479

v Plzenšlě, jako Žižka Krasikov špížoval;
Také byl na rybníce záborském podlé Žižky,
jako rybník rozkopávali. Pč. 26., 27., 40.,
42., 45. Jest tomu nepiíljš dávno, jak jsem
Vašnosti psaní učinil. Žer 327. Nebo by
juž na tej době, jakož mu třeba po sobě
bieše ostaviti hlavu. Alx. Anth. I. 3. vd. 33.
Jak to rúčej zaseče (jakmiie). V Podluží.
Brt. Můžeš-li jak brzo (co nejdříve). Bl.
Nebel sem tam jak toť, jak vonehdá, jak
vo hodech. Mor. Neor. Teď již třetí léto
běží, jak v tom vězení zůstávají. Brt. S.
3. vd. 139. 1. Jak zme tam přišli, hneď zme
viděli, co je; Štvrtý rok je temu, jak sem
od něho pryč. Mor. Brt, D. 172. — 7. Ve
větách soustedných. Kola tak chytrá, jakž
jich nikto nemužieše rozebrati. Alx Ale
boží mocí tak k nim jich rúcho přilnulo,
jakž jeho nikde nemohl svléci. Exc. — 8
Ve větách připouštěcích. Jak jsem peněz
potřeben, toho bych si přece na svědomí
nevzal. Brt. S, 3. vd. 138. 1 Tom' já také
rozumím, jak sem neštudiroval. Brt. D. 172.
Jak je rok dlúhý, ani sa u nás neukáže, lb.
Ač tráva sochá (suchá), kosa topá (tupá) a
šohajek jo seče; ja seče, seče, neposeče,
jak mo z hlavěnke teče. Sš. P. 521. Vz
Připouštěcí. — 9. Ve větách srovnávacích.
Pije jak doha (duha); Stojí jak vopařené,
jak zařezané, jak poleno (hloupý), jak mo-
tovidlo (nemotorný); Je hlópé jak snop,
jak trdlo. Mor. Neor. Tys dostát větší kus
jak já; Náš staříček sú starší jak váš. Brt.
D. 172. Nebýval takový, jako je teď. Sá.
v Osv. I. 178. Nevěra, lesť, zlosť sobě nás
jako míče podávají. Kom. Dnové vaši jako
mhla míjejí. Tkadl. Jakož biechu poradili
jemu, tak tomu káza býti. BO. A co jest
medle poctivějšího, jak z potupy k slávě
přijíti; Aneb co snadnějšího, jak na kolena
padnouti a... BR. II. 16. b. Neb sem před
ním tako malý, jakž přede lvem zvěř ustalý.
Alx. Povstati proti někomu jako proti ne-
příteli. Chč. 607. Vz Srovnávací, Bž. 219.
(jak po kompart.). — 11. Ve větách ome-
zovacích. Co mi dal otec, dal mi jako otec.
Mus. 1862. 386. 1 ufáme vám jako věrným
Čechům, že budete radni. 1420. Pal. D. III.
1. 362. Ovad jakožto družba všudy predok
vedol. Sl. ps. Šf. I. 112. I stalo se po těch
řečech jako (asi) po osmi dnech, že na horu
vstoupil. Brt. S. 3. vd. 120. 4. Ukázal jako
nemúdrý svú nemúdrosť. Kšch. 4. By ji jak
pikartce právo nesloužilo. Skl. I. 52. Měl
mé jako (quasi) za svého vraha. BO. Buoh
jakožto zavistivý zapověděl jest vám. Ruk.
Mus. 1884. 210. Konšelé pak jakož muži
výborní nálezy vynášejte. CJB. 423. Zpra-
veni jsme, kterak při nás jakožto pánu
svém nepohnuté stojíš. Dač. 1. 128. Potom
mosiel jest jakožto rukojmie to sukno za-
platiti. NB. Té. 48. (130). Soudě, že i vy
také jakožto jeden z předních pánů soudců
tam budete . . . Žer. 342. Jáť sem tobě to
psal jakožto příteli; K takovým měli by-
chom se jako k neposlušným zachovati;
Aby k němu hledieno bylo jakožto k za-
stavači zlých lidí. Arch. II. 82., IV. 309.,
458. Tehda ona jako lstivá poslala je ku
královi. Pass. mus. 354. Jakož písmo praví.

