422

potil, že mi tak s čela ch-lo (teklo). Slez.
a mor. Šd., Brt. v Mtc. 1878. 44. Chlupí =
poprchává. Brt.

Chlupice, Chlupitz, ves u Hostěhradic.

Chlupina = bělolist rolní, fílago arven-
sis. Vz Rstp. 912.

Chlupinka, y, f., sam. u Křelovic.

Chlupka, y, f. = jarka (pšenice). Na Hané.
Bkř. — Ch. = mladé děvče. U Kolína. Brnt.
Ch. — kapka, hlt (gořalky). Val. Brt.
D. 218.

Chlupkař, e, m. = soukenník. Laš. Brt.
D. 218.

Chlupkati = chlipati, sich schütteln.
Chlupká v koňovi (schütteln sich die Ein-
geweide), když cvalem běží. Slov. Bern.

Chlupkavý = chlipavý. Slov. Bern.

Chlupnouti, pnul a pl, utí, einen Schlurf,
Schluck machen; (ins Wasser) fallen, ein-
fallen, in den Sinn kommen. Slov. I tram-
potil sa, zhrýzal, vzdychal, hla — chluplo
mu v um — boží bič! Phld. VI. 267. — si,
einen Schluck machen. Ssk.

Chlupnutí, n., der Schluck; der Fall
ins Wasser. Bern.

Chlupnutý, geschlürft; ins Wasser ge-
fallen. Slov. Bern.

Chlupoblaň, ě, f., trichoderma, der Flok-
kenhäutling, houba. Vz Rstp. 1969.

Chlupokaz, a, m., microsporon, rostlinný
cizopasník. Vz Odb. path. III. 111., 112.,
115.

Chlupokřídlce, dlce, m., triehopteryx,
brouk. Ch. velkokrký. t. grandicollis; ne-
členitý, t. atomaria; chlupatý, t. fascicularis ;
hedbávitý, t. sericans. Kk. Br. 130.

Chluponosný, haartragend. Ch. list. Vz
Rst. 418.

Chluponožka, y, f. Ch. srstnatá či kar-
táčnice, dasypoda hirtipes, rauhfüssige Bür-
stenbiene. Prm. IV. 258.

Chluporožec, žce, m., dromius, der Rin-
denlaufkäfer. Ch. svižný, d. agilis; čtvero-
skvrnný, d. quadrimaculatus; čtverotečný,
d. quadrinotatus; páskovaný, d. sigma. Kk.
Br. 27., 28.

Chlupovitý. Ch. výrostky. Hg. Z říš.
rostl. 18.

Chlupský, ého, m., os. jm. Tk. VII. 377.

Chlusnúť = chlustnouti, zpak ruky rychle
po ústách udrieť, tak že gamby stloskocú
(stlosknú). Slov. Phld. II. 2. 51.

Chlustačka, y, f., chlustavica, e, f. =
chlustavá cesta, kothiger Weg. Laš. Tč.

Chlustati, chlustnouti. Mor. Pořád jenom
chlúsce (chlustá = prší, plúští, kundely sně-
hové s deštěm padají). — kam jak dlouho.
Celý den chlustá za krk. — co komu kam.
Chlustni (chrstni, vylij) mu to za krk. —
koho jak. Chlustni ho po hubě = udeř.
Vz Chlusnúť. Šd. — se kde: v blátě, im
Kothe herumgehen, schlampen. Laš. Tč.

Chlustavice, e, f., vz Chlustačka.

Chlustavý, vz Chlustačka.

Chlustina, y, f., ves u Žebráka.

Chlustnouti, vz Chlustati.

Chlúšte, pl. = plúště. Mor. Šd.

Chmára, také: mhla, der Nebel. Slov.
Dýmové ch-ry se válí. Lipa VI. 128. Ako
sa tie chmáry na dol unižujú. Sl. ps. 161. —

Sl. ps. 54. Koll. Zp. II. 373., Zbr. Hry 251.
Chmarička. Koll. Zp. I. 108. Vz Chmárava.

