Předchozí (472)  Strana:473  Další (474) |
|
|||
473
|
|||
|
|||
Jableční koláč (jednoduchý, milánský,
portugalský, z máselného těsta, krytý, s ná- levem, hamburský, bez těsta), puding či ježek pečený, kaše gdánská, thé, dort (an- glický, švedský), huspenina, polívka, pa- štika, pokrm, omeletka, pasty, svítek, kaše, knedlík, kobliha, syrop, krém, vařivo, mra- žené, ocet, sýr, kysel, šťáva, salát, omáčka, kruh (jídlo, Aepfelring), nápoj, trapr (-trap- per), voda; biškot, roubenina, Šp., strom, ovoce, tresť, Dch., vůně (j-čná), BO., kyse- lina. Vz S. N. Jablečnice, die Aepfelbirn. Šp. — J. =
jablečná polívka. Šp. Jablečník, u, m., marrubium, der An-
dorn. J. obecný, m. vulgare. Vz Rstp. 1188., Bartol., FB. 63., Slb. 344., Čl. Kv. 261., S. N., Mllr. 66., Rk. Sl. Jablečno, a, n., ves u Zbirova.
Jablečný, vz Jableční.
Jabličkár, a, m. — flár. Slov. Bern.
Jablíčko, a, n. Vz Jablko.
Jablisko, a, n. = pozemek pro bram-
bory. Mor. Knrz. — J. == veliké n. špatné jablko. Us. Jabliště, ě, n. = pole, kde byly bram-
bory, brambořiště. V Kunv. Msk. Jablkenice, ves v Boleslav. Blk. Kfsk.
1326. Jablko. Jablo. Koll. Sl. dc. II. 85. Ja-
búčko. Sl. ps. č. 36. Jabuko. Brt. D. 311. J., lit. obůlas, obelis, pr. woble, strněm. Aphol. Mkl. aL. 105., Etym. 1. Cf. Bž. 48., Rst. 419., Rk. Sl. Pupeček na hoře jablka slove bubák. Vz toto. Jabka a) zemská = brambory (také u Č. Tř. Tkč.), b) sadová = jablka. V Bohuslav, na Mor. Neor. 8. Kde na Mor. i bramborům jabka říkají, tam ro- zeznávají stromsky jabka (hor.), jablóška jabluňovy (Brněnsko), jabka ščepovy (záp. Mor.). Brt. D. 3ll. J. rozdělená dle Rstp.: A) J. planá či pouchňata, pouchlata, pou- klata a) hořčata, hořčátka, mala acerba; b) zmrzlata, zmrzlátka, m. mitia. — B) J. štěpná či zahradní. 1. Hranáče: a) j. kdou- lová (calville), b) chřestáče, chřístáče, Schlot- teräpfel), c) zlatňátka. — 2. J. růžová. — 3. Dancíky (Rambouräpfel). — 4. Renetky (Reinetten;: a) jednobarvé, b) červené, c) šedé, kožená j., šišmy, d) zlaté. — 5. Pruháče (Streiflinge): a) pleskaté, b) šišaté, c) kulo- vaté. — 6) Hubičky: a) podluhovaté, b) ši- šaté. — 7. Syrečky. Vz Rstp. 518. - 519., 2033. — Vlaské j., citrus. Byl 15. stol. J. astrakán, borovské, Cludinsovo, gravenšteiu- ské, kardinál červený, knížecí zelené, Lang- tonovo, princovo, purpurový cousinot, re- netta (Harbertova, karmelitánská, kasselská, zlatá z Blenheimu, žlutá), tafetové, virgin- ské. Dumek. Režnička (j. rané). U Olom. Sd. Skrábanky. Mor. Bkř. J. trnové. Bartol. J. granátové. Schd. II. 307. Nejlepší druhy jablek (dle uznání třetí kočovní schůze ovo- cnického spolku): I. Jablko letní, hodící se do teplých i do vysokých, studených kra- jin a veskrz velmi úrodná: 1. Virginské letní růžové jablko (Virginischer Sommer- Rosenapfel). 2. Bílé astrachanské (Weisser Astrachan). 3. Letní voňáč (Sommer-Ge- würzapfel). 4. Šarlamovské (Scharlamowsky) |
roste i v písčité zemi. 5. Letni zlatoušek
