471

Ívor = íver. Slov. Ssk.

Ivorek, rku, m.= íverčok. Ivorky se
podpálí. Brt. L. N. II. 162., Brt. D. 220.

Ivorí, n. = ívory, třísky, Span, m. Na
mor. Kopanici. Když vedou dobytče na trh,
házejí na ně ivorím, aby bolo telko kupcóv,
kelko teho ivorja po něm hodili. Brt. L.
N. II. 161.

Ivorit, u, m. = druh kreslícího papíru
r. 1870. vynalezený. S. N. XI. 457., Ves. I.
43.

Ivorka, y, f. = tříska, íver.

Ivoro, a, n. = íver. Ponajprv zaťali, i. vy-
ťali. Sš. P. 144.

-ivsko, a, n., přípona: Černivsko (ves).
Vz Pal. Rdh. I. 139.

-ivý. Cf. Listy filol. IX. 119., Jir. Nkr.
54., Bž. 232.

Ixolyt, u, m.. nerost. Vz Bř. N. 232.

Iz = z. Vz Bž. 46., 218., 234., Gb. Hl. 87.

Iza, y, f., řeka v Uhersku. Č. Čt. II. 353.

Izák, u, m. = izanec. Poleje-li někdo
zeď, dělá stékající voda izáky. Na Hané.
Bkř. Slov. Ssk.Cf. Kocour.
Izba, y, f. = jizba. Mor. a slov. Brt.,
Škd., Tě. Ale ako prah na izbe prekročil.
Sb. sl. ps. II. 1. 140. Cf. Mkl. Etym. 424.,
Šf. Strž. I. 481.

Izbečka, y,f. = malá jizba. Laš. Tč.

Izbenka, y, f. = izbečka. Phld. VI. 203.

Izbený = jizbový. Slov. I. dvere, stól.
Phld. 111. 3. 288., 289., IV. 22., VI. 252.

Izbeta, izbetka, y, f. = jizbečka, malá
jizba. Slov. a mor. Hned i-tku zametala.
Sš. P. 90. V pravo ze síně vstoupíme do j
izby, k níž ode dvora přiléhá izbetka (pří- i
stěnek). Brt. L. N. II. 11. Z jednej i-tky.
Dbš. Úv. 99. — Frsc. Zor. I. 24.

Izbice, e, f. = izbečka. Z i. do pivnice.
Koll. Zp. I. 10.

Izbička, y, f. — izbečka. Ked do i-čky i
kráčela. Sš. P. 251.

Izbietka = izbetka. Slov. Šd.

Izbisko, a, n. = veliká n. špatná jizba
Laš. Tč.

Izbiště, ě, n., míst. jm. v Uhrách. Pokr.
Pot. 1. 374.

Izborjané = díl rus. Krivičův. Vz Šf.
Strž. II. 653.

Izbuška, y, f. = jizbečka. Slov. Utie-
kala sa do svojej izbušky. Phld. IV. 423.
Je vo svojej i-ke. Ib. III. 1. 12. Úplná tma
povstala v i-ke. HVaj. BD. I. 104.

Izdebná, é, f., das Stubenmädchen. Slov.
Loos.

Izdový, vz Hrúd. Brt. L. N II. 9.

Izdrahelský = israhelský. Dač. I. 3.

Izebný =jizebný. I. povetrie. Slov. Včka,
III. 138.

-izeň = přípona: dědovizeň (dědictví),
hotovizeň (zásoba), surovizeň (surovina v ža-
ludku), jalovizeň. Brt. D. 143.

Iziebka, y, f. = jizbečka. Slov. Phld.
VI. 203.

-izua, -izňa přípona: mateřizňa (dědičný
podíl po matce), turčizňa (turecká země),
babizňa. Brt. D. 143. Přiekořizna, Pass.,
bělizna, Rozk., slabizna, otčizna. Jir. Nkr.
102.

-ízňať přípona sloves intensivních: chla-
chýzňať sa (= smáti se vespust), zvořizňať.
Vz Brt. D. 158.

Izobeček, čku, m., vz Isop. Nestaraj se,
synečku, o jednu děvečku, dyť jich máš po
světě jako izobečku. Sš. P. 347.

Izok = květen. V MV. nepravá glossa.
Pa. V strsl. = červen. S. N.

Izopek, pku, m., vz lsop. Vínek z izopku.
Sš. P. 759

Izrael Jiří bratr, † 1588. Vz Jir. Ruk.
I. 300.

