44&

Chudačka = řídká mléčná polívka z kaše
prosné, pohankové. Mor. Šd., Dšk., Bkř.,
Mtl. Vz Kašovice.

Chudák. Cf. Mkl. Etym. 91. Je to bratr
ch-ka (také nuzák). Us. Dbv. Chudáček.
BO.

Chudaňa, ě, f. = polívka planá. Val.
Vck.

Chudár, a, m. = hubený člověk. Brt. D.,
Šd.

Chuďátko, vz Chudě.

Chuďato, a, n. = chudě, chuďatko. Mor.
a slov. Šd., Lipa I. 208.

Chuďaž, e, f., kollekt. slova chuďas =
chudina, armes Volk. Slov. Ktokoľvek do-
sadne, každý hľadí si lásky bojarov a nás
chuďaž vydáva jim v korisť Zbr Lžd. 162.

Chudče, Kutsch, ves u Veseřic.

Chudě. Já chuďátko, nebožátko, kolínka
mně vrzaly. Sš. P. 688.

Chuděj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Chudějov, a, m., míst. jm. Sdl. Hr. III.
303.

Cbudek, dka, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1097.

Chudenice, Chudenitz, od Chudéna. Pal.
Rdh. I. 134., Blk. Kfsk. 1325, S. N., Rk.
SI. Z Chudenic, vz Černíu Heřm. a Blk.
Kfsk. 1325.

Chuděnka, y, f., die Armselige. Mor.
Šd.

Chudenský Mlýn u Čelechovic na Mor.
D. ol. X. 424.

Chudera. Bez peněz i komorník chuděra.
Č. M. 162. — Ch., os. jm. Tk. V. 242.

Chuderák, vz Chudera.

Chudeřice, dle Budějovice, Chudeřitz,
ves' u Chlumce v Jič.; Kutterschitz, ves
u Bíliny. Arch. II. 60., Sdl. Hr. V. 361.

Chudeřín, a, m., Kutterschin, ves u Žatce.
Blk. Kfsk. 574.

Chuderka, vz Chudera.

Chuderlavý. Ntr. VI. 323. Také laš. Tč.

Chuderov, a, m., Gross-Kaudern, ves
u Ústí n. L. Blk. Kfsk. 261.

Chuderovec, vce, m., Klein-Kaudern, ves
u Ústí n. L.

Chuděrskosť, i, f., die Armseligkeit. Dk.
Aesth. 452.

Chuderský, chuděrský = velmi chudý,
armselig. Mus. 1880. 430., Dk., SP. II. 176.

Chuderství, n., die Armseligkeit. Dk.

Chudež, e, f. = chuďaž. Aby ch-ži slzy
usušiť mohol. Nár. nov. 1885. č. 37. — Ssk.

Chudiačik, a, m. = chudáček. Slov. K.
nov. II. 15.

Chudíce, e, chudička, y, f., die Arme.
Šm.

Chudina. Chudinka, nemá rodičův! Us.
— Ch. = chudý lid, pauperes. BO., Št. Kn.
š. 103, 149. Policie ch-ny, die Armenpolizei.
J. tr. Poroučím vám ch-nu. Dch. Aby z toho
statku byly dva postavy sukna kúpeny na
ch-nu. NB. Tč. 198. Vy kněžie lúpili ste
s zákonníky ch-nu. Hus I. 149. Súdili bude
ch-nu ludskú. ŽPod. 71. 4. — Ch. = pod-
daní. Proto jsú to páni odložili, aby tím
spíše ch-ny odbyli. Půh. II. 225. Pániť se
smířie a ch. v tom. Št. Kn. š. 170. Když
neprávě béře své ch ně jako páni, rytíři.
Hus III. 185. — Ch., stenophragma, rostl.

Vz Čl. Kv. 287., FB. 73., Slb.f395., Cudo-
binka.

Chudinectví, n., das Proletariat. Šm.
Lépe: chudina.

