474

časně zarodí, velmi úrodná, poskytujíc ovoce
tabulového i hospodářského. Tamtéž byla
ještě za výborná j. dodatkem uznána: lon-
dýnský peppin (London - Pepping), pozdě
kvetoucí hedvábné (spätblühender Taffet-
apfel) a dvojný hollanďan (doppelter Hol
länder). Vypsáno z novin. — Moravská ja-
blka: adamovské (sladké, prostřední veli-
kosti, čapaté), bałdůvka (nejtvrdší), baran,
bečička, běłavka, bělička, běluška, bílek,
budinka (veliké, sladké), buchman (uh),
cafor, cajgar (podlouhlé, kyselé), cedrón
(veliké, kyselé), cibulář, cibulka, cibulína,
cigán, cingár, cukrůvka, čandůvka, čapák
(veliké, čapaté, sladké), černochovské, čer-
venka (sladké, nahořklé), čuhalka (sladké),
damaščanka, drahovské, drahula, dubenáč,
dubovské (= kožené), dvorčínka, fadléjové,
fargýš, funtůvka, gálka, glagůka, hanuška,
hedbávka (červené, kropenaté, sladké), ho-
molička, hrabůvka, hrabovské (tvrdé, ky-
selé), hrachůvka, hranáč, hranůvka (sladké),
hrkač, hrkávka, hrklávka, hrkláč (jádra
v něm hrkají), hrtlík (tvrdé, zimní), cho-
chůłka, chochołůš (velké, podlouhlé), chut-
nička, chytilka, chvostula, jádernica, ja-
kůbka, jánka (ranné, sladké), ježovské, ka-
lužinka, kalvina, kardynálka, kandrnáłka,
kandrnálica, klimentka, klínek, kobylinčák,
kobylinec, koninec, kočičanka (červené,
kyselé), kočůvka, kočičí hłava (sladké), kú-
delnica, kopecké, kopetovské, kostečka, kot
(sladké), koza (podlouhlé, červené), koženáč,
kožuch, kožúšek, kožušénka, kožušnička,
křeháč, křehůvka, křivostopka (má na stopce
„kolénko", sladké), křížovské, kruháč (ve-
liké, kyselé), křupáček, kružełka, krvavnica,
kutna, kutonka, kutnička (cidonia, na Zl.
velké sladké jablko), kuželka, kynclík, ky-
selík, kysnatka, łáhvička (uh.), lecar, leda-
vaška, lipůvka, lizobón, łoháň, lutoměrka,
makůvka, malenovské, margétka, masné,
medůvka, měkkýš, míšenka, mišurka, mo-
ravské, múčné-mnčka, muchůvka, nadplán-
čena, nekvětka (pozdě kvete a skoro zraje),
německé, ocasnáš, okruhlonka, omrzat, opu-
chlinec, ořechové, ořešůvka, oříšek, ozimé,
padlík, padléjové, panenské, panenščák, pa-
pírek, pásové, pernica, peška, pinkosár, pí-
sanka (má červené pruhy), plánka (neští-
pené), pleskáč, plesník, plostka, podstráňka,
pruháč, pruháček, pupák (má při stopce
pupence, uh.), pytlůvka, rajské, rambón,
recar, římské, římščák, rozmanité, rozma-
rýnové, rozmarýnka, rozum, růžička, sirka,
sirotek, sklené, sklenůvka, sklínka, słune-
čkové, srpnatka, střep, syrec (kyselkavé, na
jedné straně přičervenalé), syřička (drobné,
sladké), svatojánka, svrbovské, šablík, ša-
blínka, šalfiovské, ščepůvka, ščerchadło,
ščerhotka, ščerkůtka (= hrklávka), ščiřička,
šiblinka (sladké, podlouhlé), šipanka (laš.),
širokůvka (veliké, červené, sladké), šmuraň,
šmurka, šmurůvka, štráfenica, štráfka, tufetka,
tvarůžek, tvrďák, týčka (kulaté, drobné,
sladké), vaculovské, vachulovské (podlouhlé,
sladké), vałdůvka (= bałdůvka), valínka,
vandlík, velinka, vindlík, vinaR, vidnar, vin-
ňák, vinůvka, vinné, vinohradské, vodňačka
(sladké), voják, voňavka, vonnár, vrbák,

