480

Jakobi Eliáš, farář 1610. Jg. H. 1. 2. vd.
572., Jir. Ruk. I. 305. - J. Leop., kněz
1788. Vz ib.

Jakobides Jak. Stříbrský, farář. 1620.
Vz Jg. H. 1. 2. vd. 572., Jir Ruk. I. 305.,
S. N. — J. Jan Benešovský, kněz. 1618.
Vz ib.

Jakobin, a, m., os. jm. Tk. II. 210.

Jakobinky, pl., i.— táhlý kopec u Stra-
donic. Krč.

Jakobínský katechismus = chladný roz-
bor lidských práv. Kutn.

Jakobité, sekta křesť.; strana v Anglii.

Jako by. Tato slova jen ve verších od
sebe se oddělují: Vždyť se zdá, jako město
by vymřelo. Jg. Herm. a Dor. — Někteří
viděli, jakoby z oblaků pochodně ohnivé
létaly. Bart. — Cf. Bž. 219.

Jakoj' =jako jest. J. řekl židóm. Hus

1. 149.

Jakokedy, wie wann. Slov. Ssk.

Jakokolvěk, wie auch nur immer. On
pracuje j. = jak může. Jak se máš? J. (vše-
lijak). Laš. Tč.

Jakoměř = takoměř, takměř, takořka.
Často pouze z domyslu a j. na dohadku.
Šf. Výb. 1. 7.

Jakor, u, m., geoffroya, die Geoffroye,
rostl. J. trnatý, g. spinosa; hlístopudný, g.
vermifuga; kolíčkatý, g. spinulosa. Vz Rstp.
437.

Jakorát = adcurate. Us. Rgl., Holk., Zl.

Jakořka. Služba apoštolská jest j. služ-
bou andělskou. Sb. vel. III. 287. Na Mor.
neužívají tvaru takořka, všude říkají: ja-
kořka. Brt. D.

Jakorovina, y, f., jamaicinum. Rst. 49.,
420.

Jakorovitý. J. rostliny, geoffreae: pod-
zemnice, tajitka, sucholusk, jakor, ovláčeň,
silovoň. Vz Rstp. 346, 434. - 439.

Jakost tvárná či plastika. Stč. Zem. 469.
Podlé j-sti zvuku jsou souhlásky 1. tvrdé,

2. měkké, 3. obojetné. Bž. 13. J. děje slo-
vesniho. Brt. S. 3. vd. 189.

Jokostný. J. rozbor, Mj., NA. V. 435.,
rozdíl. Lenz.

Jakot, u, m. = jekot. Slov. Loos.

Jakotný = jekotný. Slov. Loos.

Jakoubčce, e (ete), n., jakoubčata, druh
jablek. Us. Brnt.

Jakoubek ze Stříbra, kněz husitský,
1373.-1429. Vz Rk. Sl., Pyp. K. II. 540.,
S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 54., Jg. H. 1. 2. vd.
571., Jir. Ruk. I. 306., Sbn. 443., 490., 497.,
501., 502., 545. — J. Petr, kněz, umřel okol.
r. 1827. Vz Jg. ib. — J. z Nimburka. Blk.
Kfsk. 1164.

Jakovost zvuku. Koll. III. 147.

Jakovský. Blk. Kfsk. 1164.

Jakový. Podívaj se do maštale, j-vě tam
koně máš. Sš. P. 535. Přátelství jakové
takové. Koll. IV. 210. O j-vých předmětech
píší. Šf. III. 262.

Jak patří. Mám jak-patřího pacholka
(= jak se patři, hodného). Zlinsky. Brt.
J-ho dělníka skoro ani nevidět. Nrd. Feuill.
4. 178. Cf. List. filol. VII. 297.

Jakrmistr z Jägermeister. Arch náchod.
167. Hrš.

Jaksan, u, m. = bohyžka bilá, funkia
subcordata. Rstp. 1603.

