453

Chvištěti, ěl, ění, rinnen. Voda chviščí
z ďúrky. Laš. Tč.

Chvit, u, m Mochu ch. Slov. Phld. V. 54.

Chvjoť = chvěti. Laš. Té.

Chvoj = sosna borovice, pinus silvestris.
Vz Mllr. 80., Rstp. 1432. Chvojka, savina.
Byl. 15. stol. Ch. rajská, rýnská, juniperus
sabina. Odb. path. III. 849. Cf. Slb. 260,
286., FB. 26., Kk. 102., Mllr. 57., Rosc.
102., S. N., Čl. Kv. 81., 149., Sal. 239.,
Sš. P. 744., 758 Užívají jí jako prostředku
k potracení. Vz Slov. zdrav., Mkl. Etym.
92., 424. — Ch., Zdaras, ves u Merklína.

Chvoja, e, f, Quoja, mlýn u Jesenic.

Chvoják, u, m. Smrk ch. (chvojový).
U Kvasin.

Chvojčina, y, f. = chvojina. Slb. 383.

Chvojence, pl., Chwojenetz, ves u Holic
v Pardub.

Chvojenec, nce, m., Klein-Chwojen, ves
u Neveklova; Klein-Kahn, ves u Chabařo-
vic. PL., Arch. III. 547., Blk. Kfsk. 151.,
Sdl. Hr. I. 254.

Chvojeslo, a, n., Büschel grünen Grases.
Slov. Ssk.

Chvoješumný, laub-, blätterschüttelnd,
-rauschend. Lpř. Sl. I. 188., Vký.

Chvojeť, i, f. = chvojí. Slov. Phld. IV. 8.

Chvojí, n., vz Chvoj. Jedličko zelená,
neopouštěj ch., jak mě opustilo moje po-
tešení. Sš'. P. 263.

Chvojíčečina, y, f., das Reisig. Slov. Ssk.

Chvojiny. Sdl. Hr. V. 204., 207.

Chvojisko, a, n. = veliká n. špatná chvoj.
Bern.

Chvojištní, ve chvojině rostoucí, Nadel-
holz bewohnend. Rst. 419.

Chvojitý. Strom konárov ch-tých zba-
vený. Zátur.

Chvojka, y, m. Ch. Mat. Vz Mus. 1842.
541.

Chvojnec, vz Chvojno.

Chvojnice, e, f. Polská ch., tymalle, rostl.
Mz. 14. stol.

Chvojník, u, m. Vz Bezlist, Rstp. 1420.,
Slb. 268.

Chvojníkovitý. Ch. rostliny, ephedreae:
chvojník. Rstp. 1419., Hg. Z říše rostl. 209.

Chvojno, a, n., Gross-Chwojen, ves u Be-
nešova v Buděj.; Deutsch-Kahn, ves u Cha-
bařovic; Ch. České, Böhmisch-Kahn, ves tam-
též ; Ch. Malé, Klein-Kahn, ves tamtéž; Ch.
Vysoké, Hoch-Chvojno, ves u Holice v Pard.
PL. Ve Chvojně, sam. u Dobříše. PL. — Tk.
1. 125., III. 168., Blk. Kfsk. 1326, Sdl. Hc.
I. 254., IV. 193., V. 284. — Ch. = starší
jméno Dvora Králové. S. N.

Chvojnov, a, m., Chwojnow, ves u Pel-
hřimova. Tk. III. 36., 45, Blk. Kfsk. 1326.,
Sdl. Hr. IV. 276.

Chvojný = chvojiný.

Chvojovka, y, f., Reisig als Feldzeichen
(der Soldaten). Loos., Šm.

Chvojový. Ch. budka. Dch. Jedličko
ch-vá, neopusčaj ty mňa, už mia opustila
galanečka moja. Sš. P. 263.

Chvojščiščo, a, n. = pometlo. Bern.

Chvor, u, m. = chor. Keď si zpievau
s rektorom na chvore. Slov. Koll. Zp. I. 126.
— Ch., a, m, = slov. bůh větrů. Hol. 186.

Chvorec, das Scheelerz. Sl. les.

Chvořičnan, u, m. Ch. olovitý, wolfram-
saures Blei. Šm.

Chvorovápno, a, n., der Tungstein. Šm.

Chvorý. Výb. I. 1168. 1. V MV. nepravá
glossa. Pa. Vz Mz. v List. filol. VIII. 5.,
Mkl. Etym., 94., 424. Sedm volóv chvorých
a libových. BO.

Chvost = ocas. V MV. nepravá glossa.
Pa. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 6., Mkl. Etm.
92. Požičavka (půjčka) koňa kazí i pod-
kovy tratí, někdy dobre, že sa z koňa aspoň
ch. navrátí. Glč. II. 273. Štyry oči, šest noh,
dvoje ústa, jeden ch. (jezdec na koni) Mor.
Brt. Každý úrad má ch., ktorý dačo za se-
bou vlečie (plat, accidence). Zátur. — Ch. =
výpustek srubový, der Gezimmerschwanz. Bc.