Chmárava, y, f. Oblak temnější volá sä
chmára; keď ích je viacej Šíre na oblohe,
to sä volá chmárava. Ešte temnejšie oblaky
menujú sä mrákava a nejtemnejšie čiernava.
Slov. Hdž. Čít. 155.

Chmáriť sa = mračiti se. Slov. Bern.

Chmárnosť, i, f. = mračnosť Slov. Bern.

Chmárný = mračný. Slov. Bern.

Chmat. Za pět prstův a chmat (zadarmo).
Us. Gth. Ch. v tělocviku: ch. v poloze
hřbetní, der Ristgriff, v poloze dlanní, der
Kammgriff, v poloze palcové, Speichgriff.
Čsk. Cf. KP. I. 447., S. N.

Chmát. Ch. měch (pytel) a smýk s ním
do kúta. Mor. Brt.

Chmatač, e, m., der Greifer; Dieb. Us.

Chmatadlo, a, n. = čidlo chmatu. Šy. 49.

Chmatavosť, i, f., die Griffigkeit. Šp.

Chmatavý. Ch. bradavky. Šv. 55.

Chmatiti popadnouti; vydělati — kde.
U toho nic nechmatím. U Rychn. Črk.

Chmatka, y, f. = krádež (v zlodějské
řeči). Šd. — Ch. Všecko šlo na chmatku
(na dračku, na odbyt). U Rychn. Msk.

Chmatník, u, m., das Griffbrett (an Musik-
instrumenten). Zv., Dch., S. N. V. 244. —
Ch. = zatykač, der Steckbrief. Slov. Bern.

Chmatnosť, i, f., das schnelle ERgreifen,
Fassen; matnosť. Slov. Bern.

Chmatný, griffig. Ch. usně. Šp.

Chmel, vz Mkl. Etym. 87. — Ch. lesní.
Hecken-, luční, Wiesen-, Us., obecný, humu-
lus lupulus, Dorn-, Us. Šp., španělský. Mllr.
74. O chmelu, chmelu zelený, bez tebe žá-
dného veselí není. Sš. P. 300. Zvál chmel —
vzal do zaječích, utekl. Us. Olv., Kšá. U Chru-
dimě == opustil milenku. Bačk. Hoch vine
se okolo dívčiny jako chmel okolo tyčky.
Us. Sbtk. Dobře chmelí, dokud se tyče
drží. Us. Bž — Cf. Šfk. 681., Kk. 113.,
146, Kram. Slov., Slov. zdrav., Rosc. 115.,
Mllr. 55., 103., Rk. Sl., Rstp. 1364., KP.
III. 279., Sbtk. Rostl. 260. - 264., Slb. 256.,
Čl. 122., Čl. Kv. 151., Schd. II. 275., FB.
33., Štědrý (večer). — Ch. = krúpy, ľado-
vec. Slov. Rr. Sb. — Ch., os. jm. D. ol. X.
236. — Ch. Jan, prof. a farář, nar. 1740.
Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vd. 570. — Ch. Ondř.
Blk. Kfsk. 1020. O jiných Ch. vz S. N.,
Rk. Sl.

Chmela, y, f. Jos. Chmela. 1793.-1847.,
prof. Vz Mus. 1882. 185., 353., S. N., Back.
Písm. I. 874., Tf. H. 1. 3. vya. 176., 180 ,
Jg. H. 1. 2. vd. 570., Šb. Děj. ř. 2. vd. 251.,
Pyp. K. II. 380. Jos. Ch. Od prof. Ant. Tru-
hláře. V Mus. 1882. 3., 185., 353., Ukaz. 100.,
Bačk. Př. 145., Rk. Sl. — Ch. Mich., Slovák,
kněz koncem 18. stol. Jir. Ruk. I. 294.

Chmelař, a, na., hájovna u Mšece.

Chmelař. — Ch., sam. u Soběslave.

Chmelařství, vz KP. III. 278., S. N.

Chmelek, vz Chmel.

Chmelence, pole u Dluhonic. Pk.

Chmelenec, nce, m., der Hopfengarten.
Slov. Loos.

Chmelení, n. = vaření mladinky s chme-
lem, das Hopfen. Ch. sladiny. KP. V. 300.,
331., Zpr. arch. VIII. 61.