447

Chudožna, ě, f. = chudina. Zlinsky. Brt.
D. 219. Vz Chudozňa.

Chudrlavý = kudrlavý. Slov. Ssk.

Chudstvo, a, n., das arme Volk. Sš.
Sk. 52.

Chudušký, ganz mager. Slov. Ssk.

Chudušť, i, í. = chudost. Slov. Ssk.

Chuďutký, arm. Brt. D. Klásky na rži
sú také ch-ké. Slez. Šd.

Chudý. Cf. Mkl.Etym 91. Najchuzší. Hus
II. 348. Byl všech pracných chuzí (komp.).
Pravn. 1244., 1139. — Ch = hubený. Ch.
travina, Mour., krajina, půda, Sl. les, Rým,
Dk. P. 402., hlas, dünn, gehaltlos, arm, Nz.,
dobytek, Us., zpěv. Čch. Bs. 3. Ch. maso =
libové. Brt. D. 219 Podlé chudé možnosti.
WtR. Chudí Rytíři = jídlo. StaRé koláče na-
krájejí se na klínečky (kousky), naloží se
na mísu a polijí se rozšvrlanými vejci a
potom rozpuštěným horkým máslem. Na
Vsacku. Vck. — jak. Ch. jak deska, jak
tříska, jak chrt, jako sedm drahých roků
Us. Brt. — Ch. = poddaný. Králi, vida
bezpravie veliké svých chudých nechceš .
Výb. 11. 41. — Ch. = chudobný atd. Ch.
kassa, otec. Us. ve východ. Čech. Jir. Má
toho tolik jako chudý obilí (málo n. nic).
Us. Sn. Není to med býti chudým. Us. Dbv.
Co nového? Že okradl ch. ch-ho (odbytí).
Us. Dbv. On je z chuda. U Rychnova. Vk.
Chud muž hospody nejmějieše. MS. 45. b.
Kdo chudým daruje, pán Boh ho miluje,
kdo chudým ukrátí, pán Boh ho zatratí
Koll. Zp. I. 353. Ch. i svému příteli omrzí.
Ben. V. Nebožko chudá! BO. Jsem velmi
chud, pohověj mi a já po malu chci pla-
titi. NB. Tč. 36. To všecko, což chudí ne-
božátka měli. Půh. II. 50. Buoh muoj při-
kázal vše prodadúc chudým dáti. Pass
Tak z chuzších bývajú páni. Alx. Budeš-li
chud a měv dosti, přijdeť zlosť (al. žalosť)
k tvé staROsti. Sv. ruk. 249. A ktoj' chuzší
než nemocný? Št. Kn. š. 268. Ch-dému Bůh
není chudý. Bž. Málo dbá se, když chudý
pláče. Bž. exc. Ch-mu se nedostává všeli-
čeho, lakomci všeho. Hkš. Co ch-mu dáš,
na lžíci naroste. Sb. uč. Chudý i od hladu
spává. Bž. — nač. Krajina chudá na vodu.
Sl. les. — jak. Ch. jak kámen při cestě,
Šml., jako kostelní myš, jako ptáček v po-
větří. Us. Dbv. — čím: duchem. Hus II.
426. Kniha obsahem chudá Us. — Ch., os.
jm. Tk. III. 584., IV. 728., V. 242., S. N. -
Ch. Mlýn, Chudermühle, mlýn u Polné. —
Chudá, pole na Vsacku., Vck.

Chůdz,, e, f. = chůze. Ó kébych já vedzel,
že to ch. daromná. Koll. Zp. I. 190.

Chuch u, m. = chuchnutí, dechnutí. Mor
Šd.

Chuchar, a, m. = ničema. Laš. Brt.

Chuchati. Vz Zasejky. Mkl. Etym. 91.—
kam: do ruk. Slez. Šd. Ch komu do úst.
Dbš. Sl. pov. I. 546. Zima je, na ruky si
chuká. Hdž. Šlb. 11. Kristus chukl na apo-
štoly. Št. Kn. š. 227. — Ch. = hledati.
Ch la som ho deň i noc. Dbš. Obyč. 153.

