416

fál a p. Místo, kde se pecen k pecni v peci
přilepil: slepek, slepka, slípek; ch. z vy-
škrábaného těsta: rozpecek, rozpícek, zhlo-
dek. Šp. O ch. lučebnicky vysvětleno ve
Sborníku učitelském 1859. 80. ,Chlib vod
Ješke, ch. s kohótim mlíkem' slibuje se dě-
tem z cesty. Mor. Neor. Ch. zmalený pe-
kařům pobrán a kde obrácen býti měl. Cor.
jur. IV. 3. 1. 404. Sedí, jakoby mu byly myši
chleba snědly (smutně). Kšá. To nejí chleba
(říkají tomu, kdo nějakou věc starou, Ne-
potřebnou chce zničiti, aby ji zachránili).
Us. Sd. Rovnej se s chlebem (krájej ch.
rovně), budeš se rovnati s lidmi. Us. Knrz.
Jakoby chlebíček s chlebíčkem jedl (líbají-li
se dvě děvčata). Us. Kšá. Jí ch. s chlebem
(tančí muž s mužem). Němc. Tys se zahodil
na šest pečení ch. (říkají tomu, kdo něco
hloupě provedl). U N. Bydž. Kšť. Sedí na
chlebě a má hlad (kdo maje malou službu
poctivě slouží). Mamko moja ľubá, doniesol
som jednu bochníčku bieleho chlebíka, za-
hriznite si trochu. Dbš. Sl. pov. I 462. Za
krajcar pálenky, podkovičku (krajíc) chleba.
Sl. ps. 384. Na čiernom obruse len chlebík
ovsený. Koll. Zp. I. 23. Trenčínští sedláci
už prý se nemodlí: Chléb náš vezdejší, ale:
Zemák náš vezdejší dejž nám dnes. Pokr.
Pot. I. 71. Pila bych, jedla bych, chleba se
mi nechce než toho, co je v Novém Městě;
Co tam budeš, můj synečku, jídať? Ch. kom-
missní, vodičku zapíjať; Dobře mně říkali můj
starý tatíček, že mně bude dobrý kommissní
chlebíček; Chleba sa vypožčjá, chlebíček
sa vrátí a mojej slobodv žáden něnavrátí.
Sš. P. 214., 590., 566., 426. Ten nežádá
žádných maškrt, komu je ch. k chuti; Chut-
nější je kúsek chleba suchého v pokoji,
nežli tele upečené v nemilém rozbroji. Glč.
II. 118., I. 107. Chytá se nože a pouští
chiéb. Ú liychn. Vk. Prodal chléb a koupil
si nůž. Na Hané. Bkř. Těžko pícť chlíb,
dyž pec už vychladla. Us. Msk. Nechtěl
chleba jísti (umřel). Tkč. Péci dávno sně-
dený ch. (utráceti peníze, za něž se teprv
v budoucnosti něco dáti má). Hk. Chlebíka
není dosť. Hdk. C. 1tí. Z čeho se ch. peče?
Ze syrového, nebo potom už není syrový.
Mor. Brt. v Km. 1886. 787. Podává chléb
a kyjem hrozí. Hkš. Chléb na cestě ne-
tíží. Pozdě dáno chleba zhusta, když už
huba zubů pusta. Brt. S. § 97. Chleba ne-
lámej (přátelství neruš). Bž. exc. Taký
sa mi chlebík udal, čo pod kôrkou kocúr
dudal, zo sriedky mi voda tekla a zpod
korky myš utekla. Zátur. Koláč se brzy
přejí, ale chléb nikdy. Us. Bž. Bez soli
bez chleba — špatná beseda. Bž. Řeči sa
vravia a chlieb sa jie. Slov. Lipa I. 4. Na-
lezený ch. je dobrý proti zimnici a boiení
zubů. Kld. Ch. na nový pátek (když je mě-
síc ,na nově') pečený ryby prý nejedí. Kld.
Plesnivý ch. jest proti bolení břicha a po-
máhá někdy od zimnice. Mus. 1855. 52. Aby
chléb v peci neprýskal, házejí do peci tři
hrachy n. podvazek. Us. O pověrách chleba
se týkajících vz Mus. 1853. 472., 1855. 52.
Hra na chléb. Vz Km. 1887. 277. - Ch. =
potrava. Ch. meruňkový, Šp., andělský
(tělo páně), Mž. 107., duchovní, tělesný, Št.

