441

Chronúti, fremere. Vz Bž. 46. Proč sú
chronuli sborové. Ž. wit. 2. 1. marg.

Chrop v prsech. Hus III. 110.

Chropěti, vz Mkl. Etym. 90.

Chropínský statek. Žer. Záp. I. 59.

Chropkáč, e, m. = chrapkáč. Ssk.

Chropkati, rauschen. Slov. Ssk.

Chropný, heisertönend. Dch.

Chropot = choroba, ve které nahroma-
děním zánětné tekutiny v průduškách jasné
mluviti, ba někdy ani srozumitelného hlasu
vydávati nemůžeme. Vz Kram. Slov., S. N.

Chropotavý, heiser. Kká. K sl. j. 195.,
Bendi 1. 49.

Chropt, u, m. = chroptění, chropot, das
Röcheln. Nebe žasne, země v chroptě stoná.
Sš. Bs. 203.

Chropta Jan. Blk. Kfsk. 1164.

Chroptavý. Koll. Zp. I. 264. Nářečí ně-
mecké je zde ch. Ib. III. 269.

Chroptěti čím proti komu. Hněvem
chroptě na mysli proti židom, ignem spirans
animo. BO.

Chropyně. Sdl. Hr. L 100.

Chrost, u, m. = chrast, der Strauch. Laš.
Tč.

Chrostek, stku, m. = nevyrostlé zelí,
které nevyrostlo do hlávek. Laš. Tč.

Chrostí, n. = chrastí. Laš. Tč.

Chrostík, phryganea, der Käder, das
Käderle, die Badermücke. Sl. les. Ch. černý,
obrovský, žlutorohý. Frč. 153., 152., Schd.

II. 520. Ch. kosníkový, limophilus rhom-
bicu8; ch. vodní duška, hydropsyche guttata;
dlouhorohý, mystacides longicornis; molo-
vitý, hydroptilua; bystřinný, rhyacophila
torrentium; zlatohrdlý, halesus auricollis;
lesní, enoicyla pusilla; žlutorohý, limnophi-
lus flavicornis; žíhaný, phryganea striata;
krásnorohý, leptoceras. Brm. IV. 2. 524.528.

Chrostovina, y, i, der Dörner in der
Seigerhütte. Ch. měděná, der Dörnerkien-
stock. Šm.

Chroumák, u, m. = nástroj, jehož ostří
jest do polokruhu ohnuté, a jehož užívají
k vyhlazování dřeváků (dřevěných střevíců)
uvnitř. V Nové Vsi v Krutni. Bauer.

Chrouniti také = z lenošství dlouho
spáti, aus Faulheit lange schlafen. Dch. —
se. Svině se chrouní (bouká). Čce. Tkč.

Chrounka, y, f. Háj nad Chrounkou.
Arch. V. 531.

Chroupavý = chrouplavý. Ch. kůrka.
Dch.

Chroupnouti, vz Chroupat. Chroupni
ho = vyser se mu. Na Plašte, u Klat. B. Pr.

Chroust, brucus. Sv. ruk. 320. a. — Ch.,
melolontha, der Maikäfer, majka, kozamyška,
kozomyška, slípka, brón, brňák, mynář, má-
jovka. Ch. obecný, m. vulgaris, maďalový,
m. hippocastani, der Rosskastanienlaubkäfer.
Brm. IV. 99., Šír II. 61., Kk. Br. 187.-189.,
S. N., Brt. D. 219. Cf. Schd. II. 508., KP.

III. 313.-314., Frč. 188., Mllr. 67. Úroda
prosa bude, je-li mnoho chroustů. Zlínsky.
Brt. — Ch. = člověk suchý, slabý. Ty
chrouste! Us. Brt. Je jako svobodný ch.
(suchý). Kšť. Už je z něho chrousteček
(starý, shrbený člověk). Kšť. — Ch. = chra-
poup, i v Čech. u Žamberka. Dbv. — Ch.,

os. jm. Blk. Kfsk. 1200. — Ch. = druh
cukroví. Koupil si za krejcar chrousta.
U Olom. Sd. — Ch., os. jm. Tk. V. 145.

