457

Chyták, u, m. = přistroj k vytahování
přelomených částí nebozezu zemského. Ch.
zvonovitý. NA. IV. 129.

Chytan, a, m., psí jm. Škd.

Chytana, vz Chytany.

Chytanda, y, f. = chytání. Val. Brt. D.

Chytání, n., das Fangen. Ch. ptáků,
brouků atd.

Chytárna, y, f., sam. u Dnespek.

Chytati, vz Mkl. Etym. 93. — co: je-
lena (ve škole z trestu ruce vzhůru držeti).
U Losenic. Holk Ch. prám. Us. Chytlo
mne bolení (nemoc). Dch. Ten to chytil
(nic)! Us. Hnsk. Chytně tě klekanice (vz
Klekanice), maga s cagou (strašívají se děti,
aby nedlely dlouho do noci venku). Sd.
Chytl un tam pěknú laňku, laňku, laňku,
jménem Anku. Sš. P. 754. Chytil zajíce =
běžel a padl. Us. Ostrav. Vrch. — zač
(proč). Za boky se chytal smíchem. Vrch.
Chytá kozu za ocas. Chytal se s ním za
pasy. Chytnu tě za límec, za křídlo a po-
letíš ven. Us. Olv. Chytil jsem za kliku
Olv. I. 82. Chyéili holku za boky, vhodžili
v Dunaj hlyboký. Sš. P. 157. Konšel chytil
ho za vrch a trhl jím za stuol. NB. Tč.
96. — kam. Mech se chytil na kořeny.
Vrch. Už mojeho přemilého na vojnu chy-
tajú. Sš. P. 600. Ch. zbraň do hrsti. Šbr.
Kdo bližnímu z nenávisti predstavuje síti,
jistě k svému zahanbení sám sa do nich
chytí. Glč. II. 204. Chlap chýt ho pod krk
a myk s ním ven. Mor. Brt. D. — čím. Ta
truhla chytla kafrem (zapáchá). Ta holka
chytla pejchou. Us. Chytila oběma rukama
levici jeho. Šml. Myslí sv. Trojici ch. (chá-
pati). Št. Kn. š. 25. Zlatou udicí snadno
ryby ch. Bž. — kde. Kopí uprostřed ch.
Lpř. Chytlo u něho (sám tím vinen). Us.
Vk. Kdyby se nad ní a kolem ní chytalo,
přece neupustí. Sá. A ma ta dževucha ta-
kove rybaře, co ji oni chycu rebečku ve
vodže. Sš. P. 748. — komu. Maso mi dro-
bet chytlo (připálilo se). U Rychn. Skorej
nemoc z nemocného chytí sa zdRavému,
nežli zdraví ze zdravého prijde k nemo-
cnému. Glč. II. 240. Jej zelený venčok na
hlave prekvitá, ledajaký šuhaj dolu jej ho
chytá. Koll. Zp. I. 244. — več. Ch. v Ruku
topoR; PeRgamen chytil pevně v zuby. Vrch.
Ch. někoho v náruč. Us. — kdy. Ten při
svatbě chytil (vydělal). Us. Nechte ducha,
toho sami v chvíli šťastné andělové na bílé
si chytnou křídlo. Vrch. Před 20 lety mohl
člověk při tom hezkých pár grošů chytiť.
Sá. — od čeho. Hněvem tak hořela že by
byla od ní louč chytila. Sá. — jak. Ta
barva špatně chytá. Us. Ta látka chytá
dobře barvu. Us. Kdo dva brehy v ráz chce
chytať, daleko uplyne, ani jedného nechytí
a tak cíl svůj mine. Glč. I. 283. — se.
Ten se chytil (o opilci). Us. Sn. Kde sláma
a oheň blízko sebe leží, rádo se chytá.
Prov. — se čeho. Závrať se ho chytala.
Dch., Šbr. Naděje se ch. Dch. Chytil se
řeči (ujal se slova), práce. Us. Tč. Prach
se chytá stěn. Mj. 8. Líp se daří každá
práce, když víc rukou jí chytí. Vrch. Ch.
se zábradlí; Smutek se ho chytil. Osv. I.
82., V. 762. Její bílé ruce břehu se chy-