Izrahelský = israhelský. Bž. 49.

Izu, izu, blechy ma hryzú, átom bátom
za kabátom. Sl. sp. VI. 228.

Izva = jízva. Slov. Bern.

Izvoščík, a, m., z rus. Slov. Phld. 1883.
513.

lzvovitý = jízvovitý. Slov. Bern.

Ižádný Pass. Mus. 1883. 113. Nemaje
k tomu ižádného práva; Naň neměl i-dné
péče. Půh. I. 177., II. 168. I-né nezahynulo
BO. Kromě něho nenie ižádná věc bez po-
hnutie. Št. Cf. Prk. Př. 30., Žádný, Zápor.

Ižice v azbuce cyrillské i hlaholské po-
slední písmeno z řec. v povstalé. Vz S. N.

Litery g a y ještě r. 1843. literu j za-
stupovaly: gablko, neylepší, koney, ve-
dlejší. Vz Šf. III. 317. a násl. — J počítal
Šf. k hrdelnicím, proč? Vz Šf. III. 572
J jest příčinou přetvořování hrdelnic v sy-
kavky. Vz Sf. III. 568. — J se vsouvá často
na Hrozenkovsku po letnicích, sykavkách,
l a r (= ř) před: a, e, é (= é a í): pjatá,
pjatek, mjaso, vjánoce, chljéb, šjance, čjerný,
žjaden atd. Brt. Na Zlínsku: letojšek, žajkrut
(zákrut cesty). Brt. V Podluží na Mor. švaj-

dlena. Brt. Víceje. Vz Zásuvka. Černojoký.
Sš. P. 101. Mjilý. Sš. P. 323. Na Slov. huj-
sky, neznajboh. Koll. Zp. I. 417. Přecaj,
takej, včilej, brzej, venkaj, včeraj, nicej,
mocej. Mor. Brt. D. 110. V piji, kupují
není dle Koř. v Pdg. 1886. 85. vsuvkou
k odstranění průzivu. — Předsuvné j: Jan-
cikrist, Janciaš; jinak ho místy na Slov. a
na Mor. není: idu, ilec (jelec), iž (jež), iný,
idlo. Cf. I. Brt. — Cf. Ht. Zv. 106. — J. se
střídá a) s d a ď. Vz D, Ď. — b) S l;



