Předchozí (479)  Strana:480  Další (481) |
|
|||
480
|
|||
|
|||
Jakobi Eliáš, farář 1610. Jg. H. 1. 2. vd.
572., Jir. Ruk. I. 305. - J. Leop., kněz 1788. Vz ib. Jakobides Jak. Stříbrský, farář. 1620.
Vz Jg. H. 1. 2. vd. 572., Jir Ruk. I. 305., S. N. — J. Jan Benešovský, kněz. 1618. Vz ib. Jakobin, a, m., os. jm. Tk. II. 210.
Jakobinky, pl., i.— táhlý kopec u Stra-
donic. Krč. Jakobínský katechismus = chladný roz-
bor lidských práv. Kutn. Jakobité, sekta křesť.; strana v Anglii.
Jako by. Tato slova jen ve verších od
sebe se oddělují: Vždyť se zdá, jako město by vymřelo. Jg. Herm. a Dor. — Někteří viděli, jakoby z oblaků pochodně ohnivé létaly. Bart. — Cf. Bž. 219. Jakoj' =jako jest. J. řekl židóm. Hus
1. 149.
Jakokedy, wie wann. Slov. Ssk.
Jakokolvěk, wie auch nur immer. On
pracuje j. = jak může. Jak se máš? J. (vše- lijak). Laš. Tč. Jakoměř = takoměř, takměř, takořka.
Často pouze z domyslu a j. na dohadku. Šf. Výb. 1. 7. Jakor, u, m., geoffroya, die Geoffroye,
rostl. J. trnatý, g. spinosa; hlístopudný, g. vermifuga; kolíčkatý, g. spinulosa. Vz Rstp. 437. Jakorát = adcurate. Us. Rgl., Holk., Zl.
Jakořka. Služba apoštolská jest j. služ-
bou andělskou. Sb. vel. III. 287. Na Mor. neužívají tvaru takořka, všude říkají: ja- kořka. Brt. D. Jakorovina, y, f., jamaicinum. Rst. 49.,
420. Jakorovitý. J. rostliny, geoffreae: pod-
zemnice, tajitka, sucholusk, jakor, ovláčeň, silovoň. Vz Rstp. 346, 434. - 439. Jakost tvárná či plastika. Stč. Zem. 469.
Podlé j-sti zvuku jsou souhlásky 1. tvrdé, 2. měkké, 3. obojetné. Bž. 13. J. děje slo-
vesniho. Brt. S. 3. vd. 189. Jokostný. J. rozbor, Mj., NA. V. 435.,
rozdíl. Lenz. Jakot, u, m. = jekot. Slov. Loos.
Jakotný = jekotný. Slov. Loos.
Jakoubčce, e (ete), n., jakoubčata, druh
jablek. Us. Brnt. Jakoubek ze Stříbra, kněz husitský,
1373.-1429. Vz Rk. Sl., Pyp. K. II. 540., S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 54., Jg. H. 1. 2. vd. 571., Jir. Ruk. I. 306., Sbn. 443., 490., 497., 501., 502., 545. — J. Petr, kněz, umřel okol. r. 1827. Vz Jg. ib. — J. z Nimburka. Blk. Kfsk. 1164. Jakovost zvuku. Koll. III. 147.
Jakovský. Blk. Kfsk. 1164.
Jakový. Podívaj se do maštale, j-vě tam
koně máš. Sš. P. 535. Přátelství jakové takové. Koll. IV. 210. O j-vých předmětech píší. Šf. III. 262. Jak patří. Mám jak-patřího pacholka
(= jak se patři, hodného). Zlinsky. Brt. J-ho dělníka skoro ani nevidět. Nrd. Feuill. 4. 178. Cf. List. filol. VII. 297. Jakrmistr z Jägermeister. Arch náchod.
167. Hrš. |
Jaksan, u, m. = bohyžka bilá, funkia
subcordata. Rstp. 1603. Jak se patří, vz Jak patří.