Šř. Kn. š. 31. Kohož Buch vidí bez viny,
jako spravedlivý súdce nikoli ho nezatratí;
Aby (kněžie) jakož první božie pravdy vy-
znávači lidu Kristóv skutek ohlásili; Jez
střeď t j. požívaj Kristova božstvie jakožto
najslažšie vieci; Chtie, aby Bóh byl účasten
jich hřieclióv jako příjemník lichvy a lú-
peže. Hus 1. 352, II. 44., 144., 305. — 12.
Ve větách přídavných. A ta jsem sukna
vezl du Uher, jakož jsem prodal za takováž,
jakož jsem od něho kúpil. NB. Té. 49. A to
věno, jakož jest máti její vložila jim třem,
to má býti na tré rozdéleno; Pohnal mě
k semnu (sněmu) panskému, jakož nyní
minul; Chci to ukázati tím listem, jakož
jej mám od svého strýce. Půh. I. 216., II.
51., 113 Byl na semnu (sněmu), jakž nyní
minul. Ib. II. 83. — 13. Ve větách podmí-
nečných. Jak máte, dajte. Brt. D. 172. Mo-
žete ít, jak chcete (chcete li). Brt. Jak te
chetne, zle s tebó. Mor. Neor. — 14. Jak —
prý. Vzáł oba k sobě, aby jím było jako
veselo. Lesti by se k vám nesměla opo-
vážit jako přít; Ale ona, že půjde pro ta-
tíčka, že jí mosíja jako šaty dat. Brt. D.
172. — 15. J. = tuším. To jem jako já měl
udélaf a ne ty. Brt. D. 172. — 16. Chtěl
sera mu prodať; jako ne prodať, chtěl sem
mu to pronajat (tak se mluvící opravuje =
vlastně ne prodati). Brt. D. 172. Néni jako,
dyby bylo jako = není možná, není zač
koupiti a p. Laš. Brt. D. 172. — Nadával
nám až jak (velmi). Us.

2. Jak, u, m. = jek. Slov. Zátur., Ssk.
Dal se do jeku. Laš. Tč. — J., a, m. =
psí jméno. Škd.

Jaka, y, m , os. jm. Arch. I. 166.

Jakam Bože, Bože, jakam horá (jak sem
chorá), pošlice mi po doktora. SI. ps. č. 96.

Jakaranda, y, ť. J. brasilská, jacaranda
brasiliana, rostl, dávající dřevo palisandrové.
Vz Kk. 189., Rstp. 1218., Kram. Slov.

Jakartovice, dle Budějovice, Eckersdorf,
ves v Opavsku.

Jakartovičky, Klingenbeutel, zaniklá ves
v Opavsku. Pk. 2. progr. 38.

Jakeš, kše, na., jinde Jakš = Jakub, os.
jm. Pal. Rdh. 1. 121., D. ol. VI. 316., Arch.
I. 421. Cf. Tk. II. 536., V. 242. — J. Vít,
farář 1621. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 571., Jir.
Ruk. I, 303., Sbn. 316. — J. Jos., farář.
1817. Vz Jg. ib. 572. — J. Petr. Blk. Kfsk.
1123., 1134. — J. z Tysové. Sdl. Hr. I. 222.

Jakéž. Jakéž i otcové vaši, takéž i vy.
Pass. XIV.

Jakkolivěk. Byltě jeden člověk, bylo
mu j., er hiess wie immer. Sš. P. 10.

Jak kterak. Tam je jak kterak = ve-
liké bohactví, mnoho peněz, tam mají všeho
dosť. Na Hané. Wrch.

Jaklín. a, m., os. jm. Mus. 1880. 248.

Jakmilitně — jakmile. Us, Zkr.

Jaknáhle, sobald. Ssk.

Jakmouti = zjačeti, aufschreien. Laš. Té.

Jakobaeus, vz Dačický. — J. Jiří Ka-
mýcký, kazatel. Jg. H. 1. 2. vd. 572., Jir.
Ruk. 1. 305., S. N. IV. 129.

Jakobei Pav., kněz. 1695 — 1752. Vz Jg.
H 1. 2. vd. 572., Jir. Ruk. I. 304. — J. Jak.,
kněz v 17. věku. Vz Jir. Ruk. I. 304.