taly; Nedrž sa předu, zadu, než sa chytni
prostředu; Krku se ho chyćila a do vody
skočila; Jak ju matka strojit' přestane, chytnó
se jí kaštane. Sš. P. 89., 107., 189., 388.
Tehda Vašek chytil se fojta skrze to. NB.
Tč. 119. Mnohých lidí lehkomyslných se to
chytilo. Bart. 69. Nic se jich nechytila žádná
rána. Kom. Lab. 128. Oslů jsme se chytali.
Har. I. 96. (151.). Chytili se jejieho hrdla.
BO. Tonoucí se slámy chytá. Mudr 178. —
se čeho jak. Slyšte, abyste také skutkem
sě ch-li toho, což . . . Št. N. 281. 38.

Chytavá, é, f. = čes. tanec. Škd., Bačk.

Chytěrka Jakub. Blk. Kfsk. 1101.

Chyť ho, jméno psí. Kmk.

Chytil Jos., mor. dějezpytec, 1812.-1861.
Vz S. N , Rk. Sl.

Chytilka, y, f. = jablko. Mor. Brt.

Chytkem. Něco ch. (běžně) vykládati.
Jel. Enc. m. 62.

Chytlavý. Ch. látka, Dch.; člověk (zlo-
bivý). Brt.

Chytliatnka, y, f. = padoucnice. Slov.
Zátur.

Chytlivosť, i, ť, vz Chytlavosť.

Chytlivý, vz Chytlavý.

Chytný = chytlavý, fangend. Loos., Šm.

Chytovský, dvůr u Sedlčan.

Chytra, y, m., os. jm. Arch. V. 550., D.
ol. VI. 33.

Chytrá, é, f., vz Chytry.

Chytrácky = chytře.

Chytračka, y, f, die Schlaue. Rk.

Chytrák, der Schlaumeier, Schlauberger.
Dch. Ch. na chytráky. Č. M. 530.

Chytrcový = chytrácký. Rk.

Chytřec. Pass. mus. 433., Bž. 234. Ač
sú se mnozí chytrci i hněvali proto. Št. Kn.
š. 148. Od chytrcóv tohoto světa. Hus II.
1., 25. Ch. investigator. 15. stol.

Chytřena, y, f., eine flinke Kuh. Rk.

Chytristika, y, f. = chytré jednání. Us.

Chytřiti il, en, ení = pospíchati, eilen.
Slov. Bern. — Ch. = klug, schlau machen.
Rk.

Chytrna, y, f., die Sophisterei. Šm.

Chytro = rychle, spěšně. Slov. a mor.
Skorej kolesa vyvrátí, kdo ch. voz veze.
Tč. Ch. poď! U Uher. Hrad. Brt. D. 219,
V malom hrnčku ch. vrie. Rr. Sb.

Chytřiti. Nač ch.? Kmk. Kuk. I. 297.

Chytroba, y, f., der Kniff. Slov. Loos.,
Rk.

Chytromylnosť, i, f., arglistige Gesin-
nung. Šm.

Chytroskok, a, m., listiger Springer.
Šm. — Ch., u, m., listiger Sprung. Šm.

Chytroskoký, listig springend (Fuchs).
Rk.

Chytrost = důvtip. Ch. štěstí lape, když
neprší, aspoň kape. Slez. Tč. Vrátíš peníze
bez všelikých ch-stí a obmyalností. Wtr.
A že sobě židovka ch-stí svú muož vy-
mysliti, což se jí zdá; Slyšenú žalobu naň
žaluje z chytrosti. NB. Tč. 50., 246. Mnohýť
poznán jest v ch-sti, ač se jest. opozdil rósti
(ač je malý). Smil v. 1673.

Chytroš, e, m. = chytro, rychle jdoucí.
Koll. St. 151.