— Ch. = konec, zadek, zadní část. Čože
ta Anička na chvostě (v zadu) zostává? či
má kosák tupý a či je nezdráva? Koll. Zp.
I. 301. Ch. mlatu (bucharu), der Hammer-
schwanz. Hř. Ch. břevna, zápustek, der
Jochschwanz. Hrbk. — Ch. = jisté znetvo-
ření obrazu u čoček, coma. ZČ. III. 192. —
Ch. = cop, lelík. U Hrozenkova na Mor.
Brt. Na Slov. Vck. — Ch. volový, verbas-
cum thapsus. Bartol. — Ch. = vršek, témě,
der Gipfel. Sl. les. Vz Chvostek, Chvostík.

Chvostač, e, chvostal, a, m., der Schläger
mit dem Badequast; na Slov. die Dreck-
made. Šm.

Chvostačka, y, f. —- hruška s dlouhou
stopkou. Mor Brt.

Chvostadlo, a, n., die Geissei; der Bade-
quast. Rk.

Chvostalík, u, m. = chvostačka. Mor.
Brt.

Ckvostau, a, m. == opice s dlouhým chvost-
natým netočivým a nechápavým ocasem, der
Schweifaffe. Polož před: Chvostati. Ch. vla-
satý, pithecia satanas, der. Satansaffe, Frč.
398., Brm. I. 199., kosmatý, čili paranaku,
p. hirsuta, der Zottelaffe, bělohlavý, p.
leucocephala, der Weisskopfaffe,. Brm. I.
200., 199.

Chvostati, vz Mz. v List. filol. VIII. 6.

Chvostatý, schweifig, geschweift. Ch.
písmeno. Šf. III. 194.

Chvostec, stce, m., anthurus, der Blüthen-
schweif, die Rispe, deren Aeste Knäuel tra-
gen. Nz.

Chvostek, vz Chvost. — Ch. = stvolek
u hrušky, jablka, třešně, der Stängel. Laš.
Tč. — Ch. myší, achillea millefolium, rostl.
Bartol. — Ch, stka, m., os. jm. — Ch.
Frant., dr. med. a prof., 1835. —1884. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 196.

Chvostenka, y, f. = měkkýš, měchovka
krytolistá. Ch. rosolovitá, cristatella mu-
cedo. Vz Frč. 194., Brm. IV. 2. 1.69.—170.

— Ch., scoparia, rostl. Ch. sladká, s. dul-
cis. Vz Rstp. 1252.

Chvostěný, schweifartig. Rst. 419.

Chvostík, vz Chvost, - Ch. myší, vrbka,
epilobium. Hdk. C. 378. Vz Chvostek. —
Ch. = vousy, kníry. Slov. Hdk. C. 378.

Chvostina = jalová mutina, die Herd-
fluth. Hř.

Chvostisko, a, n, = veliké n. špatné
chvoštiště. Šm.