Chuchel = hrouda, trupel, der Kloss.
Sl. les. — Ch-, os. jm. Arch. IV. 249 —
Ch., ves u Malče. Tk. I. 608., V. 242. -
Ch. = Chuchly.

Chnchelec, lce, m. Sdl. Hr. III. 303.

Chuchelna, y, f., ves u Semil. Blk. Kfsk.
1326 - Ch., ves v Ratiborsku. Vz S. N.
Chuchelský les. Čechy. I. 80. — Ch.,
os. jm. Blk. Kfsk. 1326.

Chuchelští z Nestajova. Vz S. N., Sdl.
Hr. (dle rejstříků).

Chuchlati, geheime Pläne o. Intriguen
machen; schlecht zubereiten, kochen. U Olom.
Sd.

Chuchlatka, y, f., sporotrichum, der
Staubschimmel, houba. Vz Rstp. 1982.
Chuchle, í, pl, Neuhof, sam. u Klatov.
Chuchlený = klubený (dod.). Rst. 426.
Chuchlice, ves v Badej. Blk. Kfsk. 312.
Chuchlík, vz Chuchel. -- Sdl. Hr. III.
217.

Chuchlina, y, f. Valení se těžkých chu-
ehlin. Pl. I. 54.

Chuchly Malé a Velké, Klein-, Gross-
Kuchei, vsi u Zbraslavě. PL., ARch. I. 508.,
Tk. I. 608, IV. 174., V. 242., Blk. Kfsk.
433., Sdl. Hr. I. 254., II. 264., S. N., Rk.
Sl. Vz Chuchle, Chuchel.

Chuchmák = kdo nosem mluví. Ssk.

Chuehmavec, v. e, m. = chuchmák. Slov.
Ssk.

Chuchmavý židák. Phld. V. 112.

Chuchmět = chuchmati. BeRn.

Chuchňák, a, m. = chuchmák. Slov. Ssk.

Chudinští = chuchmati, huhňati. Bern.

Chuchňavosť, i, f. = huhňacosť. Bern.

Chuchňavý = huhňavý. Bern.

Chuchněti = huchňati. Bern.

Chuchnúť, vz Chuchati. Chuchni na mne.
Brt. D. 219.

Chuchol = chuchel. Bern.

Chucholák, a, m = ucholák, škvor. Slov.
Dbš.

Chucholek, lku, m. = chuchlík. Bern.

Chuchval. Ch-ly = džgance. Slov. Rr.
Sb.

Chuchvalcovitosť, i, f., die Klumpig-
keit. Šm.

Chuchvalka, y, f., ptilota, der Feder-
tang. Ch. pernatá, p. plumosa. Vz Rstp.
1860.

Chuj, e, f. = chvůj Us. na Táb., u Vltavo-
týna a j. Jdr., Dg.

Chuja, e, f. = chujava, das Schneege-
stöber. Slov. Hdž. Čít. 154.

Chujati = chumeliti se. Slov.

Chujava, y, f. = fujava, vánice, mete-
lice, chuja. Vetrom hnaný sňach je ch.,
metelica. Slov. Hdž. Čít. 156. — Sl. let. I.
319. Vz násl.

Chujavica, e, f. = chujava. Slov. Ssk.
Ch. na salaši. Pokr. Z hor 95. Neprídu mlá-
denci, keď je ch., ale oni prídu, keď bude
sanica Sl. ps. 304. Ch. s hlavy mi ho
(klobúk) sňala. Čjk. 54. - Koll. Zp. I. 169.

Chujavičný = fujavičný Bern.

Chuje, e, f. = chuj.

Chujec, jce, m., phallus, der Hirsch-
schwamm. Šm.

Chuk = chuch. Šm.

Chukati, vz Chuchati.

Chuknutí, n., das einmalige Hauchen.
Hus I. 23.