429

Chomoutov, a, m., Komotau, mě. v Če-
chách. Tk. IV. 727., V. 242 , VII. 301., Tk.
1. 221., Tf. Odp. 388., Sbn. 587., Blk. Kfsk.
1324., S. N., Rk. Sl.

Chomouty, pl., m., Komt, ves u Hajdy;
Kosteletzer Ufer,-u Milevska. Blk. Kfsk.
563.

Chomtoň, ě, m. = kdo chomce, slova
polyká. Mor. Brl. D.

Chomut z Harasova Jiřík a j. Vz S. N.

Chomút, a, m. = ovce na hubě černá na
způsob chomoutu. Mor. Brt. — Ch., os. jm.
D. ol. III. 607.

Chomutice, dle Budějovice, Gross-Chomu-
titz, ves u N. Bydž. S. N. X. 258., Tk. V.
144., Blk. Kfsk. 731., Sdl. Hr. V. 361., Rk.
Sl.

Chomutičky, ves v Jičín. Blk. Kfsk.
1324., Sdl. Hr. V. 361.

Chomútov, a, m. = Chomoutov (od Cho-
múta). Pal. Rdh. I. 133. — Ch., Chomotau,
ves u Olom. D. ol. III. 607. Vz Chomotov,
Tk. I. 165.

Chomutovice, dle Budějovice, Hunto-
witz, ves u Říčan. Žer. Záp. I. 28., Blk.
Kfsk. 950.

Chomýš, e, m. = chumáč. V Podluží.
Brt. D. 218.

Chondrin, u, m. = chrupavečný klíh,
Chondrin, Knorpelleim. Nz., Šfk. Poč. 594.,
S. N.

Chondroid, u, m. = chrustavkový ná-
dor, Chondroid. Nz. lk., S. N.

Chondrom, u, m., jistý nádor. Vz Slov.
zdrav.

Chonkovice, dle Budějovice, Konkowitz,
ves u Světlé. Blk. Kfsk. 702.

Chonník, u, m. = chodník. Ušlapal ch
ode dveří. Sl. ps. 246. Ej to je ta cesta,
ej to ten ch., kade som nosieval mej milej
medovník. 1b. 270.

Chopatec, tce, m , flagellaria, der Peit-
schenstrauch, rostl. Čh. pnulý, f. indica. Vz
Rstp. 1571.

Chopec, pce, m. = kopec. Slov. Hdž. Čít.
160.

Chopiti. Vz Mz. v List. filol. VII. 223.,
Mkl. Etym. 89. — abs. Více jest toho, než
lidské chápati srdce může. Kom. Ktož móž
pochopiti, chop! Št. N. 292. 14. — se čeho.
Ch. se meče proti někomu, vesel, myšlénky,
príležitosti nějaké, Lpř., něčí ruky. K do-
sažení účelu vhodných prostředků se ch.
Us. Pdl. Ch. se zbraně. Prot. 121. Chtieše
se jeho ch. Pass. 178. Nechopiv se sekery
chaloupky nesroubíš. Mudr. 124. — zač.
Každý chopě se za svú hlavu. Hus 1. 414
Cekal jsem, že rane chápne za krkošku.
Němc. — jak. Úlohy s nadšením ch. se
bez odkladu. Vlč. S obou stran někoho se
ch. Lpř. Chopil ji okolo pasu. Šml. I. 52.
— se k čemu: k tanci. Er. P. 347. — co
na koho. Wtr.

Chopítko, a, n. Ch. na kraji listu knihy
nalepené, jehož chopením list pohodlně
obrátiti lze, das Tenakl am Blatte des Bu-
ches. Dch.

Chopnosť, die Begreifbarkeit, Fasslich-
keit, das Begriffsvermögen (pojemnosť, Nz.);
ch. tepla, die Kapacität für Wärme. Nz.

Chopný, begreifbar. Tvar slova plnější
a tudíž uchu chopnejší. Anth. I. 3. vyd.
XXXII.

Chor = kůr. Ch gothický, romanský. —
Ch. římský, řecký. Vz Vlšk. 28., 31., 32.,
352. — Cf. Jg. Slnosť. 147.

Chóra, y, f. = chor, kůr, kruchta ko-
stelní. Zlinsky. Brt.

Choral = jednoduchý, nejvíce v notách
stejného trvání vážně se pohybující nápěv
k duchovním zpěvům složený. Zv., Kram.
Slov.

Choralní zpěv a) národní, b) římský.
Mus. 1850.

Choralnik, a, m., der Chorherr. Ch.
z řádu bílých křížovníků s červeným srd-
cem. Dch.

Chorati = choravěti. Dch.

Choratice, dle Budějovice, Choratitz, ves
u Benešova v Buděj.; Kartitz, ves u Pod-
mokel.

Choravec = churavec. Loos.

Choravinus, v 17. věku. Jir. Ruk. I.
296.

Choravý = churavý. Ssk.

Chordala, y, f., die Chordale, Radikal-
axe. Jd. Geom. IV. 68, Vně. 23. Ch. či
tětiva jest přímka spojující dva body libo-
volné křivky. S. N. X. 258.

Chordalní kruhy. Vz S. N. X. 259.

Chorea = posunčina, nemoc sv. Víta. Vz
S. N.

Choregie. Vz Vlšk. 351., S. N.

Chořelice, dle Budějovice, Chořelitz, ves
u Litovle.

Choreoidea, vz Choroidea.

Chořeti, chorovati. — nač: na modlář-
ství. Sš. Bs, 195. — na čem: na duši. Sš.
J. 184. — čím: zimnicí. Sš. Sk. 212.

Chorický. Ch. lyrika, zpěv. Lpř. D. I. 94.

Chořina, y, f. = otruby. Val. Dml.

Chorinský z Ledské, starodávní rod. Vz
S. N., Rk. Sl.

Chorioidea, vz Choroidea.

Chorista, y, m., pl. -sté = zpěoák v choru,
ve sboru. S. N.

Chorlavěti = churavěti. Slov.

Chorlavosť = churavosť. Ssk. U Domažl.

Chorlavý = churavý. U Domažl. Jrsk.
Na Slov. Ssk.

Chornice, Kornitz, ves u Jevíčka. D. ol.
VII. 351.

Chornouti = chořeti. U Dobrušky. Vk.

Choroba, vz Mz. v List. filol. VII. 6.,
duševní: zděděná, povstalá (přesílením, sthe-
nická; vysílením, asthenická). Dk. P. 165.
Vz Siov. zdrav., S. N. Ch. z povolání. Vz
Slov. zdrav. Ch. těhotných a rodiček vůbec,
nervové, prsů, povšechné. Kžk. Por. 105.,
116., 225 , 419. Ch. tíhotná, das schleppende
Siechthum, Kos.; černá = nemoc kravská
(namáhá-li se kráva přílišnou prací, vemeno
jí sežloutne a ztvrdne), Val. Vck., zlá (úmor-
nice, cholera). Němc. IV. 436. Vch-bě před-
sedy předsedal jeho zástupce šp. m.: za
chorého předsedu. Km. — Ch., y, m. =
chorobný člověk. Mor. Brt. v Mtc. 1878. 34.

Chorobinec = chorobnice, ústav pro lidi
věkem sešlé n nezhojitelnou nemocí stížené.
Vz Slov. zdrav.