	453

	Chvištěti, ěl, ění, rinnen. Voda chviščí z ďúrky. Laš. Tč. Chvit, u, m Mochu ch. Slov. Phld. V. 54. Chvjoť = chvěti. Laš. Té. Chvoj = sosna borovice, pinus silvestris. Vz Mllr. 80., Rstp. 1432. Chvojka, savina. Byl. 15. stol. Ch. rajská, rýnská, juniperus sabina. Odb. path. III. 849. Cf. Slb. 260, 286., FB. 26., Kk. 102., Mllr. 57., Rosc. 102., S. N., Čl. Kv. 81., 149., Sal. 239., Sš. P. 744., 758 Užívají jí jako prostředku k potracení. Vz Slov. zdrav., Mkl. Etym. 92., 424. — Ch., Zdaras, ves u Merklína. Chvoja, e, f, Quoja, mlýn u Jesenic. Chvoják, u, m. Smrk ch. (chvojový). U Kvasin. Chvojčina, y, f. = chvojina. Slb. 383. Chvojence, pl., Chwojenetz, ves u Holic v Pardub. Chvojenec, nce, m., Klein-Chwojen, ves u Neveklova; Klein-Kahn, ves u Chabařo- vic. PL., Arch. III. 547., Blk. Kfsk. 151., Sdl. Hr. I. 254. Chvojeslo, a, n., Büschel grünen Grases. Slov. Ssk. Chvoješumný, laub-, blätterschüttelnd, -rauschend. Lpř. Sl. I. 188., Vký. Chvojeť, i, f. = chvojí. Slov. Phld. IV. 8. Chvojí, n., vz Chvoj. Jedličko zelená, neopouštěj ch., jak mě opustilo moje po- tešení. Sš'. P. 263. Chvojíčečina, y, f., das Reisig. Slov. Ssk. Chvojiny. Sdl. Hr. V. 204., 207. Chvojisko, a, n. = veliká n. špatná chvoj. Bern. Chvojištní, ve chvojině rostoucí, Nadel- holz bewohnend. Rst. 419. Chvojitý. Strom konárov ch-tých zba- vený. Zátur. Chvojka, y, m. Ch. Mat. Vz Mus. 1842. 541. Chvojnec, vz Chvojno. Chvojnice, e, f. Polská ch., tymalle, rostl. Mz. 14. stol. Chvojník, u, m. Vz Bezlist, Rstp. 1420., Slb. 268. Chvojníkovitý. Ch. rostliny, ephedreae: chvojník. Rstp. 1419., Hg. Z říše rostl. 209. Chvojno, a, n., Gross-Chwojen, ves u Be- nešova v Buděj.; Deutsch-Kahn, ves u Cha- bařovic; Ch. České, Böhmisch-Kahn, ves tam- též ; Ch. Malé, Klein-Kahn, ves tamtéž; Ch. Vysoké, Hoch-Chvojno, ves u Holice v Pard. PL. Ve Chvojně, sam. u Dobříše. PL. — Tk. 1. 125., III. 168., Blk. Kfsk. 1326, Sdl. Hc. I. 254., IV. 193., V. 284. — Ch. = starší jméno Dvora Králové. S. N. Chvojnov, a, m., Chwojnow, ves u Pel- hřimova. Tk. III. 36., 45, Blk. Kfsk. 1326., Sdl. Hr. IV. 276. Chvojný = chvojiný. Chvojovka, y, f., Reisig als Feldzeichen (der Soldaten). Loos., Šm. Chvojový. Ch. budka. Dch. Jedličko ch-vá, neopusčaj ty mňa, už mia opustila galanečka moja. Sš. P. 263. Chvojščiščo, a, n. = pometlo. Bern. Chvor, u, m. = chor. Keď si zpievau s rektorom na chvore. Slov. Koll. Zp. I. 126. — Ch., a, m, = slov. bůh větrů. Hol. 186.	Chvorec, das Scheelerz. Sl. les. Chvořičnan, u, m. Ch. olovitý, wolfram- saures Blei. Šm. Chvorovápno, a, n., der Tungstein. Šm. Chvorý. Výb. I. 1168. 1. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Mz. v List. filol. VIII. 5., Mkl. Etym., 94., 424. Sedm volóv chvorých a libových. BO. Chvost = ocas. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 6., Mkl. Etm. 92. Požičavka (půjčka) koňa kazí i pod- kovy tratí, někdy dobre, že sa z koňa aspoň ch. navrátí. Glč. II. 273. Štyry oči, šest noh, dvoje ústa, jeden ch. (jezdec na koni) Mor. Brt. Každý úrad má ch., ktorý dačo za se- bou vlečie (plat, accidence). Zátur. — Ch. = výpustek srubový, der Gezimmerschwanz. Bc. — Ch. = konec, zadek, zadní část. Čože ta Anička na chvostě (v zadu) zostává? či má kosák tupý a či je nezdráva? Koll. Zp. I. 301. Ch. mlatu (bucharu), der Hammer- schwanz. Hř. Ch. břevna, zápustek, der Jochschwanz. Hrbk. — Ch. = jisté znetvo- ření obrazu u čoček, coma. ZČ. III. 192. — Ch. = cop, lelík. U Hrozenkova na Mor. Brt. Na Slov. Vck. — Ch. volový, verbas- cum thapsus. Bartol. — Ch. = vršek, témě, der Gipfel. Sl. les. Vz Chvostek, Chvostík. Chvostač, e, chvostal, a, m., der Schläger mit dem Badequast; na Slov. die Dreck- made. Šm. Chvostačka, y, f. —- hruška s dlouhou stopkou. Mor Brt. Chvostadlo, a, n., die Geissei; der Bade- quast. Rk. Chvostalík, u, m. = chvostačka. Mor. Brt. Ckvostau, a, m. == opice s dlouhým chvost- natým netočivým a nechápavým ocasem, der Schweifaffe. Polož před: Chvostati. Ch. vla- satý, pithecia satanas, der. Satansaffe, Frč. 398., Brm. I. 199., kosmatý, čili paranaku, p. hirsuta, der Zottelaffe, bělohlavý, p. leucocephala, der Weisskopfaffe,. Brm. I. 200., 199. Chvostati, vz Mz. v List. filol. VIII. 6. Chvostatý, schweifig, geschweift. Ch. písmeno. Šf. III. 194. Chvostec, stce, m., anthurus, der Blüthen- schweif, die Rispe, deren Aeste Knäuel tra- gen. Nz. Chvostek, vz Chvost. — Ch. = stvolek u hrušky, jablka, třešně, der Stängel. Laš. Tč. — Ch. myší, achillea millefolium, rostl. Bartol. — Ch, stka, m., os. jm. — Ch. Frant., dr. med. a prof., 1835. —1884. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 196. Chvostenka, y, f. = měkkýš, měchovka krytolistá. Ch. rosolovitá, cristatella mu- cedo. Vz Frč. 194., Brm. IV. 2. 1.69.—170. — Ch., scoparia, rostl. Ch. sladká, s. dul- cis. Vz Rstp. 1252. Chvostěný, schweifartig. Rst. 419. Chvostík, vz Chvost, - Ch. myší, vrbka, epilobium. Hdk. C. 378. Vz Chvostek. — Ch. = vousy, kníry. Slov. Hdk. C. 378. Chvostina = jalová mutina, die Herd- fluth. Hř. Chvostisko, a, n, = veliké n. špatné chvoštiště. Šm.