460

Icek, cka, m., der Spitzbube. U Místka
Skd.

ici znamená obyč. patronymika. Vz -ice,
Archiv für slav. Philol. VII. 4. 593. Bodrici,
Lutici, Lutoměřici, Vršovci, Netolici atd.
Šf. III. 439.

Iciť, icť = jíti. Sl. ps.

Icník, a, m. = jedlík. Mor. Brt D. 145.

Icť, vz Iciť.

-íčat, gt. -íčate = -íček, -íčka -|- jat: Ja-
níča (Janíček), mašíča (mašíček = prasátko),
Haníča (Haníčka) Brt. D. I. 150.
-íček. Vz Bž. 235.

-ičí tvoří zdrobnělá jména hromadná: ol-
šičí, jedličí, kříbiči. Brt. D. I. 150.

-íčký přípona v strč.: malijčkým dítětem,
malijčký narodil se. Solf.75 (List. filol. VI.
227.).

Ičo, a, m., Stephan. Slov. Rb. Sb.

-id. Příponou tou značíme v chemii při
latin. jménech sloučeninu pRvniho stupně:
sulfid, chlorid, jodid. Mj. 26.

Iď. Iď v čerty! Sb. sl. ps. 115. Iďže už
Ib. II. 1. 102. Iď tade, käde ťa tí vedú. Hdž.
Šlb. 25.

Iďa = jda U Uher. Hrad.; laš. Tč.

Idáš, e, m. = Jidáš. Zlínsky. Brt.

Idea. Vz Bž 112., Rk. Sl. Svrchovaná i.
člověctví. Vz Pal. Rdh. I. 367.

Ideal. Vz Jg. Slnosť. 36., 90., 101., S. N.,
Rk. Sl.

Idealismus. Vz S. N.

Ideálně, idealisch. Mus. 1880. 156.

Idealní snažení, Us. Pdl., stanovisko, Vlč ,
sáh, válec, Nz., vzorec, jednota, Hlv. 37.,
49., spolek, podíl Pr. tr.

ldealisování, n., die Idealisirnng. 1. bá-
snické. Mus. 1880 270., Dk.

Idealnosť. Vz Jg. Slnosť. 36.

Idejní. I. cit. Dk. P. 133.

Idem = jdu. Slov.

Identita. Jg. Slnosť. 63.

Ideolog, a, m., řec. = snílek, nepraktický
člověk. Rk. Sl.

Ideosloví, n., die Ideenlehre. Dk. Dj. f.
157.

Ideoslovný. Dk. Aesth. 447.

Ideový, Ideen. I. svět Platonův. Dk.

Ideš (jdeš) ležať! Těmi slovy odhání se
pes. Zlínsky. Brt.

Idi = jdi. Mor. a slez. Idi na bok (stra-
nou). Šd. Vz Jíti.

Idík, a, m. = Egid. Pal. Rdh. I. 121.

Idiochromatický, idiochromatisch. I. ne-
rosty. Vz Bř. N. 175.

Idiosynkrasie, e, f. = svécitnosť, ne-
pravidelný způsob čití, pokud na zřejmých
příčinách nezávisí. Vz S. N.. Dk. P. 14., 20

Idiotismus. Jg. Slnosť 22.

Idokras, u, m. = vesuvian. Bř. N. 173.,
Schd. II. 46., KP. III. 193., S. N.

Idrae, kmen slovanský. Vz Šf. Strž. I
236., 244.

Idrialin, u, m., nerost. Vz Bř. N. 228.,
S. N.

Idrialit, u, m , nerosť. Vz Bř. N. 232.,
Schd. II. 62.

Idúcky, adv. = jda, jdouce. Slov. I. do-
mov čo robí? Hdž. Čít. 116. I. von z dediny
chlieb nejedz. Dbš. Obyč. 58.

Idus. Dle Sv. Skl. 178.: idue, iduí (Kotve).

