446

U Poličky. Kká. Vz Chudobka. - Ch,
os. jm. Mus. 1380. 254. Tk. IV. 728.. V.
214., Tk. Ž. 221. — Ch. Kar., dr. med. Vz
Tf. H. 1. 3. vyd. 146. — Ch., sam. u Pře-
louče. Blk. Kfsk. 681., Sdl. Hr. II. 153.;
něm. Kudoba, lázně v Kladsku. Vz S. N.,
Rk. Sl.

Chudobár, a, m. == chuďas. Slov. Vídať
tu i pánov zemanov i ch-rov sedliakov.
Klčk. V. 112. (99.).

Chudobáriť = v chudobě šíti, nuzařiti.
Slov. Čkžk. III. 81. Budeme tak ch., ako
sme dosiaľ ch-li. Dbš. Sl. pov. I. 465.

Chudobice, míst. jm. Tk. II. 249., V.
242.

Chudobička, vz Chudoba.

Chudobín. D. ol. II. 207. Také ves u Ji-
mramova. — Pan z Nemanic a na Ch-ně
(smyslené jm.). Us. Vz Chudobina.

Chudobinka, y, f, stenoplnagma, rostl.
Vz FB. 73., Čl. 16., Rosc. 145., Mllr. 111.
Cf. Chudina.

Chudobka, vz Chudoba; také: kakuška,
cikánka, husárek, lat. bellis. Vz Rstp. 868.,
Slb. 426., Čl. 98., Čl. Kv. 187., Kk. 166.,
FB. 42., Schd. II. 282., Mllr. 23. — Ch-ky,
pole u Kelče. Pk.

Chudobnice, e, f. = chudobinec. Ssk.
Ch. městská u sv. Bartoloměje v Praze. St.
př. kn. 1874. 131.

Chudobňúčký, sehr arm. Bern. Vz Chu-
dičký.

Chudobný od jitra do noci se plahočí
Us. Bž. Ch. vysvědčení (jímž se chudoba
vysvědčuje). Brt. Ch. podíl, Armenportion.
J. tr. Je z ch-ho lože (chudý). Šml. Na-
rodil se v ch-bných poměrech. Us. Pdl.
Láli mu rodiči oba, že su pro něho ch-bná;
Něbrodź ty, synečku, přes bystrú vodžičku,
že sem já ch-bná pre tvoju mačičku; Vezmem
ch-ho, co nemá žádného a ten može masí-
rovať do pole širého. Sš. P. 274., 309., 574.
Ch-bnej sem matere syn, ch-ná ma máti
mala, hořko ťažko vychovala; Šuhajko vla-
ňatý, neposmievaj sa ty z ch-bných diov-
činiec, sám si nebohatý. Koll. Zp. I. 40., 81.
Tvrdo sa rozvíja suchá haluzička, tvrdšie
sa vydává ch-bná dievčička; ch. dievčička
len Bohu sa páči a na tej bohatej diabol
drevo vláči. Sb. sl. ps. II. 1. 73. Hoďas
som ja dievča z ch-ho domu, predsa ma
moja mať nedá lecikomu. Sl. sp. 172. Kdo
ch-mu pomáhá, ten své statky rozmáhá;
Ch. i krivdu trpíc preca mlčať musí. Slov.
Tč. Ch-ho nevěšajú pre chudobu samu, jak
nemá k chudobě inú bezbožnosť znášanú;
Nečin krivdy ch-mu, nebo Boh s ním chodí:
Kdo ch-bným křivdu činí, Boha milovať
nemíní; Bohatí na chudobných dvoje paše
mají; Lepší je ch-bný zdravý nežli mdlý
bohatý; Co chceš ch bným dáti, to Kristus
odplatí; Boháč nepřijde do neba k blaho-
slavení, jestli nikdy ku ch-bným milosrdný
není; Čo kdo dá ch-mu, to sám Kristus
chová. Glč. I. 264., II. 80., 176., 208, 265.
Nic neni ošklivějšího nad pyšného ch-ho;
Ch-bnejší je k práci schopnějši; Bohatý má
mnoho peněz a ch-ný děti Us. Tč. Kdyby
nebylo ch-bných, ani by slunce nehřálo.
Hkš.

