421

Chlumata, y. m., os. jm. Pal. Rdh. I.
121,

Chlumčanský. Mus. 1880. 105. Ch. Václ.
Leop. z Přestavlk, arcibiskup, 1749.—1830.
Vz Bačk. Písm. 1. 315. — Ch z Přestavlk
Jan Boreň, 1555.—1615. Viz Jir. Ruk. I.
293., Mus. 1871. 95. O jiných Ch. vz Blk.
Kfsk. 1324., 669., S. N., Rk. Sl.

Chlumčany, dle Dolany, Chlumtschan, vsi
u Přeštic, 8. N. X. 258., u Loun a u Jese-
nic. PL., Tf. Odp. 287., S. N. III., Sdl. Hr.
IV. 307., Rk. Sl., Tk. IV. 727., VI. 348.,
Tk. Ž. 221. — Z Chlumčan Matouš. 1501.
Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 569 , Jir. Ruk. I. 293.

Chlumec, vz Chlum. — Ch., Chlumetz,
vsi u Hluboké, u Třeboně; mě. u N. Byd-
žova, městečko u Sedlčan (Podhrad); Hoch-
Chlumetz, zámek u Sedlčan; Ch. Veliký,
Gross-Chlumetz, ves u Dobříše; Ch. Malý,
Klein-Chlumetz, ves u Dobříše; Kulm, ves
u Chabařovic. PL. Vz Chlum, Tk. I. 60b.,
III. 174., IV. 727., Tk. V. 109., Tf. Odp.
354., 358., Rk. Si., Blk. Kfsk. 1324., Sdl.
Hr. I. 254., II. 277., III. 203, IV. 370., V.
361., S. N. III., X. — Z Chlumce Jan. Sbn.
531.

Chlumecký. Ch-kým prachem stříleti
a p. Zde ch. asi m.: chlubecký od chlubení.
Sbtk. Krat. h. 42. a jeho Výkl. 49. — Ch.
Martin. 1602 , kněz pod obojí. Jg. H. 1. 2.
vd. o70., Jir. Ruk. I. 294. — Ch. Šim. Blk.
Kfsk. 1094. — Ch. Petr, rytíř. Vz S. N.,
Pyp. K. II. 359., Rk. Sl.

Chlumeček,vz Chlum.— Ch., ves u Kru-
mlova; Klein-Chlumetz, vz Chlumec Malý.
Sdl. Hr. III. 303., IV. 27.

Chlumečná, é, f., zaniklá ves na Mor.
D. ol. 111. 851.

Chlumek. — Ch , kopec u Běhčína. Krč.
— Ch., vsi u Vys. Mýta a u Jihlavy; sam.
u Milevska, Golč. Jeníkova, u Litomyšle.
PL., Sdl. Hr. I. 254., II. 277., III. 226., V.
361., Rk. SI. Ch., ves zašlá v Hrad. Blk.
Kfsk. 707.

Clilumětín, a, m., Chlumietin, ves u Richm-
burka. Arch. III. 470., Sdl. Hr. I. 82.

Chlumín, a, m, ves u Mnich. Hradiště;
Klomín, městečko u Veltrus. Cf. Tk. I. 608.,
H. 536., III. 86., IV. 171., V. 242., S. N.,
Rk. Sl.

Chlumina, y, f. = chlum.

Chlumkovitý, hügelig. Šm.

Chlumní sosna = kosodřevina, kleč, pi-
nus pumilio, die Legföhre, Krummholzkiefer.
Sl. les. To město na vršku čili ch. kouli
stálo. Koll. St. 719.

Chlump, u, m. = špína. Mám na leknici
chlumpy. Slez. Šd. Las. Brt. D. 218.

Chlumská, é, f., Chlumska, ves u Klatov.

Chlumský Čeněk, basník, † 1870. Vz
S. N. X. 258.

Chlunec, nce, m., Chlunz, ves u Dačic.

Culuniti se, il, én, éní = vrtěti se. —
kde: na posteli. U Chrud. Bvř.

