator, -refrigerator, tru- bový, Röhren-, šampanského, vodní, Scrubber, Šp., na líh, Zpr. arch. VIL 102., vzdušný, Luft-. Krost, na mléko, Šp, obyčejný (kde chladicí roury vedou truhlou naplněnou vodou a ledem), mnohotrubkový, kotoučový,