473

Jableční koláč (jednoduchý, milánský,
portugalský, z máselného těsta, krytý, s ná-
levem, hamburský, bez těsta), puding či
ježek pečený, kaše gdánská, thé, dort (an-
glický, švedský), huspenina, polívka, pa-
štika, pokrm, omeletka, pasty, svítek, kaše,
knedlík, kobliha, syrop, krém, vařivo, mra-
žené, ocet, sýr, kysel, šťáva, salát, omáčka,
kruh (jídlo, Aepfelring), nápoj, trapr (-trap-
per), voda; biškot, roubenina, Šp., strom,
ovoce, tresť, Dch., vůně (j-čná), BO., kyse-
lina. Vz S. N.

Jablečnice, die Aepfelbirn. Šp. — J. =
jablečná polívka. Šp.

Jablečník, u, m., marrubium, der An-
dorn. J. obecný, m. vulgare. Vz Rstp. 1188.,
Bartol., FB. 63., Slb. 344., Čl. Kv. 261.,
S. N., Mllr. 66., Rk. Sl.

Jablečno, a, n., ves u Zbirova.

Jablečný, vz Jableční.

Jabličkár, a, m. — flár. Slov. Bern.

Jablíčko, a, n. Vz Jablko.

Jablisko, a, n. = pozemek pro bram-
bory. Mor. Knrz. — J. == veliké n. špatné
jablko. Us.

Jabliště, ě, n. = pole, kde byly bram-
bory, brambořiště. V Kunv. Msk.

Jablkenice, ves v Boleslav. Blk. Kfsk.
1326.

Jablko. Jablo. Koll. Sl. dc. II. 85. Ja-
búčko. Sl. ps. č. 36. Jabuko. Brt. D. 311.
J., lit. obůlas, obelis, pr. woble, strněm.
Aphol. Mkl. aL. 105., Etym. 1. Cf. Bž. 48.,
Rst. 419., Rk. Sl. Pupeček na hoře jablka
slove bubák. Vz toto. Jabka a) zemská =
brambory (také u Č. Tř. Tkč.), b) sadová =
jablka. V Bohuslav, na Mor. Neor. 8. Kde
na Mor. i bramborům jabka říkají, tam ro-
zeznávají stromsky jabka (hor.), jablóška
jabluňovy (Brněnsko), jabka ščepovy (záp.
Mor.). Brt. D. 3ll. J. rozdělená dle Rstp.:
A) J. planá či pouchňata, pouchlata, pou-
klata a) hořčata, hořčátka, mala acerba;
b) zmrzlata, zmrzlátka, m. mitia. — B) J.
štěpná či zahradní. 1. Hranáče: a) j. kdou-
lová (calville), b) chřestáče, chřístáče, Schlot-
teräpfel), c) zlatňátka. — 2. J. růžová. —
3. Dancíky (Rambouräpfel). — 4. Renetky
(Reinetten;: a) jednobarvé, b) červené, c)
šedé, kožená j., šišmy, d) zlaté. — 5. Pruháče
(Streiflinge): a) pleskaté, b) šišaté, c) kulo-
vaté. — 6) Hubičky: a) podluhovaté, b) ši-
šaté. — 7. Syrečky. Vz Rstp. 518. - 519.,
2033. — Vlaské j., citrus. Byl 15. stol. J.
astrakán, borovské, Cludinsovo, gravenšteiu-
ské, kardinál červený, knížecí zelené, Lang-
tonovo, princovo, purpurový cousinot, re-
netta (Harbertova, karmelitánská, kasselská,
zlatá z Blenheimu, žlutá), tafetové, virgin-
ské. Dumek. Režnička (j. rané). U Olom. Sd.
Skrábanky. Mor. Bkř. J. trnové. Bartol.
J. granátové. Schd. II. 307. Nejlepší druhy
jablek (dle uznání třetí kočovní schůze ovo-
cnického spolku): I. Jablko letní, hodící se
do teplých i do vysokých, studených kra-
jin a veskrz velmi úrodná: 1. Virginské
letní růžové jablko (Virginischer Sommer-
Rosenapfel). 2. Bílé astrachanské (Weisser
Astrachan). 3. Letní voňáč (Sommer-Ge-
würzapfel). 4. Šarlamovské (Scharlamowsky)

roste i v písčité zemi. 5. Letni zlatoušek
(Sommer-Goldpepping). — II. Podzimní ja-
blka: I. Panský voňáč (Weisser Grafen-
steiner) pro lepší půdy vlhké. 2. Podzimní
hrboláč (Rambour Parbleu). 3. Červený
kardinál (Rother Cardinal). 4. Gdánský
hranáč (Danziger Kant-Apfel) v dobré zemi.

