437

Chrastová, é, í-, Chrostau, ves u Svi-
tavy na Mor.

Chrástovatý, voll Reisser. Šm.

Chrastovice, dle Budějovice, Chrasto-
witz, dvůr u Čechtic. Tk. III. 35., Blk.
Kfsk. 1325.

Chrástovina, y, f. Ch. zlatá, die Gold-
schmiedskrätze. Šm.

Chrástovitosť, i, f., die Strauchartigkeit.

Chrástovitý, strauchartig. Sm.

Chřástovitý = chřástu podobný. Ch
stélka havnatky. Rst. 419.

Chrastský z Chrast Jan. Blk. Kfsk. 1268.

Chrásty, f., vz Chrásta.

Chráščel, a, m. = křástel. Slov. Rr. Sb.,
Bern.

Chřaščiť něčím oč = udeřiti. Cf. Chra-
stiti. Laš. Tč.

Chrašice, dle Budějovice, Chraschitz,
sam. u Chrasti.

Chřášťal, a, m. Ch. polní, sekáč, orty-
goraetra, erex, die WiesenRalle, der Wachtel-
könig, pták; kropenatý, porzana maruetta,
gesprenkeltes Sumpfhuhn; malý, p. minuta,
kleines Sumpfhuhn. Sl. les.

Chraštany, Chrastian, vsi u Lobosic a
Dušník; Chrastian o. Chraschtian, vsi u Ne-
veklova, Vltavotýna, Čes. Brodu a u Kro-
měříže; Ch. Malé, Chrastian o. Klein-Gro-
Bchum, ves u Budějovic; Ch., Groschau,
ves u Podbořan; Kroschau, ves u Rakov-
níka; Ch. Dolní a Horní, Unter-, Ober-
Groschum, vsi u Netolic. PL., Tk. I. 47.,
III. 647., Blk. Kfsk. 1235., Rk. Sl.

Chrástěl, u, m. Ch. obecný, strom. Odb.
path. III. 718.

Chraštice, dle Budějovice, Chrastitz, ves
u Golč. Jeníkova; Gross-Chrastitz, ves u Za-
lužaN. Blk. Kfsk. 641.

Chraštičky, Klein-Chrastitz, ves u Za-
lužan. Tk. I. 47., III. 88.

Chrašťovice, dle Budějovice, Kraschto-
witz, ves u Strakonic; Kraschowitz bei Ra-
beustein, ves u Manetína. PL., Tk. V. 225.,
Blk. Kfsk. 288.

Chrat = prohlubina na vněšní straně pysku
doleního koruny šklebivé shodující se se
rtem, jehož jest vydutinou n. př. u květelu,
hledíku, die Kehle, Gurgel. Rst. 419.

Chraty, dle Dolany, sam. u N. Brodu.

Chravada, y, m., os. jm. Sl. let. II. 295.

Chrba, pl., n. = pahrbky, Šb. D., horské
hřbety. Sá.

Chrbát. Sl. sp. 214., Koll. Zp. I. 199.,
Dbš. Obyč. 102. Zaplacil mu ch-tom (ukázal
mu záda, utekl). Rr. Sb.

Chrbátný, Rücken-. Slov. Loos.

Chřbet = chřbet. Mor. a slov.

Chřbet. V MV. nepravá glossa. Pa. — Ž.
wit. 65. 11., 20, 13. a j. Cf. Mkl. Etym. 90.
Metla na ch. BO. Na Kriváni jest prý p.
Bohu za chrbtom (nebezpečno). Slov. Tč.
Bača náš, daj nám dobré krpce, by ti ne-
behala valaška po chrbtě. Koll. Zp. I. 327.
Už mně mojej kráse po maly ubývá, už
mně ja šohajek na chrbtě odbíjá. Sš. P.
495. Nech repce žena proti mužovi, jak ju
cb. svrbí. Čnosť za chrbtom nechávajú a
peňáze hoňá. Glč. II. 330., 170.

Chrbina, y, f. = lesní hřbet u Libečova.
Krč.

Chrbiny, pl., f., les. Arch. II. 204.

Chrbokov, a, m., Hrbokow, ves u Heř-
manova Městce. Tf. Odp. 289., Blk. Kfsk.
1089., Sdl. Hr. I. 254., II. 40.

Chrbol, vz Paučník.

Chrbonín, a, m., ves u Tábora. Sdl. Hr.
IV. 370.

Chrborsko, a, n., les u Trubek. Pk.

Chrbov, a, m., Chrbow, ves u Tovačova.

Chrbtek, btku, m., das R'ďckchen; der
Handbullen. Slov. Bern.

Chrbtovina, y, f. = cemer, maso se hřbetu,
das Kückenfleisch. Mor. a slov. Sd., Brt.
D., Ssk., Bern.

Chrbtový = hřbetový. Ch. kosť. Mor.
Brt. L. N. I. 201.

Chrby, vz Chrvat (dod.).

Chrčati, röcheln. Ssk. Vz Chrčeti.

Chrčavina, y, f. = chrapot v prsou. Slez.
Sd.

Chrčávka, y, f. = záškrt. Val. Vck.

Chrčení v průdušnici a hrtánu. Vz Slov.
zdrav.

Chrčeti. Ještě více chrčel (chrápal). Kld.
— odkud. Potoky krve z jejího života
chrčie. Pass. mus. 320.

Chrčíce, dle Budějovice, Chrtschitz bei
Wohař, ves u Týnice n. Lab.; Ch. Labská,
Elbe-Chrtschitz, ves tamtež. PL. — Arch.

I. 543., II. 181., Tk. III. 115., Sdl. Hr. I. 39.
Chrčkar, a, m., der Hamstergräber. Slov.

Bern.

Chrčko, a, m. = chrklák. Slov. Ssk.

Chrčkový = slcřečkový, Hamster-. Bern.

Chrčna, y, f. = žena, které v prsou chrčí.
To je stará ch. U Král. Hradce. Kšť. Vz
Chrcoň.

Chrčok, čku, m. = hrček. Slov. Rr. Sb.

Chrčoň, ě, m. = dýchavičný člověk. Cf.
Chrčna. U Kr. Hrad. Kšť.

Chrdosť. Za Št. přidej: N. 231. 4.

Chřebedný = cintlavý, chorlavý. Slov.
Ssk.

Chřednouti — chřadnouti. — po čem.
Jemu srdce po tvej cnej milosti chřědne.
Pravn. 1722.

Chřel, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I, 121.,
D. ol. 1. 63. a j.

Chřelina, y, f., Křelina, ves u Jičína.
Blk. Kfsk. 721., 774., Sdl. Hr. V. 361.

Chřelovice, dle Budějovice, Křelowitz,
vsi u Pelhřimova a u Veseřic. Tk. III. 36.,
44., Sdl. Hr. IV. 370.

Chremstati, vz Mz v List. filol. VIII. 3.

Chřen. Slb. 686. MV. (pravá glossa). Pa.
Cf. Mkl. Etym. 90. Sladký jako ch. červí-
kovi, když sa v něm uláhne. Glč. I. 314. —
Ch., a, m., os. jm. Tk. I. 89.

Chřenařství, n., der Kränhandel. Bern.

Chřeněti. Výb. I. 358.

Chřenice, Křenitz, ves u Běchovic. Tk.

II. 420., IV. 173., Blk. Kfsk. 692.
Chřeniti, mít Krän anmachen. Bern.
Chřeňkov, a, m. Mlynář ze Ch-va. Pal.

Děj. IV. 2. 432.

Chřenov, a, m., míst. jm. Tk. III. 4., V.
41.