482

Rok to roste, rok to kvete, rok to zraje
(Hádanka. Jalovec). Km. 1886. 718. — j.,
sam. u Velešína.

Jaloviar, a, m. = pasák jalového do-
bytka (mladého rohového statku jakéhokoli).
Slov. Za kraviarom prišiel j. Phld. IV. 59.

Jaloviatko, a, n. = jalově, mladý kus
rožnieho statku bez ohľadu na pohlavie.
Slov. Zátur., Hrbňn.

Jalovice ve dvú letú (dvouletá). Pč. 24.
Cf. Mkl. Etym. 99.

Jalovina kostní = dobytčí nemoc. Pr.
hosp. nov. — J. = jalový dobytek, das Jung-
vieh. Šp., Dch. J. = mladý rožní statek.
Zátur. Nuž ty psiny j-ny zašly do jařiny.
Koll. Zp. I. 273. — J. = jalové kamení, ja-
lová hornina, taubes Gestein, taube Berge.
Hř. 25. — J., leeres Zeug. Sáhodlouhá slova
jsou j. Kmp.

Jalovinka, y, f. = plod, srnko jalovcové,
die Wachholderbeere. Borovičku dělají z ja-
lovinek. Mor. Brt. — Slb. XLII.

Jalovisko, a, n., myslivna u Slavkova.

Jalovizeň, zně, f. = jalovina. Mor. Brt.
D. 202.

Jalovizna, y, f. — neúrodné pole; něco
nemastného. Vz Jalovina. Laš. Tč. — J.,
das Jungvieh. Cf. Jalovina. Dch.

Jalovskus, u, m. = špatný vkus. Šf. III.
194.

Jalovo. Kuře na j., das Blindhuhn. Šp.
Nejvyšší kancléř na j., ohne Portefeuille.
Dch.

Jalovosť slov, Kom., námitky. Dk.

Jalovsťví, n. = sterilitas, jalovosť. Ž. wit.
34. 12.

Jalový. List. filol. VIII. 19., Mkl. Etym.
99. J. kůň (neužitečná ratolesť na stromě,
vlček). U N. Bydž. Kšť. Vesel se, jalová,
ješto nerodíš dětí; Mezi ženami j-vá ne-
ostala. Št. Kn. š. 90., 293. Doňudž jalová
neurodila. Z. wit. Ann. 5.; 112. 9. J strom,
ktorý na jalovo, na prázno kvitne. Rr. Sb.
Cf.Čl. Kv. XX. J. letorosť. KP. V. 154. Kteříž
jsú z toho stáda Kristova, tiť nejsú j-ví ot
dobrých skutkóv. Hus III. 44. — J. rohlík
(nemastný), Mor. Vck., řepa (vyšeptalá),
Ktk., rmuť (bez Šrotu). ZpR. arch. VIII. 61.,
KP. V. 321. — J. = slabý atd. J. hloubám,
Frč. XXIV., podezřívání, Šbr., mír, Lpř.
D. I. 119., obrana, Štr., snahy, Mus. 1880.
479., panování, vz Jir. Zř. zem. 453., 691.,
práce n. dílo, Arbeit im tauben Gestein,
hornina, skála, žíla, horstvo, Hř. 25., ver-
šovnictví, Tf., politika, snažení a počínaní,
výprava. Šmb. S. II. 64., 263., 287. Hoblo-
vadlo je v chodu jalovém (Leergang), když
rydlo tříštěk nebéře a v chodu výkonném
(Arbeitsgang), když je béře. Vz Včř. II.
73. — J. stavidlo, NA. IV. 255., alpa, die
Galtalpe, Sl. les., voda, ZČ. I. 337., rameno,
der Afterarm, Sl. les., šíje, der Vorkeller,
Zpr. arch. IX. III., káď, KP. V. 299., pro-
stor ve vývěvě, ZČ. I. 471., KP. IL 86.,
hlava (ztracená, v lijectví), verlorener Kopí,
NA. III. 123., náprava, die Nothachse, Čsk.,
titul (v typogr.), der Schmutztitel. Dch. —
J. Dvory, Goldenhof, ves u Prahy; J. Dvůr,
Galdhof, dvůr u Židlochovic. PL.

