463

purkrabině. Pč. 47. — K tomu dodává Tč.:
Kuní Město, Půh. I. 337., ale obyč. Kunino;
manželka Kozihlavina, Půh. II. 315., Anna,
Milostina dci, II. 218., 255., poručník Milo-
tiných dětí, II. 93., ku páně Milotině ruce,
II. 516., Anna, vdova někdy Nelepina, II.
218,, páně Puščiným kázáním, I. 302., zá-
stavníkem Sazeminým, II. 221., Mikšík z Ra-
diny, vsi, II. 199., 127.; Bohušin, I. 233., 253.
a j. (llkrát), maje moc hrabinu, II. 346.,
syna pana Hynčina z Lipé, II. 94., 275.,
Žofka, dci Kadaličina pohoní Václ. Kada-
lice, II. 264, Sudku, někdy řečenú. Pukli-
činu, fena Závišina. D. ol. VI. 266. Památ-
kou takového tvoření jsou jm. pomístná
v -in: Ostřetín (hrad Ostřatou vystavěný),
Slavětín, Hradenín, Kojetín, Radotín, Bělotín
(Bělota), Černotín, Vsetín, Žebětín, Slavětín.
Cf. Bělotín — bělotský, Černotín — černot-
ský, Kojetín — kojetský, Žebětín — žebět-
ský atd. Vz Brt. D. I. 152. O užívání adj.
v -in vz: -ův a Gb. v Listech filol. 1886.
374. a násl. a 387. a násl.

-ín. Cf. Bž. 228., Prk. přisp. 27., -in (před-
cházející), Brt. D. I. 143., 152., -ský. Muřín
(mouřenín), Julín, Frolín. Brt. D. 143. Ru-
sín. Dal., Litvín, Tatařín, Uhřín. Šf. III.
432. Zakončení -ín jest výhradně příznak
osobních jmen v singul., jež v plur. pravi-
delně se odvrhuje: Rusín — Rusi, Turčín —
Turci, Tatařín — Tataři, Uhřín - - Uhři.
Nerůdných forem Rusíni, Turčíni atd. v ni-
žádném starém pramenu veškerého jazyka
slovanského najíti nelze. Šf. III. 433.

In = jeden, strč. Odtud: inhed (= jeden
hod) = ihned, hned. Bž. 140.

In (Jin), a, m., Enus, der Inn, řeka v Ra-
kousích. Cf. Inn.

-ina. Přípona tato znamená a) půdu:
celina, mělina, tvrdina, sušina, mokřina, no-
vina, červenina atd.; b) drobné odpadky:
řezina, odrobina, omelina; c) slámu: pro-
sina, hrachovina, vičina; d) zápachy: kra-
vina, myšina, rybina; e) vedlejší tvary k ji-
ným slovům bez zvláštního významu: chlap
— chlapina, pucheřina, měchuřina, cesta —
čeština, šatina; f) = lat. -etum: dubina,
březina, vrbina atd. (místní jm.: Lipina,
Dubina, Bučina, Jilina. Pal. Rdh. I. 138.);
g) různé: ozimina, jařina, sekanina, náhlina
(náhlý člověk) atd. Brt. D. L 143.

Ináč = jináč.

Inačej = jináč. Slez. Šd.

Inačí. Inača (a nepřehlasováno) řeč. Mor.
Brt. D.

Inačiti = jinačiti. Slov. Ssk.

Inade, anderen Weg. Ssk.

Inady = jinady. Šd., Ssk.

Inak = jinak. Na moju hřiešnu dušu je
nie inak. Sb. sl. ps. I. 115. — Ssk.

Inakade = inade. Slov. Ssk.

Inakadial = jinady. Slov. I. nemohli
sluhovia přisť k senu. N. Hlsk. II. 242. Z i.
(odjinud) to nevie. Let. Mt. S. VII 2. 30.

Inakady = jinady. Slov. Ssk.

Inakam = jinam. Slov. Ssk.

Inakde = jinde. Slov. Ssk.

Inakedy = jindy. Slov. Ssk.
Inakial. Slov. Nehonosí se věcmi od i.
(odjinud) odvedenými. Dbš. Úv. 147.

Inakší = jinačí. Sb. sl. ps. 172.

Inam = jinam. Slov. Ssk.

Inaš, e, m. = sluha. Slov. Němc. IV.
316., Mt. S. I. 27.

-ínať, přípona sloves intensivnich, vz:
•ýnať, -ýznat, Brt. D. I 158.

Inaugurace, e, f. Vz Vlšk. 338., 342.

Iňava, y, f. —jíní. Laš. Brt. D. 220.

Inclus-um, a, m., lat. = příloha, přilo-
žené listiny, cenníky, směnky, faktury: ku-
pecky. Kh.

Incourant = neplatný, co vyšlo z oběhu,
nicht o. wenig gangbar; kupecky. Kh.

Indá = jindy. I. panny byly, pěkné si
chodily, včilek nerozezná panenky od ženy.
Sš. P. 500.