Chlup, vz Mkl. Etym. 87. Ch. = jemná
vlásková vyrostlina na pokožce živočišné
nebo rostlinné. Rk. Sl. Šedý ch. mé brady.
Čch. Bs. 62. Chloupek čichový, sluchový.
Osv. I. 145., 227. Nenechal na ném dobrého
chloupku. Dch. Na té krávě stojí každý

ch. (je hubená). Us. Kšf. Nemá dobytka ani
chlpa = nic. Zlinsky. Brt. Jiný chlup, jiné
štěstí (při prodeji dobytka). V Kunv. Msk.
Vyplnilo se mu vše do jednoho chloupku.
Sá. Nejsi ani o ch., ani o vlas lepší. Us.
Hnšk. Na nějaký tesařský chloupek ne-
přijde. Us. Nrd. Jsem tich jako ch. U Ko-
stelce nad Orl. Gth. Popadl holou kůži za
chlupy (užil spatného prostředku). Dch.
Tisíc chlupů na kožichu a každý jiné barvy
(žertem = tisíc hromů)! U N. Bydž. Kšť.
Ve všem najde chloupek (nic mu není vhod).
Sá. Vězí v tom nějaký ch. (vada). Tč. Však
přece není ani tento váš vývod bez žabího
chloupku. Kos., Mour. — O ch. v botan.
vz Slb. XLI., Schd. II. 167., Kk. 9., Rosc.
2., 17. — Ch., os. jm. Ch. Jak. Blk. Kťsk.
1164.

Chlupáč = lesní muž, lesní čert, dřevo-
val, kudan, der Waldteufel. Sl. les. — Ch.
= sedlák. Us. Rgl. — Ch. = kočka. Vlezl
chlupáček na bachoráčka (na hrnec). Mor.
Brt. — Ch. = pes. Chovají ch-čky a maso-
jiedky. Hus. — Ch. = zajíc Us. - Ch,
trichius, brouk, der Pinselkäfer. Ch. pásko-
vaný, t. fasciatus, gebändeter P., dlouho-
ruký, euchirus longimanus, langarmiger P.
Kk. Br. 195., Brm. IV. 105., 108. - Chlu-
páček, silurská zkamenělina, sao hirsuta.
Frč. Geol. 60. — Ch., os. jm. — Ch., rostl.
Jestřabník chlupáček, chlupáček větší, hie-
racium pilosella. Vz Rstp. 958., FB. 38.,
Slb. 457., Čl. Kv. 171., Mllr. 54.

Chlupáče, ete, n. = malé prase (běhou-
nek) atd., vz Chlupáč.

Chlupáček, vz Chlupáč.

Chlupaňa = bika bělavá, luzula albida.
Slb. 187.

Chlupatá Ves, Rauhenschlag, ves u N.
Hradů. Blk. Kfsk. 1466., Sdl. Ur. III. 303.

Chlupatěti = bohatnouti. Rolník chudne
a lichvař ch-tí. Us. Kšť.

Chlupatí, vz Chlipati. Slov. Ssk., B rn.

Chlupatice, e, f. = chlupatá čepice. Us.
Kus., Rgl.

Chlupatka = srstka, angrešt. Rstp. 686.
Cf. Čl. 47., Slb. 491.

Chlupatosť = choroba rostlin vznikající
z nedostatku potravních látek a vody; choré
rostliny mají na svém povrchu poměrně
mnoho chloupků, pilosis, die Verhaarung.
Pta.

Chlupatý. Ch. zajíc, Olv., krovky, Kk.
Br. 6., makadla. 1b. 4. Nedvěd má noženky
Chlupaty, vy máte obyčej proklatý. Sš. P.
399. Má ch. jazyk, jazýček (mlsný). Us.
Hsp., Kšť., Zkr. — Ch. korovec, der zot-
tige Borkenkäfer, bostrychus chalcographus.
Sl. les. — Ch — trávník. Stojí stojanka
(strom), na stojance visanka (hruška); když
visanka spadne, ch-tý to chlamne. Mor.
Brt. — Ch. = hloupý. Ten ukázal, že má
ch-tou duši. Us. Dhn.

Chlupava, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
121.

Chlupavka, y, f. = chlupatka. Srn., Rk.

Chlupečka, vz Chlupka.

Chlupěti, ěl, ění = silně padati (o sněhu,
dešti, o ovoci atd). Tak ch-lo, byli celí
zmoklí ; Ch-lo se stromů; Tak jsem se za-