Předchozí (467)  Strana:468  Další (469) |
|
|||
468
|
|||
|
|||
Ironicky, ironisch. I. se usmáti, něco
říci. Us. Pdl. Ironie dobro-, zlomyslná, epická, sati-
rická, romantická. Dk. Aesth. 374. Cf. Vor. St. 80., Jg. Slnosť. 69., S. N. -irovati. Tato koncovka mimo cizí slova
ve valaštině i s několika domácími kmeny se pojila: kasírovat, kočirovať, šaširovať (s hůlkú = oháněti se, šermovati), muliro- vať (= mudrovati), rozrasirovať (rozraso- vati). Brt. D. 160. Dle Brs. 2. vd. 126. máme taková slovesa nahrazovati domácími a není-li to možno, máme je tvořiti od kmenů pů- vodních: legalisovati, studovati místo: le- galisirovati, studirovati. Vz tam. Irracioualní funkce, Stč. Dif. 3., daktyl.
Dk. Poët. 294. Irradiace, e, f. I. světla (osionění). Vz
KP. II. 161 , Mj. 285., S. N. X. 263. Irrelevantní = nepatrný, unerheblich,
unbedeutend. Irrigator, u, m , nástroj k vystřikování
i klystérům. Slov. zdrav. I. EsmaRchův k vy- střikování rany. Irša, e, f., míst. jm. na Slov. Ev. Šk. III.
262. -is. Tuto lat. a řec. příponu měníme v e
a v -a; praxis — praxe, ellipsis — ellipse - ellipsa. Isaethiouan, u, m., isäthionsaures Salz.
Nz. Isaethionová kyselina, die Isäthionsäure.
Nz. Isaiáš, e, m. m.: Isaias. Us. — I. bratr,
vz Cibulka. Isanomala, y, f. = čára spojující na
mappě místa stejné anomalie thermické; i. přechodné. Vz Stč. Zem. 544., S. N. Isatin, u, m., v lučbě, das Isatin. Nz.,
Šfk. 593, Šfk. Poč. 555. Isatinový. I. kyselina, die Isatinsäure.
Na. Isatyd, u, m., v lučbě. Sfk. 594.
Isć = jíti. Mor. Jak pak němam smutna
być, za stareho kažu isc. Sš. P. 370. Iserin, u, m. (ilmenit), nerost. Vz Bř. N.
199. Isethionan, u, m., vz Isaethionan.
Ischiadický nerv. Vz násl.
Ischiagra, bolesť kyčelní. S. N.
Ischi-as, ady, ischialgia, e, f. = kyčelná
bolest Cs. lk. IX. 118., 348. Ischurie, e, f. = obtížné močení. Slov.
zdrav., S. N. Iskati s akkus. často, také ve strslov.
a v rušt. I. pravinu. Mkl. Lex. I. matušku. Er. Vz Mus. 1878. 144. Jir., Získati. Také na Slov. Loos., Czm. 86., Ssk. I. zajíce. U Opavy. Bdl. Mamulko, iskajte mňa (hle- dejte vši. Vz Vískati). Poď, poiskám ťa. Val. Vck. U Místka. Škd., Brt. D. 220. Iskati = velice zábsti. To mě íská! Slez.
Šd. Je tam zima, tak íská. Brt. D. 220. Iskerka, iskerečka, y, f. = jiskřička, das
Funkchen. Slov. a mor. Mal som frajerečku ako iskerečku. Sl. spv. II. 66. Prvej by z kamenja iskerky padaly, lež by ... . Sš. P. 326. — I. = chudobka, sedmikrása, kvě- tina. Mor. a slov. Hrb, Němc. IV. 424., Let. Mt. S. VIII. 1. 8. Chudobná děvčina |
jak tá iskerečka, chodí po slobodě jak ryba
po vodě. Pk. Ps. 67 -isko znamená a) místo, kde něco jest
nebo se děje: hřisko (kužeína), hrdiovisko, mordovisko (kde se kdo hrdluje, „morduje" = špatné pole), ležisko (pelech zaječí), ru- bisko (místo, kde se les rube), uvłačisko (uvlečené pole: „oves přišel do u". laš.), zapadlisko (1. propadlina na poli); b) pole, s něhož sklizena úroda kmenem označená: režnisko, žitnisko, ječmenisko, ovesnisko, jatelinisko, zemňačisko, hrachovisko, vyč- nisko; c) rukověť nástroje kmenem ozna- čeného : bičisko, kosisko, lušnisko, moty- čisko;d) něco nemilého, obhroublého : chla- pisko, robsko, babsko, vojačisko, židisko, klobučisko, botisko, nožisko atd.; e) pře- zdívky: posmetłovisko (val. tulák, povrhel), vitřisko (dol divoch); f) názvy lichotné: náš kmotr je dobré člověčisko, byl boRačisko sám (laš. = ubožák) — on je také stRachovisko (strašpytel). Brt. D 145., 329. Cf. Ht. Sr. ml. 171., Bž. 233., Šf. III. 441. Z -isko na Zlínsku i se odsouvá, když se přičiní k sub- stant. f. v -a ukončeným, předchází-li b nebo v: robisko — robsko, babisko — bab- sko, kravsko. Mtc. 1878. 6. — Také na Slov. isko = -iště: cukrovisko, citronisko atd. — -isko a -iště se střídají: ohnisko — ohniště. Šf. III. 558. Vz -iště. Cf. u Jg.: kolisko = veliké kolo, kolísko = malé kolo. Iskra = jiskra. Slov. Ssk. Je červená
ako i. Sl. spv. III. 92. Iskravý, schimmernd; katzenäugig. Slov.
Loos. Iskrenný, funkelnd, glimmend. Slov. I.
výsknutí. Phld. V. 66. Junak s iskrenným zrakem. Pauliny Tóth v Bes. III. 86.—87. — I. = upřímný. Rozpomeňte sa na i-ho pnatela. Pauliny Tóth v Bes. II. 6. Iskřičín, a, m., ves u Skočova ve Slez.
Iskriti = jiskřiti, funkeln, sprühen. Slov.
Loos. Iskrivý, funkelnd. Slov. Loos. Vz Ji-
skřivý. Iskrovati = iskriti. Slov. Hol. 348.
Iskryca = ikryca. Slov. Ssk.
Isobara, y, f. = stejnotlačice, čára rovno-
tlaká, čára spojující na mappach místa, kde mětíčně průměrné barometr stejně ukazuje. Rk. Sl, Stč. Zem. 574., 594. Vz Rovnotlač- nice, Isobarický, S. N. Isobarický. I. plochy = vrstvy stejného
tlaku. I. ellipsoidy. Stč. Zem. 578., 579. I. křivka. 26. 595. Isobarometrický = rovnotlačný, iso-
baiometrisch. Na I. čáry = čáry na po- vrchu zeměkoule, které spojují body ta- kové, pro kteRé střední měsíční amplituda odchylek tlakoměru jest tatáž. Vz S. N. X. 266. Isobatha, y, f., z řec. = hloubková vr-
stevnice. Stě. Zem. 469., 745. Isocylindrický, vz Stejnoválcový. Stč.
Zem. 430. Isodimorfism-us, u, m. Šfk. 745., S. N.
Isodynama, y, ť. = rovnomocnice. I-my =
čáry spojující na mappě body mající stejnou velikost síly magnetické. Stč. Zem. 670., S. N., Rk. Sl. |
||
|
|||
Předchozí (467)  Strana:468  Další (469) |