(Sommer-Goldpepping). — II. Podzimní ja- blka: I. Panský voňáč (Weisser Grafen- steiner) pro lepší půdy vlhké. 2. Podzimní hrboláč (Rambour Parbleu). 3. Červený kardinál (Rother Cardinal). 4. Gdánský hranáč (Danziger Kant-Apfel) v dobré zemi. 5. Soudeček (Prinzen-Apfel) hodí se i do
nejstudenějších krajin. 6. Kludiovo podzimní jablko (Cludius Herbst-Apfel) svou úzkou korunou k silnicím. 7. Car Alexandr (Kaiser Alexander) daří se i ve výsušných polo- hách, však jen v zahradách před větry chráněných. 8. Šálové (Gestreifter Herbst- calville). 9. Letní parména (Sommer-Par - mänie), tabulové i tržní ovoce, daří se i ve studených krajinách. — III. Zimní jablka. 1. Žlutý vyšín (Gelber Richard). 2. Šam- paňská reneta (Champagner Reinette) hodí se k silnici a do studených krajů. 3. Čer- vené panenské (Rother Jungfer-Apfel) do silničných stromořadí. 4. Zelenáč Ostrov- ský (Grünling von Rhode-Island) do silnič- ných stromořadí. 5. New-Yorkská reneta (New-Yorker Reinette) do zahrad domácích. 6. Celině čili jablko Celinovo (Celini-Apfe\).
7. Landsberská reneta (Landsberger Rei-
nette) hodí se k silnicím. 8. Herwegova reneta (Herweg's Reinette) hodí se k sil- nicím. 9. Bredova reneta (Breda's Reinette). 10. Ananasová reneta (Ananas-Reinette) do zahrad domácích. 11. Vzácná míšeň (Edel- borotorfer) a 12. Pruhované české míšeňské (Gestreifter böhmischer Borstorfer) daří se na širém poli třeba i v chladné poloze. 13. Baumanova reneta (Baumann's Reinette).
14. Červený nonpareil (Scharlachrother Non-
pareil) hodí se svou úzkou korunou na pole. 15. Schmidtbergerova červená reneta (Schmidtberger's rothe Reinette). 16. Citro- nová reneta (Citronen-Reinette). 17. Kula- nova hraněná reneta (Coulon's Reinette) má úzkou korunu. 18. Železná reneta (Rother Tiefbutzer) roste úzkou korunou. 19. Kar- melitská reneta (Carmeliter Reinette) daří se na výsušné půdě. 20. Bylinová reneta (Kräuter-Reinette). 21. Muškátová reneta (Muskat-Reinette). . 22. Burchardova reneta (Burchard's Reinette). 23. Anglická kožená reneta (Englische Spital-Reinette). 24. Krátko- stopký šedivec (Grauer Kurzstiel). 25. Fran- couzská kožená reneta (Graue franz. Reinette) roste úzkou korunou. 26. Parkerův pepin (Parker's Pepping). 27. Šedivý pařížský hra- náč (Graue Pariser Rambour-Reinette) do zahrad domácích. 28. Zimní zlatá parména (Winter-Goldparmäne) časně zarodí, rostouc korunou úzkou. 29. Veliká kasselská reneta (Grosse Casseler Reinette) koruny úzké, hodí se všudy. 30. Srčika čili žemlové (Grüner Fürstenapfel) okolo Bydžova roz- šířené, velmi trvanlivé pro obchod. 31. Červené štětínské (Rother Stettiner) okolo Bydžova rozšířené, velmi trvanlivé pro ob- chod. 32. Červený Královec (Königlicher Kurzstiel) okolo Bydžova rozšířené, velmi trvanlivé pro obchoď. 33. Zlatohlávek (Gold- zeugapfel). 34. Orleanská reneta (Orleans- Reinette) hodí se do zahrad domácích. 35. Červená parména (Scharlachrothe Parmäne) |
||
|
|||
Předchozí (472)  Strana:473  Další (474) |