Inde = jinde; jinam. Mor. a slov. Inde
(jinam) ide každý den, ku mne príde raz
v týdeň; I. po domě. Sb. sl. ps. I. 45., 186.,
Sš. P. 195. Kde ti dajú brindze, obracaj sa
inde; kde ti dajú prasa, ta priď zasa. Zátur.

Indefinitnosť, i, f. I. sloves. Vz List.
filol. V. 312.

Indeľ = jinam. Slov. Přišiel šuhajko
k nám, ej ani si nesadol, len riekol dobrú
noc, ej pošiel i. na noc. Mt. S. I. 27.

Index lomu (světla). Mj. 260., ZČ. III.
81., Rm. 104. I. studentský, das Meldungs-
buch. Dch.

Indián, a, m, druh holubů. Mor. Brt. —
I., u, m., souhvězdí. Stč. Zem. 25. — Indi-
áni, národ. Mus. 1828. III. 53.

Indiánský, indianisch. I. proso, Moor-
hirse, Sl. les.; i. jazyky, vz Šrc. 354.-356.,
380., 436., řeřicha, tropaeolum majus. Rt.

Indican, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
554.

Indický. I. kurry, indisches curry (jídlo),
Šp.; vlastovka, salangana, die Salangane-
Sl. les., sloup, KP. I. 104., pepř, Mllr. 28.,
tabák. Ib. 62.

Indifferentní oxydy, poloha tělesa, Mj.
26., 69., rovnováha. ZČ. I. 74.

Indigesce, e, f. = porušené trávení. Slov.
zdrav.

Indigo. Vz Indich, Šfk. 589.

Indigotin, u, m., v lučbě. Sfk. Poč.
553

Indigovník, u, m., indigofera anil, Anil-
indigo, rostl. Vz Kk. 256.

Indich. Vz Rstp. 369., Kk. 256., Šfk.
589., Sch. II. 311.

Indikan, u, m. Vz Šfk. 589.

Indikativ. Cf. Bž 167., Brt. S. 3. vyd.
101.

Indikator, u, m., der Indikator. I. vě-
trní. Bc.

Indikatorní čára. Zpr. arch. IX. 12.

Indikovaná síla. Zpr. arch. IX. 14.

Indiktový letokruh, Indiktionscyklus.

Nz.

Indin, u, m Sfk. 594., Nz.

Indisin, u, m. = violové barvivo. Vz
S. N.

Indi-um, a, n. == kov r. 1863. nalezený.
S. N. XI. 454., Šfk. Poč. 302., KP. II. 144.,
IV. 119.

Individualisace. Vz Jg. Slnosť. 36.

Individualní náhled, ZČ. I. 6., způsob.
Kos. 0l. I. 286.