Chudinek, nka, m. = chudinka. Němc.

Chudinice. Hr. rk. 313., Ssk.

Chudinka, y, f. = osívka. draba, die
Hungerblume. Vz Slb. 698., Mllr, 41.

Chudinký, sehr arm. Šm.

Chuuinský, Armen-. Ch. ústav, Schz,
Dch., Rada, kuchyně (Volks-), Dch., podíl.
Sp.

Chudinství, n., das Armenwesen, der
Pauperismus. Ch. městské. Dch., Stat. př.
kn. 1874 130.

Chudinstvo, a, n. = chudina, chudý lid,
das arme Volk. Sš. L. 180.

Chudiř, e, f., ves u Loučína. Blk. Kfsk,
832.

Chudiř, e, m., os. jm. Arch. II. 467.

Chudíš, e, m. = hubené děcko. Mor. Brt.
D. 146.

Chuditi. — se v čem. Proto jechu sě
v sbožiu ch. Dal. 134.

Chudiva, y, f., ves u Dol. Nýřan. Blk.
Kfsk. 1057.

Chudizna, y, f. = chudina. Laš. Tč.

Chůdkyně, ě, f., fem. k: chodec. Np.

Chudlas. a, m., sam. u Bystřice v Buděj.

Chudnutí, n., das Arm-, Magerwerden.
Ms.

Chudoba = nedostatek potřeb životních
a prostředků k nabytí jich. Vz S. N. Cí.
Mkl. Etym. 91. Ch-bě oděvem jest nahota
a nápojem je žízeň. Osv. 1871. 94. Ch. spra-
vedlivosti sotva se doklepe. Us. Té. Ch.
nouzi pizdí. Koll. St. 773. Ch-bo, ch-bo, ty
si mně moc vinna, šel by k nám syneček,
nedá mu rodina; Ch-ba. chudoba, ona cti
netratí, vychádzajú na ňu nádherní bohatí.
Sš. P. 386., 783. Ch-ba, ch ba, ona nič ne-
traci, vychádzajú na ňu magnáši, boháči.
Sl. sp. Í54. Ch. cti netratí. Cor. jur. Jir.
IV. 3. 1. 404. Ch. nepřítel dobrých mravův.
Ib- Ch. nezamítala svědků od svědomí. Ib.
Tím (kláním) ch-bu v zemiu vnese. Dal. 141.
Kterak otec jeho u veliké ch-bě z světa
šel nic nemaje. NB. Té. 134. Ch. nevyrostla
ze zbytečné štědroty; Pamatuj na chudobu
v čas hojnosti a na Nuznosti ch-by v čas
bohatství; Ch. je bez smělosti, ráda bývá
v samotnosti; Ch. je bojazlivá, neráda se
brání, ešče bude odpytovať, když ju někdo
raní. Glč. I. 18., 83., 370. Ch. škodí tomu,
kdo ji trpělivě nésti neumí. Exc. Ch. jest
matka zdraví. Exc. Klíč k chudobě jest
lenosť; Ta drahá ch. svatá. Smil v. 1804.
Ztráta cti veliké neštěstí a se ctí ch. lepší
než hanoba; Ch. sic ludi mučí, ale pěkné
kunšty učí; Ch. je matka ctnosti. Us. Té.
Ch. snižuje urozenosť: Ch. jest matka ne-
šlechetnosti a nerozum otec její. Sb. uč.
Ch. kunšty učí, ne každý je k néj súci. Vz
Súcí. Slov. Tč. Ch. zle se má všude; Ch.
jest marnotratnosti nejbližší dědička; Vlasť
se hubí ch-bou, mysl klesá nehodou a ne-
dostatky všem jsou nesladky; Lépe žíti
v ch-bě nežli v hanbé. Exc. Bž. — Ch. =
chudý lid. Něco sem propíjal, -něco chu-
době dal. Sš. P. 181. — Ch. = sedmikrása.