Chudobský = chudý, chudobný. Požehnej,
Bože, ty dary, ať nám všem slouží ke zdraví,
jako na svadbě ch-ské v městě Káni Gale-
lejské. Sš. P. 74.

Chudodar, u, m. = almužna. Šm.

Chudochlap, a, m. = chudopacholek. Slov.
Ssk.

Chudochlapsky. Vede si po ch. Slov.
Rr. Sb., Ssk.

Chudochlapský, armselig. Slov. Ssk.

Chudokrevnost' = nedostatek krve. Proti
ní živočišná strava, železo n. chinin. Vz
Kram. Slov. Slov. zdrav.. S. N., Čs. lk.
III. 122., 146., III. 255, 317., 318., 388.

Chudokrvosť, i, f. = chudokrevnost. Šm.

Chudokvět, u, m. = jedhoj, dorstenia,
die Giftwurzel Mllr. 41.

Chudokvětý, armblüthig. Rst. 419.

Chudolazy, dle Dolany, Chudolas, ves
u Medonos. Tk. III. 271., Blk. Kfsk. 318.

Chudolistý, wenigblättring. Rst. 419.

Chudolupenný, armblättrig. Rst. 419.

Chudomáčka, y, f., die Betteltunke.
(Voda jest) pravá ch. Výb. I. 933

Chudomel, a, m., mlýn u Čes. Brodu.

Chudomelka, y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 959.

Chudomely, mlýn u Čechtic.

Chudomízný, saftarm. Ch. kmen. Sl. les.

Chudonice, dle Budějovice, Ohudonitz,
ves u N. Bydžova. Tk. I. 87., Blk. Kfsk.
1048., Sdl. Hr. V. 361.

Chudopacholek, armseliger Mensch. Ros.
Vz nasl. Na Slov Ssk.

Chudopacholský, armselig. Po ch-sku
žíti. Mt. S. I. 113., Ssk.

Chudoplesy, dle Dolany, Chudoples, ves
u Bakova. Blk. Kfsk. 843., 883.

Chudopyšnosť, i, f., der Bettelstolz. Šm.

Chudopyšný, bettelstolz. Šm.

Chudorlavec, vce, m., magerer Mensch.
Slov. Bern.

Chudorlavěti, ěl, ění, mager werden.
Slov. Bern.

Cuudorlavosť, i, f., die Magerkeit. Slov.
Bern.

Chudorlavý = chuderlavý, mager. Slov.
Phl.l. VI. 265.

Chudorodý, von armer Herkunft. Šm.

Chudosemenný, samenarm. Slb. XLII.

Chudoslavice, dle Budějovice, Kude-
slawitz, ves u Litoměřic. Blk. Kfsk. 913.

Chudostrunný, arm an Saiten. Ch. ná-
stroj. Kos. Ol. I. 40.

Chudošatý, kleiderarm. Hdk. C. 17.

Cuudotvárný. Ch. niva. Osv. V. 635.

Chudová, é, f., Cuudowa, osada u Lan-
škrouna.

Chudovina, y, f. = tušalaj obecný, muk,
viburnum lantana. Vz Rstp. 782., Slb. 489.,
FB. 51.

Chudozňa, ě, f. = chudina. Zlinsky. Brt.
Mtc. 1878. 34.

Chudozubec, bce,m. Řád ch-ců, edentata.
Vz Brm. I. 2. 504., Chudozubý.

Chudozubý. Ch. ssavci, edentata, die
Zahnlücker. Vz Frč. 383., Krč. G. 877.,
Holub I. 37. Cf. Chudozubec.

Chudožestník, a, m. Kaln.

Chudoživnosť, i, f., die Mikrotrophie.
S. N. V. 317.