470

Istota, y, f. = jistota. Slov. Loos, Ssk.,
Bern.

Istotně = jistotně, jistě. Slov., Loos,
Ssk., Bern.

Istotní, Kantions-. Slov. Loos, Ssk.,
Bern.

Istotnosť, i, f., die Zuverlässlichkeit.
Slov. Loos.

Istotný = jistotný, zuverlässlich, sicher.
Slov. Loos.

Istrian, a, Istrianec, nce, m., der Istrier,
Istrianer. Šd.

-istý, přípona místních jmen: Kopisty,
Trpisty. Pal. Rdh. I. 139.

-istý. Přípony astý, -istý v nářečí val.,
las. a uh. časté, jichž ostatní nářečí mor
neznají. Vz -astý (i dod). Příponou -isíý
označuje se zvl. na Valaších barva ovec:
babušistá, běličistá, černistá, kropanistá,
strakatistá atd. Příp. -istý obyč místo -itý
na jihových. Mor.: kamenistý, hlinistv, zr-
nistý. Vz Brt. D. 154, Brt. L. N. Ĺ 225.

Istý = jistý. Mor. a slov. Ssk. Neopúšťaj
isté pre neisté. Zátur. To je pravda istá.
Ht. 81. ml. 171.

-iš prípona: chudiš = hubené děcko; Fa-
biš (Fabian), Froliš, Janiš, Martiš. Mor. Brt.
D. 146.

-iša přípona: lepiša (věc ulepená). Brt.
D. 146.

Išč = jíti. V Klimkovicích. Brt. D. —

I. Kobzale drobne jak išč, sam išč. Laš.
Brt. D. 220.

-išče přípona jen ve slově: ohnišče. Zlín-
sky. Brt.

Iščerka, y, f. = ještěrka. Zlínsky. Brt.

Išoua! Tak se odhání slepice. Mor. Brt.

-išt, vz Šf. III. 438.

-iště přípona také místních jmen: Hra-
diště, Konopiště, Obořišté, Plotišté, Sedliště.
Pal. Rdh 1. 139. Přípony této v Opavsku
nikdy, na Mor. zřídka užívají. Tam mají:
strnisko, spálenisko, ohnisko, bahnisko atd.
Pk,. Vz -isko.

Ít = jíti. Mor. Pk. Ps. 19. Ít na maso,
na pivo, na hřebíky (= pro). Brt. D. —
Slov. Bern.

Itakolumec, mce, itakolumit, n, m., ne-
rost, der Itakolumit. Nz., Bř. N. 245., Schd.

II. 68., Osv. I. 670. I. jest břidličnatý, světlý
kámen z křemenných zrnek složený, kolem
nichž se vinou v rovnoběžném směru lu-
peny slídy, talku a chloritu. Krč. G. 78.,
265.

Itakonan, u, m., itakonsaures Salz. Nz.

Itakonový. I. kyselina, die Itakonsäure.
Nz.

Italián, a, m., pl. -ni, der Italiener.

Italisovati, italisiren. Koll. II 158.

-itel, vz Filol. listy 1877. 301.

Iterativa lašská. Vz Brt. D. 157. I. dlou-
žením tvořená, vz List. filol. VI 313. 314.;
i. po záporu. Ib. X. 271. —272.

Iterny, dle Dolany, Grischner Mahrings-
gründe, doly u Jindř. Hradce. PL.

Ithyfallik, u, m. = trojstopý trochej.
Dk. Poët. 266.

-itjъ (-ic). Touto příponou tvoříme zdrob-
nělá: panic, dědic, šlechtic. Bž. 231.

Itinerář, e, m.= itinerarium. Mus. 1880.
294

-itký. Cf. Bž. 235., List. filol. VI. 227.

Itrocel —jitrocel. Slov. Loos, Bern.

-itý. Vz Bž 230, Mkl. B. 195., Listy
filol. IX. 119 (múdrosť boží neobsěžitá. Št.
Kn. š 304), istý.

iu dvojhláska v Opavsku: rybiu polevku,
v periu; muatiu, šiu (perft. sloves IV. tř.)
v Boboluskách a v Branicích. Brt. D. 134.
— Slovesa, jichž 1. os. sg. vyzvukuje v -ím,
mají ve 3. os. pl. v severním Opavsku in:
minu, kleču, chodźu, boju se. Tu tedy 3. os.
pl. všech sloves vyzvukuje v u. Vz -ím.

Iva, y, f. = Eva. Slov. Rr. Sb. — I. —
likér. 1. hořká, silná hořká. S. N XI. 456.

Íva = jíva. Zlínsky. Brt.

Ivačka, y, f., míst jm. v Malém Hontu
na Slov. Let .Mt. S. VI. 2. 13.

Ivan, a, m., os jm. Pal. Rdh. I. 121.,
Btt. Sp. 181. Údolí sv. Ivana u Borouna.
Krč. Choditi k sv. Ivanu do Skal (poutí ²⁵/₆.).
Dch. Vz Ivanité. Vousy sv. Ivana, vz Ko-
vil. — Cf. Ivanové.

Ivaň, ě, f. = Ejvany. D ol. I. 214., 611.
a j.

Ivančice. Tam se daří chřesť. Ivančičané
slují mazáci (hrnčíři), mrštichlupové (koži-
šníci) a korbeláři (že mají 3 korbele ve
znaku městském). O tom vz v Sbtk. Krat.
h. 165 — Cf. S. N.

Ivanité = bratrstvo poustevníků ku poctě
sv. Ivana pod Skalou. S. N. XI. 456.

Ivanko, a, m. = Ivan. Slov. — Ivanově
z Trojan. Sdl. Hr. III. 303.

Ivanovice, dle Budějovice, Weywano-
witz, vz Evanovice; Ewanowitz ves u Brna,
Nennowitz, ib.; Eywanowitz, ves u Víškova.
Rk. Sl.

Ivanovič Jan, Slovák, farář 1749 Vz
Jg. H. l 2. vd. 571., Jir. Ruk. 1. 299.

Ivasenko, a, m. = Ivan. Slov.

Ivelmi, ja, allerdings, zu dienen. Slov.
Loos.

Íver, vru, m. = odpadok, čo sekera vy-
tne, das Abholz, der Span. Ssk. Tedy krátká,
tlustší tříska. Na Mor. a Slov. Hneď ti í.
z chrbta vytnem. Zátur., Phld. V. 53., Brt.
D.,220.

Íverčok, roku, m. = malý íver. Prvý
ráz zaťali, í. vytali. Sl. spv. I. 19. Vezmi
ten í., čo ku tebe frkne. Dbš. Sl. pov. I.
454.

Iverie, n. = ivorí. Slov. Ssk.

Íveriť = štípati. Slov. Ssk.

Ivero, a, n. = íver. Val. Vck., Brt. D.
220., Ssk.

Ivina, y, f. = hora ve Zbirovsku. Krč.
v Kv. 1884. 536.

Iviones, kmen slovanský. Vz Šf Strž.
I. 236., 244.

Ivnica, e, f., Eibiswald, městečko ve
Štyrsku. S. N.

-ivo: předivo, vařivo, pletivo, učivo, Bž.
232., sivo (setí), žniva, pl. (žně), topivo,
křesivo (ocelka, křemének a houba), dojivo,
řezivo (nástroje na řezání), šativo (šatstvo),
Brt. D. 144 , střelivo, stavivo, křesivo (čím
se křeše). Dch.