462

Illuse, vz Jg. Slnosť. 103.

Illustris = osvícený, lat., titul. Jg. Slnosť.
125.

Illyrský. Přehled literatury i-ských Slo-
vanů po 1. 1833. Vz Šfk. III. 261., Mus.
1853.

Ilmenit, u, m., nerost. Vz Br. N. 199..
S. N.

Ilok, lka, m., der Lolch; die Tollgerste.
Slov. Loos.

Ilovatina, y, f. = jilovatina. Slov. Bern.

Ilovatý, aschgrau. I. kráva. Sš. P. 538.
Vz Jílovatý.

Ilovnica, e, f. = potok a ves u Skočova
ve Slez. Tč.

-im. Jména měst atd. Vz Boleslav (dod.).

Im = jim. Lepšia jest im (dětem) kaša.
Ht. Sl. ml. 226.

-ím. Slovesa, jichž 1. os. sg. vyzvukuje
v -ím, mají ve 3. os. pl. a) -ia, b) -iu, c) -eju,
d) i, e) -um v lašském nářečí. Brt. D. I.
121. Vz tam a -ia, -iu atd. V různořečí
pomoravském mají a) -í, b) -íjú, c) -íja, d)
iá. Vz Brt. D. I. 32. V různořečí hranickém
a) í, b) -ijú. Vz Brt. D. I. 82. V nářečí
dolském -ijú: chodijú. Vz Brt. D. I. 54., -ja.

-ima. Číslov. od pěti počínajíce mají
v instrum. příponu -ima, jsou-li bez subst.:
přišel s pětima. Spojena jsouce se substan
tivy mají obyč. -i: před pěti dňama. Na
Zlinsku. Brt.

Imaginarní. Vz S. N.

Imanie, n. = jmění. Slov. Radšej ťa mám
nad i. svoje. Sl. ps. 354. Prebijú sa svetom
aj bez j. Dbš. Sl. pov. III. 6. — Zbr. Lžd.
74., Č. Čt. I. 125.

Imbrez, u, m. = hamerejz, druh nebozezu.
Šp.

Imě. V MV nepravá glossa. Pa. Hora,
Hostajnov jiej imě. Rkk. 45. Phares jemu
jmě bieše. Alx.

Imelie = jmelí. Slov. Ssk.

Imen, imenek, imeneček = kousek, drobek.
Nechala sem si imenek masa a kočka mně
ho uchmatla. Slez. Šd.

Imenie = imanie. To bylo jeho i. Slov.
Čjk. 117.

Imentomorák, a, m., z lat. immortalis.
Ve vých. Čech. Jir.

Iměti = míti. Imala som miloga, kao
moža lipoga (lepého). Sš. P. 799. Jedinu
drnžu i. Rkk. 8.

Imid. u, m, v lučbě. Šfk. 446., Šfk. Poč.
62., S. N.

Imidový. 1. zásada, die Imidbase. Šp.

Imitace drahých kamenů. Osv. I. 672.

Immaterialism-us, u, m. = spiritualismus,
nauka o bezhmotnosti duše. KRam. Slov.

Immatrikulační, Immatrikulations-. I.
taxa, list. Us. Pdl.

Immatrikulovaný; -án, a, o, immatri-
kulirt. Studující na universitě i-ný. Us. Pdl.

Immerse, e, f., z lat = vstup měsíce do
stínu zemského (při zatmění). Stč. Z. 220.

Immersní system drobnohledů. Čl.

Immortelka, y, f., acroclinium. I. růžová,
a. roseum; béloskvoucí, a. album. Rt., Dlj.
32.-33.

Immunita osobní, immunitas personalis;
věcná, i. realis. Šmb. S. II. 55.

Immunitní, Immunitäts-. I. práva, území.
Šmb. D. II. 57., 201.

Impastovati — barvy nakládati, impa-
stiren, die Farben dick und fett auftragen
Nz.

Impense, pl., f. = útraty, výlohy, die
Kosten. Kh.

Imperatorský, Kaiser-. I. doba. Kos. Ol.

I. 257.

Imperfektivum (iterativum) po záporech
v čest. Vz List, filol. X. 271.— 272.

Imperfectum. Vz Bž. 169., Listy filol.
1882. 128., Sf. III. 601., GP. 153.

Imperialistický, imperialistisch. Šmb. D.

II. 291.

Impetigo = chrásta. Vz Slov. zdrav.,
S. N.

Implicite = zahrnutě, včetně, mit ein-
begriffen. Kh., S. N.

Implikace, e, f., z lat. = zahrnutí, die
Verwickelung. Kh.

Imposantní průvod, číslo, kRása. Osv. í.
346., 367.

Impraegnace, e, f. = napájení, nasako-
vání, nasycení vodou, die Imprägnation. I.
látka.