Jaksi. To jaksi nejde. Dch. Mně je to
j. (mně se to příčí). U Olom. Sd. Už můj milej už do dveří kráčí, ach což je on ne- veselé jaksi! Sš. P. 397. Jakš, e, m., vz Jakeš.
Jakšovský, ého, m. Sdl. Hr. IV. 47.
Jaktak, so wie so, ohne weiters, ohne-
dies. On k nám j. přijde. Vy j. tam budete. Us. Tč. Jaktař, e, m., ves v Opavsku J. slove
hedvábný. Vz Sbtk. Krat. h. 229. Jaktarka, y, f., potůček u Jaktaře. Sláma
Put. 483. Jaktati = jektati. Slov. Ssk.
Jaktavý = jektavý Slov. Ssk.
Jaktěživ. J-vi nepocítili té potřeby Pal.
Rdh. I. 240. Vž Jakživ. Jakub. O sv. Jakubě zhynuli. NB. Tč.
105. Jak teplý sv. J., tak vánoce studené. Bž. O sv. Filippě a Jakubě hledej pšenici na dubě (ještě nedozrála). U Hořic. Hk. Je-li na sv. Jakuba silný vítr, bude obilí drahé. Mus. Kolik mračen na Jakuba, tolik sněhu v zimě. Val. Vck. Na sv. J-ba kdy bývá tlusto mračen, bývá tlusto sněhu. Kld. Tři dni před Jakubem bezdeštivé dělají žitné zrno trvanlivé. Kld. J. bez deště tuhá zima Té. Je-li jasno na sv. Jakuba, bude ovoce veliká zásoba. Moravan 1875. Pověry o sv. Jak. vz v Mus. 1853. 494., 1855 184. Jakobe! máš gatě na robe a košulo ua líc, bode z tebe zajíc. — Jakube! máš gatě na dubě, gatě spadly s duba, zabily Jakuba. — Jakube! pudeš na tři krále na hube? — Jakub! chleba nakup, polévky nalej, po- jedem dalej. Km. 1886. 592. — Cf. Kuba. — Sv. J. klášter v Praze. Vz Tk. III. 648., IV. 96., VI. 348. Sv. Jakuba kostel v Praze. KP. I. 142. — J. lékař, vz Jg. H. 1. 2. vd. 572. — J. kněz, 1620. Vz ib. — J. ze Stříbra, vz Jakoubek, S. N. O jiných J. vz v S. N., Rk. Sl. Jakubčovice, dle Budějovice, Jakubscho-
witz, ves u Opavy; Jogsdorf, JoksdoRf, ves u Oder ve Slez. Jakubec, bce, m., os. jm. D. ol. III. 245.,
Bačk. Př. 55. Jakubice, dle Budějovice, Jakobitz, sam.
u Sušice. — J. = jakubka, hruška. Šm. Jakubín, a, m , ves u Počátek. Sdl. Hr.
IV. 116, 117. Jakubinka, jakubunka, y, f. = jakubka
hruška. Laš. Mor. Brt. Také druh jablek, bramborů. Brt. Tč. Jakubka, rané jablko; raný brambor.
Jdr., Brt., Kčr., Kšá. Jakubov, a, m., Jakobau, ves u Mor.
Budějovic; Jakubau, ves u Náměště; Jokes, ves u Ostrova v Chebsku (Blk. Kfsk. 606.). PL. Jakubova berla, Schd. I. 219., hůl (sou-
hvězdi). Stč. Zem. 26., S. N. Jakubovice, dle Budějovice, Jakubowitz,
ves u Golčova Jeníkova, dvůr u Vel. Mezi- říčí; Jokelsdorf, vsi u Lanškrouna a u Zá- břehu. PL., Blk. Kfsk. 1327., Sdl. Hr. II. 277. |
||
|
|||
Předchozí (479)  Strana:480  Další (481) |