Chlapcožrout — Chléb.

415

Chlapcožrout, a, m., der Knabenfresser.
Tš Laok. 15.

Chlapča, afa, n. = chlapče. Mor. Brt.
D. Slov. a slez. Šd.

Chlapčacko, a, n. = chlapisko, leda-
jaký, špatný chlap. Mor. Brt. D.

Chlapčasko, a, n. = chlapčacko. Mor.
Brt. D. 329.

Chlapčátko, a, n. = chlapeček. Slav. 69.
Já svó kytku pustím dolů vodó, kde ch-ka
koně myjó. Sš. P. 322.

Chlapče, ete, n. = chlapec. Koll. Zp. I.
94.

Chlapčecí = chlapecký. Ch. škola. UDo-
mažl Rgl.

Chlapček, ečka, m. = chlapeček. Vck.,
Šm.

Chlapčena. y, f. = děvče, které chodí za
hochy. Mor. Tč.

Chlapčenský. Ch. léta. Slov. Ckžk. I.
84.

Chlapčenstvo, a, n. = chlapectví. Zá-
bavu ch-a. Trok. 38. (180.).

Chlapčína, y, m., ein Junge. Šm.

Chlapčinstvo, a, n. Len samé ch-a,
Bubenstücke. Slov. Čkžk. I. 35. — Loos

Chlapčiřka, y, f. = chlapčena. U Přer.
Šd.

Chlapčisko, a, n. = chlapisko, obhroublý
chlap. Brt.

Chlapce, na Zlinsku ogarec, ogareček.
Brt. Ch-ci jak hřebici, jak válci. Mor. Brt.
D. — Ch. dobrý = zbojník, který bohatým
bral a chudým dával. Slov.

Chlapek, pka, m., zdrobnělé chlap, der
Junge. Dch. Kdybys chtěla za mne jíti, za
mladého chlapka. Koll. Zp. II. 276. Já mám
dobrého ch-pka, Männerle. Slez. Šd.

Chlapiatko, a, n. = chlapeček. Slov.
Hdž. Šlb. 59. Palko je pilné ch. Zátur. Háj.

1. 27.

Chlapik, vz Šepleta, Vrtílek.

Chlapíkový. Ch. polévka = s drolením
a brambory. U Ronova. Rgl.

Chlapina. — Ch., sideritis, das Glied-
kraut, Rostl. Ch. srstnatá, s. hirsuta. Vz
Rstp. 1187., Slb. 349., MUr. 94. Cf. Cha-
pina.

Chlapinka, y, m.= chlapíček; das Männ-
chen (verächtlich). Slov. Bern.

Chlapiti se = dělati se silným, velikým.
Val. a slov. Brt. D. 218., Rr. Sb., Vck. Je
jen taký oškvarek a už se chlapi. Laš. Té.

2. = létati za chlapy, val.; 3. chlubiti se.
U Uher. Hrad. Brt. D. 218.

Chlaplati = chlapati, Schleppern. Ch.
vodu jazykem. Laš. Té.

Chlapnouti. — koho čím kde: rukou
po hlavě (udeřiti). Laš. Tč. Vzáł łopatu a
chláp ho po zádoch. Mor. Brt. D Ch. koho
hore dlaňou po nose a po ústach, najme
tomu, kdo sa velmi rozdrapuje a chvásta.
Slov. Phld. II. 51.

Chlapný. Neučení, chlapní lidé. M.

Chlaponice, dle Budějovice, Chlaponirz,
ves u Písku. Tf. Odp. 288., Blk. Kfsk. 1179.

Chlapotina. y, f. = chlapství. Šturm.

Chlapský. Z ch-ho řáda nikoli ijednoho
v česť nevoli. Anth. Jir. I. 3. vyd. 34.

Chlapství. Ch-vím kdož by někoho ze
Btavuov nařekl. Vz Zř. zem. Jir. 447. (E. 31.),
688 (K. 33.).

Chlapstvo, a, n. = nevolníci; sedláci.
Hr. ruk. 309. (v. 599.).

Chlapýcnouti, chlopýcnouti = upad-
nouti; udeřiti. Vz Chlopiti. Mor. Vck.

1. Chlast! = hlas, který slyšeti, když
se na něco pleskatým něčím chlaŠtí. Laš.
Tč.

2. Chlast. To je člověk, takový chlast
vede (tolik chlastá). U Dobruš. Vk.

3. Chlast, a, m. = neženatý, celebs. VMV.
nepravá glossa. Pa.

Chlastačka. — Ch., die Sauferei. — Ch.
= hruška, která se rozbije, spadne-li. Mor.
Brt.

Chlastala, y, m. = pijan, der Saufer.
Laš. Tč.

Chlastati == tlachati. Laš. Brt. D. 218.

Clilastava, y, f. = oman chlastava, inula
conyza, rostl. Rstp. 872.

Chlastna, y, f., die Säuferin. Rk.

Chlastuouti koho čím (po hubě) —
udeřiti. Las. Tč.

Chlastolitr, a, m. = hektolitr, veliký pi-
ják U Třebonína. Olv.

Chlastoň, ě, m. == chlastoun. Vz Opilý.

Chlastovna, y, f., die Saufstube. Šm.

Chlastula, y, f, die Säuferin. — Ch.=
žvástalka, klevetnice, tlachalka. Slez. Sd.,
Brt. D.

Chlastún, a, m. = tlachal, klevetník. Laš.
Brt. D 218.

Chlaščiti = chlastnouti, udeřiti. Laš.
Tč.. Brt. D. 218.

Chlašný = věkem sešlý, altersschwach.
Přer. Vck.

Chlaštiti = chlaščiti. U Brušp. Mtl.

Chlazený; -en, a, o, gekühlt. Sklo rychle
ch-né. Us.

Chléb z něm. hleib, hlaib, got. hlaiba.
Mkl. aL. 138, Rk. S1 Možná, že něm. hlaib
je ze slov chljeb. Vz Šf. Strž. 1. 63., 469.
V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 174.-176.,
Mkl. Etym. 87., Homil opat. 153., Send. I.
413., S. N. V 3. ř. článku čti: chléb m.
chlieb. Ch. = bochan z těsta vodou zadě-
laného, ukvašeného, v peci upečený. Ch.
puškvorcový; zahrejtlý, zahrejcený, zachvá-
cený (derb); strouhaný, novo, staropečený,
dobře vypečený, velký, malý, lehký, těžký,
nevypečený, kulatý, podlouhlý, americký,
kukuřicový, mdlý, ein wenig gesäuert, na-
dělaný, nepodařený, bremský, englický k čaji,
švedský, španělský, pařený, s brambory,
z rýžové a pšeničné mouky, z nepytlované
mouky, načatý, krájený, linecký, turecký,
z nového, s máslem a medem, Šp., zadní
či otrubový, Klei-; ch. s kohoutím mlékem
(říkají dětem, aby jim chutnal), u Klobouk,
Bka., ovocný, Vck., pšeničný, Bj., císařský,
královský, chorý, Schwarz-, světlý, Weiss-,
slez. TČ.; sad (Brodschub), druh, cena, spo-
třeba, válení, náhražek (-surogat) chleba;
mošna, nůž, kartáč, struhadlo, talíř, stůl,
nůše, váha na chléb. Šp. Ch. otrubový. Vz
Slov. zdrav. Ch. římský. Vz Vlsk. 91, 194.,
210., 279. Ch. Grahamův a jeho účinky. Čs.
lk. X. 60. Veliký kus chleba: behdal, štram-