468

Ironicky, ironisch. I. se usmáti, něco
říci. Us. Pdl.

Ironie dobro-, zlomyslná, epická, sati-
rická, romantická. Dk. Aesth. 374. Cf. Vor.
St. 80., Jg. Slnosť. 69., S. N.

-irovati. Tato koncovka mimo cizí slova
ve valaštině i s několika domácími kmeny
se pojila: kasírovat, kočirovať, šaširovať
(s hůlkú = oháněti se, šermovati), muliro-
vať (= mudrovati), rozrasirovať (rozraso-
vati). Brt. D. 160. Dle Brs. 2. vd. 126. máme
taková slovesa nahrazovati domácími a není-li
to možno, máme je tvořiti od kmenů pů-
vodních: legalisovati, studovati místo: le-
galisirovati, studirovati. Vz tam.

Irracioualní funkce, Stč. Dif. 3., daktyl.
Dk. Poët. 294.

Irradiace, e, f. I. světla (osionění). Vz
KP. II. 161 , Mj. 285., S. N. X. 263.

Irrelevantní = nepatrný, unerheblich,
unbedeutend.

Irrigator, u, m , nástroj k vystřikování
i klystérům. Slov. zdrav. I. EsmaRchův k vy-
střikování rany.

Irša, e, f., míst. jm. na Slov. Ev. Šk. III.
262.

-is. Tuto lat. a řec. příponu měníme v e
a v -a; praxis — praxe, ellipsis — ellipse -
ellipsa.

Isaethiouan, u, m., isäthionsaures Salz.
Nz.

Isaethionová kyselina, die Isäthionsäure.
Nz.

Isaiáš, e, m. m.: Isaias. Us. — I. bratr,
vz Cibulka.

Isanomala, y, f. = čára spojující na
mappě místa stejné anomalie thermické; i.
přechodné. Vz Stč. Zem. 544., S. N.

Isatin, u, m., v lučbě, das Isatin. Nz.,
Šfk. 593, Šfk. Poč. 555.

Isatinový. I. kyselina, die Isatinsäure.
Na.

Isatyd, u, m., v lučbě. Sfk. 594.

Isć = jíti. Mor. Jak pak němam smutna
być, za stareho kažu isc. Sš. P. 370.

Iserin, u, m. (ilmenit), nerost. Vz Bř. N.
199.

Isethionan, u, m., vz Isaethionan.

Ischiadický nerv. Vz násl.

Ischiagra, bolesť kyčelní. S. N.

Ischi-as, ady, ischialgia, e, f. = kyčelná
bolest Cs. lk. IX. 118., 348.

Ischurie, e, f. = obtížné močení. Slov.
zdrav., S. N.

Iskati s akkus. často, také ve strslov.
a v rušt. I. pravinu. Mkl. Lex. I. matušku.
Er. Vz Mus. 1878. 144. Jir., Získati. Také
na Slov. Loos., Czm. 86., Ssk. I. zajíce.
U Opavy. Bdl. Mamulko, iskajte mňa (hle-
dejte vši. Vz Vískati). Poď, poiskám ťa.
Val. Vck. U Místka. Škd., Brt. D. 220.

Iskati = velice zábsti. To mě íská! Slez.
Šd. Je tam zima, tak íská. Brt. D. 220.

Iskerka, iskerečka, y, f. = jiskřička, das
Funkchen. Slov. a mor. Mal som frajerečku
ako iskerečku. Sl. spv. II. 66. Prvej by
z kamenja iskerky padaly, lež by ... . Sš.
P. 326. — I. = chudobka, sedmikrása, kvě-
tina. Mor. a slov. Hrb, Němc. IV. 424.,
Let. Mt. S. VIII. 1. 8. Chudobná děvčina

jak tá iskerečka, chodí po slobodě jak ryba
po vodě. Pk. Ps. 67

-isko znamená a) místo, kde něco jest
nebo se děje: hřisko (kužeína), hrdiovisko,
mordovisko (kde se kdo hrdluje, „morduje"
= špatné pole), ležisko (pelech zaječí), ru-
bisko (místo, kde se les rube), uvłačisko
(uvlečené pole: „oves přišel do u". laš.),
zapadlisko (1. propadlina na poli); b) pole,
s něhož sklizena úroda kmenem označená:
režnisko, žitnisko, ječmenisko, ovesnisko,
jatelinisko, zemňačisko, hrachovisko, vyč-
nisko; c) rukověť nástroje kmenem ozna-
čeného : bičisko, kosisko, lušnisko, moty-
čisko;d) něco nemilého, obhroublého : chla-
pisko, robsko, babsko, vojačisko, židisko,
klobučisko, botisko, nožisko atd.; e) pře-
zdívky: posmetłovisko (val. tulák, povrhel),
vitřisko (dol divoch); f) názvy lichotné: náš
kmotr je dobré člověčisko, byl boRačisko
sám (laš. = ubožák) — on je také stRachovisko
(strašpytel). Brt. D 145., 329. Cf. Ht. Sr.
ml. 171., Bž. 233., Šf. III. 441. Z -isko na
Zlínsku i se odsouvá, když se přičiní k sub-
stant. f. v -a ukončeným, předchází-li b
nebo v: robisko — robsko, babisko — bab-
sko, kravsko. Mtc. 1878. 6. — Také na
Slov. isko = -iště: cukrovisko, citronisko
atd. — -isko a -iště se střídají: ohnisko —
ohniště. Šf. III. 558. Vz -iště. Cf. u Jg.:
kolisko = veliké kolo, kolísko = malé kolo.

Iskra = jiskra. Slov. Ssk. Je červená
ako i. Sl. spv. III. 92.

Iskravý, schimmernd; katzenäugig. Slov.
Loos.

Iskrenný, funkelnd, glimmend. Slov. I.
výsknutí. Phld. V. 66. Junak s iskrenným
zrakem. Pauliny Tóth v Bes. III. 86.—87.
— I. = upřímný. Rozpomeňte sa na i-ho
pnatela. Pauliny Tóth v Bes. II. 6.

Iskřičín, a, m., ves u Skočova ve Slez.

Iskriti = jiskřiti, funkeln, sprühen. Slov.
Loos.

Iskrivý, funkelnd. Slov. Loos. Vz Ji-
skřivý.

Iskrovati = iskriti. Slov. Hol. 348.

Iskryca = ikryca. Slov. Ssk.

Isobara, y, f. = stejnotlačice, čára rovno-
tlaká, čára spojující na mappach místa, kde
mětíčně průměrné barometr stejně ukazuje.
Rk. Sl, Stč. Zem. 574., 594. Vz Rovnotlač-
nice, Isobarický, S. N.

Isobarický. I. plochy = vrstvy stejného
tlaku. I. ellipsoidy. Stč. Zem. 578., 579. I.
křivka. 26. 595.

Isobarometrický = rovnotlačný, iso-
baiometrisch. Na I. čáry = čáry na po-
vrchu zeměkoule, které spojují body ta-
kové, pro kteRé střední měsíční amplituda
odchylek tlakoměru jest tatáž. Vz S. N. X.
266.

Isobatha, y, f., z řec. = hloubková vr-
stevnice. Stě. Zem. 469., 745.

Isocylindrický, vz Stejnoválcový. Stč.
Zem. 430.

Isodimorfism-us, u, m. Šfk. 745., S. N.

Isodynama, y, ť. = rovnomocnice. I-my =
čáry spojující na mappě body mající stejnou
velikost síly magnetické. Stč. Zem. 670.,
S. N., Rk. Sl.