439

Chrip, u, m., das Nasenloch. Slov. Ssk.,
Bern.

Chripačka, y, f. = chriplavka. Slov. Rr.
Sb.

Chripati = chřipěti; chrápati. Bern.

Chřípě. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 2.,
Mkl. Etym. 424. Hrozný dým z chřipí jeho
šel. Kom. Poňadž jest duch boží v mú
chřiepú, in naribus. BO. Modly chřiepi majú
a nevčenichajú. Ž. wit. 113. 6. (14). Slov.
zdrav. — Ch. = nos. Na moři chřípě a
plíce téměř ustavičně jednaké, příjemné po-
větří do sebe vdechuje. Koll. III. 77. Rynda
s trženu chřípi (o loupežníku). Pč. 12.

Chřípěcí = kech, kach. Sl. les. Vz Kram
Slov.

Chřípěti, vz Mkl. Etym. 90. Vlasy lezů,
uši hlechnú, hlas chřípí. Hus III. 110. —
kde. Zpopod moly čosi chrípi. Kyt. 1876.
18.

Chřipka, y, f. = vyšší stupeň rýmy, die
Grippe. Mj. 150. Vz Kram. Slov., S. N.,
Rk. Sl., Čs. lk. III. 130., VIII. 359., IX.
328., Mus. 1833. 228. Ch. půjde (z koně)
v hrubích kusích. Ruk. kd.

Chriplák, a, m., der Heisere. Bern.

Chnplati = chřipěti. Slov. Ssk.

Chriplavec, vce, m. = chriplák. Bern.

Chriplavina, y, f. = chriplavosť. Bern.

Chriplavka, y, f. = chripačka, záškrt.
Slov. Rr. Sb.

Chriplavosť, i, f. = chraplavosť. Bern.

Chripleti = chřípěti. Bern.

Chriplina, y, f. = chraplavosť. Bern.

Chřípov, a, m., ves. Arch. III. 472.

Chříst = tříšť, das Grundeis. Sl. les.

Chřísialka, y, f., chřístač, e, m. = druh
jablek. Na Plaště. BPr.

Christianit, u, m., nerost živcovitý. Vz
S. N.

Christopovice, dle Budějovice, samota
u Březnice.

Christovka, y, f. = knížka zaklínací.
Kld.

Chříště v Čáslavsku. Blk. Kfsk. 933.

Chrkati, vz Mkl. Etym. 90.

Chrkavičný, Auswurf befördernd. Šm.

Chrkel = výměšek z části sliznice du-
tiny ústní, hltánu, hrtánu, průdušnice a prů-
dušek, pokud kašlem bývá vymítán. Vz
Slov. zdrav. Ch. zelený. Čs. lk, V. 73. Kašle,
ale němože chrkla dostať. Laš. Tč.

Chrklový. Ch. miska, das Spuckglas.
Nz. lk.

Chrkota, y, f., der Speichelfluss. Šm.

Chrlák, a, m., der Spucker, Speier. Mor.
a slov. Tč. Ch. stojaci nad čiernou tmou
hrobu (souchotinář). Phld. III. 1. 22. Turek
už starý špitálník, bedár, chrlák, souchotár,
vyžitý psotár. Čkžk. I. 10.

Chrlati = chrleti. U Uher. Hrad. Tč.

Chrlení krve. Vz Slov. zdrav., Čs. lk.
III. 39., IX. 102.

Chrleti. Bž. 32., Mkl. Etym. 92. — co:
oheň a síru. Dch. — co komu kam. V obli-
čej někomu plný pohár ch. Vrch. — čím
kam. Děla ohněm na město chrlela. Mour.
— co odkud. Býk z nozder chrlí pěn
kotouče. Vrch

Chrlice, Chirlitz, ves u Brna.
Chrlič, e, m., der Speier. Ch. = konec
žlabu pod střechou, který chrlí vodu; mívá
rozličné tvary: tváře lidské a zvířecí, der
Wasserspeier. Ekrt. Ch. na stavbách go-
tických Stat. př. kn. 1877. 106. Někdy se
používá zvláštních plechových ch-čů, jimiž
se voda ze žlábků dale od stavení odvádí.
Šand. II. 70.

Chrlopy, dle Dolany, Kurlupp, ves ve
Znojemsku.

Chrmla, y, m. = nemotora, nešika. U Ro-
nova. Rgl.

Chrmlati = kašlati. Val. Brt. D. 218.

Chrna, y, f. = ospalá ženská. V Písecku.
Mš.

Chrňati = chrněti. Mor. Brt. D.

Chrněný = ošklivý (v dětské řeči). U
Skryjí. Brnt.

Chrnidlo, a, n. = chrápač. Nebuď to
ch. U-. Rč.

Chrobač, kollekt., také na Mor. = brouci.
Brt. Živňosťou ím sú hmyzy, červäč, chro-
buč. Hdž. Čít. 182. To ovoce je sama ch.
(červivé). Laš. Tč.

Chrobáček, čka, m. = malý chrobák.
Můj ch-čku = slovo dítěti lichotné. Brt.

Chrobačí, Käfer-. — Ch. = červivý, wurm-
stichig. Ch. ovoce. Laš. Tč.

Chrobačivý = chrobačí. Ch. Hrušky. Slez.
Šd.

Chrobák. Chrobáci, scarabaeides, čeleď
brouků. Kk. Br. 173. Cf. Chrobákovitý. Mkl
Etym. 91. Ch. obecný či lejnový, scarabaeus
(geotrupes) stercorarius, gemeiner Ross-,
Mistkäfer (zeměryp obecný, przník, hovni-
vál). Vz Frč. 187., Brm. IV. 92., Schd. II.
508., Kk. Br. 182. Vz Zeměryp. Ch. třírohý,
geotrupes typhoeus, das Dreihorn. Brm. IV.
94. Ch. herkul, dynastes scarabaeus Hercules,
der Einhornkäfer; smetni, scarabaeus quis-
quitius, der Kehrichtkäfer. Sl. les. Ch. ma-
ďalový, melontha hippocastanum; zahradní,
m. horticola. Zl. kl. 1856. č. 14. Rozďubů će
straky, vrany, na ostatku ch-kové (brouci).
Sš P. 175. V lyžniku su ch-ky, maju kridla,
ďobaky. 1b. 535. Stojí to za dveřama, grcá
samýma ch-koma (řezačka na sečku, na ře-
zanku). Slez. hádanka. Šd. — Ch. = červ.
Laš. Brt. D. D. 219. — Ch. = červ, nemoc
ovčí. Val. Brt.

Chrobákovitý. Ch-tí, geotrupidae, čeleď
brouků pětičlenných žijících v hnijících lát-
kách. Vz S. N., Chrobák.

Chrobál, a, m. = chrobák, brouk. Mor.
Brt. D.

Chrobálivý = červivý. Laš. Brt. D. 219.

Chrobálový = červivý. Laš. Tč.

Chrobáň, ě, f. = chrobač, brouci. Ch-ně
Podlužáci souborným jménem nazývají žú-
želou. Brt. L. N. II. 19.

Chrobaňa, é, f. = chrobák, brouk; ška-
redý brouk. Val. a zlínský. Vck , Brt.

Cbrobavý = čercioý. Ch. ořech. Cf. Ze-
mříti. Val. Vck.

Chrobok = chrobák. Las. Tč.

Chroboly, Chrobold, ves u Prachatic

Chroboha, ě, f. = chrobaňa. Zlínsky.
Brt.