434

přináležitém. Sedl. Rychn. 41 — jak dlouho.

Chovaj mi ju šest let v domu, sedmý ju daj
leda komu. Sš. P. 131. Chovej mi to dítko
na chvilku (podrž). Us. Tč. Aby ty koně
za tři měsíce na svůj náklad chovali. Skl.
649. Ch. vola do zrostu. Sdl. Hr. I. 17. -
nač. Vz předcházející Ktož chová na to
lidi. Št. Kn. š. 155. — se s čím. Již dlouho
se s tou nohou chovám (mne bolí). U Rychn.
Črk. — se ke komu jak: protivně, Osv.,
nepřátelsky. Lpř. K starším zdvořile se ch.
Us. Látky, které k silným kyselinám zása-
dité, k zásadám kysele se chovají. Mj. 26.
Lhostejně k literatuře se cho\ati. Us. Pdl.
— co, čeho, se jak (proti komu). Ur -
putně proti někomu se ch. Us., Osv. Chová
se totiž povrch svalu positivně, pRŮřez ne-
gativně. Osv. I. 482. Ch. se trpně, Dk., pá
novitě, J. Lpř, hrdě. Št. Kn. š. Dítě těžce
ch. (vychovávati). Sš. P. 578. Ch. něeo v či-
stotě, se dle předpisu. Us. Pdl Sami život
svuoj rozkošně chovají. Jel. Enc. m. 64.
Toho drahého poklada pilně chovaj; Když
chováš čistě své tělo. Smil v. 1875., 1888.
Chovaj tvrdě moja slova. Alx. Anth. I. 3.
vd. 35. Konšel tajnosť rady chovej pod
ztracením hrdla. Anth. II. 166. Buoh vše
dobrotivě chová; Chovaje života v zdravie;
Svého srdce čistě ch. Št. Kn. š. — co,
čeho, se komu. Ale si ja chovám čiernu
vlastovičku. Ht. Sl. ml. 256. Pověz mně,
mamulko, kemu mia chováš a kemu mia
dáš?; Ptám se ći ja, ma mila, jak si se mi
chovala? a jesli si keru noc při sobě koho
měla. Sš. P. 405., 577. Zda jie komu cho-
váte? Výb. II. 31. Ten jest lidem jich věci
choval. NB. Tč. 178. Aby se čisté jinoch
své choti (nevěstě) choval od všelikého
smilstva. Št. Kn. š. 62. Ch-li mně osidla,
abscondere. Ž. wit. 34. 7. — o čem (jak).
Jsouc chováni o tenkých skývách. Ehr. 31.
Drahný čas o chlebě a vodě chován byl.
Kn. — kdy. Ch. rodiče v starosti. Us. Před
dávnými věky šumavské skály ch-ly v sobě
zlato. Mour. Když jsem (tě) mladým (ještě
mladého) ch-la. Bož. umuč. v. 234.

Chovatlivosť. Pozdní ch. na dně. Č. M.
432

Chovatlivý čeho. Svého pilná a ch-vá
žena. Reš.

Chovjeslo, a, n. == chvojeslo. Slov. Ssk.

Chovořice, míst. jm. Tf. Odp. 307.

Chozíř, e, m., der Hausirer. Mtl.

Chozirozi, větev Slovanů ruských. Vz
Šf. Strž. II. 653.

Chožov, a, m., Koschow, ves u Lomnice
v Jičín.

Chrabat, 1798. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 570.,
Jir. Ruk. I. 296.

Chraberce, Chrabřetz, ves u Loun. Tk.
I. 79., Klk. Kfsk. 1325.

Chrabr, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.,
Sbn. 92

Chrabrosť Slovanů je světoznáma. Kram.
Vlasten. nov. 1792. Vz Světz. 1880 563.
Ch. v MV. nepravá glossa. Pa. — Paul.
Bes. 1. 44., 128, 199. (Slov.).

Chrabry, míst. jm. Vz Tk. I. 47.

Chrabrý. V nekrologu podlažickém r. 1227.
(B. Dudík. Forschungen in Schweden. Brünn

1852. str. 425.). Cf. Mkl. Etym. 89. Zacho-
valo se v os. jm. Chrabr, Chraber a v míst-
ních jm. Chraberce, Chrabrčice, Chrabry.
Bdl.

Chrabustí,n.,enicusoleraceus,derWiesen-
kohl.

Chřada, y, f., strč., der Schwund (nemoc,
od chřadnouti).

Chřadlý, schwindend, welk, darbend, tabe-
scens. Dch. Ch. srdce. BO.

Chřadnouti, vz Mz. v List. filol. VIII.
2., Mkl. Etym. 90. — abs. Matery chřadly.
BO. — jak. Chřadnu jako tráva. Dch. —
čím: strachem, Krist. 84. a., závistí. Št. K.
š. 93.,183. — proč. Až chřadl pro tu mi-
lost. Št. Kn. š. 39. - po čem. Srdce po
tvej milosti chřadne. Rúd. 26. a. — v čem.
Aby chřadl v tuhách světských v kakés
rozpači. Št. Kn. š. 50.

Chřadnutí = scházení lidského ústrojí
buď nedostatkem anebo stářím. Vz Slov.
zdrav., S. N.

Chrachotati = chrochtiti. Slov. Bern.

Chrachotavosť, i, f. = chrochtavosť. Slov.
Bern.

Chrachotavý = chroehtavý. Slov. Bern.

Chráchotiny, pl., f., der Auswurf, Spei-
chel ; der Froschlaich, die Froscheier. Slov.
Ssk.

Chrachtil = kdo se jen dře a praničeho
si nepřeje, ani mezi sousedy nevychází.
Mor. Knrz.

Chrchtiti = mozolně vydobývati. Mor.
Knrz.

Chrák, u, m. = hlen, der Schleim. Slov.
Bern

Chrákač, e, m. = chrkač, der Blutspeier.
Slov. Bern.

Chrákot, u, m., das Geräusper. Slov.
Loos.

Chrám — kostel. Chrámy, fana. V MV.
nepravá glossa. Pa. Vz Mz. v List. filol.
VII. 224. Ch. klášterský, kapitulní, biskup-
ský, proboštský, děkanský, stejnolodní, Hal-
lenkirche, NA. 54 , 55., 64., gotický jedno-,
dvoj-, troj-, pěti-, stejnolodní, Method VI.
102., 115., 116., 138., VII. 18., jeskynný
brahmanský, budhistický, KP. I. 107., 106.,
modlebný, delubrum. BO. O ch. římských
a řeckých vz Vlšk. 496. Ch. japanské, cey-
lonské. Vz Vega II. 241., 312. Nelítejte,
vrány, na vysoké chrámy. Bž. exc. Ch. vy-
zdvihnouti (postaviti). Bavor. Post. 1. 186.

Chrámač, e, m. = chromec. Slov. Bern.

Chrámala, y, m. = chráma. Mor. Šd.

Chrámati, lahm gehen, lahm sein, hin-
ken. Na jednu nohu ch. U Příbora. Tč.
U Brusp. Mtl. — Polož ve slov. za: Chráma.

Chrámavosť, i, f. = chromosť. Slov. Bern.

Chrámavý = chromý. Slov. Bern.

Curambož, e, Kamposch, sam. u Sobě-
slavě.

Chrámce, Krametz, ves u Bíliny. Blk.
Kfsk. 453.

Chrámec, vz Chrám.

Chramečný, mlýn u Vyzovic.

Chrámek, vz Chrám.

Chrámiště. Největší ch. v Indii má po-
dobu podkovy. Koll. St. 37. — Ch., Chra-
mischt, ves u Dobříše.