423

Chmelenský, ého, m. — Jos. Kras. Ch.,
1800—1839, místosudí dvorský. Vz Tf. H.

1. 3. vd. 112., 123, 172., 182., Jg. H. 1. 2.
vd. 570., Bačk. Písm. I. 820. a násl, Šb.
Děj. ř. 2. vd. 251 , S. N., Pyp. K. II. 157.,
401., 407., Ukaž. 100., Rk. Sl.

Chnu-lený, gehopft, mit Hopfen einge-
kocht. Ch. mladina. KP.

Chmeléř, e, m. = chmelař. Tk. II. 405.
— Ch., os jm. Tf. Odp. 266., 334.

Chmeléřovská vinice. Tk. II. 277.

Chmelíček, vz Chmel. — Ch. = pazoušky
hl. divokého chmele na salát. Rstp. 1364.,
Kk. 147. — Ch. = chechton, racek chechtavý.
Pdy. — Ch. Josef, dr. a prof. theol, nar.
1823. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 169., Šb. Děj. ř.

2. vd. 251.

Chmelíčkový. Ch. salát, Hopfensprossen-
salat. Vz Chmeiíček. Dch.

Chmelie, n., der Hopfenhaufen. Slov.
Ssk.

Chmelík. Cf. Rstp. 1222.—1223., Kk.
158., Mllr. 80 — Ch. = veliká puška. Tk.
IV. 391., 396. — Ch., sam. u Jaroměře;
Hopfendorí, ves v Chrudimsku. S. N. X
258., Rk. Sl., Sdl. Hr. 1. 5. — Ch., os. jm.

Chmelíkové semeno. Mllr. 80.

Chmelín, a, chmelínek, nka, m. = louka
a pole u Přerova a j. Pk.

Chmeliuec, nce, m., les v Ludkovicích
u Luhačovic na Mor. Sk.

Chmelínek, vz Chmelin.

Chmelinka, y, f, Hopfenhefen. Rk. —
Ch. = obecní vězení pro opilce a pobudy
(v noci) zatčené. U Klat. Kd., Rgl., Šml.

Chmelíř ze Semechova Duchek, primator
pražský. Vz S. N.

Chmeliska, pl., n. = pole u Přerova.
Pk.

Chmelišče, e, n. = chmeliště. MV. (pravá
glossa).

Chmeliště, ě, n. = kopec ve Zbirovsku.
Krč. — Ch., Chmelischt, vsi u Rychnova
a u Uhlíř. Janovic. Tf. Odp. 357., Sdl. Hr.
IV. 93.

Chmelíšťka, pl., n. = pole u Lověšic.
Pk.

Chmelištná, é, f., Chmeleschen, vsi u Je-
senic a u Podbořan. PL., Blk. Kfsk. 615.,
Rk. Sl.

Chmelná, é, f, vsi u Krumlova, u Pel-
hřimova; Gross-Chmelna, u Sušice; Ch.
Malá, Klein-Chmelna, ves u Sušice. PL.,
Blk. Kfsk. 1217., 900., Sdl. Hr. IV. 370.,
Rk. Sl.

Chmelně, ého, n.,Chmelna, ves u Čechtic.

Chmelnice, der Hopfengarten. Tk. II.
266. Vz Sdl. Hr. I. 41., 187., III. 29. Ve
ch-ci lomoz praská. Pl. I. 54. = Cf. Kk.
146. — Ch., pole u Pivoňovic, místo u Če-
lechovic, Pk., ves u Litomyšle. Blk. Kfsk. 53.

Chmelnicí, n. = pole u Napajedel. Pk,

Chmelnična, y, f. = nádoba v pivováře.
Sl. let. III. 79.

Chmelník, a, m. = pole u Dalečína. Pk.

Chmelny = Chmelná.

Chmelobrání, n., die Hopfenlese. Kv.
1870. 382.

Chmelovec, vce, m. Ch. Jan, farář. 1588.
Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 570., Jir. Ruk. I. 294.