	471

	Ívor = íver. Slov. Ssk. Ivorek, rku, m.= íverčok. Ivorky se podpálí. Brt. L. N. II. 162., Brt. D. 220. Ivorí, n. = ívory, třísky, Span, m. Na mor. Kopanici. Když vedou dobytče na trh, házejí na ně ivorím, aby bolo telko kupcóv, kelko teho ivorja po něm hodili. Brt. L. N. II. 161. Ivorit, u, m. = druh kreslícího papíru r. 1870. vynalezený. S. N. XI. 457., Ves. I. 43. Ivorka, y, f. = tříska, íver. Ivoro, a, n. = íver. Ponajprv zaťali, i. vy- ťali. Sš. P. 144. -ivsko, a, n., přípona: Černivsko (ves). Vz Pal. Rdh. I. 139. -ivý. Cf. Listy filol. IX. 119., Jir. Nkr. 54., Bž. 232. Ixolyt, u, m.. nerost. Vz Bř. N. 232. Iz = z. Vz Bž. 46., 218., 234., Gb. Hl. 87. Iza, y, f., řeka v Uhersku. Č. Čt. II. 353. Izák, u, m. = izanec. Poleje-li někdo zeď, dělá stékající voda izáky. Na Hané. Bkř. Slov. Ssk.Cf. Kocour. Izba, y, f. = jizba. Mor. a slov. Brt., Škd., Tě. Ale ako prah na izbe prekročil. Sb. sl. ps. II. 1. 140. Cf. Mkl. Etym. 424., Šf. Strž. I. 481. Izbečka, y,f. = malá jizba. Laš. Tč. Izbenka, y, f. = izbečka. Phld. VI. 203. Izbený = jizbový. Slov. I. dvere, stól. Phld. 111. 3. 288., 289., IV. 22., VI. 252. Izbeta, izbetka, y, f. = jizbečka, malá jizba. Slov. a mor. Hned i-tku zametala. Sš. P. 90. V pravo ze síně vstoupíme do j izby, k níž ode dvora přiléhá izbetka (pří- i stěnek). Brt. L. N. II. 11. Z jednej i-tky. Dbš. Úv. 99. — Frsc. Zor. I. 24. Izbice, e, f. = izbečka. Z i. do pivnice. Koll. Zp. I. 10. Izbička, y, f. — izbečka. Ked do i-čky i kráčela. Sš. P. 251. Izbietka = izbetka. Slov. Šd. Izbisko, a, n. = veliká n. špatná jizba Laš. Tč. Izbiště, ě, n., míst. jm. v Uhrách. Pokr. Pot. 1. 374.	Izborjané = díl rus. Krivičův. Vz Šf. Strž. II. 653. Izbuška, y, f. = jizbečka. Slov. Utie- kala sa do svojej izbušky. Phld. IV. 423. Je vo svojej i-ke. Ib. III. 1. 12. Úplná tma povstala v i-ke. HVaj. BD. I. 104. Izdebná, é, f., das Stubenmädchen. Slov. Loos. Izdový, vz Hrúd. Brt. L. N II. 9. Izdrahelský = israhelský. Dač. I. 3. Izebný =jizebný. I. povetrie. Slov. Včka, III. 138. -izeň = přípona: dědovizeň (dědictví), hotovizeň (zásoba), surovizeň (surovina v ža- ludku), jalovizeň. Brt. D. 143. Iziebka, y, f. = jizbečka. Slov. Phld. VI. 203. -izua, -izňa přípona: mateřizňa (dědičný podíl po matce), turčizňa (turecká země), babizňa. Brt. D. 143. Přiekořizna, Pass., bělizna, Rozk., slabizna, otčizna. Jir. Nkr. 102. -ízňať přípona sloves intensivních: chla- chýzňať sa (= smáti se vespust), zvořizňať. Vz Brt. D. 158. Izobeček, čku, m., vz Isop. Nestaraj se, synečku, o jednu děvečku, dyť jich máš po světě jako izobečku. Sš. P. 347. Izok = květen. V MV. nepravá glossa. Pa. V strsl. = červen. S. N. Izopek, pku, m., vz lsop. Vínek z izopku. Sš. P. 759 Izrael Jiří bratr, † 1588. Vz Jir. Ruk. I. 300. Izrahelský = israhelský. Bž. 49. Izu, izu, blechy ma hryzú, átom bátom za kabátom. Sl. sp. VI. 228. Izva = jízva. Slov. Bern. Izvoščík, a, m., z rus. Slov. Phld. 1883. 513. lzvovitý = jízvovitý. Slov. Bern. Ižádný Pass. Mus. 1883. 113. Nemaje k tomu ižádného práva; Naň neměl i-dné péče. Půh. I. 177., II. 168. I-né nezahynulo BO. Kromě něho nenie ižádná věc bez po- hnutie. Št. Cf. Prk. Př. 30., Žádný, Zápor. Ižice v azbuce cyrillské i hlaholské po- slední písmeno z řec. v povstalé. Vz S. N.

	J.

	Litery g a y ještě r. 1843. literu j za- stupovaly: gablko, neylepší, koney, ve- dlejší. Vz Šf. III. 317. a násl. — J počítal Šf. k hrdelnicím, proč? Vz Šf. III. 572 J jest příčinou přetvořování hrdelnic v sy- kavky. Vz Sf. III. 568. — J se vsouvá často na Hrozenkovsku po letnicích, sykavkách, l a r (= ř) před: a, e, é (= é a *í):* pjatá, pjatek, mjaso, vjánoce, chljéb, šjance, čjerný, žjaden atd. Brt. Na Zlínsku: letojšek, žajkrut (zákrut cesty). Brt. V Podluží na Mor. švaj-	dlena. Brt. Víceje. Vz Zásuvka. Černojoký. Sš. P. 101. Mjilý. Sš. P. 323. Na Slov. huj- sky, neznajboh. Koll. Zp. I. 417. Přecaj, takej, včilej, brzej, venkaj, včeraj, nicej, mocej. Mor. Brt. D. 110. V piji, kupují není dle Koř. v Pdg. 1886. 85. vsuvkou k odstranění průzivu. — Předsuvné j: Jan- cikrist, Janciaš; jinak ho místy na Slov. a na Mor. není: idu, ilec (jelec), iž (jež), iný, idlo. Cf. I. Brt. — Cf. Ht. Zv. 106. — J. se střídá a) s d a ď. Vz D, Ď. — b) S l;