476

Jaconnet (žak . . .), jacquet, jacquenette,
fr. == hladká látka bavlněná, hustší než mu-
selin. S. N.

Jačala, y, m. = kdo jačá, vysokým hla-
som hovoří; převzdívka. Slov. Zátur.

Jačati — ječeti. Slov. Rr. Sb., Zbr. Báj.

11. Vz Ječeti.

Jačimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Jačmeň, a, m. = ječmen. Slov. Ssk.

Jačmenica, e, f.= jačmenná sláma. Slov.
Rr. Sb.

Jačmenka, y, f. = druh hrušek. Mor.
v Podluží. Brt. v Osv. 1884. 50. — J. euro-
pejská, elymus europaeus, tráva. Let. Mt.
S. VIII. 1. 18. — J., das Gerstenstroh. Slov.
Loos. — J., y, m. == Ječmínek. Či na tym
J. sedí (říkají, nemůže-li se něco najíti).
Slez. Šd.

Jačmenný, mor., slez. a slov. J. krúpy,
múka. Šd.

Jačmenovina, y, f., der Gerstensaft.
Slov. Loos.

Jačmienky, pl., f., druh hrušek. Slov
Rr. MBš. Vz Jačmenka

Jačmýk, u, m. = ječmínek. Vz Ječmen.
Mor. Brt. D. U Opavy. Zukl.

Jadani převzdívka obyvatelům těšanským
na Brněnsku (v Těšanech), poněvadž zpíva-
jíce vyplňují si neznámá slova písně hlaho-
leni jadaná. Brt. L. N. II. 302.

Jadánie, n. Vz Jadati. J. m. rydánie,
furor. Ž. Pod.

Jadati co. Cf. List. filol. VIII. 16., Mkl.
Etynu. 99. Avšak badám a své srdce jadám.
Sš. Bs. 181. Jadáchu jeho (Ježíše = obser-
vabant), zdaliby v sobotu uzdravoval. ZN.
— kde. Kdo v něm (v písmu) jadá. Sš.
Bs. 181. — čeho = žádati. J. budú zá-
kona, přikázání tvých; Budu j. přikázání
Boha mého. Ž. kl. 99., 101., 103. — se =
vztekati se (jako jedovatý). Mor. Kurz. —
J. = třpytiti se. Slov. Jako tie hviezdičky
pekne jadajú, voľačí mládenci frajerky
hľadajú. Rr. Sb. Cf. Jagati.

Jadeit, u, m., nerost. Stč. Zem. 737.

Jaden = jeden. Jadna žena. NB. Tč 48.

Jadérkový koláč. U Kr. Hrad. Bvř.

Jadernatý = jadrnatý. Šm.

Jadernice = jaternice. Slov. Slúžila sem
u masára tri leta, jídala sem j., jelita. Koll.
Zp. I. 350. -- Ssk.

Jadernice, druh jablek a hrušek. Val.
a slov. Brt.

Jádernička, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Jadina, y, f. = planika obecná, aRbutus.
Vz Rstp. 987.

Jaditi = lektati, kitzeln. Slov. Ssk. —
se = zlobiti se. Slov. Němc. I. 293,

Jádný = nižádný, žádný, strč. Vz Šf.

III. 563.

Jádratý = jadrnatý. Šm.

Jadrilo, a, n. = lodní plachta, strsl.
Ppl. Gr. strbul. 21.

Jadrinec, nce, m., das Kerngehäuse. Slov.
Loos.

Jadristý, kernig. Slov. Phld. III. 1. 71.

Jádřiti se = jádřeti. Tam se pilnosť
jádří správců. Pl. I. 73.

Jadrnáč, e, m. = kámen hrubého zrna.
Prm. IV. 188.

Jadrně, vz Jadrný. Mus. 1880. 263. -
J. = zlostně. Kouká j. U Litomšl. Bda.

Jadrněť sa = dělati se, stavěti se. Ja
di, nejadrň sa. U Uher. Brodu. Brt. D. 220.

Jadrnice, e, f. = jádroviště, die Kern-
schale. Sl. les. — J., die Kernpflanze. Ib.

