435

Chramla, y, m. = chráma. U Kr. Hrad.
Kšf.

Chramlavý = neobratný, nešikovný, kul-
havý. Ty chramlo chramlavý. U Kr. Hrad.
Kšť.

Chrámolup, u, m. = oloupení chrámu,
der Tempelraub. Sš. Sk. 205.

Chramosta = člověk hřmotící, nemotora.
— Ch. Jos., čes. divadelní herec, nar. 1829.
Vz S. N.

Chrámostavitelský, Tempelbau-. Ch.
dozorce. Koll. St. 92.

Chramostiti. Potůček ch-stí. Sš. P. 120.

Chramosty, dle Dolany, Chramost, ves
u Sedlčan.

Chramostýl. Vz Schd. II. 399.

Chramostylový, Hermelin-, Wiesel-. Šm.

Chrámovitý, tempelartig. Ch. budova.
NA. I. 17., Dch.

Chrámovník, a, m., der Tempelherr. Ssk.

Chrámový. Ch stavba, dvéře, Us., Pdl.,
jeskyně (v Indii), Lpř D. I. 23., 26., slu-
žebnictvo, Mour., průčelí, Mus. 1880. 472.,
posvěcení, sluha, BO., okrasa, Št. Kn. š.
23., opona, ML. 39. b., síň, podobenství
(templi), Ž. wit. 133. 1 , 143. 12., jazyk
(český), Mor. Brt., nářadí řím. a řec. Vlšk.
8., 9., 17.

Chramozda, y, m. = glajda. Mor. Brt.

Chramoždí, n., der Schutt. Laš. Tč.

Chramožditi, Schutt machen. Stavíce
budovy vždy ch-me. Las. Tč.

Chrampoun, a, m,, ein Ungeschickter.
Na Hané. Bkř.

Chrámský. Ch. opona. ML. 106. a.

Chramstati = žvýkati,chroupati. U Chru-
dimě. Bvř.

Chramtivosť, i, f., die Filzigkeit, Knik-
kerei. Šm.

Chrámy, Kvam, ves u Mniška.

Chrana. Cf. Mz. v List filol. VIII. 1.

Chraňba, y, f. = schránění, pohřeb. Na
Slov. Kam tie mraky tak letia? Snad na
chraňbu slniťčku? Čože chmáry chcete V
Slniečko pochovávať. Lípa II. 267. (II. 260.,
Č. Čt. II. 148).

Chraňbože, e, f. Ch. Nová a Stará, Neu-
und Alt-Chramboř, sklárna a ves v Chotě-
bořsku.

Chránce kličů. Dch.

Chrančovice, dle Budějovice, Chränt-
schowitz, ves u Plzně.

Chránec, nce, m. = ochránce. Slov. Bern.

Chránečka, y, f., vz Chiana.

Chráněnec, Vz Vlšk. 86., 267.

Chranibor, a, m., Servatius. Šd.

Chránica, e, f., die Beschützerin. Slov.
Bern.

Chránič, v bot. der Schlauchbehälter,
nepodstatný díl plodu lišejníkového, nepro
středečně obkličující plodnici. Rst. 419.

Chráničitý = mající chránič. Rst. 209.,

Chránička, die Verschlusskapsel. Čerm.
Kal. has.

Chráničky = kravské neštovice. Vz Slov.
zdrav., Čs. lk. III. 73 , 335 , 399, V. 178.,
343., 389, VIII. 105 , 282.

Chráničný = chrániči náležitý. Rst. 211.,
419.

Caranidlo = rostředek ochranný. J. tr.,
KP. V. 270., I. 533., 555. Ch., die Reser-
vage, der Fallschirm o. Parachute. Nz., Sp.
Ch. na tužky. Hs.

Chrániti, vz Mz. v List. fiiol. VIII. 1.,
Mkl. Etym. 89. — abs Na Matýska to ne-
směl, Bůh chraň, nikdo říci. Sá. Chraň
(= utíkej)! Laš. Brt. D. 218. — co, koho.
Zvířata plod svůj usilují ch. Ler. Cf. Brt.
S. 3. vd. 188. — čeho. A té třetí (krávy)
ješče pán Bůh chránil. Sš. P. 757. — co,
se čeho. Toho se budu ch.! Das werď ich
bleiben lassen ! Dch A mrazu mi to mládě
chraň. Kká. Š. 51. Statky sobě shání, hříchů
se nechrání. Sš. P. 65. Běd se každý chraň,
nežli přijdou naň. Mudr. 248. — se Chraň
sa co najvice, co sa ťa netýče. Us. Tč —
od čeho. Ó chraň, Bože, od té rány. Šrulc.
I. 121. — kam. Ch. se do zadu. Šbr. Zaj.
60. — se jak. Už se chranimy z pola ==
stěhujeme. Laš. Brt. D. 218.

Chránítko, a, n. —přístroj chránicí,chra-
nidlo. SP. II. 146., Mrk.

Chrána, vz Chrana.

Chránkyně, ě, f., die Beschützerin, Schutz-
frau. Dch.

Chranný = ochranný. Kká. K sl. j. 164.

Chřanstovský, ého, m., os. jm. Tk. VI.
255., 2V)3.

Chrapa, y, m.. os. jm. Pal. Rdh. I. 121

Chřapáč = ořech. Vz Rstp. 1387. — Ch..
helvella, die Lorchel, houba. Ch. svraštělý.
h. crispa; jamatý, h. lacunosa; cévkovitý.
h. fistulosa; holemý, h. gigas; obecný, b.
esculenta; rudotřeňový, h. rhodopus; po-
dezřelý, h. suspecta; huspeninný, h. tremel-
losa; ch. infula, h. infula; černý, h. atra:
zpružný, h. elastica. Vz Rstp. 1930. a násl.
- Cf. Kk. 77., Schd. II 258., Rose 67.

Chrapačina, y, f., verkrüppeltes Kraut.
Slov. Sak.

Chrapačka, y, f. == divoká kačka. Němc.
IV. 421.

Chrápala, y, f., der Schnarcher. Laš.
Tč.

Chrápati jak: do contra C. Šml.

Chřápati. Ch. sebou (upadnouti). Us. Šd.

Chrapava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I 121.

Chřapavý. Cn. třepy, fragilia vasa. BO.

Chrapčati = křupěti. Tie halušky mu
velmi pod zubami ch-ly. Slov. Dbš. Sl. pov.
I. 44

Chrapek, pka, m,, os. jm. D. ol. I. 286
a j., Sl. let. VI. 77., Pal. Rdh. 1. 121.

Chřapiti, il, en, ení = udeřiti. — koho
čím: sekerou. Rkv. arch. 1590.

Chrapkáč, e, m., alter Topf. Slov. Ssk

Chrapkati. Slov. Tí, co viacej si za
strebli vína, ch-kajú si jako klády. Sldk
34.

Chrapkovice, míst. jm. v Opolsku. Tk..
VII. 355.-367.

Chraplavec, vce, m., der Heisere. Kos.
Ol. I. 81.

Chraplavina, y, f. = chrapot. Laš. Brt.
D. 218.

Chraplavo mluviti = chraplavě. Glč. I.
199.

Chraplovice, dle Budějovice, Krappitz,
ves nad Odrou ve Slez. Pal. D. V. 1. 103.

395*