428

Choleč (Koleč), lče, m., ves v Pražsku.
Tk. I. 608., III. 647., IV. 173., V. 150., Blk.
Kfsk. 523.

Cholenice, dle Budějovice, Cholenitz,
ves u Kopidlna. Blk. Kfsk. 1324.

Cholera, vz Kram. Slov. 160.-165., Slov.
zdrav., Čs. lk. IV. 272., 277., 286., 293.,
328., 336., 390., V. 12., 162., 261., 272., 277.,
285.-412., VI. 6... 14., 68., 78., 137., 193.,
203., 206., 248., 296., 299., 312., 328., VIII.
338, 339., IX. 128., X. 192., 221., 291.-292.,
304.-311., 317., 326., Pyp. K. II. 410., Mus.
1832. 82., 1849. 2. 98., Rk. Sl. - Ch. spo-
radická, ch. nostras. Vz Slov. zdrav. —
Ch. kuří. SP. II 276.

Choleratyfoid, u, m., cholerový tyfoid,
nemoc po choleře se objevující. Vz Slov.
zdrav.

Cholerický. Ch. letora. Nz. lk.

Cholerika neb žlčnatá je nátura taká,
kterážto neozdobuje pána i sedláka. G-lč.
II. 293.

Cholerina, y, f. = lehčí druh domáci
cholery. Vz Cholera. Slov. zdrav.

Cholerový, Cholera-. Ch. plíseň, výkaly,
Nz. lk., kapky. Vz S. N.

Choleryčný = cholerický, cholerisch. Slez.
Tč.

Cholesterin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
667., Šfk. Poč. 595., S. N.

Cholesterinový. Ch. halva, cholestea-
toma. Nz. lk.

Cholestrofan, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
629, Šfk. Poč. 524.

Choleva, y, f. = holenka, die Stiefel-
röhre. Laš. Tč. Boty s vysokými ch-mi.
Slez. Tč. — Ch., choleva, brouk. Ch. hnědá,
ch. fusca; různočlencová, ch. anisotomides;
hedbávná, ch sericea. Kk. Br. 124. — Ch,
os. jm. Slez. Šd.

Choliiamb, u, m., řec. Ch-by = kulhavé
iamby, tříměry neboli šestistopí iambské,
v nichž stopa poslední místo iambu mívala
obyčejně spondej nebo trochej. Lpř. Baj.
aisop, 46., S. N.

Cholin, u, m., v lučbě. Vz Sfk. Poč.
478.

Cholina, y, f., Köllein, ves u Litovle.

Choloděc = jídlo chladicí z lupenů cvikly
na způsob huspeniny prý připravené. Na
Litvě. Kká. Td. 371.

Cholomut, u, m., der Wirbelwind. Slov.
Loos., Rk.

Chološně, pl., f. = úzké nohavice. Dch.,
Pokr. Pot. II. 67. Miesto čiernych nohavic
nosia iní aj ch. z bieleho sukna. Dbá. Obyč.
9. (14.).

Chološničky, pl., f., vz Chološně. Slov.
Dbš. Obyč. 8.

Cholova, y, f. = druh onuce. Vz Cho-
lava. Jir.

Cholsterin, u, m., v lučbě, das Chol-
sterin. Nz.

Choltice, dle Budějovice, Choltitz, mě-
stečko u Přelouče. Tk. VI. 348., Blk. Kfsk.
1324., Sdl. Hr. I. 254, V. 95., Rk. Sl. -
Z Choltic, vz Sedlnický Jiří.

Choltický H. B. Mus. 1880. 359.

Choluj, e, m. = listové stelivo, Laub-
etreu; drobné větvičky, Reisig. Slez. Šd.

Cholunná, é, f., Chalumna, ves u Po-
čátek. Sdl Hr. IV. 370.

Cholupice, dl« Budějovice, Cholupitz,
ves u Jesenic. Tk. II. 417., 450., V. 212.,
Blk. Ktsk. 945 , Sdl. Hr. IV. 116.

Cholyně, ě, f., Cholin, ves u Dobříše.

Cholynice, míst. jm. Tk. 170., 181., Sdl.
Hr. V. 361.

Chomáč přediva, der Gespinnstballen,
Sl. les., lidí. Dch. Vysazování či sadba
v ch-čich, Büschelpflanzung. Sl. les. V ch-če
mraky se choulí Pl. I. 90. — Ch. v bot.
Vz Kk. 42., Slb. XLI. Ch. plodinový, Frucht-
büschel. Sl. les.

Chomáček, vz Chomáč. — Býti v cho-
máčkách (říkají o schůzce osob svobod-
ných různého pohlaví). Na Hané. Bkř.

Chomáčený = chomáčný, büschelig. Rst.
418., Rk.

Chomáčitka, y, f., dematium, die Starr-
pflocke, houba. Vz Rstp. 198C.

Chomáčitkovitý. Ch. rostliny, dematiei:
butvík, červíkatec, chomáčitka, četnouzlec,
zozuzlec. Vz Rstp. 1975., 1979.

Chomáčkovitý, buschartig, büschelig.
Posp., Sl. les.

Chomáčkový = chomáčný. Sl. les.

Chomáčový. Ch. sadba, die Büschel-
pflanzung. Vz Chomáč.

Chomata, y, m., os. jm. Arch. III. 189.

Chomeček, čku, m. Už je jak ch. (vě-
kem sešlý). Brt.

Chomek, mka, m., os. jm. Arch. V. 530.

Chomík, a, m. = skřeček. Rk.

Chomíž, e, Chomisch, ves u Holešova
na Mor.

Chomle, ves u Rokycan. Arch. V. 573.,
Blk. Kfsk. 67.

Chomola, y, f. = gomola, koza. Mor.
Brt., Ktz. Počké, pastéŕu, hu našé roli, až
já podojím naše ch-ly. Sš. P. 541.

Chomolec, lce, m. = chomol. Rgl.

Chomolý = komolý. Ch. koza (bezocasá).
U Počát. Kš.

Chomotov, a, m., Chomotau, ves u Olo-
mouce.

Chomout, fiteus. Sv. ruk. 321. Cf. Mkl.
Etym. 88., Rk. Sl. Ch. římský. Vz Vlšk.
417. Nechá tě vězeti a zatím sám z ch-ta
hlavu vytáhne. Res. Do ch-ta není potřebí
než slámy, asinus stramenta mavult quam
aurum. V. Odávenina chomoutem, der Kum-
metdruck. Čsk. Jak se háže ch. na kobylu ?
— Jako na hřebce. Mor. Brt. Na poli žaté,
v lese ťaté, u kováře dělané, u sedláře také
(hádanka). Mor. Km. 1886. 718.

Chomoutář, e, m., der Kummetmacher.
Us.

Chotnoutek, vz Chomout. — Ch. = sto-
jatý límeček u košile, der Vatermörder. Zlín-
sky. Brt.

Chomoutisko, a, n. = malý n. špatný
chomout.

Chornoutné, ého, n. = plat ze zapřa-
j zených koní ale chomoutů, das Rossgeld,
Kummet-, Zaumgeld. Vz Chomútné. Ddk.
IV. 268., Jir.

Chomoutník. Ch-ci = obyvatelé Bělé.
Vz Sbtk. Kr. h. 7.