Chmelovice, dle Budějovice, Chmelowitz,
ves u N Bydž Sdl. Hr. V. 309.

Chmelovitý. Ch. rostliny, hurmulaceae:
konopě, chmel. Rstp. 1359, 1363. Slb. 256.

Chmelový. Ch keř, šiška, moučka, silice,
pryskyřice, tříslovina, KP. V. 331., 333.,
334., 335., extrakt Vz Slov. zdrav.

Chmelsko, a, n., vz Hrúd.

Chmerek, scleranthus, der Knauel, Rostl.
Ch. zavřený, s. perennis; bezbranný, s. an-
nuus. Vz Rstp. 654 , Kk. 225., FB. 30., Slb.
254., Čl. Kv. 305., Mllr. 55., 59. Ch. lesní,
škrkavičný, mořský, stromový. Mllr. 55.,
48. 61.

Chmerkovitý. Ch. rostliny, sclerantheae:
chmerek. Vz Rstp. 654., Kk. 225., Slb. 254.

Chmert, a, m. = čmert, čert. Něchaj to,
do chmerta! Slez. Šd.

Chmour, der herabfallende Russ. Tč.

Chmoural, a, m , ein Fiusterblickender.
Dch.

Chmouřiti. Moře se chmouří. Vr h.

Chrnula, y, m. a f. = člověk ani k řeči
ani k praci, nimra. Val. Brt. Vck.

Chmulavosť, i, f. = hloupost, die Töl-
pelei. Bern.

Chmulavý, tölpisch (hloupý). Slov. Bern.

Chmulisko, a, n. = chrnulo. Slov. Bern.

Chmuliti sa = kaboniti se, sich ver-
finstern. Slov. Ssk. Mor. Brt. — Ch. sa -
ščeřiť zuby. Smať se nesměl, ale se choť
uchmulil. Brt. D. 218.

Chrnulo, nadávka, der Bengel, Ssk., hlu-
pák, der Dummkopf, alberne Narr. Bern. —
Koll. Zp. II. 13., Sb. sl. ps. I. 116., Dbš.
Ob. 44.

Chmura, také chmúra (chmoura). Brs.
Cf. Mkl. Etym. 311.

Camurati = emurati, černými sazemi
mazati, černiti. Prádlo vedlé železnic na
hůře se chmuře, se chmurá. Laš. Tč. Chmurá
se = chmuří se, když oblaky a chmury na
nebi vyvstávají. Slez. Tč.

Chmúrava, y, f., das Gewölk. Slov.
Loos.

Chmurňa, ě, f. = chmura. Střelí hrma-
vici do slovenské chmurně. Pokr. Z hor. 91.

Chmurně, trüb. Kká. Ch. šedý. Osv. VI.
870.

Chmurný, vz Mkl. Etym. 311. Ch. oblak,
Tbz., oko, hlubina, křídla (orlova), stín, Vrch.,
úval, Mkr., chvíle, Dch, skály, Kká., bu-
dova, muž, malba, den. Osv. V. 635., VI.
222., 592., 873.

Chmurojezdec, zdce, m. = duch po
ohmurách jezdící. Kaln.

Chmurorodec, dce, m., der Wolkenerzeu-
ger. Rk.

Chmurosháuěč, e, m.,vetpelrjysQéTu. Lšk.

Chmurotemný. Ch. střela. Msn. Or. 83.

Chmurovládce, e, m. = vládce chmur,
der Wolkenbeherrscher. Vký.

Chmýr = chmer, pappus, die Haar-, Frucht-
krone, kraj kalichový prostý na nažkách
rostlin spoluložných nejčastěji rozdělený na
paprsky vláskovité. Rst. 428. Ch. věnec
chlupů na vrcholku spodního semeníka na-
hražující kalich. Čl. Kv. XX. Ch. = pýří,
vlnka, lanugo, pubes, Flaumhaaare. Sl. les.
Cf. Kk. 45., Hg. Z říš. rostl. 195.