Idylla. Cf. Vor. P. 154., Kram. Slov., Jg.
H. 1. 2. vd. 265., 402., Jg. Slnosť 122., 129.,
130., 145., S. N.

Idyllický. I. drama (idyllion, pastýřská
hra), das Idyllion, Nz., Jg. Slnosť 141., 145.,
Rk. Sl., krajina. Dk. O básnické škole i. vz
Bačk. Písm. I. 51. a násl.

Idyllka, y, f. = krátká idylla. Mus. 1880.
367., Jg. Slnosť 145.

ie zúženo v í. Vz Ž. wit. 222.-223. —
ie jest posud ku př. v Opavsku: peřie, pa-
zďořie, chvalie, dojie, klačie, ležie, sedžie,
chodžie (3. os. pl. sloves III. a IV. tř). Vz
Brt. D. I. 134. Cf. List. filol. I. 50., 169.

-ieř, -éř, strč. kvant.: od frejijerzov. Št.
Ě 12. a. Vz Listy filol. VI. 226.

-iez, strč. kvant.: penijez. Št. Ř. 109. a.
Vz List. filol. VI. 226.

Ifigenia = Silorozenka. Kvč. Herodot.

-igať, přípona sloves intensivních. Vz
-ygať. Zasimoliti se — zastnoligať sa. Vz Brt.
D. I. 159.

Igla, y, f. = jehla. Bž. 26. — I. hranatá,
syngnathus pubescens; oblá, s. ophidium,
ryba chvostožábrá hranatá. Vz Frč. 283.

Iglané, Igulané, Igolané, větev Slovanův.
Šf. Strž. II. 653.

Ignácek, cka, m. = malý Ignác. Bern.

Ignácka, y, f., ignatia, die Fiebernuss.
Šm.

Ignát. Je-li na sv. Ignáta pěkně, má se
seti obilí mnoho, urodíť se; pakli je špatně,
nemá se seti nic. Kld.

Igolané, vz lglané.

Igor, a, m., syn Rurikův. Šf. Strž. 1. 87.

lgulané, vz Iglané.

Igyltiones, kmen slovanský. Vz Šf. Strž.

I. 236., 240.

Ihelka, y, f. =jehelka. Slov. Bern.

Ihelné, ého, n., das Nadelgeld. Slov. Loos.

Ihelní = jehelní. Slov. Bern.

lhelník, u, m. = jehelník. Slov. Ssk.,
Bern.

Iherusalem = Jerusalem. Ž. wit. 223.

Ihesus = Jesus. Pana Ihesu Krista. List.
hrad. 1467. Té.

Ihla také na Mor. Brt. D. 220.

Ihlancový =jehlancový. Slov. Let. Mt.
S. V. 2. 102.

Ihlanec = jehlanec. Slov. Let. Mt. S. V.

2. 102.

lhlár, a, m. = jehlář. Slov. Čkžk. IV.
26., Bern.

lhláriti = jehlánti, Nadler sein. Slov.
Bern.

Ihlárský = jehlářský, Nadler-. Slov. Bern

Ihlářství, n. = jehlářství. Slov. Bern.

Ihlatý, nadelig, spitzig. Slov. Loos,

Ihlava = Jihlava. Na již. Mor. Šd.

Ihliar, a, m. = jehlář. Slov. Ssk.

Ihlica, e, f. = jehlice, Haarnadel. Slov.,
Rb. Sb. I., das Nadelgewehr. Slov. Ssk.
Ježkova j. Ssk. — I. = dobytčí nemoc, eine
Krankheit, in der das Vieh nicht strahlen
kann. Ssk. Na jihových. Mor. a Slov. Brt.

I. černá a žlutá. Jinde na Mor. černou ihlicu
nazývají „černou nemocí"; o žluté ihlici
praví, že je dobytče: zežabené. Brt. L. N.

II. 163. — I. = ihlič. Slov. Bern.