417

Chlebnice, die Brotkammer. Pass. mus.
367. — Ch. = chlebná„ lavice, die Brot-
bank; der Brotschrank. Šp.

Chlebníček, čkn, m. = matečník, ma-
runka, řimbaba, matricaria parthenium, das
Mutterkraut. Mllr. 66.

Chlebník, u, m., das Brodbehältniss, der
Brodkasten, die Brodhänge. Šp.

Chlebný, vz Chlební

Chlebodárce, e, m., der Brodgeber. Dch.,
Sá, Ddk VI. 210., Pokr. Pot. 1. 29.

Chlebodárný = úrodný na žito, brod-
spendend. Ch. půda. Us. Kšť.

Chlebodávce, e, m. — chlebodárce. Šm.

Chlebochvalství, n., die Artolatrie. Šm.

Chlebojed, a, chlebojídce, e, m.,der Brod-
esser; dermestes, der Schab-, Kleinkäfer. Šm.

Chlebojediný, brodessend. Lpř.

Chlebojídce, e, m., der BRotesser. Rk.

Chlebojídek, dka, m, der Brotesser. Rk.

Chleboň, é, f., arrocarpus, der Brodfruoht-
baum. Ch. protisečná, a. incisa; celolistá,
a. integrifolia; pýřitá, a. pubescens. Vz Rstp.
1373, Rosc. 116., Kram. Slov., KP. I. 18.,
Čl. 124., Kk. 121, Chlebovník.

Chleboňovitý. Ch. rostliny, artocarpeae:
chleboň, jaruma, ančar, vnadivec. Rstp. 1373.,
Kk. 144., Schd. II. 275., Ves. IV. 2.

Chlebopek, a, m., der Brodbäcker. Šm.

Chleboproďavač, e, m., der Brodverkäu-
fer. Šm.

Chleborad, a, m., vz Myší (jméno). —
Ch. F. L., dr. a advok., nar. 1839. Vz Tf.
H. 1. 3. vd. 184., Rk. Sl.

Chleborodný, broderzeugend. Šm., Rk.

Chlebotvorný, brodschaífend. Šm.

Chlebov, a, m., Chlebow, vos u Sobě-
slavě. Tk. Ž. 10., Sdl. Hr. I. 220., III. 303.,

IV. 370.

Chlebovačka, y, f. = vál na válení chleba.
U Castalovic.

Chlebovice, dle Budějovice, Chlebowitz,
ves u Místka.

Chlebovina. Ten druhý masar též nic
nemá, enem takú ch-nu (maso jako chléb,
libové, bez tuku). Slez. Šd.

Chlebovitý = chlebu podobný, brodartig.

Chlebovka = pec na chléb. Ehr., Prk.,
Dšk.— Ch. = chlebová polívka, Brodsuppe.
Šp., Tkč.

Chlebovňák, u, m. Peče-li se chléb,
pekou se z téhož těsta vdolky, ch-ky. Na
Hané. Bkř.

Chlebovní, Brod-. Cf. Chlebový.

Chlebovník = chlebovňák, Zlinsky. Brt.,
poškrabek. Vck. — Ch. = chleboň. — Ch.,
a, m., der Brod-, Mehlkäfer. Laš. Tč. —
Ch., der Brodesser. U Olom. Sd.

Chlebový. Ch. svitek, die Brodroulade,
puding, díže, koláč se slaninou, knedlík,
kaše, Brodkoch, střída, omáčka, skrojek,
šiška, der Brodstriezel, skýva, nákyp, dort,
tykanec, mouka, pokrm, Šp., vůně, KP.

V. 322., nájemník, Koll. Zp. II. 493., krmě.
Ž. wit. 52. 5. Pec ch-vá praví: Daj vám
pán Bůh zdraví. Sš. P. 704.

Chleburád, a, m. = psí jméno. Mor.
Brt.

Chlebůvka, y, f., das Tischtuch, protože
do ní chléb zavit bývá. Laš. To.

Chleby, něm. Chleb, vsi u Benešova,
Blk. Kfsk. 147., 391., u Nymburka. Tk. III.
67.

Chlemák, a, m. = dšťovka. U Litomš.

Chlemstačka, y, f. — chlamstačka, chlam-
stanina, nápoj sviním, die Schlampe Mor.
Šd.

Chlemtavosť, i, f., schlappernde Beschaf-
fenheit. Šm.

Chlemý. Ch. mysl. Sš. Bs. 178.

Chlenky = Chleny. Sdl.

Chleny, dle Dolany, Chlenn, ves u Ko-
stelce n. Orl. Arch. V. 550., Blk. Kfsk. 530.,
Sdl Hr. 1. 65., II. 277.

Chlepec = chlopec. Ssk.

Chlepot, u, m. = klokot. Voda se vaří
ch-tem. U Březnice. Rgl.

Chleptati, vz Mkl. Etym. 87.

Chlév. Cf. Mkl. Etym. 87. Ch. římský.
Vz Vlšk. 76., 78., 105. Jíti do chlívka (o di-
téti = odstavenu býti). U Olom. Sd. Nepo-
řádná dívka zaslouží do chlívka. Tč.

Chlevec, vce, m , os. jm. Tk. IV. 255.,
VI. 201.

Chlévec, vce, m., vz Chlév. Us. Vck.

Chléveční, Stali.

Chlevice, zaniklá ves na Mor. D. ol. III.
355

Chlévník. Vyňav dva peníze i dal jest
ch-vi, to věz knězi, jenž má hnuoj hřie-
chuov ven kydati. Hus II. 433. (338 ).

Chlévovina, y, ť. = chlévina. Šd.

Cblévský = chlévní. Ch. hnůj, mrva, KP.
V. 162., Us., krmení dobytka. NA. IV. 100

Chlib, vz Chléb.

Chlichta, y, m. = chechtal. U Rychn.
Brv.

Chlichtati se = chechtati se. U Rychn.
Brv.

Chlichtavý = kdo se rád chechtá. U Ry-
chnova. Brv.

Chlinky, ves u Vamberka. — Ch. =
Chleny. Sdl.

Chlinov, a, m., vrch na Tatrách. Pokr.
Pot. II. 8.

Chlipa = chlípnost, bujnosť, coitus. BO.,
St. Kn. š. 171., Žvt. otc. 59. b. Němý hřiech
učiní, ktožby spal s samcem chlípú ženskú
BO. Ať mne ch. nepřemůže. Mus. 1884. 272.
Tam (na věčnosti) nebude chlípy. Sš. II.
116. Vycházie semě jako chlípa, egreditur
semen quasi coitus. Ženy poznaly muže
v chlípě. BO. Také chlipa (coitus) smilstvie
s přívuzným jest. BO. Žádá jie (ženy) ne
pro manželstvie, ale pro chlípu tělestnú.
Hus II. 88. — Chlipa, Salacia, dea pagano-
rum quasi maritima. V MV. nepravá glossa.

Chlipati. Vz Anth. Jir. I. 3. vd. 34. To
děťa chlipe s mlaskotáním kašu s mlékom.
Glč. II. 193.

Chlipavý, schlürfig, schlürf bar. Ch. vajce,
Slov. Bern, — Ch. = popíjecí, schlürfend,
Ib.

Chlipěti odkud. Z nosu chlípí, zuby
pršie. rtové hnijí. Hus III. 110. S větví je-
jich (lip) věku tisíc chlípí. Sš. Bs. 62. —
jak. Krev mu zevšad chlípí přehojnými
proudy. Sš. Bs. 70. — s kým. S děve-
čkami tvými cizák chlípí. Hdk. — jak
dlouho. Plachty chlípěly celý den. Mour.

394