Kn. š. 53., nebeský (manna), der Himmels-
thau. Sl. les. Jesu Christe, živý chlebe!
Výb. II. 15. Nemožu se najésť služebného
chleba, ja kdy si ho krájím, všeci pohlé-
dajú; Služebný chlebíček ten je hrubě hořký,
lepší u mamičky z drobnej stoklasečky. Sš.
P. 496. Že sú jeho služebníci jedše z jeho
chleba. Půh. II. 46. Ch. z milosti je trpký,
byť byl i cukrem posypán. Jrsk. — Ch. =
živnosť atd. Pk. Ch. za břichem nechodí.
Tč, Dáti někomu chleba (práci a tou vý-
živu); Má po chlebíčku (přišel o službu
a p.j. Us. Sd. To dá mnoho chleba (práce
a výdělku). U Žamb. Dbv. Přišel z chleba.
Us. Oni nebožátka bojiece se chlebce ztratiti
opustie slovo božie. Hus I. 353. Ona by mi
i na chlebě škodila. Us. Hk. Ch. duchovní
(praebenda). J. tr. Dokavad je dcerka v chlebě
rodičův. Us. Drsk. Tatínek mi nemá co po-
roučeti, já teď nejsem na jeho chlebě (ne-
jsem z jeho chleba živ). Us. Prosil tě na
svůj chlebík (za ženu). Hdk. Že mi jeho
lidé z jeho chleba na jeho chléb pobrali.
Půh. I. 177. Celá rodina žije o jednom
chlebě (společně). Rr. Sb. — Ch. v botan.
Ch. sv. Jana, svatojanský — rohovník obe-
cný, ceratonia siliqua, vz Rstp. 449., Schd.
II. 312., Kk. 257., Čl. 34., Mllr. 31.; svato-
janský chléb = námel, svatojanské žito, vz
Rstp. 1998.; svatojanský ch. planý = jidá-
šovy strom, žmarlika nejtupější, cercis sili-
quastrum, Rstp. 464.; ch. kasávový, vz Rstp.
1341.; chlebík sviňský = brambořík obecný,
ořech sviňský, tvarožina, cyclamen europa-
eum, vz Rstp. 1233., Mllr. 39.; Ch. ptačí =
chudobina, viburnum, der Schlingbaum. Mllr.
111.

Chlebák, a, m., der Mehlkäfer. U Olom.

Sd.

Chlebařiti. Nechlebařil svou spisovatel-
skou činností. Tč. exc.

Chlebárna = huba. Také na Mor. Brt.,
Blý.

Chlebce, e, n. Nebožátka bojiece sě
chlebce ztratiti i opustie slovo božie. Hus
I. 353.

Chlebek, bka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
121.

Chlebíče, e, n., schlechtes Brod. Ssk.

ChleBičkář, e, m. = chlebař, der Brot-
jäger. Dch., Bkř.

Chlebíčkářství, n., die Brotjägerei.

Chlebíčky, pl., f. = zemáky podlouhlé,
žluté. Val. Vck.

Chlebičovo, a, u., Klepsch, ves ve prus.
Slez. v Hulčínsku. Sd.

Chlebiště, ě, n. Slov. Zátur. Zdravištä.

Chlebiti kde: na statku. Tov. — komu
= nadržovati. Dětem svým nikdy nechle-
bím. U Bydž. Mý.

Chlebnatosť piva. Vz KP. V. 298.

Chlebné. To mně dali ch-ho. Us. Hk.

Chlební. Ch. plodiny, Brodfrüchte, Dch.,
trh, der Brodmarkt, pivo (živné). Šp_;, ko-
řen, Dch., lavice, Tk. II. 484., krmě. Ž. wit.
13. 4. Mají věřiti, že pod zpósobů chlebnú
ne samo tělo jest. Arch. III. 453. Pozna-
lasta jej v lámání chlebném. ZN. Cf. Št. N.
329. 10'., 318. 2., 317. 1.