5. Soudeček (Prinzen-Apfel) hodí se i do
nejstudenějších krajin. 6. Kludiovo podzimní
jablko (Cludius Herbst-Apfel) svou úzkou
korunou k silnicím. 7. Car Alexandr (Kaiser
Alexander) daří se i ve výsušných polo-
hách, však jen v zahradách před větry
chráněných. 8. Šálové (Gestreifter Herbst-
calville). 9. Letní parména (Sommer-Par -
mänie), tabulové i tržní ovoce, daří se i ve
studených krajinách. — III. Zimní jablka.
1. Žlutý vyšín (Gelber Richard). 2. Šam-
paňská reneta (Champagner Reinette) hodí
se k silnici a do studených krajů. 3. Čer-
vené panenské (Rother Jungfer-Apfel) do
silničných stromořadí. 4. Zelenáč Ostrov-
ský (Grünling von Rhode-Island) do silnič-
ných stromořadí. 5. New-Yorkská reneta
(New-Yorker Reinette) do zahrad domácích.

6. Celině čili jablko Celinovo (Celini-Apfe\).

7. Landsberská reneta (Landsberger Rei-
nette) hodí se k silnicím. 8. Herwegova
reneta (Herweg's Reinette) hodí se k sil-
nicím. 9. Bredova reneta (Breda's Reinette).
10. Ananasová reneta (Ananas-Reinette) do
zahrad domácích. 11. Vzácná míšeň (Edel-
borotorfer) a 12. Pruhované české míšeňské
(Gestreifter böhmischer Borstorfer) daří se
na širém poli třeba i v chladné poloze.

13. Baumanova reneta (Baumann's Reinette).

14. Červený nonpareil (Scharlachrother Non-
pareil) hodí se svou úzkou korunou na
pole. 15. Schmidtbergerova červená reneta
(Schmidtberger's rothe Reinette). 16. Citro-
nová reneta (Citronen-Reinette). 17. Kula-
nova hraněná reneta (Coulon's Reinette) má
úzkou korunu. 18. Železná reneta (Rother
Tiefbutzer) roste úzkou korunou. 19. Kar-
melitská reneta (Carmeliter Reinette) daří
se na výsušné půdě. 20. Bylinová reneta
(Kräuter-Reinette). 21. Muškátová reneta
(Muskat-Reinette). . 22. Burchardova reneta
(Burchard's Reinette). 23. Anglická kožená
reneta (Englische Spital-Reinette). 24. Krátko-
stopký šedivec (Grauer Kurzstiel). 25. Fran-
couzská kožená reneta (Graue franz. Reinette)
roste úzkou korunou. 26. Parkerův pepin
(Parker's Pepping). 27. Šedivý pařížský hra-
náč (Graue Pariser Rambour-Reinette) do
zahrad domácích. 28. Zimní zlatá parména
(Winter-Goldparmäne) časně zarodí, rostouc
korunou úzkou. 29. Veliká kasselská reneta
(Grosse Casseler Reinette) koruny úzké,
hodí se všudy. 30. Srčika čili žemlové
(Grüner Fürstenapfel) okolo Bydžova roz-
šířené, velmi trvanlivé pro obchod. 31.
Červené štětínské (Rother Stettiner) okolo
Bydžova rozšířené, velmi trvanlivé pro ob-
chod. 32. Červený Královec (Königlicher
Kurzstiel) okolo Bydžova rozšířené, velmi
trvanlivé pro obchoď. 33. Zlatohlávek (Gold-
zeugapfel). 34. Orleanská reneta (Orleans-
Reinette) hodí se do zahrad domácích. 35.
Červená parména (Scharlachrothe Parmäne)