— J. = ohryzek, šišen, šušen, das Kern-
gehäuse. Ib. — J. = jadernice. Slov. Ssk.

Jadrníček, čku, m., vz Jadrník.

Jadrník, u, m., der Kernobstbaum, Kern-
stamm. — J. v ovoci, das Kernhaus. Rr. Sb.

Jadrnosť. J. krmiva, NA. IV. 94., roz-
umu, Km., obsahu, mluvy. Tf. — J. = čerst-
vosť, rychlost. Listy filol. VIII. 33.

Jadrný = pevný atd. J. krmivo, NA. IV.
94., lůj, tabule, kůže, Šp., ruda, NA. IV.
158., Hř. 25., máslo jak íkry, Brt, mýdlo,
Kernseife (z mýdlového klihu kuchyňskou
solí vyloužené. Lojové, olivové, oleinové,
voskové, pryskyřicové), Stč. Al., Kk. Fys.
78., S. N. V. 582. jídlo, Sdl. Hr. I. 3., led,
Dch., hlas, Vlč., zima (tuhá), Val. Vck.,
obličej (markirter Gesichtsausdruck). Posp.
J. jazyk, řeč, huba (vždy pohotově) Mor.
Brt. D. 220. — J. = důkladný atd. J. místa
ve spise, výraz, Dch., zaklení, Šbr., rým,
mluva básnická, básnictví. Tf.

Jádro buničné (menší tělisko obsažené
v jádru buničky, der Zellkern, nucleus. Ves.
L 81. V j. buničném jest jedno nebo více
tělisek, jež slovou jadérka. Kk., Schd. II.
154. J. vaječníkové, der Fruchtkern, pupen-
cové, Knospenkern, zárodkové, Eikern, Sl.
les., Šfk. 391., Sal. 239., Slb. Rostl. XLII.,
Kk. 5, 19., 53., 59., 76., 85., Rst. 420.,
Rosc. 18, 20., 33., 90., S. N., Mllr. 11., 21.,
Mkl. Etym. 104., Rk. Sl. Pšenice přišla do
jádra. Ntk. J. pšeničné, Ž. wit. Deut. 14.,
obilné. Ž. wit. 147. 14. Abyste jedli j. zem-
ské (medullam terrae, tuk země); J. pše-
ničné. BO. Pod šupinou hledej jádra (na
zevnějšek nehleď). Sb. uč. — J. = výbor,
trest. J. věci, otázky, Dch., návrhu, filosofie.
Lpř. Do jalových písni vice jádra vpraviti.
Kom. J. myšlének. Dk. Má drsný obal, ale j.
křesťanské. Šml. J. historické pověsti, Šmb.,
povahy. Dk. P. 162., Šml. I. 44. Každý
básnický obraz jest v jádře svém vlastné
srovnání. Mus. 1880. 426. Od jádra tragický,
durch und durch tragisch. Lpř. Sl. I. 107.

— J. síti. Vz Nevod. — Vaření mýdla do
jádra (dovařování mýdla, poslední vaření
už čistého mýdla, aby zhoustlo a nadbytku
vody se zprostilo). Stč Al. J. dřeva, das
Kernholz. Šp. Uchází mu j. (o koni, když
mu noha slábne a on kulhá). U Hořic. Hk.
J. pevnostní = tvrz ve středu souhradbí
všech kol kolem rozložených silnější, réduit.
S. N XI. 178., NA III. 149., 145. — J.
průřezu. Pek. 44. J. mlhoviny, S. N. V. 384.,
vlasatice (hlava), Stč. Zem. 247., skvrny
sluneční. Stč. Zem. 180. J. kůže, Šp., pí-
šťoly, NA. V. 204, uhlíkové, Rm. I. 71.,
obratlové, Frč. 2. vd. 196., šroubu. NA. IV.
50., Včř. II. 49. Podtíná-li se strom, vyseká
se do něho jamka, díra (jádro), aby se mohl
povaliti. Val. Vck. — J. = fazole. Svato-
janská jadírka (dRuh bobů tmavohnědých).
U Třebechovic. Kšť. — J. z knih lékař-
ských. Vz Jir. Ruk. I. 302.