478

Jahnovsťví, n , das Diakonat. Rk.

Jahnový. J. díl, pars Levitarum. Ol. 2.
Esd. 135.

Jahoda, lit. ůga. Mkl.aL. 105., Etym. 99.
V MV. nepravá glossa. Pa. J. = plod slo-
žitý, jehož jednotlivé plůdky, halénky ne-
pukavé, ponořeny jsou do masitého lůžka,
obzl. pak = ovoce jistých rostlin (jahod-
níku, borůvky). S N., Rk. Sl. J. ananasová.
Vlč. Jahůdky jalovce. Mtl. Mořské j. (mora,
moruše). ZN., Sv. ruk. 321., Ž wit. 77. 47
JahodEnka, jahodička. Cf. Kk. 59., 195,
251., KP. III. 339, Sbtk Rostl. 256.-258.,
Slb. XLII., Rstp. 497., 983., 984., Kram
Slov., Slov. zdrav. J. židovská. Mllr. 68.
J. černé, Mllr. 109., červené, 47., psí, 21.,
87., šarlatové, 79., svatojanské. 89. V té
seči pro mne vysoko j. (vítězství daleké).
Brodz. J-da, j-da, jahodový lístek, málo
sem rozdala synečkovi kystek. Sš. P. 353.
Sedí panna v kříčku v červeném mentýčku;
Sedí panna na pařízku, drží psíčka na ře-
tízku (= jahoda. Hádanka). Km.1886. 718.
— J. = líce. Krásné sú jahodky tvú lící,
pulchrae sunt genae tuae. BO. — Jahůdka
slzná — začervenalá hmota ve vnitřním
Koutku očním : j-ky myrtové = zbytky pa-
nenské blány v pošvě. Slov. zdrav. — J. =
kráva hodně červená. Mor. Brt,, Vck. — J.,
y, m., os. jm. 1515. — J., y, f., sam. u Be-
rouna.

Jahodababa, y, f., vz Ježibaba (dod).

Jahodářka, die Beerensammlerin. Us.

Jahodeň, dně, f. — jahodina, jahodník.
Brt., Nrd

Jahoděnka, y, f. = jahodička. Sl. ps
36. — J. = les. Na Vsacku. Vck.

Jahodička, y, f. = malá jahoda.

Jahodina červená, fragaria; medvězie,
baccelaria. 14 stol. Mr.

Jahodiní, n. = jahodí. U Bechyně. Mý.

Jahodisko, a, n. = veliká n. špatná ja-
hoda; jahodiště. PI. I. 202.

Jahodiště, ě, n. = jahodí. Schz.

Jahodka, y, f. = jahoda. — J. y, m.
J. Mat., dékan. 1590. Jg. H. 1. 2. vd. 571.,
S. N., Jir. Ruk. I. 303. — J. Jan. 1576.
Vz ib.

Jahodná, é, f., sam. u Miletína. Sdl. Hr.
V. 125.

Jahodňatka, y, f. == hruška. Mor. Brt,
Slov. Rr. MBš.

Jahodní. V J-ním, sam. u Mirovic. PL.

Jahodníček, čku, m., vz Jahodník Brt.,
Hrb.

Jahodník, fragaria, die Erdbeere, rostl.
J. pospolitý, f vesca; j. truskavec, f. ela-
tior; kopečný, f. collina; hrubok věty, f.
grandiflora; chiloenský, f. chiloënsis; vir-
ginský, f. virginiana. Rstp. 497. — J. =
morušeň černá, mortis nigra. Rstp 1365. —
Cf. Schd. II. 307., Slb. 499., FB. 100., ČI.
45., Čl. Kv. 368., Rosc. 164., Mllr. 47.,
S. N., Kk. 249.— 251. — J., a, m. = kdo
jahody sbírá. Er. P. 84.

Jahodný les. Arch. V. 530.

Jahodorodný, beerenerzeugend. Šm.

Jahodov, a, m., Jahodau, ves u Chotě-
boře; Jahodow, ves u Vamberka. PL., Sdl.
Hr. 263.

