451

Chvalobásuění, n., die Lobpreisung. Pl.

I. 336.

Chvalopěti, ěl, ění, lobpreisen. Hollmann.

Chvalopěvec, vce, m., der Lobsinger.
Kká. v Kv. 1880., K sl. j. 95.

Chvalopěvný, lobsingend. Rk.

Chvalopis, u, m., die Lobschrift. J. Lpř.,
Nz., Ssk., Jg. Slnosť. 95.

Chvalopíseň, sně, f. = chvalozpěv, der
Lobgesang. Sš. L. 27.

Chvalořeč, panegyricus, die Lobrede,
Eloge. Nz. Ch. pohřební u Římanů. Vz Vlšk.
480.

Chvalořečnička, y, f., die Lobrednerin.
Bern.

Chvalořečný. Ch. báseň, das Lobgedicht.
Dcn.

Chvaloslovo, a, n., pl. -va, die Lob-
rede. Věnec z ch-slov. Pl. I. 177.

Chvalospis, u, m. = chvalolist. Šm.

Chvalov, a, m , Chwalow, vsi u Sedlce,
u Pelhřimova a u Kutné Hory; ovčárna
u Blatné; samota u Prachatic a u Jesenic,
PL.; pole u Tovačova, Pk.; Qualen, ves
u Teplice. — Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 1326.,
Sdl. Hr. IV. 370., Rk. Sl.

Chvalova Hora. Sdl. Hr. IV. 329.

Chvalovice, dle Budějovice, Chwalowitz,
vsi u Peček, u Poděbrad, u Čáslavě, PL.,
Arch. III. 490.; Kolowitz, ves u Netolic.
Tk. I. 87., III. 131., Blk. Kfsk. 1326., Sdl.
Hr. I. 254, V. 347., Rk. Sl.

Chvalovský Edm., obchod., f 1823. Jg.
H. 1. 2. vd. 571. — Cb. z Ledec. Sdl. Hr.
V. 273.

Chvalšinský potok. Čechy I. 256.

Chvalšiny, pl., f., Kalsching, městečko
v Krumlovsku, S. N. X. 261., Tk. Ž. 146.

Chvaly, dle Dolany, Chwala, ves u Bě-
chovic. Tk. I. 78., 81., II. 536., IV. 728.,
Blk. Kfsk. 918.

Chvan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Chvančak, a, m. = trhan. Laš. Brt.

Chvant, u, m. = šat, z Gewand. Laš.
Brt. — Ch., a, m. = chvancak. Laš. Brt.

Chvast, u, m. = chvastání, das Prahlen,
die Prahlerei, das Geschwätz. Co povídá,
je samý ch. Us. Kšť.

Chvasták, a, m. = chvastáč. Koll. Zp.

II. 495., Ssk.
Chvastal, vz Chvastač.

Chvastala, y, m. = chvastač. Laš. Té.

Chvastati o čem. Us. Tč.

Chvastor, u, m., amherstia, die Amherstie,
rostl. Ch. obecný, a. nobilis. Vz Rstp. 457.

Chvastoun. Šf. Strž. II. 67.

Chvastounka, y, f., die Prahlerin, Schwät-
zerin. Zátur. Háj. I. 40.

Chvaščivý = chtivý, bažný. — čeho.
Hladný je ch. jídla — do čeho: do tanca.
Val. Brt. D. 219.

Chvat. Ve chvatě, in Eile. Dch. Vzal
chvat a ten tam. Us. Vk. — Ch. v tělo-
cviku. Vz KP. I. 524.

Chvatač, e, m., der Schnapper, Räuber.
Ssk., Bern.

Chvatačka, y, f., die Schnapperin. Ssk.

Chvátající, eilend. Vz Chvátati. — Ch. =
dravý, rapax. A jsúc vnitř ch. vlci. Pass. 10.

Chvátal z Tábora Jan. Blk. Kfsk. 1326.
O jiných Ch. vz S. N.

