477

Jádrohnilosť, i, f. = hniloba v jádře,
od jádra, die Kernfäule. Sl. les.

Jádrohnilý = shnilý v jádře od jádra,
kernfaul. Sl. les.

Jadroočec, čce, m., ein Fischauge. Srn.

Jádroviště, ě, n. = jadrnice, die Kerm-
schule. Sl. les.

Jádrovitý. J. vrstva (v oku). Osv. I.
146.

Jádrovka, y, f. = kořalka ze švestko-
vých a slivových jader. Us. Rgl. — J. =
mlž. J. perleťová, nucula margaritacea; česká,
n. bohernica; hřebenitá, n. pectinata; polo-
kružuá, n. semilunaria. Vz Frč. 219., NA.
V. 641.

Jádrový, Kern-. J. ovoce, vz Jádro. Us.
Pdl. — J. kůže, Wld., mýdlo (vz Jádro),
řemen, Wld., tyč, die Kernstange, NA. III.
123., hradba (vz Jádro). NA. III. 145. J.
nebozez (dutý n.) č. obvrták, der Kern-
bohrer. Hrbk.

Jadruš, e, f. (?), Godruch, ves u Hajdy
v Chebsku.

Jadruše Horní a Dolní, Ober-, Unter-
Godrisch, vsi n Plané v Chebsku. PL.,
Blk. Kfsk. 1326.

Jady = kady, kudy, zastr. Anth. Jir. I.
3. vd. XXXV.

Jadyž = kudy. Alx. B. v. 170. (HP. 76.).
J. šel, tady prše před ním běhal přeč liud
srše. Jir. exe. Vz Jir. Nkr. 93. J'ho duše
nešla tady, jadyž .... Výb. II. 3. — J. ==
kadyz, když. Leg. o 12 apoštol. 57.

Jaeckl Mart. 1739. Jg. H. 1. 2. vd. 571.,
Jir. Ruk. I. 302.

Jafet Jau, bratr čes., f po r. 1607. Vz
Šb. Dj. ř. 2. vd. 252., Jg. H. 1. 2. vd. 571.,
Jir. Ruk. I. 302., Sbn. 945., 432, 938., Hš.
Dodatky (II. 24. č. 138., 140.) k Jg. H. 1.,
Pyp K. II. 358.

Jafira = jafura. Slov. Bern.

Jafriť = ležať na koni. Slov. Gemer.
Dbš.

Jafura, y, f. = čučoriedka, borovnice,
vaccinium myrtillus. Slov. Rr. Sb., Phld. IV
263.

Jag, u, m. = jagot, der Schimmer. Slov.
Vidim samý jas a j. (vycházejícího slunce).
Hdž. Čít. 133. Vz Jagot.

Jagababa, y, f. == Ježibaba, bola bytosť
zlá, ináč menovala sa jazerná mať, lesná
mať, čertova mať, podnes hovorí sa: Jazerná
mať ťa zabila, vzala. č. Čt. 385. Vz Ježi-
baba.

Jagata, y, f. = agata, akác, die Akazie.
Laš. Tč.

Jagať sa = třpytiti se. Slov. Neuschnutá
rosa jagala sa v slunečných lúčach bleskom
dúhobariev. Phld. III. 1. 5. Vz Jadati.

Jagavý = třpytící se. Ale to svetlo je
nie tak j -vô a jasavô ako to zo slnca. Slov.
Hdž. Čít. 136.

Jágerka, y, f., vz Zajíc (V. 91. a. 11. ř.
zdola).

Jagič Vatroslav, nar. 1835. ve Varaždíné,
prof. slavistiky ve Vídni, redaktor Archivu
f. slav. Philologie. Pyp. K. I. 373. (životop.
213.), II. 540., List. filol. X. 466., Rk. Sl.,
Šre. 516., 517.

Jagot, u, m. = třpyt, blyskot. Slov. J.
mihotavých drahokamov. Skvelý jas hviezd
venčí traslavým j-tom tichosť pozdných ho-
din. Phld. III. 11. 16.

Jagotavý = třpytivý. Slov. J. hrot. Phld.
IV. 3.

Jagotný = třpytivý, blýskavý. Slov.
Michal ešte svietil jim mávajúc hlavňou,
až z nej prší dažď iskier mihom j-tným.
Phld. VI. 268. (IV. 24., VI. 267.).

Jagra, y, f, cukr z kokosníku. Vz Rstp.
1631.

Jägrovka, y, f. = kazajka, košile, pun-
čocha vlněná dle návodu Jägrova udělaná.
Us.

Jah = inu. Slov. Ssk.

Jahelka = kašník. Dch.

Jahelna, y. f., die Hirsenmühle. Rk.

Jahelník také a) krupník, mlýn na kroupy,
b) pouzdro na jehlu jehlovky, die Nadel-
büchse. NA. III. 108.

Jahelný. J. stěna ve stavitelství vodním
Stat. př. kn. 1877. 97.

Jahen, dle Wenzlova Pravopisného uka-
zatele jáhen, z óiáxovo?, cf. ďábel z uiaßo-
Aoe. Sv. Štěpán byl jeden z zvolených sedmi
jahnóv Pass. XIV. - Cf. Kram. Slov., Mkl.
Etym. 45.

Jahence = jehňata. Slov. Rb. Sb.

Jahenka, y, f., die Diakonissa. Rk.

Jáhla = prosné zrno bez šupiny. Rstp.
1721. (1714.), Sv. ruk. 322., Kram. Slov.,
Mllr. 76., Kk. 108, Slb. 165., Byl. 15. stol.
Pokradla jí něco jahel. NB. Tč. 240.

Jáhlina, miliaria = akutní povrchní zánět
kůže, při němž na kůži množství puchýřů
se utváří. S. N. IV. 136. a., X. 163. J. kru-
hová. Odb. patli. III. 118. Friesel. Dch., Sal.
239.

Jahn Jiljí, řed. real, škol v Pardub.,
spisov., nar.' 1838. Vz Pyp. K. II. 419, Tf.
H. 1. 3. vd. 129., 189., 193., Šb. Dj. ř. 2. vd.
252., S. N., Rk. SI., Bačk. Př. 181. — J.
Zdeněk, prof. v Plzni, nar. 1849. Vz Tf. H.

1. 3. vd. 193., Bačk, Př. 161. — J. JEngelb.
1813. Jg. H. 1. 2. vd. 571. O jiných J. vz
S. N.

Jahňa, aťa, n. = jehně. Laš. Tč. Zlínsky.
Brt.

Jahiiací = jehněčí. Slov. Bern.

Jahňačka, y, f. = vlna jehněčí. Val.
Brt. D. 220.

Jahňada, y, f. = jehněda. Slb. XLII. —
J. žalná = vrba smutková, die Trauerweide.
Ziak.

Jahňec, hence, m., ein Lamm männlichen
Geschlechtes. Slov. Ssk.

Jahnel Jos., nar. 1807., kněz. Jg. H. 1.

2. vd. 571.

Jahněnec, nce, m. = jehně. Slov. Glč.
II. 342. Pásol j-nce. Čkžk. I. 10.

Jahniatko = jehňátko. Slov. Ssk.

Jahnice, e, f. = jarní jehně; ovečka po-
nejprv obahnilá, Val. Vck.; ovce samice.
Ssk.

Jahnička, y, f. = ovce ještě neobahnilá.
Mor. Brt. Cf. Jahnice. Kňazovi daj j-čku
za mú hřiešnú dušičku. Sl. sp. 173.

Jahniti se = bahniti se, lammen. Ssk.

Jahnovský, Diakons-. Rk.