vrbůvka (nahořklé), vŕščena, vršůvka, za-
jačka (sladké), zárostupka (má stopku za-
hnutou, zarostlou), zborovské, złatohlávka,
železné (tvrdé), žnovské, žnůvka (zralé ve
žně), žułtačka. Brt. D. 311.-312. Cf. o j.
ještě: Vlšk. 114., Mllr. 34., 3S., 40.. 68., 79.,
'82., 84., 85., 99., KP. I. 533., III. 273, Sbtk.
Rostl. 144.—155., Schd. II. 211., Kk. 59.,
248., 247., 187. J. sladké, nasladlé, navinuté,
kyselé, nakyslé atd. Us. J. rozkrájená (kří-
žalky), pečená, dušená s krémem, s beša-
melkou, v máselném těstě, glasovaná (gla-
sirt), pečená po vlasku, vykrojená, tlačená,
strouhaná, nadívaná, míšeňská s omáčkou
vanilkovou, s huspeninou (po portugalsku),
se smetanou, s rýží; j. sušiti, vařiti, péci,
zadělati; pěna z jablek; rohlík, knedlík,
flíčky s jablky. Šp. Jak se j. zavařují? Vz
Prm. III. ě. 15. My jablíčka ploveme (říkají
tomu, kdo se vychloubá, že něco udělal,
co udělal vlastně někdo jiný. Pošlo odtud:
Kdysi plovalo krásné jablíčko po vodě a
za ním lejno a to se vychloubalo: My ja-
blíčka ploveme). U Rychn. Gth. Odpadla si
mi od srdečka jako ta štiepka od jablíčka.
Koll. Zp. I. 147. Červené jablučko po zemi
sa kúlá, odevři, děvečko, je-li tvoja vůla;
V tej zahradečce stojí jablonečka a na tej
jabloni červené jabučka; Červené jabučko
po zemi sa kúlá, moje potěšení po světě
se túlá; Na jablunce jsou jablíčka (vz Fá-
bor); Jak do jablíčka krojila, v půly noží-
ček zlomila; Ešče nebyly dve leta, měla
jablonka jabuka; Bílým květem prokvitaj
a jablečkem zasedaj ; Šak už mě ztratíte
jak jabluň jabliško; Červené jablučko nad
vodú sa kníše (houpá), moje pocešenje na
mnú listy píše; Červené jabučko v klíně
mám koho já ráda mám, tom' ho dám.
Sš. P. 241., 406, 426., 435, 437., 480., 578.,
631. Bielým kvitne, zeleným odvisne, čer-
veným odpadne (hádanka. Jablko). Mt. 8.
I. 135. Šel bratr se sestrou a muž se ženou.
Dostali tři jabka a podělili se tak, že každá
osoba dostala po jabku (Byl bratr a sestra
a sestřin muž). Mor. Brt. Jedno shnilé j.
nakazí mnoho zdravých. Us. Šd. J., které
pozdě zraje, déle trvá. Us. Bž., Hkš. — J.
rajské, solanum lycopersicum. Bj., Schd. II.
289., Sal. 239. J. r. v octě, usušená, vy-
vařená, zavařená. Hnsg. — J. mořské, cy-
stidea. zkamenělina. Vz Krč. G. 360., Frč.
G. 61. — J. hrotu, die Parirkugel an der
Lanze. Čsk. J. korouhevnj, der Fahnen-
apfel, die Fahnenkugel. Šp. Čapka s jablí-
čkem. Arb. Vloživše korunu, sceptrum a j.
na máry. Let. 117. — J. = hlávka klou-
bová. Nz. lk

Jablkovina, y, f = jablkový krém. Hnsg.

Jablkovitý plod, die Apfelfrucht. Sl. les.

Jablkový. J. sad (pomarium), BO., víno,
Apfelwein, Dch., povidla, kaše, syrop, dort,
salát, omáčka, tykev, lektvař, limonada,
vaječník, Aepfelererkuchen, šarlotka, -char-
lotte, máslo americké, Šp., zeleň, olej. 81.
les. Ovoce j. užitek dobrých skutkóv zna-
mená. Hus III. 53.

Jablkynice, Jabkenitz, ves u Loučína.

Jablo = jablko. V MV. nepravá glossa,
Pa. Cf. Mkl. Etym. 1.