Jalša, e, f. = olše. Slov. Let. Mt. S. VIII.
II. 20., 28., Ssk.

Jalšovina, y, f. = olšovina. Slov. Sd.,
Ssk.

Jalšovka, y, f. = rybička pod koreňami
jalší žijúca. Slov. Rb. Sb. Vz Jelšovka.

Jalšový = olšový. J. strom. Slov. Let.
Mt. S. VIII. II. 29.

Jaluby, dle Dolany, Jalub, ves u Uher.
Hradiště.

Jalůvečka, y, f. = jalůvka. Z j-ky bude
kráva, z tej nevěsty mladá žena. Sš. P.
445. (446.).

Jaluvka, y, m., os. jm. Žer. Záp. I. 237.

1. Jam, vz Jamž. Jakožto tresť jam vietr
pochýlí, tam taký člověk se schýlí. Alx.

2. Jam, u, m. = hlízy smldince křídla-
tého, 30—40 liber těžké, slouží v horkém
pásmu za pokrm jako u nás zemáky. Kk.
128. — Schd. II. 270.

Jáma, na Zlínsku jama. Brt. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 99., Rk.
Sl. Odkryté n. otevřené jámy granátové
(při dobývání granátů). Us. Dch., Zhlk. J.
kalová; j. na náplav (ve škrobárně), Zpr.
arch. VIII. 88., na sazenice, die Pflanzen-
grube, na mezník, Gränzsteingrube, Sl. les.,
k usazování něčeho, Absatz-, potní, Schwitz-
grube. Šp. J. na zvěř. Vz Zř. zem. Jir. 453.,
691. A jak ťa zabijú, budeš měť košulenku
do jámy; Štyry jámy žita máme, nebozízem
vyvrtané. Sš. P. 584., 672. Seděla na jame,
volala: Adame. Koll. Zp. II. 111. Vybral
mi jámu pšenice. Půh. II. 117. Z velikého
žalu sluzenky kapajú, na drobném kamení
jamky vybíjajú. Sš. P. 354. Jamky testové
(v ohništi ku přepalování stříbra). NA. IV.
163. Kdo pod nohy nepohlídá, do jámy
upadá; Jak oči nehleďá, noha i do jámy
vkročí. Glč. I. 40., II. 186. Kdo komu jámu
kopá, sám do ní upadne a nevím, zdali
s néj, kdy chce, vyskočiť uhádne. Slov.
Tč. Vida jámu v ni se nekoť, nebyv zván
na hody nechoď! Bž. exc. Když mně při-
dávají, menší jsem; když mne ubírají, větší
jsem. (Hádanka. Jáma). Km. 1886. 718. —
J. srdeční (scrobiculus cordis) nad nad-
břiškem, vz Slov. zdrav., kyčelná, fossa
iliaca, Nz. lk., Sylviova (v mozku), Šv. 39.,
podkolenní, fossa poplitea. S. N. V. 861.
Jamka kloubní, die Gelenkpfanne, Šv. 22.,
loďkovitá, fossa navicularis, Kžk. Por. 214.,
hrudní pod krkem. — J. v horn. také šachta,
der Schacht. J. těžná, Förder-, větrní, Wetter-,
výdušná (větrní), der ausziehende Schacht,
úvodní (vpadající), der einziehende Schacht.
Bc. Šachta či jáma. Us. Zhlk. J. čtver-
hranná, vierseitig, denní, Tags-, dvojná,
Doppel-, hlavní, Haupt-, krovní, Hangend-,
kruhlá, kreisrund, kutná, Such-, lezná, Fahr-,
lezostrojná, Fahrkunst-, nálezná, Fund-, po-
čevní, Liegend-, provazná, Seil-, rudná,
Erz-, rumová, Sturz-, schodová, Treppen-,
sklonitá (ležatá), Flach-, slezná, Einfahr-,
spustná, Senk-, strojová, Maschinen-, svážná,
Brems-, světlá (stolní), Licht-, svisná, Richt-,
Saiger-, sypná, Sturz-, Roll-, uhelná, Ko-
hlen-, vodní, Wasser-, vratková, Haspel-,
vratová (žentourová), Göppel-, vrtaná, ab-
gebohrt, vrtná, Bohr-, vybedněná, cuvelirt,