Chroustati, vz Mz. v List. filol. VIII. 3.
Sníh pod nohama chroustá. U Kostelce n.
Orl. Ktk.

Chrousteček, vz Chroust.

Chroustek, vz Chroust. — Ch, rhizo-
trogus, der Brachkäfer, brouk. Ch. letní,
r. solstitialis; páskovaný, r. aestivus. Sl. les.,
Šíř II. 61., Kk. Br. 185.—186., Brm. IV.
100.

Chroustenský, ého, m., os. jm. Žer, Záp,
II. 184 , Šdľ. Hr. I. 37.

Chroustíček, vz Chroust.

Chroustík, vz Chroust. — Ch. révový,
der Weinlaubkäfer. Čes. vinař. 1883. 44.

Chroustkov, a, m., Chraustkow, ves
u Kutné Hory.

Chroustnatka, y, f. Ch. ryhovaná. Vz
Frč 232., Schd. II. 536.

Chroustoklaty, dle Dolany, Řostoklat,
ves u Čes. Brodu. Tk. I. 414, III. 647., IV.
174., V. 242.

Chroustov, a, m., Chraustow, vsi u Mi-
letína, u Král. Městce a u Hrotovic; sam.
u Plaňan; Chrustow, ves u Jihlavy. PL.
Cf. Chroustovák, Blk. Kfsk. 1325., Sdl. Hr.
II. 226., III. 129., 193, V. 361., Rk. Sl.

Chroustovák, a, m. Ch-ci mívali na
hubách drátěné košíky. Vz Sbtk. Krat. h.
43., Chroustov u Miletína.

Chroustovice, ves v Chrudimsku. Vz
Sdl. Hr. I. 254., II. 269., Tk. V. 133., Blk,
Kfsk. 119., 121.

Chroustovitý. Ch-ti, melolonthiadae. Brm.
IV. 95.

Chroustový Mlýn, Chrauster Mühle, u Ro -
sic na Mor.

Chrpa v charpa. Vz Rstp. 930., Sbtk.
Rostl. 47., 240., Rosc. 129., Schd. II, 281.,
Kk. 166., FB 46., Čl. 101., Čl. Kv. 202.,
Mllr. 30., Charba, Chabryk.

Chrpák, a, m. = charbák. Šd.

Chrpař, e, m. = chrpák. Us.

Chrptati = umazati, poskvrniti. Mor.
Neor.

Chrpúňati = chrchati, velice kašlati, stark
husten. Val. Vck.

Chrpútati = chrpúňati. Val. Vck.

Chrstačka, y, m., os. jm. Arch. II. 56

Chrstalka. Za Št. přidej: N. 154. 33.

Chrstati kam čím. Ženy chrstávají na
ně vodou. Sš. P. 733. Rukou v obličej mu
chrstla pohar. Vrch. — co komu kam.
Chrstla mu to za krk. Us. Šd.

Chrstina, y, f. = malý les. U Skutče.
Brv.

Chrstnouti, vz Chrstati.

Chršťál, u, m. = chřtál. U Klatov. Rk.

Chrt. MV. (pravá glossa). Cf. Mkl. Etym.
93., Rk. Sl. Ch. skotský či vlčí, canis fa-
miliaris grajus hibernicus (hibernský), der
Wolfswindhund, Brm. I. 619. (617.), hlavní,
který sám beze vší pomoci zajíce n. lišky.
chytá, der Solofänger. Škd. Jak chrt se
zdá mi býti bystře slídivá. Msn. Or. 43.
Viem, čo si ch. vyslúži, keď nemôže viac
zajace honiť. Chlpk. Dram. I. 88. Kůň sivý,
ch. plavý, pták bílý — obyčejně dobří. Us,