Jak se patří, vz Jak patří.

Jaksi. To jaksi nejde. Dch. Mně je to
j. (mně se to příčí). U Olom. Sd. Už můj
milej už do dveří kráčí, ach což je on ne-
veselé jaksi! Sš. P. 397.

Jakš, e, m., vz Jakeš.

Jakšovský, ého, m. Sdl. Hr. IV. 47.

Jaktak, so wie so, ohne weiters, ohne-
dies. On k nám j. přijde. Vy j. tam budete.
Us. Tč.

Jaktař, e, m., ves v Opavsku J. slove
hedvábný. Vz Sbtk. Krat. h. 229.

Jaktarka, y, f., potůček u Jaktaře. Sláma
Put. 483.

Jaktati = jektati. Slov. Ssk.

Jaktavý = jektavý Slov. Ssk.

Jaktěživ. J-vi nepocítili té potřeby Pal.
Rdh. I. 240. Vž Jakživ.

Jakub. O sv. Jakubě zhynuli. NB. Tč.
105. Jak teplý sv. J., tak vánoce studené.
Bž. O sv. Filippě a Jakubě hledej pšenici na
dubě (ještě nedozrála). U Hořic. Hk. Je-li
na sv. Jakuba silný vítr, bude obilí drahé.
Mus. Kolik mračen na Jakuba, tolik sněhu
v zimě. Val. Vck. Na sv. J-ba kdy bývá
tlusto mračen, bývá tlusto sněhu. Kld. Tři
dni před Jakubem bezdeštivé dělají žitné
zrno trvanlivé. Kld. J. bez deště tuhá
zima Té. Je-li jasno na sv. Jakuba, bude
ovoce veliká zásoba. Moravan 1875. Pověry
o sv. Jak. vz v Mus. 1853. 494., 1855 184.
Jakobe! máš gatě na robe a košulo ua líc,
bode z tebe zajíc. — Jakube! máš gatě na
dubě, gatě spadly s duba, zabily Jakuba. —
Jakube! pudeš na tři krále na hube? —
Jakub! chleba nakup, polévky nalej, po-
jedem dalej. Km. 1886. 592. — Cf. Kuba. —
Sv. J. klášter v Praze. Vz Tk. III. 648., IV.
96., VI. 348. Sv. Jakuba kostel v Praze.
KP. I. 142. — J. lékař, vz Jg. H. 1. 2. vd.
572. — J. kněz, 1620. Vz ib. — J. ze Stříbra,
vz Jakoubek, S. N. O jiných J. vz v S. N.,
Rk. Sl.

Jakubčovice, dle Budějovice, Jakubscho-
witz, ves u Opavy; Jogsdorf, JoksdoRf, ves
u Oder ve Slez.

Jakubec, bce, m., os. jm. D. ol. III. 245.,
Bačk. Př. 55.

Jakubice, dle Budějovice, Jakobitz, sam.
u Sušice. — J. = jakubka, hruška. Šm.

Jakubín, a, m , ves u Počátek. Sdl. Hr.
IV. 116, 117.

Jakubinka, jakubunka, y, f. = jakubka
hruška. Laš. Mor. Brt. Také druh jablek,
bramborů. Brt. Tč.

Jakubka, rané jablko; raný brambor.
Jdr., Brt., Kčr., Kšá.

Jakubov, a, m., Jakobau, ves u Mor.
Budějovic; Jakubau, ves u Náměště; Jokes,
ves u Ostrova v Chebsku (Blk. Kfsk. 606.).
PL.

Jakubova berla, Schd. I. 219., hůl (sou-
hvězdi). Stč. Zem. 26., S. N.

Jakubovice, dle Budějovice, Jakubowitz,
ves u Golčova Jeníkova, dvůr u Vel. Mezi-
říčí; Jokelsdorf, vsi u Lanškrouna a u Zá-
břehu. PL., Blk. Kfsk. 1327., Sdl. Hr. II.
277.