	463

	purkrabině. Pč. 47. — K tomu dodává Tč.: Kuní Město, Půh. I. 337., ale obyč. Kunino; manželka Kozihlavina, Půh. II. 315., Anna, Milostina dci, II. 218., 255., poručník Milo- tiných dětí, II. 93., ku páně Milotině ruce, II. 516., Anna, vdova někdy Nelepina, II. 218,, páně Puščiným kázáním, I. 302., zá- stavníkem Sazeminým, II. 221., Mikšík z Ra- diny, vsi, II. 199., 127.; Bohušin, I. 233., 253. a j. (llkrát), maje moc hrabinu, II. 346., syna pana Hynčina z Lipé, II. 94., 275., Žofka, dci Kadaličina pohoní Václ. Kada- lice, II. 264, Sudku, někdy řečenú. Pukli- činu, fena Závišina. D. ol. VI. 266. Památ- kou takového tvoření jsou jm. pomístná v -in: Ostřetín (hrad Ostřatou vystavěný), Slavětín, Hradenín, Kojetín, Radotín, Bělotín (Bělota), Černotín, Vsetín, Žebětín, Slavětín. Cf. Bělotín — bělotský, Černotín — černot- ský, Kojetín — kojetský, Žebětín — žebět- ský atd. Vz Brt. D. I. 152. O užívání adj. v -in vz: -ův a Gb. v Listech filol. 1886. 374. a násl. a 387. a násl. -ín. Cf. Bž. 228., Prk. přisp. 27., -in (před- cházející), Brt. D. I. 143., 152., -ský. Muřín (mouřenín), Julín, Frolín. Brt. D. 143. Ru- sín. Dal., Litvín, Tatařín, Uhřín. Šf. III. 432. Zakončení -ín jest výhradně příznak osobních jmen v singul., jež v plur. pravi- delně se odvrhuje: Rusín — Rusi, Turčín — Turci, Tatařín — Tataři, Uhřín - - Uhři. Nerůdných forem Rusíni, Turčíni atd. v ni- žádném starém pramenu veškerého jazyka slovanského najíti nelze. Šf. III. 433. In = jeden, strč. Odtud: inhed (= jeden hod) = ihned, hned. Bž. 140. In (Jin), a, m., Enus, der Inn, řeka v Ra- kousích. Cf. Inn. -ina. Přípona tato znamená a) půdu: celina, mělina, tvrdina, sušina, mokřina, no- vina, červenina atd.; b) drobné odpadky: řezina, odrobina, omelina; c) slámu: pro- sina, hrachovina, vičina; d) zápachy: kra- vina, myšina, rybina; e) vedlejší tvary k ji- ným slovům bez zvláštního významu: chlap — chlapina, pucheřina, měchuřina, cesta — čeština, šatina; f) = lat. -etum: dubina, březina, vrbina atd. (místní jm.: Lipina, Dubina, Bučina, Jilina. Pal. Rdh. I. 138.); g) různé: ozimina, jařina, sekanina, náhlina (náhlý člověk) atd. Brt. D. L 143. Ináč = jináč. Inačej = jináč. Slez. Šd. Inačí. Inača (a nepřehlasováno) řeč. Mor. Brt. D. Inačiti = jinačiti. Slov. Ssk. Inade, anderen Weg. Ssk. Inady = jinady. Šd., Ssk. Inak = jinak. Na moju hřiešnu dušu je nie inak. Sb. sl. ps. I. 115. — Ssk. Inakade = inade. Slov. Ssk. Inakadial = jinady. Slov. I. nemohli sluhovia přisť k senu. N. Hlsk. II. 242. Z i. (odjinud) to nevie. Let. Mt. S. VII 2. 30. Inakady = jinady. Slov. Ssk. Inakam = jinam. Slov. Ssk. Inakde = jinde. Slov. Ssk. Inakedy = jindy. Slov. Ssk. Inakial. Slov. Nehonosí se věcmi od i. (odjinud) odvedenými. Dbš. Úv. 147.	Inakší = jinačí. Sb. sl. ps. 172. Inam = jinam. Slov. Ssk. Inaš, e, m. = sluha. Slov. Němc. IV. 316., Mt. S. I. 27. -ínať, přípona sloves intensivnich, vz: •ýnať, -ýznat, Brt. D. I 158. Inaugurace, e, f. Vz Vlšk. 338., 342. Iňava, y, f. —jíní. Laš. Brt. D. 220. Inclus-um, a, m., lat. = příloha, přilo- žené listiny, cenníky, směnky, faktury: ku- pecky. Kh. Incourant = neplatný, co vyšlo z oběhu, nicht o. wenig gangbar; kupecky. Kh. Indá = jindy. I. panny byly, pěkné si chodily, včilek nerozezná panenky od ženy. Sš. P. 500. Inde = jinde; jinam. Mor. a slov. Inde (jinam) ide každý den, ku mne príde raz v týdeň; I. po domě. Sb. sl. ps. I. 45., 186., Sš. P. 195. Kde ti dajú brindze, obracaj sa inde; kde ti dajú prasa, ta priď zasa. Zátur. Indefinitnosť, i, f. I. sloves. Vz List. filol. V. 312. Indeľ = jinam. Slov. Přišiel šuhajko k nám, ej ani si nesadol, len riekol dobrú noc, ej pošiel i. na noc. Mt. S. I. 27. Index lomu (světla). Mj. 260., ZČ. III. 81., Rm. 104. I. studentský, das Meldungs- buch. Dch. Indián, a, m, druh holubů. Mor. Brt. — I., u, m., souhvězdí. Stč. Zem. 25. — Indi- áni, národ. Mus. 1828. III. 53. Indiánský, indianisch. I. proso, Moor- hirse, Sl. les.; i. jazyky, vz Šrc. 354.-356., 380., 436., řeřicha, tropaeolum majus. Rt. Indican, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 554. Indický. I. kurry, indisches curry (jídlo), Šp.; vlastovka, salangana, die Salangane- Sl. les., sloup, KP. I. 104., pepř, Mllr. 28., tabák. Ib. 62. Indifferentní oxydy, poloha tělesa, Mj. 26., 69., rovnováha. ZČ. I. 74. Indigesce, e, f. = porušené trávení. Slov. zdrav. Indigo. Vz Indich, Šfk. 589. Indigotin, u, m., v lučbě. Sfk. Poč. 553 Indigovník, u, m., indigofera anil, Anil- indigo, rostl. Vz Kk. 256. Indich. Vz Rstp. 369., Kk. 256., Šfk. 589., Sch. II. 311. Indikan, u, m. Vz Šfk. 589. Indikativ. Cf. Bž 167., Brt. S. 3. vyd. 101. Indikator, u, m., der Indikator. I. vě- trní. Bc. Indikatorní čára. Zpr. arch. IX. 12. Indikovaná síla. Zpr. arch. IX. 14. Indiktový letokruh, Indiktionscyklus. Nz. Indin, u, m Sfk. 594., Nz. Indisin, u, m. = violové barvivo. Vz S. N. Indi-um, a, n. == kov r. 1863. nalezený. S. N. XI. 454., Šfk. Poč. 302., KP. II. 144., IV. 119. Individualisace. Vz Jg. Slnosť. 36. Individualní náhled, ZČ. I. 6., způsob. Kos. 0l. I. 286.