466

Institoris Mich. (Mošovský), evan. ka-
zatel, 1733.-1803. Vz Šb. Dj. ř. 2. vd. 252.,
Jg. H. I. 2. vd. 571., Jir. Ruk. I. 298., Sbn.
769., Pyp. K. II. 453., S. N. — I. Jindř.
1501. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 571., Jir. Ruk.
I. 297., S. N.

Iustradovati = cestu předepsati. S. N.

Instrukční, Instruktions . I. řízení. Pr.
1884. Vi.

Instrumentace, e, f. = hudební sazba, \
die Instrumentation. 1 lud , S. N.

Instrumental. Pád sedmý, jímž obyč. j
označujeme nástroj, kterým něco konáme, i
slove j-lem (nástrojným pádem). Bž. 63.
O koncovkách i-lu vz také: Bž. 84., 101.,
126. — Sír. 581. a 15. ř. sh. polož srovná-
vací m. porovnávací. — I. srovnávací. Po-
hnal mě holomkem (jako h-ka); Ač sedí
na jednom zboží hospodářem. Kn. rož. čl.
31., 51. Slzy potóčkem sé valéchu. Kat. j
698. Kdo Martinka zhusta světí, statek dý-
mem mu vyletí. Č. M. 60. Co z úst vrabcem
vyletí; Vyjel teletem, volem se vrátil; Co
malým ptáčkem do knih vletí. 1b. 79., 343.
Hořelo srdečko plamenem; Ty zakvitneš
růží a já kalinú. Sš. P. 274., 797. Kvitni
mi růžičkou. Koll. Zp. I. 18. Už ti nevoňajú
rozmarýnom líčka. lb. 145. Mořem rozlilo
se množství lidu. Exc. Stál panáčkem. Us.
Ježkem o soupeře svého se otíraje. Kos. Vz
Bdl. Obr. L. S. 137. - Cf. Ht. Brs. 116.—

I. přísudkový. Za přísudkový nominativ
klaďme instrumental, jestliže řeč jest o tom,
v jaké měnivé způsobě jeví se podmet. Pdg.

II. 390. Chč. klade tento instr. k nazna-
čení proměnlivé, nepodstatné podoby, kteRou
podmět na se béře. A protož množ ženou
býti muž podlé toho rozumu a žena mužem.
Chč. P. 42. a. Vlk pastýřem ostane. 76. a
Pravda bude se bludem zdáti. 21. a. Vz
více příkladů a jiné vazby vedlé instrum.
u Chć. v Program. Obec. real, gymnasia
v Praze na r. 1877. str. 12. — O instr. pro-
středku vz tamtéž str. 13. — O i. v nářečí
bohuslavském na Mor. vz Program brněnské
realky na r. 1884. str. 3. O instr. prostoro-
vém, časovém, způsobovém, příčinném, lát-
kovém a předmětném, výrokovém v mor.
nářečích vz Brt. D. I. 182. —183. Cf, Brt. S.
3. vd. 188., Šf. Strč. ml. (ve Výb. I.) 126. ;

Iusuflator, u, m., nástroj lékař. Wld.

lnsularní, insularisch. I. poloha. Kos.
Ol. I. 112.

Inštrument, u, m. = instrumentum. U řez-
níků = nástroj, kterým se těžké kusy masa
zdvihají. Podej mi i. U N. Bydž. Kšť.

Inší = jinší, jiný. Ja sem si nenašel fra-
jerenku inší; Náš tatíčku najmilejší, nena-
rodíš se nám inší. Sš. P. 389., 775. (790.).

Iušvengr, u, m., z Hirschfänger. Bdl.

Intarsie, e, f. == ornament ve slohu re-
naissančním tím způsobem zhotovený, že se
vyřezaná kresba do půdy přiměřeně vyře-
zané zasazuje. Method IX. 126.

Intellektualismus, u, m. = soustava
filosofická na pouhém rozumu založena.
Blř.

Intellektualné poznání. Hiv.

Iutelligibilní obraz, species inteliigibi-
lis. Psp.

Intence, také úmysl, pro který kněz
mši slouží a i stipendium mešní, odměna
za slouženou mši. Rjšk.

Intensita síly, ZČ. I. 51., Sté. Zem 669.,
osvětlení, ZČ. III. 9., chvěje, zvuku, Mj.,
světlosti. Jrl. 323., 332.

Intensitní čáry (čáry světlosti). Krč.
109., Jrl. 344.

Intensivní veličina, SP. II. 59., pol. Stč.
Zem. 670.

Inteusivnosť, i, f. = intensita. Stat. př.
kn. 1871.

Intere v popěvku při pochůzce se smrtí
na jaře. Intere, intere, milý muži, smrť stojí
za dverma, drží kůži. Rjšk.

Interess. Zajisté, kdyby státu rakous-
ského nebylo již odedávna, musili bychom
v interessu Europy a humanity přičiniti se
co nejdříve, aby se utvořil. Pal. Rdh. III.
14. — I. = úrok. Dáti se pod i. = vypůj-
čiti si peníze. U Kr. Hrad. Kšf. I-sy žerou
kapitál. Us. Kšá.

Interference vln (křížení), světla. Mj.,
KP. II. 145., 290., Schd. I. 92.

Interference, vz S. N.

Interferenční mřížky Norbertovy. ZČ
I. 48

Interjekce Jg. Slnosť. 59.

Interjektionalní či citoslovný stupeň
mluvy. Ďk. P. 93 , List. filol. I. 8.

Interkalace, e, f. = vsouvám dnů pře-
stupních. Stč. Zem. 127.

Incterkalarie = mezitímni příjmy. Pr. tr.

Interkonfessionalní = mezináboženský,
Pr. tr.

Interrogace. Vz Vor. St. 61., Jg. Slnosť.
63., 72.

Intertropický obor passatní. Stč. Zem.
641.

Interusuri-um, a, n. == prozatímní úrok
z úroků, lichva úroková. Kh.

Intervall, vz Mezera, KP. II. 283.-285.

I. vrchní, spodní, enharmonický, Zv. Př.
kn. I. 16., 18., 20., malý, veliký, zmenšený,
zvětšený, nelibozvuký. Hud.

Interviewer, něm. angl. = rozmluva.

Inthronisace, e, f., lat. = slavné nasto-
lení na trůn. Kram.

Intimní = důvěrný. I. přátelství. Us.

Intonace = udání tonu hlasem nebo ná-
strojem. Mlt.

Intonovati. O zpívajícím, který každý
ton s příslušným počtem záchvějů vyvádí,
praví se, že dobře intonuje. Zv. Př. kn.

II. 1.

Intramolekularní vzdálenost Stč. Zem.
540.

Intrigantství, n. = pletichářství. Dk.
Aesth. 476., Jg. Slnosť. 140., S. N.

Intnice, e, f. nelze ani něm. ani čes pře-
ložiti, a klass. latina slova intuitio také ne-
zná. Bdll.

Inu = ano. Brt. D. 172. I. nejde to; I.
musí se už topit; Když to i. jináč nejde.

Inúc. Po inúc = jindy. Vz C. Na Zlín-
sku. Brt.

Inulin, u, m. = látka škrobovitá v ko-
řenech mnohých rostlin složnokvětých, das
Inulin. Vz Šťk. 553., Šfk. Poč. 516., Schd.
I. 399., Rosc. 24., S. N.