Impraegnovati = napájeti, napouštěti,
impraegniren. Im. dřevo, Zpr. arch. IX. 30.,
železniční pražce. Ib.

Imipresario, a, m., vlas. = podnikatel
oper, der Opernunternehmer; ředitel herecké
společnosti.

Imprimatur, lat. = ať se tiskne, povo-
leno k tisku (dříve za časů censury doložka
schvalovací na rukopise k censurnímu úřadu
předloženém). Rk. Sl.

Impromtu (änprontü), -tua, d. -tuu, lok.
tui (= jednání bez přípravy). Sv. Skl. 177.

Improvisace, e, f. = skládání něčeho
(řeči, básně, hudebního kusu atd.) bez pří-
pravy.

Imro, Imrík, a, m = Emerich. Slov. Dbš.

-in. Str. 572. a. 9. ř. sh. za Rkk. 29 při-
dej : Knížetini služebníci. 1432. Oldřich Pu-
blik, přísežný puRkrabin. Pč. 45. S purkra-
biným synem. Ib. 9. Na biskupin stolec
vznide. Dal. 56. Služebník purkrabin. Pč.
47. Vz Bohušin, Hrabin (dod.), Hynčin, Pa-
pežin, Starostin. Kniežetina dobroděnie. Arch.
čes. III. 112. Jel jsem k knížetině milosti;
Aby knížetina milosť nám ku pomoci přibyl.
Arch. čes. IV. 406. z let 1449., 1450. Kunino
město. Půh. I. 133. Markrabin komorník.
Půh. II. 29. O zámcích markrabiných. Tov.
25. (nápis). Úředníci starostini. Arch. III.
236. Jidechu v dóm jinošin. BO. A skrze
to jest jímán v margrabině městě v Hra-
dišti. Půh. I. 127. Vz více příkladů téhož
druhu v Jir. Nkr. 63. §. 286., Bdl. Obr. L.
S. 27., Prk. Přisp. 14., 27. Listy filol. 1886.
374., 387. Bž. 123. píše: V strč. tvořena
jména tato b) přípouou ~in, ina, ino od jmen
v -a, -ia, (-ě) nehledíc k rodu jako: pa-
stušin, palmin, holubin, junošin, Kaipin: táž
přípona připínána druhdy i ku kmenům
souhláskou zavřeným, přidávalo-li se pří-
davné tak tvořené přívlastkem ku jménům
rodu ženského: v krajiny Neklaniny, glava
čelědína. Rkk. (Cf. Jir. Nkr. 63.). V komoře