Jahodovice, e, f. — uvarené jahody

(jídlo). Šp.

Jahodovitý, beerenartig, Beeren-. J.
ovoce, Sl. les., plod. Pdl.

Jahodovka, y, f. = likér z jahod. Us,

Jahřabatý. J. nebe, na němž jsou pruhy
malých, světlých obláčků U Místka. Škd.

Jahřabina, y, f. = jeřabina, Vogelbeere.
Mor. Škd., Tč.

Jahulka, y, f. =jahnička, jahnice. Siez.
Šd

Jach. Kades´, holúbka, lietala? A jach
lietala po poli. Sl. spv. III. 112.

Jachati, vz Jechati, List. filol. VIII. 17.

Jáchim Fr., úřed , nar. 1811. Vz Jg. H.
1. 2. vd. 571., S. N.

Jáchimov, také sam. u Kašperských Hor.
Vz Tf. Odp. 388., S. N., Rk. Sl.

Jáchimské Doly, Joachimsthal, ně.
v Chebsku.

Jachont, u, m. = drahý kámen. J. čer-
vený = rubín. Č.

Jachtač, e, m. = koktal, der Stotterer.
Bern.

Jachtať = jektati. Slov. Dbš. Sl. pov.
III. 26, Ssk.

Jachtavosť, i, f., das Stottern. Bern.

Jachtavý = jektavý. Slov. Ssk.

Jachydrit, u, m. = vodnatý chlorid ho-
řečnatovápenatý. Krč. 58.

Jaj. J. zima mi je! Koll. Zp. I. 12. Haj

jaj, aká tam tma! Sb. sl ps. I. 89. O tom

nesmieš ani ceknúť, lebo by ti bolo j. beda.

Dbš. SI. pov. I. 65 J., bude že to pranica!

Klčk. Zb. III. 19. Vz Rozmarýn.

Jajajaj, páni súsedia drahí. Phld. IV.
224.

Jajčati, wehschreien. Slov. Ssk. Vz násl.

Jajčiti = jojkati. Slov. Ssk.

Jajda. Jajda náš, J. náš, černú košulku
máš (du mein Bester)! Čes. mor. ps. 91.

Jajdana, jajdana, nepůjdu za Jana, oj
radši za Jurku. Čes. mor. ps. 91.

Jajkati = naříkati, bědovati. Hdk. C.
378, Ssk,, Němc. VII. 157. Jajká neboračka.
Pokr. Z hor 169. Žobrák začal od zimy sa
triast a j. a zubami drkotať. Dbš. Sl. pov.
I. 84. Od bolesti j-la. Ib. II. 63

Jajunda. Před našém je kamenné most,
j., dáte-li nám přes něj jíti, j. Sš. P. 730.

Jajže Bože, ten nás tu nechal, akomy
my domov potrafíme? Dbš. Sl. pov. I. 335.
J., šuhaj, čo robíš? Sb. sl. ps. II. 1. 41.

-jakъ přípona subst. : dvořák, měšťák.
Bž. 232. Přípona -janъ často se střídá s pří-
ponou -jakъ, při čemž pozoru hodno, že
přípona -janь činí výraz trochu uhlazeněj-
ším a slušnějším než -jakъ: měšťan — mě-
šťák. Prk. Př. 26.

1. Jak. 1. Jmají úředníci tam na dědinu
poslati, jako sú ty mlýny (quales sint). Půh.
I. 203. — 3. Ve větách podstat. Věda Ježuš,
jako přídě godina. Ev. Vidíme, jak Bůh
jistě dokázal, co předpověděl. Brt. S. 3. vd.
129. 1. — 4. Ve větách úmyslu. Král, jako
chtě ohledati, i vze meč ot něho. Dal. 86. —
5. Ve větách časových. Tu sukni mu vzali,
jako šel do Strakonic; Jednoho utopil pod
Sedlcem, jako mu drva bral; (Týž) byl při
tom, jako faráře upálili v Sverasěch; Byl