Chvátalka, y, f., Chwatalka, sam. u Jí-
lového.

Chvátati. — abs. Chvátaje jel. BO. Ch.,
festinare. Ž. wit. Deut. 35. — kam. K synu
božímu chvátajme. Hus III. 263. Chvátej
k věčnému životu. Smil v. 1514. — kam.
proč. Kdo k tomu pro zisk v světě chvátá
a kvapí. Hus I. 405. — kam za kým.
Štilfrid za ním k vojsku chvátaše. Výb.
II. 45. Chvátaje za králem. Let. 110. — co
jak. Nebo před tím byli jsou v kyselosti
pro kněžská zboží jedni před druhými je
chvatajíce. Dač. I. 19., Let. 75. — s inft.
Chvátaše vyběhnouti; Chvátá bohat býti.
BO. Chvátám tobě sloužiti. Kom. Naši kroci
chvátajú vícezit nad Vlaslavem. Anth. Jir.
I. 18.

Chvátavý. Ch. krok. Vlč. Ch-vým během
utéci pospíchali. V.

Chvatěruby, Chwatierub, ves u Veltrus.
Tk. II. 426., 438 , VII. 412., Blk. Kfsk. 716.,
S. N.

Chvatimech, u, m., vrch na Slov. Ssk.

Chvatiti, rapere. Ž. wit. 49. 22. — co.
Duši soucit chvátí. Kká. — koho z čeho:
ze spánku. Kká. K sl. j. 30. — čím. Žal
žárem nitro chvátí. Osv. VI. 939. — se zač:
za šavli. NB. Tč. 107. — se čeho. Jehožto
sě biskup chvátiv otáza jeho. Pass. 39.
Chvátivše sě jé rukama. Bj. I chváti sě
všech bázeň. Hus II. 353. Jak se cizího
sbožie chvatíš. Sv. ruk. 253. — se kam.
Chvát se do kapce, vytáhl křivák. Mor.
Brt. D.

Chvatliny Dolní a Horní, Unter-, Ober-
Chwatlin, vsi u Kouřimě. Arch. III. 476.,
IV. 314., V. 572., Tk. II. 431., 445., III. 59.,
Blk. Kfsk. 388.

Chvatně, eilig, hurtig. Kos., Čch. Bs. 73.
Ch. odvětiti. Šbr.

Chvatnosť, i, f., die Eilfertigkeit, Hastig-
keit. Šm. Zimničná ch. Pyp. K. II. 175.

Chvatný. Ch. mysl, Hlk., cval, Dch., krok,
myšlénka, Vrch., řeč, Kká., shon, ruka. Čch.

Chvedí, n = chebdí. Rk.

Chvěj, e, m., die Schwingung. Doba,
intensita chvěje. Mj. Rovnodobý ch., od-
chylka chvěje, die Schwingungselokation.
Sl. les. Světlo červené koná za sekundu 400
chvějů. Pdl. exc

Chvějmo, zitternd. Loos., Rk.

Chvějný. Osv. V. 755. Ch. doba vlny,
Mj. 193., jiskry, zář lampy, Vrch., ruka.
dlaň, ret. Čch.

Chvělka, y, f. = nálevník. Ch. drobná,
glaucoma scintilans. Frč. 17.

Chvělý, bebend, zitternd. Ch. údy. Dch.
Ch. píseň, hlas, pravice, dlaň, tvář (jak
lupen), rty, ruce. Kká. K sl. j. 7., 14., 126.,
149., 161., 184., 232. Ch. zeleň. Kká. Š. 107.
Ch. záře slunce. Kká. Td. 196. Pokľakla
chvelé na koleno. Phld. VI. 252. Ch. ruka.
1b. VI. 269. — čím: strachem. Kká. Td.
352.

Chvění = oscillace, vibrace, die Oscilla-
tion, Vibration, Schwingung. Nz., Mz. v List.
filol. VIII. 7. Ch. podélné či longitudinalní,
příčné či transversalní, Nz., Mj. Vz KP. II.

396*