	462

	Illuse, vz Jg. Slnosť. 103. Illustris = osvícený, lat., titul. Jg. Slnosť. 125. Illyrský. Přehled literatury i-ských Slo- vanů po 1. 1833. Vz Šfk. III. 261., Mus. 1853. Ilmenit, u, m., nerost. Vz Br. N. 199.. S. N. Ilok, lka, m., der Lolch; die Tollgerste. Slov. Loos. Ilovatina, y, f. = jilovatina. Slov. Bern. Ilovatý, aschgrau. I. kráva. Sš. P. 538. Vz Jílovatý. Ilovnica, e, f. = potok a ves u Skočova ve Slez. Tč. -im. Jména měst atd. Vz Boleslav (dod.). Im = jim. Lepšia jest im (dětem) kaša. Ht. Sl. ml. 226. -ím. Slovesa, jichž 1. os. sg. vyzvukuje v -ím, mají ve 3. os. pl. a) -ia, b) -iu, c) -eju, d) i, e) -um v lašském nářečí. Brt. D. I. 121. Vz tam a -ia, -iu atd. V různořečí pomoravském mají a) -í, b) -íjú, c) -íja, d) iá. Vz Brt. D. I. 32. V různořečí hranickém a) í, b) -ijú. Vz Brt. D. I. 82. V nářečí dolském -ijú: chodijú. Vz Brt. D. I. 54., -ja. -ima. Číslov. od pěti počínajíce mají v instrum. příponu -ima, jsou-li bez subst.: přišel s pětima. Spojena jsouce se substan tivy mají obyč. -i: před pěti dňama. Na Zlinsku. Brt. Imaginarní. Vz S. N. Imanie, n. = jmění. Slov. Radšej ťa mám nad i. svoje. Sl. ps. 354. Prebijú sa svetom aj bez j. Dbš. Sl. pov. III. 6. — Zbr. Lžd. 74., Č. Čt. I. 125. Imbrez, u, m. = hamerejz, druh nebozezu. Šp. Imě. V MV nepravá glossa. Pa. Hora, Hostajnov jiej imě. Rkk. 45. Phares jemu jmě bieše. Alx. Imelie = jmelí. Slov. Ssk. Imen, imenek, imeneček = kousek, drobek. Nechala sem si imenek masa a kočka mně ho uchmatla. Slez. Šd. Imenie = imanie. To bylo jeho i. Slov. Čjk. 117. Imentomorák, a, m., z lat. immortalis. Ve vých. Čech. Jir. Iměti = míti. Imala som miloga, kao moža lipoga (lepého). Sš. P. 799. Jedinu drnžu i. Rkk. 8. Imid. u, m, v lučbě. Šfk. 446., Šfk. Poč. 62., S. N. Imidový. 1. zásada, die Imidbase. Šp. Imitace drahých kamenů. Osv. I. 672. Immaterialism-us, u, m. = spiritualismus, nauka o bezhmotnosti duše. KRam. Slov. Immatrikulační, Immatrikulations-. I. taxa, list. Us. Pdl. Immatrikulovaný; -án, a, o, immatri- kulirt. Studující na universitě i-ný. Us. Pdl. Immerse, e, f., z lat = vstup měsíce do stínu zemského (při zatmění). Stč. Z. 220. Immersní system drobnohledů. Čl. Immortelka, y, f., acroclinium. I. růžová, a. roseum; béloskvoucí, a. album. Rt., Dlj. 32.-33. Immunita osobní, immunitas personalis; věcná, i. realis. Šmb. S. II. 55.	Immunitní, Immunitäts-. I. práva, území. Šmb. D. II. 57., 201. Impastovati — barvy nakládati, impa- stiren, die Farben dick und fett auftragen Nz. Impense, pl., f. = útraty, výlohy, die Kosten. Kh. Imperatorský, Kaiser-. I. doba. Kos. Ol. I. 257. Imperfektivum (iterativum) po záporech v čest. Vz List, filol. X. 271.— 272. Imperfectum. Vz Bž. 169., Listy filol. 1882. 128., Sf. III. 601., GP. 153. Imperialistický, imperialistisch. Šmb. D. II. 291. Impetigo = chrásta. Vz Slov. zdrav., S. N. Implicite = zahrnutě, včetně, mit ein- begriffen. Kh., S. N. Implikace, e, f., z lat. = zahrnutí, die Verwickelung. Kh. Imposantní průvod, číslo, kRása. Osv. í. 346., 367. Impraegnace, e, f. = napájení, nasako- vání, nasycení vodou, die Imprägnation. I. látka. Impraegnovati = napájeti, napouštěti, impraegniren. Im. dřevo, Zpr. arch. IX. 30., železniční pražce. Ib. Imipresario, a, m., vlas. = podnikatel oper, der Opernunternehmer; ředitel herecké společnosti. Imprimatur, lat. = ať se tiskne, povo- leno k tisku (dříve za časů censury doložka schvalovací na rukopise k censurnímu úřadu předloženém). Rk. Sl. Impromtu (änprontü), -tua, d. -tuu, lok. tui (= jednání bez přípravy). Sv. Skl. 177. Improvisace, e, f. = skládání něčeho (řeči, básně, hudebního kusu atd.) bez pří- pravy. Imro, Imrík, a, m = Emerich. Slov. Dbš. -in. Str. 572. a. 9. ř. sh. za Rkk. 29 při- dej : Knížetini služebníci. 1432. Oldřich Pu- blik, přísežný puRkrabin. Pč. 45. S purkra- biným synem. Ib. 9. Na biskupin stolec vznide. Dal. 56. Služebník purkrabin. Pč. 47. Vz Bohušin, Hrabin (dod.), Hynčin, Pa- pežin, Starostin. Kniežetina dobroděnie. Arch. čes. III. 112. Jel jsem k knížetině milosti; Aby knížetina milosť nám ku pomoci přibyl. Arch. čes. IV. 406. z let 1449., 1450. Kunino město. Půh. I. 133. Markrabin komorník. Půh. II. 29. O zámcích markrabiných. Tov. 25. (nápis). Úředníci starostini. Arch. III. 236. Jidechu v dóm jinošin. BO. A skrze to jest jímán v margrabině městě v Hra- dišti. Půh. I. 127. Vz více příkladů téhož druhu v Jir. Nkr. 63. §. 286., Bdl. Obr. L. S. 27., Prk. Přisp. 14., 27. Listy filol. 1886. 374., 387. Bž. 123. píše: V strč. tvořena jména tato b) přípouou ~in, ina, ino od jmen v -a, -ia, (-ě) nehledíc k rodu jako: pa- stušin, palmin, holubin, junošin, Kaipin: táž přípona připínána druhdy i ku kmenům souhláskou zavřeným, přidávalo-li se pří- davné tak tvořené přívlastkem ku jménům rodu ženského: v krajiny Neklaniny, glava čelědína. Rkk. (Cf. Jir. Nkr. 63.). V komoře